Přátelství v kongregačním prostředí

Kadamba Kánana Svámí, 11. dubna 2014, Cape Town, domácí program

Maharáj odpovídá na otázku oddaného:

Je to malý chrám. Je to chrám s oddanými zejména z kongregace. Což znamená, že oni žijí zejména venku a mají omezený čas a energii. Takže myslím, že musíme oceňovat ten čas strávený společně a udržovat vztahy. Protože speciálně v kongregačním shromáždění potřebujeme více než kde jinde přátelství.

Pokud máte malou vojenskou jednotku žijící v chrámu, která je právě na misi, dokonce i když tam není velké přátelství, jsou stále spolu na té misi. Ale když nemáte tuto táhnoucí sílu, pak jediným důvodem pro setkání je skutečné přátelství. A to je velká výzva. A myslím, že toto je právě tím klíčem. Setkání jako máme dnes zde. Někdy ve tvém domě, jindy v domě někoho jiného. Tak by to mělo být.

Pokud oddaní už nějakou dobu ve tvém domě nebyli, začni o tom přemýšlet. Zařiď něco, aby přišli. I když je tvůj dům malý, to nevadí, oni se tam nějak vmáčknou. Protože tato vazba je důležitá. Musíme být vzájemně blízko. Přátelství je v kongregačním prostředí velice důležitým faktorem.

Když s těmi lidmi nebudete chtít být pohromadě, tak s nimi nebudete. V chrámu, ať už spolu chcete být, či ne, musíte být na mangala árati. Ale v kongregaci, pokud spolu nebudete chtít být, proč byste byli? Jdete na program, pouze když chcete. Takže přátelství.

V přátelství musíte lidi dobýt. Musíte udělat něco, abyste si je získali, abyste se dotkli jejich srdcí. Pak máte skutečné přátelství. Přátelství nemůže být nikdy bráno jako samozřejmost a levně a právě to potřebujeme.

Můžete o přátelství říci velké věci, ale můžete to udělat i velice jednoduché. A jednoduché je nedělat druhým těžkosti, naopak ostatním věci usnadňovat. A tohle platí pro všechny, i doma. Přátelství začíná doma. Když se snažíme druhým pomoci, to pomůže.