pondělí 22. února 2021

Dotýkáte se růžence, nebo displeje?

Pojďme se podívat na telefon. Protože to je problém dne. Je to telefon, který používáme ve jménu šíření tohoto hnutí, který toto hnutí ničí. Je to krize, je to závislost. Velmi návyková věc. Snažte se ho nedotýkat a uvidíte, jak dlouho to vydržíte. Jak dlouho vydržíte nesahat na telefon? Nesahejte na něj! Tak můžeme vidět, jak se krůček po krůčku vloudí. Všechnu tuto elektroniku používáme ve službě Krišnovi. A tato elektronika potom náš život převezme a postupně nás začne od Krišny odvádět. Jak moc se dotýkáme dotykové obrazovky a jak moc se dotýkáme našeho růžence?

 

(Kadamba Kánana Svámí, 20.prosince 2020, Rádhadéš, Belgie, Čaitanja Čaritámrita, ranní přednáška)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 15. února 2021

Každý vaišnava je vzácný

Od dělání věcí pro Krišnu ke starání se o lidi, kteří dělali věci pro Krišnu, ke starání se o lidi pro Krišnu, všechny tyto věci v oddané službě přicházejí. Milost Šrí Čaitanji Maháprabhua nám dává zlatou příležitost, že tak či onak můžeme využít služby, kterou děláme pro tuto misi, a v našem osobním chování a v našem jednání s vaišnavy, pak můžeme jistě jít zpátky k Bohu. Jak jsem řekl, v mládí jsem byl někdy nedbalý v jednání s ostatními. Ale teď toho lituji, protože si teď uvědomuji, že každý vaišnava je velice vzácný. Dokonce i jeden zkažený vztah s jedním vaišnavou blokuje jednu příležitost k získání milosti! Nyní tedy lituji svého ledabylého jednání a snažím se být teď ve svém jednání s vaišnavy opatrnější a víc je oceňovat. Oceňuji milost, která přichází od vaišnavů, protože toto je přímo milost Šrí Čaitanji Maháprabhua.


(Kadamba Kánana Svámí, 12.dubna 2020, Durban, JAR, přednáška na Vjása Púdže)

 

Odkaz na přepis v angičtině najdete zde.

 

 

pondělí 8. února 2021

Větev stromu Pána Čaitanji

Prabhupáda vysvětluje, že ISKCON je větví stromu Pána Čaitanji, toho stromu, který plní všechna přání. Takto je popsáno, jak milost Šrí Čaitanji Maháprabhua proudí a jak se expanduje, expanduje se skrze vaišnavy do celého vesmíru. Tento proces harináma sankírtanu je osobním procesem. Je procesem individuálních oddaných, kteří přijímají oddanou službu. A takto ta oddaná služba, kterou vykonávají jednotliví oddaní, prochází od jednoho oddaného ke druhému oddanému, který oddanou službu přijme. A znovu se oddaná služba bude šířit. Tak se tedy oddaná služba šíří, od jedné osoby ke druhé. Nikdo nemůže začít s oddanou službou, aniž by se ho dotkl nějaký vaišnava.

Vaišnava je vancha-kalpa-tarubhyas ca krpa-sindhubhya eva ca, patitanam pavanebhyo vaisnavebhyo namo namaha. Vaišnava je stromem plnícím přání všech a je plný soucitu k podmíněným duším. Takový soucit nění běžná věc. Opravdu rozvinout soucit není nic snadného, vůbec to není jednoduché. Ale soucit je skutečně tou hybnou silou těchto vaišnavů, kteří plní přání.

Na Navadvíp mandal parikramě, na ostrově Modadrumdvipa, je místo známé jako Māmagāchi, a je to místo, kde žil Vásudéva Datta. Vásudéva Datta Thákur je výjimečnou osobností, tak či onak chtěl osvobodit všechny živé bytosti v celém vesmíru. Šrí Čaitanjovi Maháprabhuovi řekl, "Prosím dej na mě všechnu karmu všech živých bytostí ve vesmíru, aby byli schopni hned jít zpátky k Bohu." Potom Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl, "Můj drahý Vásudévo, to není potřeba. Nemusíš přijmout všechnu karmu všech obyvatel vesmíru na svou hlavu. Pouhou tvou touhou budou všichni spaseni, protože svou touhou sis Mě koupil!" Vásudéva Datta měl tudíž tuto hlubokou touhu osvobodit všechny podmíněné duše. Taková soucitná touha se nemůže probudit sama od sebe. Soucit znamená, že máme něco lepšího. Jak můžeme skutečně cítit soucit k ostatním? Můžeme předstírat, že jsme soucitní, jsem tady a dělím se o tento skvělý dar, ale je to jen předstírání. Skutečný soucit znamená, že člověk zažívá něco lepšího, lepší kvalitu života.

