čtvrtek 29. srpna 2013

Pravý čas na modlitbu

Kadamba Kánana Svámí, 30. června 2013, Vrindávan, Indie, SB 6.16.34

V konečném smyslu doufáme v milost Maháprabhua. Ale až poté, co jsme tomu dali úplně všechno, ne dříve. Nikoliv pokud ležíme na zádech a voláme, „Může mi někdo přinést hroznové víno? Sakra, já opravdu doufám v milost Maháprabhua.“

Takto opravdu ne, ale naopak až poté, co jsme tomu dali naše všechno a díky tomu, že jsme se tvrdě snažili, jsme dosáhli svých limitů. Pokud dosáhneme svých limitů, pak začínáme doufat, to je ten bod, kdy začíná naše modlitba.

Pokud se modlíte dříve, pak jaký má vaše modlitba smysl? Pokud jste nedosáhli svých limitů (ve snaze) a už se modlíte. Jak byste se takto cítili, když by vám někdo říkal: „Óóó, prosím pomoz mi vstát z postele!“

„Vstaň si sám!“ bychom mu asi řekli. A jak myslíte, že se cítí Krišna, když sami nevyvineme úsilí? Ale pokud už jsme vyzkoušeli všechno, abychom dobyli neporazitelného Krišnu, pak ano, díky milosti se mohou dít zázraky.

Původní článek v angličtině zde.

úterý 27. srpna 2013

Věčný Vrindávan

Kadamba Kánana Svámí,12.
července 2013, Fruska Gouranga, Srbsko, Seminář 3

Musíme jet do Vrindávanu. O tom není pochyb. Musíme jet. Musíme se tam válet v prachu. Musíme ochutnat maháprasádam. Musíme skočit do Jamuny.

„Ó, ale je tam stále ještě Jamuna?“

Samozřejmě že je! Na duchovní úrovni je tam stále. Je to jen vnější pokrytí dhámu, které může být způsobeno přehradou v Dillí. Věčná Jamuna je tam věčně. Dhám je tam věčně. Dhám nemůže zmizet, bez ohledu na to co na něj lidské bytosti navrší. Dokonce, i když tam bude Vrindávanský Hilton, stále to bude Vrindávan.

Jamuna nikdy neopouští Vrindávan. Ale i tak bychom si přáli, aby zakrytí Vrndávanu bylo co nejvíce transparentní věčnému Vrindávanu.

Ale i když v pokryvu Vrindávanu je tolik mnoho nekalosti, pod ním je tam stále nezměněn věčný Vrindávan. A proto musíme jet. Musíme jet!

A neříkejte, „Ó, a kde jsou nyní pávi?“

Jsou tam. Jen musíme mít oči, abychom je viděli – věčné pávy. Ti, kteří tančili s Krišnou. Ti kteří, když Krišna hrál na flétnu tančili tak nadšeně a tak šťastně, že se před nimi Krišna jako hudebník poklonil. A poté mu pávi graciézně předali dárek, jedno z jejich pavích per a Krišna ho přijal a dal si ho na svou hlavu.

Tento Vrindávan je zde pro nás, abychom viděli. Záleží to jen na čistotě našeho srdce. Takže nyní se můžeme připravit a pokusit se očistit, abychom až pojedeme do Vrindávanu, mohli skutečně vnímat transcendentální duchovní svět.

Původní článek v angličtině zde.

středa 21. srpna 2013

Strach a pochyby

Otázka: Máte nějaká pěkná slova, která by z nás odstranila pochyby, kdykoliv máme strach, či pochybujeme?

Jsou dva druhy pochyb. Jeden druh pochyb přichází z hříšných činností a připoutanosti k hříšným činnostem. A ten druhý typ pochyb přichází od inteligence, protože my také něco prozkoumáváme a nemůžeme jen vše slepě přijmout. Takže je zde i zdravá pochyba. Ve třetím zpěvu Šrímad Bhágavatamu, Pán Kapiladeva vysvětluje své matce tyto dva druhy pochyb.

A ten druhý druh pochyb, přicházející z hříšných činností; jeden starší vaišnava řekl, že namísto přemýšlení o svých pochybách, myslím na své chyby. A když se snažím na svých chybách pracovat, pak mé pochyby mizí!

Kadamba Kánana Svámí, 20. července 2013, Cape Town, Jižní Afrika

Původní článek v angličtině zde.

úterý 20. srpna 2013

Jay Balarám!

