čtvrtek 28. listopadu 2013

Pokyn duchovního mistra

Dhruva Mahárádž byl velký oddaný Pána. Věrně následoval pokyn svého duchovního mistra, Nárady Muniho. A díky tomu, že přesně splnil pokyn svého gurua, dosáhl dokonalosti v duchovním životě. Jeho duchovní učitel mu dal pokyn, aby uctíval Nejvyššího Pána, Vásudéva. A také mu nařídil, aby zpíval Svaté jméno v podobě óm namó bhágavaté vásudéváya. Takto tedy Dhruva Mahárádž náležitě uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Nejen tak, že se velice pěkně držel nařízení posvátných písem, ale také díky tomu, že dostal plná požehnání od duchovního mistra. Protože pouhé následování pravidel a předpisů není všechno. Další velmi důležitou součástí duchovního pokroku jsou požehnání duchovního učitele. yasya prasadad bhagavat-prasado, yasyaprasadan na gatih kuto 'pi. Bez milosti gurua je velmi těžké dosáhnout nejvyššího cíle života. Takto byl tedy Dhruva Mahárádž velmi věrným žákem...

Duchovní mistr nám dává mnoho relevantních pokynů, jak udělat pokrok v duchovním životě. A zvláště tyto pokyny jsou velmi důležité. Tím, že jednáme podle pokynů duchovního mistra, se očišťujeme. Není to samozřejmě tak jednoduché. Není snadné se řídit pokyny duchovního mistra. Protože máme mysl, máme smysly, máme nějaké nezávislé touhy, velmi silné jsou také funkce mysli, kterými je myšlení, cítění a chtění. A pak duchovní mistr přijde s nějakým jiným nápadem. A my si myslíme: „On možná plně nerozumí mé povaze. Třeba úplně přesně nepochopil, co je pro mě v mém duchovním životě opravdu to nejvhodnější.“ Takovou máme tendenci. Pravdou však je, že ve skutečnosti je pokyn duchovního mistra přesně to nejlepší pro náš duchovní život, ať už je to cokoli. I kdyby nám guru řekl „Leť na Měsíc!“ Požehnání k nám ve skutečnosti přijde tehdy, když přijmeme pokyn duchovního mistra a uchováváme si ho jako sirumani, jako klenot na své hlavě. Požehnaní získáme, když nosíme pokyn duchovního mistra jako velký poklad na hlavě. Dhruva Mahárádž to dělal s velkou vážností, a proto je jednou z velkých osobností, které nám ukazují, jak máme jednat.

pondělí 25. listopadu 2013

Sen o ideálu

Situace v hmotném světě je taková, že to, co se nám zdálo být tím nejhezčím a nejlepším, a co jsme si přáli nejvíc na světě, je ve skutečnosti jako velká jáma zakrytá pěknou zelenou travičkou s květinami, která vypadá velmi lákavě a přitažlivě. Ale pod ní je obrovská hluboká díra. A když se ženeme za tou svou nejvytouženější, vysněnou, drahocennou věcí, která se nám nabízí, nakonec ta příležitost přijde. Jen zřídka se samozřejmě stává, aby se vám váš sen opravdu zjevil před očima. Obvykle se před vámi objeví něco, co je vašemu snu jen podobné. Řekněme (budu mluvit z mužského pohledu, ale stejně tak to můžeme vzít z ženského pohledu, to je stejné), že muž neustále přemýšlí o své ideální ženě. O té dokonalé, nejkrásnější, nejněžnější, nejinteligentnější, nejpokornější, mající energii, elán, všechno, co vás jen může přitahovat. O takové jistě můžete snít, ale nikdy ji nepotkáte. Pak ale poznáte jednu, která má alespoň některé z těch kvalit. „No, není to úplně přesně to dokonalé, o čem jsem snil, ale špatné to na druhou stranu také není. Když se tak dívám, není to od toho ideálu zas tak daleko. Ona má hodně těch žádoucích vlastností.“

neděle 24. listopadu 2013

Ohledně fanatismu

Fanatismus znamená mít nějaké přesvědčení bez poznání a realizace. Je to přesvědčení zrozené z jiných motivů. Chceme být pokročilí a uznávaní kvůli svým postranním motivům. Pro fanatika není motivem potěšení Krišny, ale jeho vlastní radost, jméno, sláva, věhlas a uznání. Všechny tyhle věci jsou kořenem fanatismu.


