Dotýkáte se růžence, nebo displeje?

Pojďme se podívat na telefon. Protože to je problém dne. Je to telefon, který používáme ve jménu šíření tohoto hnutí, který toto hnutí ničí. Je to krize, je to závislost. Velmi návyková věc. Snažte se ho nedotýkat a uvidíte, jak dlouho to vydržíte. Jak dlouho vydržíte nesahat na telefon? Nesahejte na něj! Tak můžeme vidět, jak se krůček po krůčku vloudí. Všechnu tuto elektroniku používáme ve službě Krišnovi. A tato elektronika potom náš život převezme a postupně nás začne od Krišny odvádět. Jak moc se dotýkáme dotykové obrazovky a jak moc se dotýkáme našeho růžence?

 

(Kadamba Kánana Svámí, 20.prosince 2020, Rádhadéš, Belgie, Čaitanja Čaritámrita, ranní přednáška)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Každý vaišnava je vzácný

Od dělání věcí pro Krišnu ke starání se o lidi, kteří dělali věci pro Krišnu, ke starání se o lidi pro Krišnu, všechny tyto věci v oddané službě přicházejí. Milost Šrí Čaitanji Maháprabhua nám dává zlatou příležitost, že tak či onak můžeme využít služby, kterou děláme pro tuto misi, a v našem osobním chování a v našem jednání s vaišnavy, pak můžeme jistě jít zpátky k Bohu. Jak jsem řekl, v mládí jsem byl někdy nedbalý v jednání s ostatními. Ale teď toho lituji, protože si teď uvědomuji, že každý vaišnava je velice vzácný. Dokonce i jeden zkažený vztah s jedním vaišnavou blokuje jednu příležitost k získání milosti! Nyní tedy lituji svého ledabylého jednání a snažím se být teď ve svém jednání s vaišnavy opatrnější a víc je oceňovat. Oceňuji milost, která přichází od vaišnavů, protože toto je přímo milost Šrí Čaitanji Maháprabhua.

(Kadamba Kánana Svámí, 12.dubna 2020, Durban, JAR, přednáška na Vjása Púdže)

 

Odkaz na přepis v angičtině najdete zde.

 

 

Větev stromu Pána Čaitanji

Prabhupáda vysvětluje, že ISKCON je větví stromu Pána Čaitanji, toho stromu, který plní všechna přání. Takto je popsáno, jak milost Šrí Čaitanji Maháprabhua proudí a jak se expanduje, expanduje se skrze vaišnavy do celého vesmíru. Tento proces harináma sankírtanu je osobním procesem. Je procesem individuálních oddaných, kteří přijímají oddanou službu. A takto ta oddaná služba, kterou vykonávají jednotliví oddaní, prochází od jednoho oddaného ke druhému oddanému, který oddanou službu přijme. A znovu se oddaná služba bude šířit. Tak se tedy oddaná služba šíří, od jedné osoby ke druhé. Nikdo nemůže začít s oddanou službou, aniž by se ho dotkl nějaký vaišnava.

Vaišnava je vancha-kalpa-tarubhyas ca krpa-sindhubhya eva ca, patitanam pavanebhyo vaisnavebhyo namo namaha. Vaišnava je stromem plnícím přání všech a je plný soucitu k podmíněným duším. Takový soucit nění běžná věc. Opravdu rozvinout soucit není nic snadného, vůbec to není jednoduché. Ale soucit je skutečně tou hybnou silou těchto vaišnavů, kteří plní přání.

Na Navadvíp mandal parikramě, na ostrově Modadrumdvipa, je místo známé jako Māmagāchi, a je to místo, kde žil Vásudéva Datta. Vásudéva Datta Thákur je výjimečnou osobností, tak či onak chtěl osvobodit všechny živé bytosti v celém vesmíru. Šrí Čaitanjovi Maháprabhuovi řekl, "Prosím dej na mě všechnu karmu všech živých bytostí ve vesmíru, aby byli schopni hned jít zpátky k Bohu." Potom Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl, "Můj drahý Vásudévo, to není potřeba. Nemusíš přijmout všechnu karmu všech obyvatel vesmíru na svou hlavu. Pouhou tvou touhou budou všichni spaseni, protože svou touhou sis Mě koupil!" Vásudéva Datta měl tudíž tuto hlubokou touhu osvobodit všechny podmíněné duše. Taková soucitná touha se nemůže probudit sama od sebe. Soucit znamená, že máme něco lepšího. Jak můžeme skutečně cítit soucit k ostatním? Můžeme předstírat, že jsme soucitní, jsem tady a dělím se o tento skvělý dar, ale je to jen předstírání. Skutečný soucit znamená, že člověk zažívá něco lepšího, lepší kvalitu života.

 

(Kadamba Kánana Svámí, 22.listopadu 2020, Simháčalam, Německo, Čaitanja Čaritámrita 9.36)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Mé první setkání s mahámantrou

Poprvé jsem se setkal se Svatým Jménem v hudební situaci. V Amsterodamu byl takový workshop, taková jam session, s hráčem na piano jménem Burton Green. Stále v Amsterodamu žije. Tak jsme spolu muzicírovali. Burton řekl, "Pojďme zkusit nějaké rágy." Já byl v Indii, měl jsem nějaké lekce na sitár, tak jsem se nějaké rágy naučil a hrál jsem je na kytaru. Tak jsme se chystali hrát nějaké rágy. Za chvíli říká, "Pojďme hrát nějaké mantry." Tak jsem řekl, "Jo, proč ne." Rágy, mantry, a všechny možné duchovní zvuky z Indie. Když jsme hráli mantry, začal zpívat mahámantru. V tu chvíli jak jsem slyšel mahámantru, jsem o mantrách přemýšlel jako o duchovním zvuku. Ale neměl jsem žádné další poznání. Neztotožnil jsem mantru s osobností, Šrí Krišnou, protože jsem tu informaci neměl. To přišlo později. Později jsem zjistil spoustu věcí. Později jsem zjistil, že ta mantra je Krišna, a že je Božskou osobou, hraje na flétnu, má paví pero a třikrát prohnutou postavu, tmavou pleť, lotosové oči, lotosové ruce, lotosové nohy, lotosový pupek, tyhle všechny věci jsem zjistil.


Jak jsem všechny tyto věci zjistil, Svaté Jméno se oživilo. Také jsme se dozvěděl něco o Burtonovi Greenovi. Četl jsem Prabhupádovu Lílámritu a našel jsem tam, že v roce 1966, v obchůdku Nejlepší dárky, jednoho dne oddaní vzali desku se strunami z piana. Tuto strunovou desku z piana s sebou vzali do chrámu a byla v zadní části chrámu. A obzvláště člověk jménem Burton Green na tyto struny hrál. Takže Burton Green mě vzal do kírtanu z roku 1966 do sedmdesátek do Amsterodamu. Vůbec jsem to nevěděl! Ale nějakým způsobem se ke mně Svaté Jméno dostalo. Potom, postupně, díky Prabhupádově hnutí a jeho milosti, když jsem slyšel o Krišnovi, zjistil jsem toho o Krišnovi víc. Tím že jsem Krišnovi sloužil, jsem k Němu rozvinul víc připoutanosti. Potom se Krišna začal v mém životě víc a víc vyjevovat, jak se to stává všem. To je povaha toho, jak Svaté Jméno funguje.




(Kadamba Kánana Svámí, 1.srpna 2020, Rádhadéš, Belgie, přednáška při zasvěcení)




Odkaz na přepis v angličtině je zde.