 

(Kadamba Kánana Svámí, 22.listopadu 2020, Simháčalam, Německo, Čaitanja Čaritámrita 9.36)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 1. února 2021

Mé první setkání s mahámantrou

Poprvé jsem se setkal se Svatým Jménem v hudební situaci. V Amsterodamu byl takový workshop, taková jam session, s hráčem na piano jménem Burton Green. Stále v Amsterodamu žije. Tak jsme spolu muzicírovali. Burton řekl, "Pojďme zkusit nějaké rágy." Já byl v Indii, měl jsem nějaké lekce na sitár, tak jsem se nějaké rágy naučil a hrál jsem je na kytaru. Tak jsme se chystali hrát nějaké rágy. Za chvíli říká, "Pojďme hrát nějaké mantry." Tak jsem řekl, "Jo, proč ne." Rágy, mantry, a všechny možné duchovní zvuky z Indie. Když jsme hráli mantry, začal zpívat mahámantru. V tu chvíli jak jsem slyšel mahámantru, jsem o mantrách přemýšlel jako o duchovním zvuku. Ale neměl jsem žádné další poznání. Neztotožnil jsem mantru s osobností, Šrí Krišnou, protože jsem tu informaci neměl. To přišlo později. Později jsem zjistil spoustu věcí. Později jsem zjistil, že ta mantra je Krišna, a že je Božskou osobou, hraje na flétnu, má paví pero a třikrát prohnutou postavu, tmavou pleť, lotosové oči, lotosové ruce, lotosové nohy, lotosový pupek, tyhle všechny věci jsem zjistil.


Jak jsem všechny tyto věci zjistil, Svaté Jméno se oživilo. Také jsme se dozvěděl něco o Burtonovi Greenovi. Četl jsem Prabhupádovu Lílámritu a našel jsem tam, že v roce 1966, v obchůdku Nejlepší dárky, jednoho dne oddaní vzali desku se strunami z piana. Tuto strunovou desku z piana s sebou vzali do chrámu a byla v zadní části chrámu. A obzvláště člověk jménem Burton Green na tyto struny hrál. Takže Burton Green mě vzal do kírtanu z roku 1966 do sedmdesátek do Amsterodamu. Vůbec jsem to nevěděl! Ale nějakým způsobem se ke mně Svaté Jméno dostalo. Potom, postupně, díky Prabhupádově hnutí a jeho milosti, když jsem slyšel o Krišnovi, zjistil jsem toho o Krišnovi víc. Tím že jsem Krišnovi sloužil, jsem k Němu rozvinul víc připoutanosti. Potom se Krišna začal v mém životě víc a víc vyjevovat, jak se to stává všem. To je povaha toho, jak Svaté Jméno funguje.




(Kadamba Kánana Svámí, 1.srpna 2020, Rádhadéš, Belgie, přednáška při zasvěcení)




Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 25. ledna 2021

Knihy přímo od Krišny

Šrílu Prabhupádu našli, jak čte své vlastní knihy. Někdo se zeptal, "Šrílo Prabhupádo, ty čteš své vlastní knihy?" Prabhupáda řekl, "Já ty knihy nenapsal, Krišna mi je nadiktoval. Tyto knihy jsou čisté a transcendentální, sestupují z duchovního světa. Poznání v těchto knihách je absolutně dokonalé."

Kde ve světě bychom takovou věc našli? Všude jsou reklamy - do očí bijící reklamy, které se nás snaží přesvědčit, že potřebujeme toto a tamto, aby nás to učinilo šťatsnými. To je lež. Neučiní nás to šťastnými. Je to pouhá lež. Není to pravda. Ale tyto knihy jsou dokonalé. Mohou nás dovést k dokonalému štěstí. A co jiného chceme?  

 

(Kadamba Kánana Svámí, 22.listopadu 2020, Simháčalam, Německo, Čaitanja Čaritámrta, Ádi-Líla 9.36) 

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 18. ledna 2021

Vzpomínání a zapomnění

Je řečeno, že duchovní svět je tripad vibhuti (tři čtvrtiny stvoření) a hmotný svět je ekapad vibhuti (jedna čtvrtina stvoření). A je řečeno, že pouze jedna desetina živých bytostí žije v hmotném světě, zatímco devět desetin jich žije ve světě duchovním. Takže je tu mnohem více oddaných, kteří jsou věčně zaměstnaní v láskyplných výměnách s Krišnou. V duchovním světě Krišna hraje na Svou flétnu a výsledkem je, že přiměje pávi tančit. Páv nabídne Krišnovi paví pero, což je nejcennější věc, kterou má, a proto Krišna vždy nosí paví pero. Toto všechno se děje v duchovním světě.