Vědomí Krišny má být přirozené, ale musí to být očištěná přirozenost. Musíme se tedy učit. Potřebujeme poznání a potřebujeme svůj život podle tohoto poznání uzpůsobit. Prvořadá věc je adau guru-padasraya. Nejdříve přijměte guru-princip. Nepřijímejte nejprve gurua! Nejdříve přijměte, že závisíte na pokynech učitelů. Nebuďte sami sobě lékařem.

Přednáška SB 2.3.2-7, 2. října 2013, Melbourne, Austrálie

sobota 23. listopadu 2013

Kolik máte náramků?


Je jeden příběh o mladé dívce v Indii, která byla ve věku na vdávání a jednoho dne byla sama doma, když ke dveřím domu přišli dva cizí muži - jeden starší a jeden mladší muž. Když uviděla toho mladšího muže, připomněl jí prince, na kterého čekala, a rozhodla se, že na něho udělá dojem. Tak se rozhodla, že uvaří, protože to je způsob, jak na muže zapůsobit. A zařídila všechno, aby mohla uvařit prvotřídní jídlo včetně prvotřídní rýže, protože v Indii znají svou rýži, jestli víte jak to myslím.

Takže uvařila prvotřídní jídlo a jak se snažila připravit prvotřídní rýži, dala jí na tác a házela jí do vzduchu, protože tak odlétnou malé kamínky a kousky dřeva, které by mohly ulomit zuby nevinným jedlíkům. Dnes toto samozřejmě dělají stroje, ale za starých časů tomu tak nebylo. 
Inu a jak nadhazovala tu rýži, na svých rukách měla mnoho náramků, které cinkaly a dělaly rámus. Tak si uvědomila: "Ach! Oni to slyší, slyší ten rámus a když ho uslyší, uvědomí si, že nemám služebnou, která by rýži vyčistila. Že jsme příliš chudí na to, abychom měli služebnou. Pak si mě nikdy nevezme. Hm, to není dobrý nápad!" Takže rozbila své náramky, všechny až na jeden. Na každé ruce si nechala jeden náramek a když vyhazovala rýži, nedělalo to žádný rámus. Vše bylo dokonalé.
Takže tento příběh o náramcích mluví o ozdobách a jak máme ve svém životě spoustu ozdob a cen. Těch věcí, na které jsme pyšní: "Och ano, moje rodina, moje národnost, mé diplomy - tři plavecké diplomy! Ano, tolik diplomů!"
Tak dobře, je tady mnoho náramků, cokoli co podporuje naši prestiž - náramky. Všechny tyto náramky musíme odlomit, až zbude jen jeden - náramek Krišna na každé ruce. Potom je to možné, když není žádný jiný zájem. Ale když je tolik různých jiných zájmů, tolik jiných cenných, hodnotných, důležitých ozdob v životěpak bude kolize - konflikt zájmů. To je to, co se děje. Čím víc ozdob v hmotném světě máme, tím více konfliktů zájmů bude v našich životech.   
(21. července 2013, Kapské Město, JAR)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 19. listopadu 2013

Maya nám zlomí srdce

Iluzorní energie nám dává představu, že naše touha po štěstí bude naplněna tak, jak to není možné. Nakonec nás nechá samotné se zlomeným srdcem. To je práce Máji. A Šríla Prabhupáda vysvětluje, že přesně takový je plán: Aby všichni v hmotném světě skončili s úplně zlomeným srdcem a s pocitem: „Já už nic dalšího nechci.“ A bude to pokračovat stále dál a dál, dokud každý nedospěje do bodu, kdy si řekne: „Už nic víc nechci. Mám zlomené srdce, nemůžu to už déle vydržet. Už mám dost.“

