úterý 28. června 2016

Vztahová problematika

Nikdo by si nikdy neměl myslet, že v tomto světě cokoliv vlastní; dokonce ani své děti. Naše děti jsou na nás nezávislé - jsou to živé bytosti se svým vlastním osudem, které jsou na nějakou dobu svěřeny do naší péče, toť vše. Není to tak, že jsou naší součástí: "Něco ze mě žije v tomto dítěti," to je iluze.

Geneticky to může být prokázáno, dobře, ale geny nemají nic společného s naší identitou, absolutně nic. Jsou pouze součástí našich těl. Duše není žádným způsobem determinována dědičnými znaky. Je úplně stranou, tak proč tedy upřednostňovat jednu živou bytost před jinou a tuhle jednu konkrétní živou bytost velmi milovat a jinou ne?

Možná pokud je to založené na oddané službě, pak je kritérium, že cítíme výjimečnou náklonnost k jedné živé bytosti, správné, protože tato živá bytost je velice dychtivá sloužit Krišnovi. Tak to je, když jsme osvobozeni od iluze. Jinak, jsme-li svázáni všemi druhy různých sympatií v tomto světě - hlubokými, emočními - silně to tak cítíme. A když je to kvůli dočasným vztahům, jsme v iluzi - jsme v mayi!

Šrímad Bhágavatam 2.3.8, 3. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat