Seberealizace

Seberealizace znamená, že konečně přestaneme hrát roli ve hře. Jsme v tolika hrách; nosíme různé masky a máme různou identitu.
"Jsem ředitelka školy..."
"Mám doktorát..."
"Jsem Američan.."
Odložte ty masky! Odstraňujeme masku po masce, až konečně přicházíme ke své skutečné tváři. A co je na té tváři napsáno? Kṛṣṇa Dāsa nebo Dāsī! A pak si uvědomíme, že ve skutečnosti jsme věční služebníci Kṛṣṇy!
Ale jsme k naší masce připoutáni, protože vypadá hezky; je tam tak dlouho a je těžké se vzdát falešného ega. Ale zpíváním Hare Kṛṣṇa, transcendentálním poznáním, přeřízneme uzel karmy a postupně se naše skutečné já vynořuje. Proto je seberealizace bod, kdy se člověk stává skutečně šťastným, protože pak je člověk konečně svým skutečným já.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Jsme pro Krišnu

Na přebalu jednoho z prvních časopisů Návrat k Bohu byl obrázek, jak řezník zabíjí zvíře.
A Prabhupáda se zeptal: „Proč jste tam dali toto? Proč jste to tam dali?“
„No, copak nejsme proti jedení masa?“
Prabhupáda řekl: „Nejsme proti ničemu. My jsme pro Krišnu.“

Takže naší starostí je být pro Krišnu, nejenom být proti tomuto, proti tamtomu...“ Samozřejmě – PRO Krišnu znamená to, co těší Krišnu. V jedné přednášce Šríla Prabhupáda říká: „ Ano, Krišna říká patram puspam phalam toyam yo me bhaktya prayacchati, Krišna říká nabídni mi květ, ovoce, list, nějakou vodu. Ale kdyby Krišna řekl - nabídněte mi zvířecí maso,“ řekl Prabhupáda, „pak bychom obětovali všechna zvířata!“ 

Myslím, že v tu chvíli se všechna zvířata zatřásla, protože na chvíli Prabhupáda připustil: "Ano! My je všechna zabijeme, když si to Krišna bude přát." Ale Krišna řekl patraḿ puṣpaḿ phalaḿ toyaḿ, ovoce, květinu, lístek, vodu. Takže takto je naplněna Krišnova touha.

Stockholm, Švédsko, přednáška ze ŠB 1.17.1, 20.dubna 2013

 

Naše odhodlanost přitáhne vyšší pomoc

Tolik příběhů nám ukazuje, že bez ohledu na to jaké potíže přijdou, nakonec naše odhodlanost přitáhne vyšší pomoc. A to je stejný případ i v našem duchovním životě. Takže si nesmíme myslet, že toto jsou nepřekonatelné překážky. Podívejte se na to, čemu musel čelit Hanumán. To bylo nepřekonatelné. Ale upřímnost přitáhne pomoc vyšších osob. A to je nakonec klíčem k úspěchu. A proto je možné v duchovním životě udělat ohromující věci, které by jinak udělat nebylo vůbec možné. Ale díky pomoci výše postavených budeme zmocněni a bude to možné.

Tyto body bychom měli vzít na zřetel. Měli bychom se stát kinkar, horliví služebníci našeho duchovního mistra. A sloužit mu způsobem, jaký po nás chce. A když po nás nechce nic konkrétního, pak bychom měli sloužit obecně tomuto sankírtanovému hnutí – Oslavování Pána Krišny.

Kadamba Kánana Svámí, 15. dubna 2014, Přednáška o Hanumánovi

Přátelství v kongregačním prostředí

Kadamba Kánana Svámí, 11. dubna 2014, Cape Town, domácí program

Maharáj odpovídá na otázku oddaného:

Je to malý chrám. Je to chrám s oddanými zejména z kongregace. Což znamená, že oni žijí zejména venku a mají omezený čas a energii. Takže myslím, že musíme oceňovat ten čas strávený společně a udržovat vztahy. Protože speciálně v kongregačním shromáždění potřebujeme více než kde jinde přátelství.

Pokud máte malou vojenskou jednotku žijící v chrámu, která je právě na misi, dokonce i když tam není velké přátelství, jsou stále spolu na té misi. Ale když nemáte tuto táhnoucí sílu, pak jediným důvodem pro setkání je skutečné přátelství. A to je velká výzva. A myslím, že toto je právě tím klíčem. Setkání jako máme dnes zde. Někdy ve tvém domě, jindy v domě někoho jiného. Tak by to mělo být.

Pokud oddaní už nějakou dobu ve tvém domě nebyli, začni o tom přemýšlet. Zařiď něco, aby přišli. I když je tvůj dům malý, to nevadí, oni se tam nějak vmáčknou. Protože tato vazba je důležitá. Musíme být vzájemně blízko. Přátelství je v kongregačním prostředí velice důležitým faktorem.

Když s těmi lidmi nebudete chtít být pohromadě, tak s nimi nebudete. V chrámu, ať už spolu chcete být, či ne, musíte být na mangala árati. Ale v kongregaci, pokud spolu nebudete chtít být, proč byste byli? Jdete na program, pouze když chcete. Takže přátelství.

V přátelství musíte lidi dobýt. Musíte udělat něco, abyste si je získali, abyste se dotkli jejich srdcí. Pak máte skutečné přátelství. Přátelství nemůže být nikdy bráno jako samozřejmost a levně a právě to potřebujeme.

Můžete o přátelství říci velké věci, ale můžete to udělat i velice jednoduché. A jednoduché je nedělat druhým těžkosti, naopak ostatním věci usnadňovat. A tohle platí pro všechny, i doma. Přátelství začíná doma. Když se snažíme druhým pomoci, to pomůže.

Číst knihy áčárjů

Čaitanja Čandrámrita...stojí za to jí číst. Můžete si přečíst zbytek této knihy. A pokud to uděláte, tak nějaká dychtivost z toho jistě vzejde. Tuhle knihu nemůžete číst, aniž byste získali nějakou dychtivost. „Ale... neměli bychom číst nejdřív Bhagavad-gítu?“ Tohle je malá kniha, je to malá kniha. Můžete jí číst v mezičase. Místo toho, že si mezi verši zdřímnete. Nebo víte co? Není to tak, že Bhagavad-gítu čtete vždycky ve čtvrtek? Takže těch zbývajících šest dnů můžeme číst něco jiného, není problém. Takže někdy ji číst v mezidobí, to nijak nesoupeří s tím, že „nejdřív chceme číst Prabhupádovy knihy, než budeme chtít číst jakékoli jiné knihy!“ Samozřejmě, že chceme číst Prabhupádovy knihy a samozřejmě, že mají přednost, a o tom není pochyb. Ale číst knihy áčárjů... někdy se na ně také můžeme podívat a dá nám to takový svěží pohled na věc, a potom se s čerstvou energií vrátíme k Prabhupádovým knihám. A to byla myšlenka tohoho semináře, proto jsem vybral tento text. Ale většina z toho, co jsem říkal jako vysvětlení těchto veršů, bylo z Prabhupádových knih.

(Srbsko, červenec 2014, seminář z Čaitanja Čandrámrity, část 2)

Muži nemají ani ponětí, co znamená manželství

část pátá

Dnes muži, a speciálně západní muži, nemají ani ponětí co znamená manželství. Oni si myslí, že manželství je partnerství, kde se muž a žena vzájemně přitahují, jsou spolu a snaží se spolu být šťastní. Tohle si myslí, že je manželství. Ale ve védském modelu manželství znamená, že muž dívku vede, že se o ni úplně postará. A to je to, co dívky chtějí. A ony se pak cítí ochráněny a jsou šťastné, že je o ně postaráno. Ale ten muž o tom takhle nikdy nepřemýšlel. „Vždyť se o sebe docela dobře starala ještě předtím, než jsme se setkali, tak proč bych se o ni měl takhle nyní postarat?“ On to nechápe. „Proč bych pro všechno na světě měl nad ní převzít starost? Proč?“ Ale tímto způsobem je to navrženo.