Balarám drží pluh. Připravuje půdu, půdu našeho vědomí. Orá naše vědomí. Zaměstnává nás ve službě. Vezme nás, vytáhne nás z našeho podmíněného stavu a zaměstná nás ve službě. A potom se přidáme k této úžasné zábavě přetváření životů druhých lidí - prostě přetváříme jejich životy! To je to tajemství - stát se nástrojem a předávat dál milost. Potom přijde préma - láska.


(26. února 2013, Vrindávan, Indie, Čaitanya Čaritámrita - seminář)

Přepis v angličtině je zde.

pondělí 19. srpna 2013

Co se skutečně počítá

Kadamba Kánana Svámí, 20. července 2013, Cape Town, Jižní Afrika

Dokonce i když my sami jsme transcendentální, tak musíme brát pocity ostatních vážně. A to dokonce i když jsou částečně motivované falešným egem – to není podstatné, stejně jako u dítěte. Když jste dospělí, vidíte to odlišně. Přestože z domova odcházející otec není malá věc, to je skutečné utrpení, ale co se dá dělat!?

Když jsem byl dítětem, ztratil jsem svou oblíbenou hračku na pískovišti, nikdy jsem se přes to nepřenesl. Byla to velká věc. Prohrabal jsem úplně celé pískoviště skrz na skrz, ale nikdy jsem už svůj malý zlatý Jaguár, jak jsem mu říkal, nenašel. Bylo to opravdu drama!

Nyní se už na to dívám samozřejmě jinak ale můj malý zlatý Jaguár zde stojí, aby mě upomněl, že to pro mne byla velice důležitá věc. Takže to, co se skutečně počítá je to, co je důležité pro lidi. Nemyslím, že bychom měli chodit kolem a značkovat lidi a říkat jim: „Falešné ego!“

Myslím, že bychom měli vzít vážně to, co je pro druhé závažné, jinak jak by nás oni mohli brát vážně? Jestliže jsem tak transcendentální, tak neberu nikoho vážně, to přece vůbec nedává smysl. Pak se stanu chladným a nebudou mě lidé vůbec zajímat.

Jako Prabhupáda, byl velice transcendentální a i tak dokázal být velice lidský k lidským bytostem. Byl schopen sejít dolů k tomu, co lidmi hýbalo, přestože jeho to vůbec tak nebralo.

Původní článek v angličtině zde.

sobota 17. srpna 2013

Bezpříčinná milost

Kadamba Kánana Svámí 30. června 2013, Vrindávan,Lekce ke skupině oddaných 24. hodinového kírtanu

Krišna je tak laskavý. Dal nám duchovní svět. Často na to myslím. Jak Krišna sám přemýšlí:

„Ó, tyto živé bytosti, které se ode mne odvrátili. Bez nich nejsou věci úplné. Ať pro ně mohu něco udělat. Ať jim mohu dát nějakou milost! Ale proč bych jim měl dát jen nějakou milost? Proč bych jim neměl dát úplnou milost? Proč bych ji měl držet zpátky a dát jim jen nějakou? Já jim dám úplnou milost!

A poté umístil duchovní svět do hmotného světa. Jak se tam matematicky vejde, tripada-vibhuti do eka-pada vibhuti – to nechám na matematiky. Ale Krišna to dokázal. Udělal to. Prostě umístil celý duchovní svět do hmotného světa! A to je něco.

Když o tom přemýšlím, pak vím že Krišna nás jen nezásobuje milostí v opětování naší služby, ale i bezpříčinnou milostí.

Původní článek v angličtině je zde.

neděle 11. srpna 2013

Hluboce upevněn

Kadamba Kánana Svámí, 2. července 2013, Vrindávan, Indie, BG14.22 - 25

Oddaná služba sama o sobě znamená být upoutaný. A tak Gaudiya vaišnavové nemusí trávit tolik úsilí ve cvičení udržet smysly pod kontrolou. Proto nedávají Gaudiové tolik důrazu na strohost a odříkání. Je řečeno, že strohost a odříkání jsou přípravné činnosti. Nejsou ve skutečnosti přímou součástí bhakti. Nejsou jednou ze šedesáti čtyř větví bhakti.