Takto je celý hmotný svět uspořádán a takový je jeho účel. Lidé si ale naopak myslí, že hmotný svět je místo určené pro náš požitek a že ve skutečnosti nám tento svět Bůh dal, abychom si zde prostě užívali. Že my jsme ti pánové, kteří tu mají mít ze všeho potěšení. Že tu zkrátka panujeme, radujeme se, a všechny ostatní bytosti jsou nám podřízeny… Hmotný svět ale není místo pro nás. Není náš. Nejsme tu od toho, abychom tu byli vládci. Každý si myslí, že může ovládat alespoň malou část hmotné energie. Přinejmenším místo, kterému se říká domov. A malý dvorek kolem něj, auto přede dveřmi, psa… Snažíme se manipulovat věcmi takovým způsobem, abychom si mohli říci: „Teď je to dobré. Všechno mám pěkně pod kontrolou.“ To je ale iluzorní energie. Protože to není nikdy pod vaší kontrolou. Právě ve chvíli, kdy si myslíte, že máte vše pod kontrolou, se může stát něco nečekaného. Kdykoli se může přihodit něco, co všechno pokazí… Ve skutečnosti nevíme, co nás čeká...

Prabhupáda řekl: „Ano, existuje plán. Všechno se děje podle Krišnova plánu. A Krišnovým plánem je, že se všechno pokazí.“ Jeho plán je, že všechno, co se budete snažit dělat, skončí špatně. Než nakonec dospějete do bodu, kdy si uvědomíte, že závisíte na Krišnovi. Výhradně na Krišnovi. A že není šance, abyste vy někdy byli tím, kdo má situaci pod kontrolou. Takový je plán. A On vám někdy hodí lano, abyste mohli mít pocit, že doopravdy řídíte věci, ale je to jen past. Umožní vám dostat se nahoru, aby vás mohl stáhnout ještě níže. Krišna tohle nedělá osobně, dělá to pro Něj Maya. Provádí to se všemi živými bytostmi, které touží být na Krišnovi nezávislé. Chceme-li být nezávislí na Nejvyšším Pánu, který je skutečným vládcem všeho, tak se nám tohle děje. A jako oddaní říkáme: „Dobrá, ale my nechceme být nezávislí, my se chceme odevzdat Krišnovi.“ Ne, nechcete. Jenom trošku, ale ne zas tolik. A protože také nejsme příliš odevzdaní, Krišna stahuje dolů i nás…

Přednáška SB 2.8.21, 16. září 1997, Amsterdam

pondělí 18. listopadu 2013

Nic než oddaná služba


Měsíc Kártik je měsícem Urjja vraty – slibu nabízet Krišnovi lampičku. Ale jenom lampičku, to je všechno? Samozřejmě, když nabízíme lampičku, dává nám to příležitost hluboce meditovat nad Krišnovou podobou. Obětujeme lampu Jeho lotosovým nohám, potom obkružujeme Jeho pas a potom Jeho tvář a nakonec celé Jeho tělo. Taktu můžeme svou lampičku nabídnout a velmi koncentrovaně a zaměřeně nasávat Pánovu podobu. Bez pochyb když to budeme takto dělat, tak můžeme jít hlouběji do našeho odhodlání, že by nemělo být nic než oddaná služba Krišnovi. Nic jiného – nechť je toto naše pohroužení.

(3. listopadu 2013, Vrindávan)   

Odkaz na přepis v angličtině zde.

středa 13. listopadu 2013

Meditace během Kártiku


Damódaraštakam, verš 2

Pláče a svýma lotosovýma rukama si znovu a znovu mne oči. Má je plné strachu, a jak vzlyká, na Jeho krku, na kterém má tři čáry jako lastura, se třese perlový náhrdelník. Tomuto Nejvyššímu Pánu, Šrí Damódarovi, jehož břicho není svázáno provazy, ale čistou láskou Jeho matky, se s pokorou klaním.