Svět je přesexovaný aneb bez dharmy jsme jako zvířata

Svět je prostě přesexovaný. To je ten problém. Sex je určitě součástí života, ale my z něj děláme něco příliš důležitého. A to je taky jedna z věcí, která mě přivedla k vědomí Krišny. Protože když já jsem konečně měl svou první přítelkyni, přišlo na tu velkou věc, o které hovoří celý svět. OK, nedovolený sex. Stalo se to, tak hříšný jaký jsem. A jak jsem po tom odcházel někam do svého pokoje, začala mi hrát v hlavě taková píseň (tklivým smutným tónem): „A to je všechno? Toto je všechno, o čem to je? Nic víc?“ Což je stará píseň z rádia. A celý svět, úplně celý svět dává této věci takovou důležitost. A celé roky jsem žil kvůli té chvíli a pak to bylo za mnou... No, nebylo to zas až tak dobré. Nebylo to zas až tak vzrušující, že by to bylo úplně vším, že bych kvůli tomuhle obětoval úplně všechno. Ale takhle je celý svět je přesexovaný.

V moderní společnosti je sexu dáváno tak moc důležitosti a zachází se s ním podivným způsobem. Za zataženou záclonou. Skryté, zakázané, toto, tamto. Postupně se to otevírá. Včera jsem šel kolem jednoho místa, kde byl vedle turistických map seznam všech těch míst, kde k tomu dochází. (Amsterdam) A to jsem nikdy dříve neviděl. Je to prostě přesexovaný svět. Sex má své místo, ale když jsou tyto věci skryté, lidé bojují za svou svobodu. A John Lennon zpíval píseň: „Proč to neuděláme na silnici?“ Protože nejsme zvířata, proto, Johne. To byla ta myšlenka. Jaký je rozdíl mezi lidskou bytostí a zvířetem? A John Lennon se ptal. Rozdíl je: dharmeṇa hīnāḥ paśubhiḥ samānāḥ. Protože bez dharmy jsme jen zvířaty. āhāra-nidrā-bhaya-maithunaṁ ca. Jedení, páření, spaní a obrana jsou činnosti zvířat. dharmeṇa hīnāḥ paśubhiḥ samānāḥ protože bez dharmy jsme jako zvířata.

Dopis Kadamby Kánany Mahárádže

Drazí vaišnavové, přátelé, má rodino a všichni,

chci vám všem vyjádřit svou vděčnost za vaši laskavost, vaše modlitby a přání všeho dobrého v tomto těžkém období. Je to asi měsíc, co mi byl diagnostikován nádor v konečníku. Během dvou operací byly odstraněny rakovinou postižené oblasti. Nejprve lékaři doporučovali návaznou léčbu chemoterapií a ozařováním. Musím říci, že jsem měl ve své mysli velké potíže odevzdat se takové pekelné léčbě, která může zničit rakovinu, ale také zbytek těla, a rozhodl jsem se to neudělat a místo toho spoléhat na Krišnu a přírodní léčbu. Včera jsem se setkal s lékaři a na závěr tomu dali svá požehnání, za předpokladu, že se podrobím pravidelným kontrolám, což udělám. Samozřejmě je tu riziko, že se rakovina vrátí, jakmile už to jednou začalo, ale necháme to na Krišnovi.

Mezitím cítím velkou úlevu a cítím se blíže svému srdci, když následuji přírodní cestu a investuji do svého vědomí Krišny a jeho sdílení skrze psaní. Nyní potřebuji šest týdnů ke zotavení z operací a jedné další procedury ke zlepšení toku moči.

Poté se mohu snažit pokračovat v "normálním" životě. Mám v plánu to brát s klidem, více naslouchat tělu a méně cestovat, zůstávat déle na jednom místě, následovat zdravotní režim a zaměřit se na psaní.