Můžeme být tak odříkaví, jak jen chceme, ale žádným způsobem to nezvětší naši lásku k Bohu. Můžeme se opravdu hodně postit, ale to samo o sobě nám lásku k Bohu nepřinese. Proto je náš půst jednoduše k tomu, abychom získali prostor k naslouchání a opěvování. To je ono! Jestliže o postní dny nejsme ponořeni do naslouchání a opěvování, pak získáváme z odříkání pouze velice malý prospěch, ve smyslu že se snažíme učinit mysl klidnou. Protože i přesto, že se touto technikou odříkání snažíme udržet naši mysl klidnou, kořeny hmotného požitku nejsou odstraněny.

pátek 9. srpna 2013

Rané otisky

Kadamba Kánana Svámí, 23.června 2013, Durban, Jižní Afrika, obřad prvního obilí

Je zmíněno v písmech, že vyrůstá v rodině oddaných ten, kdo dokončuje něco z předchozího života. Pokračuje ve své oddané službě! Rané vjemy v životě jsou velice silné. Jakékoliv má dítě vjemy po první tři roky života, budou mít vliv na celý život. To je ve skutečnosti ten nejdůležitější čas. Dítě dostává mnoho lásky, podpory a Krišna vědomí, protože to je Krišna vědomí. Je založeno na lásce ke Krišnovi a Krišna miluje všechny živé bytosti. Krišna vědomí dobude srdce dítěte pouze tehdy, je-li dáváno s láskou, není možné ho předat drilem. My sami si musíme být velice vědomi Krišny, protože jak jinak bychom mohli Krišnu s láskou dát. Argumenty příliš hluboce nepřesvědčí. Láska ke Krišnovi je to, co nejvíce přesvědčí naše děti ke Krišna vědomí!

Takto každý žehná každému a to je úžasná stránka toho všeho. Ten rituál je v jednom smyslu druhotný. Podstatou ceremonie jako je tato (první přijímání obilí dítětem) je požehnání všech oddaných. Sešli jsme se u příležitosti prvního přijímání obilí abychom získali požehnání.

Kultura je velice pěkná, protože všechny tyto věci jsou součástí obřadu cesty, která dává smysl na různých životních křižovatkách. Tak jako když jde poprvé do školy, nebo se vdává a tak podobně. Všechny tyto události jsou zaznamenány s obřadem, aby vytvořili hluboký dojem. To dítě si to nemusí pamatovat, ale my ano. Až se dostane k Bhágavatamu, bude se každý usmívat.

Je řečeno, že k tomu vychovat dítě nestačí rodiče, ale že je třeba vesnice. A toto je naše vesnice, zde ve společnosti oddaných.


Původní článek v angličtině zde.

čtvrtek 8. srpna 2013

Úrovně uctívání: část šestá – Vaišnavové, nejvyšší úroveň

Kadamba Kanana Swami, 16.května 2013, Simhačalam, Německo, Šrímad Bhagavatam 9.7.21