Tady vidíme, jak Nejvyšší Pán prostě zcela opětuje vztahy se Svou oddanou. Pro Jašódu se stává dítětem. Je Nejvyšší Pán, všemocný Nejvyšší, ale pro Jašódu se stává dítětem a jedná jako dítě. A ona se o Něj jako o dítě stará, učí Ho jako dítě.Ale potom samozřejmě když Ho takto viděla, plného strachu, co mohla dělat? Nemohla dělat nic. Nemohla Ho potrestat, to nebylo možné. Je to tak proto, jelikož jediným zájmem matky Jašódy je Krišnovo štěstí a nic jiného. Jedoduše přemýšlí: "Dávám mu doma to nejlepší. Speciální krávy, které jedí speciální trávu a vytváří speciální mléko a z tohoto speciálního mléka se vyrábí ten nejlepší jogurt a nejlepší sladkosti. A přesto chodí tento chtivý chlapec do domů ostatních a krade! Neuvěřitelné! Každý říká - Ó Nando, tvůj syn je tak úžasný! Ale ve skutečnosti je to problémové dítě, všude krade!"
 
Takže takto vidíme, jak je tato Damódara líla velice úžasná. Jak může Nejvyšší Pán takhle jednat - ten samý, kdo je vládcem vesmíru, nyní jedná jako dítě. To je výjimečné! Kdo si to dokáže představit? Takže tato Damódara líla je dost výjimečná a celý měsíc meditujeme o tomto Krišnově rozpoložení. Vidíme, že celá meditace měsíce je, jak chytit Krišnu. Jašóda chytila Krišnu - jak MY můžeme Krišnu polapit? Tak to je cíl každého oddaného - jak polapit Krišnu. Ne jak chytit peníze, jak chytit moc, jak chytit stabilitu v
naší pozici nebo jak chytit krásnou dámu či pohledného manžela, ne ne ne, nic z toho! Zajímá nás jen Krišna a všechny ostatní věci by měly jít stranou, to je to.

(11. října 2013, Melbourne, Austrálie, domácí program)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 12. listopadu 2013

Jeden měsíc!

Když jedeme do Vrindávanu , možná nejsme čistí oddaní, ale ve Vrindávanu musíme být čistí, ve Vrindávanu nemůžete dělat žádné hlouposti! Vrindávan není pro takové věci. Když člověk dělá neplechu ve Vrindávanu, tak jsou reakce mnohem silnější než kdekoliv jinde. Takže ve Vrindávanu musí být člověk čistý. Proto je řečeno, že pokud člověk není schopen být čistý, měl by tu zůstat jen tři dny, protože tři dny zvládne každý. Tři dny žádný čaj, žádné kouření, nic! Je to možné - je to obtížné, ale jde to. Dokonce i tři dny brahmačárí, dobře! Pak zase zpátky do máji. Ale ten, kdo je v duchovním životě vážnější, může zůstat tři měsíce. A ten, kdo je velmi vážný, může zůstat třicet let, takže celý život. Vrindávan je takový. Tento měsíc je také k tomu, je to měsíc vážnosti a proč bychom toho nebyli schopni? Muslimové dodržují dost vážne Ramadán - to je jedna věc, kterou opravdu dělají. Ať už jinak dělají cokoli, ale drži Ramadán, drží svůj půst, jsou vážní ohledně své dharmy. Takže za to ve skutečnosti získávají požehnání. Takže nemůžeme být natolik slabí, abychom říkali: "Jeden měsíc, jak to mohu dělat jeden měsíc?" Ne ne - pokud to mohou dělat oni, pak my taky. 


(11. října 2013, Melbourne, Austrálie, domácí program)