Nemůžu prostě jen navázat na to, kde jsem přestal. Bude spousta událostí a programů, kterých jsem měl v plánu se účastnit, ale mohu se zúčastnit jen některých a jiných ne. Má to souvislost s mými energetickými hladinami, jejich udržením a necháním je diktovat si, co dělat a co ne. Byl jsem už dříve na ozdravném pobytu, takže mi je to dobře známé.
Prosím, odpusťte mi, pokud nebudu moct být tak dostupný jako předtím. Je snadné nechat se strhnout proudem činností, ale to není to, co potřebuji.

Těším se na setkání s vámi všemi osobně někde v nějakém daném okamžiku. Jste všichni úžasní lidé a já žiji díky vašim modlitbám a laskavosti.

Ještě jednou mockrát děkuji.

Váš přítel a služebník
Kadamba Kánana Svámí

Čtení

Máme hodně co se učit, hodně co studovat, hodně co číst. V naší tradici jsme náruživí čtenáři. Následujeme ve stopách Bhaktivinóda Thákura, který tolik věcí přečetl a tolik věcí napsal – sto knih...v noci. Když už nepíšeme, alespoň bychom měli číst. Protože čtení transcendentální literatury je naše dědictví. Skrze čtení transcendentální literatury vstupujeme do duchovního světa. Díla čistých oddaných jsou zcela na duchovní úrovni a nás samotné na duchovní úroveň povyšují.

Cape Town, 26. září 2015, večerní přednáška v den zjevení Bhaktivinóda Thákura

Odkaz na přednášku v angličtině je zde.

Tajemství vědomí Krišny

Vědomí se neustále mění. A vědomí je ovlivněno okolnostmi. Někdy okamžitými okolnostmi a někdy v dlouhodobějším měřítku. Jako když se do někoho zamilujeme a nějakou dobu nám to vydrží a na chvíli to všechno změní. Nebo naopak – vztah se rozpadne a může nám trvat dlouho, než se z toho dostaneme a uvidíme svět ve světlých barvách. Takže tolik věcí vstupuje do našeho vědomí a ovlivňuje nás. Všechny tyhle věcí, které do našeho vědomí vstupují, jsou Krišnovou energií. A když vstoupí do našeho vědomí, tak když máme na paměti to spojení, které to má s Krišnou, pak je vše v pořádku. A pak to můžeme použít správným způsobem. Ale když zapomeneme na to spojení, které to má s Krišnou, pak nás odnášejí vjemy přicházející z této energie. Takže podstatou je neustále vidět původ všeho – Krišnu. A vidět Ho ve spojení se vším. Když to děláme, přicházíme na transcendentální úroveň. Na úroveň, kdy se povzneseme nad hmotný svět. Tato mantra má přesně takový účinek na naše vědomí. Povznáší nás nad to, že bychom byli tak spoutáni tolika pocity a emocemi a tužbami ve vztahu k tolika věcem. Ale když vidíme, odkud to vše pochází, když za tím vidíme Krišnu, pak také začínáme postupně chápat Jeho záměr se všemi těmito věcmi a že je to v konečném smyslu pozitivní. Ten, kdo vidí transcendentálním pohledem, může vidět, že vše je pozitivní, protože vidí za vším Krišnu a Krišna je všedobrý, pak je tedy vše pozitivní. To je velice hluboký stav vědomí. V tomto hlubším stavu vědomí se člověk stává vnitřně velmi klidným, nedotčen tolika vnějšími věcmi.

 (20. září 2014, Kapské Město, JAR)

Odkaz na lekci v angličtině je zde.

Stále se honíme za nesmyslnými touhami

Kadamba Kánana Svámí, 16. dubna 2014, Durban JAR, ŠB 1.7.34

Musíme se naučit jednat podle dharmy. To je velice velký krok a velký závazek. Je to o našem závazku, o naší touze. Dá se to zvládnout, když po tom budeme toužit. Když budeme toužit změnit se. A je to díky nevědomosti, že po tom netoužíme. Je to díky nevědomosti, že se stále honíme za nesmyslnými touhami. Stále se honíme za materiálními touhami a uspokojováním smyslů. A proto musíme kultivovat transcendentální poznání.