Takže křesťanství se zbavilo všech těchto osobních prvků ve vesmíru. Můžeme vidět, jak se z něj stalo vozidlo impersonalismu a jak tímto způsobem impersonalismus začal převažovat a jak nyní my musíme znovu systematicky začít přemýšlet osobním způsobem, což je těžké. To nás vrací zpátky na nejvyšší úroveň vědomí Boha – vaišnavismus neboli personalismus.
Šríla Bhaktivinod Thákur uvádí, že dokonce i křesťanství ve své původní podobě je také v této kategorii personalismu a tímto způsobem můžeme vidět, že je tady historie personalismu. Jeden učenec, oddaný jménem Jan Olof Bengtsson napsal knihu. Zapomněl jsem přesný název té knihy, ale téma je historie personalismu v západním světě. On zmiňuje, kde přesně personalismus existoval. Je to užitečná kniha, trochu akademická, ale užitečná; on je oddaný.
Takže personalismus byl všude ve světě. Ale nyní je to naše práce to velmi důkladně ocenit. Proto oceňujeme všechny velké svaté osobnosti, které existovaly v minulosti – polobohy, velké zplnomocněné syny Brahmy, nebo další velké osobnosti, které žily v předchozích jugách – protože je to díky těmto osobnostem, že se vytvořila příznivost.
Občas zaslechneme ty typy příběhů o tom, že se někde v himálajských horách rozbila buddhistická stupa a najednou se začaly dít všechny ty katastrofy ve světě. Slyšeli jste někdy tyhle příběhy? Já ano. Samozřejmě my tak moc nevěříme v prospěšnost  buddhistických stup, ale rozhodně věříme v prospěšnost oddané služby na této planetě.
Co kdyby na této planetě nebyli žádní oddaní? Jaké by to tady bylo zrovna teď? Vliv oddaných je znát. Ještě víc než si myslíme. Občas se divíme: „Co se stalo se všemi těmi knihami?“ Zapomněl jsem to číslo, ale je to více než 500 miliónů knih, které se do této doby rozdaly – po celém světě. A kolik máme oddaných?
Ale ne. Mnoho lidí četlo ty knihy. Mnoho! Před pár lety byla taková reklama od Microsoftu a my všichni jsme viděli tenhle krátký klip, který ukazoval, jak se v nemocnici narodilo dítě. A to dítě bylo vystřeleno z lůna – prolétlo oknem, letělo po obloze a rostlo, rostlo! A jak tak letělo na obloze, je ukázáno celé dioráma změny těla – od dítěte do dospělého až po starého muže a na konci on přístane do hrobu – křách! Tohle bylo jasně inspirováno Prabhupádovými knihami, o tom není pochyb.
Jednoho dne jsem vešel někam do pokoje a tam byla Bhagavad-gíta od Sai Baby. Tak dobrá, kouknul jsem se do ní a tam byly celé pasáže převzaté z Prabhupádovy Gíty – plagiátorství!
Opravdu! Myslím tím, vážně úplně stejné, ale jediný rozdíl byl, že kdekoliv, kde Krišna říká: „Odevzdej se Mě.“, tam Sai Baba říká: „Odevzdej se MĚ!“
Mohl jsem vidět, že Sai Baba také četl Prabhupádovy knihy, bez pochyby. Takže je mnoho lidí, kteří četli ty knihy a použili je pro své vlastní účely – přirozeně. Udělali to Krišnovi a udělali to také Prabhupádovi.
V Bombaji byl zubař, který napsal komentář k Bhagavad-gítě, ve kterém byl Krišna zubař a Arjuna byl pacient. Myslím tím…co je tohle…jak byste to nazvali? Ja tomu říkám byznys! To je všechno. Takže Gíta byla využitá. Krišnova Gíta…Krišnovy slova byly využity pro osobní zisk lidí – ale stále tyto slova jednají a vstupují neviditelně do všech rohů a koutů společnosti.
Můžeme to postrčit vpřed vědomě mnoha způsoby, ale nejdříve musíme sami překonat znečištění impersonalismem, znečištění toho být Šaktou, znečištění toho být Surjou, znečištění toho být Ganapatjou, znečištění toho být impersonalistou a stát se čistým oddaným Pána!

původní text v angličtině zde

středa 7. srpna 2013

Návštěva JAR – červenec 2013

Po účasti na Srbském letním táboře Kadama Kánana Svámí odcestoval na krátkou návštěvu do Jižní Afriky (15-25. července). Přestože byl hlavním důvodem návštěvy plán nového chrámu v SOWETu, Africkém černošském předměstí jižně od Johannesburgu, Maharáj také cestoval po zemi a promluvil mnoho lekcí.

16. až 17. července navštívil Maharáj chrám v Pretorii a ISKCONské centrum v Sandtonu. Po oba dny započal program extatickým bhajanem, po kterém následovala lekce.

Během týdne Maharáj cestoval do Cape Town, kde dával ranní lekce, lekci o falešném egu na sobotním programu a řeč na Bhagavad-Gítu během nedělního programu s hostinou.

Následně Maharája na poslední část jeho návštěvy odcestoval do Durbanu. Tam Maharája uskutečnil obřad přijímání prvního obilí, dával lekce ze Šrímad Bhágavatamu a také biografický skeč na večerním programu 23. července nazvaný: Cesta víry: Z Amsterdamu do Vrindávanu.

Z Jižní Afriky se Maharája vrátil do Evropy. Zúčastnil se letního festivalu v Rádhadéši (27-28. července) a nyní je na Švýcarském letním táboře poblíž Curychu.

Fotografie z JAR zde.

Původní článek v angličtině od Jananivase prabhu s lekcemi a kírtany ke stažení zde.

pondělí 5. srpna 2013

Vše je milost!

Kadamba Kánana Svámí, 30. Června 2013, Vrindávan, Indie, ŠB 6.16.34

V desátém zpěvu Šrímad Bhágavatamu je pro milost použito slovo prasad. Pokaždé, když čtete slovo milost, je to prasad. Samozřejmě, to je pokročilé stádium, ve kterém se vše stává prasad. Musíte být celkem pokročilí, abyste vše oceňovali jako prasad. Ještě stále rozlišujeme.
Ale milostí Pána začneme postupně oceňovat, že milost Pána je v centru všeho. Protože milost je jeho láska. Jeho krása je jednoduše dalším aspektem jeho milosti, jeho lásky a jeho uchvacující přirozenosti. Takže ve skutečnosti je za vším Jeho láska milost.