A proto musíme hluboce číst. Každý musí číst. Někdy někdo přijde a řekne: Já jsem ale nikdy nečetl. Ale to nevadí, nyní čti! Vzpomeňme, jak Šrí Čaitanja Maháprabhu opěvoval toho bráhmanu, který byl negramotný a nedokázal číst. Ale když dostal od svého duchovního mistra pokyn, tak každý den věrně seděl s knihou, přestože nepřečetl ani písmeno a lidé se mu smáli. Ale Šrí Čaitanja Maháprabhu viděl, že pláče, a tak se ho zeptal proč pláče. A bráhmana odpověděl: Pláču, protože když vidím tuto kresbu Krišny, jako vozataje Ardžuny, svého oddaného, On Nejvyšší pán se stane vozatajem svého oddaného, a takhle slouží svému oddanému, to mě přivádí k pláči. A Pán Čaitanja na to odpověděl: Ty jsi ten největší expert na Bhagavad Gítu. A tak je zde tento princip. 

Základní vlastností bráhmany je odpouštění

Kadamba Kánana Svámí, 16. dubna 2014, Durban JAR, ŠB 1.7.34

Každý má být hodnocen podle svých vlastností, a nikoliv podle svého zrození uvnitř  varna ášram. A právě tyto lakšana, vlastnosti nebyly u Ašvathámy přítomné, přestože se narodil v rodině Gautamy muniho, chyběly mu nejdůležitější vlastnosti bráhmany. Tou základní vlastností bráhmany je ksama, neboli odpouštění. To je začátek tolerance. Vnější tolerance nestačí. Když někdo bude tolerovat pouze vnějšně, ale uvnitř neodpustí, pak bude zevnitř spalován ohněm a hněvem. Takže odpuštění je základ tolerance bráhmany. Chápeme, že v té době byla dvápara juga. A dokonce i ve dvápara juze, se rozumělo, že ne každý bude kvalifikovaný. Ne každý, kdo se narodil v bráhmanské, či kšatrijské rodině bude následovat principy dharmy.

Uvnitř varna ášram vidíme dvě vyšší třídy a dvě nižší třídy. Ty vyšší třídy: bráhmanové a kšatrijové ti zejména žijí životem obětování se. Kdežto dvě nižší třídy inklinují k osobnímu požitku. Vaišjové pak zejména k osobnímu zisku. Ale i oni přijímají regulace a jsou dobročinní. Ale když přijde na otázku, zda následovat dharmu, či profit? Nejdříve si vyberou profit a poté až dharmu. Kdežto kšatrijové se pro dharmu obětují.

 Vidíme to mezi mnoha kšatriji, dokonce i mezi démony. Například Jarásandha, který byl připraven vše obětovat, když Krišna a Arjuna přišli přestrojeni za bráhmany a požádali ho o nějaký milodar. On viděl, že nejsou bráhmanové, že mají na svých ramenech znamení od luků, ale i tak byl připraven dát jim, co si budou přát, protože přišli jako bráhmanové. A tento duch je v kšatrijovi. Dej všechno. Kdykoliv. Ale vaišja bude přemýšlet: no jo, ale co můj profit?

Gautama muni byl velký a čistý bráhmana. A vidíme, že Gautama muni přijal žáka, který je znám jako Satyakama Jabala. Jednou tento hoch přišel k munimu a požádal ho o přijetí za studenta. A Gautama muni se ho zeptal: „Jsi bráhmana? Z jaké rodiny pocházíš?“ A on odpověděl: „Já nevím.“ „A kdo je tvůj otec?“ „No, já nevím.“ „Tak se zeptej své matky.“ Tak se zeptal a pak přišel zpět k munimu a tomu řekl: „Ani moje matka to neví.“ A na to Gautama muni odpověděl: „Ty jsi bráhmana. Nikdo jiný by v takové situaci neřekl pravdu.“