Původní článek v angličtině zde.

sobota 3. srpna 2013

Letní tábor ve Fruska Gouranga, Srbsko 2013

Po kírtanovém festivalu ve Villa Vrndavana v Itálii se Maharáj zúčastnil tradičního letního tábora v Srbsku (8.-14. června) který se konal v národním praku Fruska Gora poblíž Novi Sad, hlavního města provincie Vojvodina.

Stále neznáme důvod, proč Maharája stále přijíždí již desátým rokem v řadě na tento tábor, ale nemohou to být komáři, ubytování, ani počasí, ale jsme tak vděčni, že zahrnul tuto údálost do svého cestovního plánu. Tábora se zúčastnilo mnoho Božstev a duchovních učitelů a milost tekla proudem.

Během pobytu dal Maharája několik lekcí a krom jiného seminář na téma Jak skutečně vstoupit do Šrí Vrindávan Dhámu. Hlavní bod byl v tom, že si nemůžeme jednoduše jen koupit lístek a odletět do Vrindávanu, protože tam nás nedoveze žádné množství peněz, ale že Vrindávan je stav vědomí.
 
Hlavní událostí týdne byl bez pochyby festival Ratha Yatra, který se konal ve městě Novi Sad 10. Června. Dvě stě oddaných zpívalo a tančilo před Pánem Jagannáthem na voze a rozdávalo prasádam, knihy a Svaté Jméno všem kolem.

Den pro Ratha Yatře oddaní zorganizovali dvanácti hodinový kírtan, který se stal nyní již tradicí a umožnil vychutnávat nektar Svatého Jména, stejně jako včela neustále bzučí kolem nektaru. Maharája zpíval v poslední části večera a zakončil tak den tím nejextatičtějším způsobem.

Během Maharájaova posledního úplného dne na táboře, zasvětil dva nové oddané, které pojmenoval Dahani Devi Dasi a Nandarani Devi Dasi. Obřad se konal na trávě před Maharájovým pokojem a celá událost byla požehnána osobní účastí Šrí Giriráje Góvindy.

Fotografie naleznete zde.

Původní článek v angličtině od Dahani z 25. června 2013 spolu s přednáškami ke stažení zde.

čtvrtek 1. srpna 2013

Modlitba duchovního učitele

Fruska Gouranga tábor, Srbsko, 12.6.2013, zasvěcovací lekce


Svaté Jméno jsme obdrželi již před dlouhou dobou, je to tak? Mahá mantra je s námi už dlouho. Přesto je řečeno, že v čase zasvěcení nám duchovní učitel harinámu dává. A proč je to tak?
Mohli byste tak nějak říct, že je to něco jako když máte narozeniny, dostanete dárek, otevřete krabici a pak řeknete, že už to přece máte. "Jejda, dostávám harinámu, ale mám jí už leta."

Ale ne, tak to není. Ve skutečnosti o co teď jde je, že duchovní učitel sloužil Krišnovi a touto službou si získal Krišnovu milost. V čase zasvěcení nám duchovní učitel dává harinámu společně s modlitbami ke Krišnovi. Modlí se za nás ke Krišnovi a říká: "Můj drahý Pane, prosím prokaž tomuto oddanému Svou milost."

Takto když předstoupíme před Krišnu, nejsme sami. Nejsme posuzováni jen podle našeho vlastního výkonu, ale jdeme s naším duchovním učitelem, který má u Krišny kredit, takže je pak Krišna nakloněn. Proto je velmi důležité mít tuto modlitbu. Modlitba duchovního učitele není jednorázová, je to neustálá modlitba. Zůstává s námi v průběhu našeho duchovního života a na konci našeho života, když přijdeme před Krišnu - půjdeme zpět nebo ne? Velká otázka - zvládneme to nebo ne? Modlitba duchovního učitele dává tíhu na ty váhy, váží dokonce víc než naše vlastní.     

Proto říkáme, že důležitější v našem duchovním životě je požehnání od duchovního učitele, modlitba duchovního učitele. To je ten nejmocnější faktor, proto je tak důležité obdržet harinámu tímto způsobem!
Odkaz na původní přepis v angličtině naleznete zde.