Ale my jsme zde v hmotném světě v odloučení od Krišny. Rozvinuli jsme touhu být od Něho oddělení a to je složité, protože Krišna je ve skutečnosti všude a vše je Krišna. Všechny energie, které existují, jsou Krišna, tak jak od Něho můžeme být doopravdy oddělení? Jednoduše není možné být od Krišny oddělení. To, na čem teď sedíme, je Krišna, dýcháme Krišnu, vše je Krišna. Dokonce i půst od prasádam, který děláme, je Krišna! (smích). Proto neexistuje ani okamžik, kdy bychom byli od Krišny odděleni. Jak Krišna říká: sarvasya caham hrdi sannivisto mattah smrtir jnanam apohanam ca vedais ca sarvair aham eva vedyo vedanta-krd veda-vid eva caham (Bhagavad-gita 15.15). Říká, že je usazen v srdci každého a od Něho pochází vzpomínání a od Něho také pochází zapomnění. Krišna tudíž zařizuje i to, že na Něho zapomeneme.

Když se Šríly Prabhupády ptali, proč přijel do Ameriky, řekl, že přijel proto, aby nás naučil to, na co jsme zapomněli. Toto naše vědomí je zahaleno iluzorní energií, což je také Krišnova energie, a proto jsme nyní ve stavu, kdy Krišnu neznáme. Známe jen máju! Co naplat. A Krišna je átmaráma, co On potřebuje? Nic! Átmárámové jsou spokojeni sami v sobě a všichni átmárámové jsou přitahováni ke Krišnovi. Ale Krišna je původní osoba spokojená sama v sobě! Je plně spokojen sám v sobě a přesto Mu něco chybí. Co je to? Živé bytosti, které zůstavají v hmotném světě. Krišna přemýšlí, "Jak mohu pokračovat ve Svých zábavách bez těchto živých bytostí? Samozřejmě že své věčné činnosti nemohu zastavit. To není možné a to nikdy neudělám. Tyto věčné extáze pokračují, ale jak je mohu dělat bez nich?" Proto se Krišna rozhodne, že se zjeví, abychom mohli získat chuť. Dal tám tuto neuvěřitelnou chuť tím, že vykonával tyto neobyčejné zábavy!

 

(Kadamba Kánana Svámí, 23.srpna 2019, Ljubljana, Slovinsko, Džanmaštamí)

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

pondělí 11. ledna 2021

Zpívání skrze naslouchání

Důvod, proč nemáme chuť ve zpívání nebo jsme nepozorní, je, že zpíváme aniž bychom vzpomínali na Krišnu. Čím víc budeme na Krišnu v našich každodenních životech myslet, tím přirozeněji budeme tíhnout ke zpívání s chutí. Například zatímco Šrímatí Rádharání stloukala jogurt v máslo, neustále vzpomínala na Krišnu. A jak na Krišnu vzpomínala, také zpívala Krišnovo jméno. Takže nám opravdu chybí vzpomínání na Krišnu. Když nejsme inspirováni do zpívání Svatého Jména, je to jednoduše proto, že dostatečně nevzpomínáme na Krišnu. 

V Nektaru oddanosti nacházíme popisy Krišnových vlastností. Tyto Krišnovy vlastnosti jsou velmi důležité. Je řečeno, že má překrásné tělesné rysy, a různé části Pánova těla jsou přirovnávány k různým hmotným objektům. Obyčejné osoby, kterou nemohou pochopit, jak vzněšené jsou Pánovy tělesné rysy, zde dostávají šanci Pána pochopit díky materiálním přirovnáním. Je řečeno, že Krišnova tvář je krásná jako měsíc. Jeho stehna jsou mocná jako sloní choboty. Jeho paže jsou jako dva sloupy. Jeho dlaně jsou rozevřené jako květy lotosu. Jeho hruď je jako dveře. Jeho boky jsou jako dům, střed Jeho těla je jako terasa. Takto se snažíme představit si Krišnu a vidět, jak opravdu vypadá.

Jedním z nejdůležitějších Krišnových rysů je Jeho záře. V některých písmech nacházíme popisy, že Krišna je spíše bílý než načernalý neboli šjám. Takové popisy jsou díky Krišnově záři. Jeho záře je tak jasná, že si člověk může někdy myslet, že je bílý, ačkoli má samozřejmě tělo načernale modré. Prabhupáda řekl, že Krišnova záře je tak jasná, že dokáže osvítit celý vesmír. Obloha je modrá díky Krišnově záři. To, že svítí slunce, je díky Krišnově záři. Skutečnost, že existují elektrické žárovky, je díky tomu, že získávají energii z Krišnovy záře. Vše je součástí Krišny.

Ale Krišnovu záři nevidíme jen jako světlo. Krišnovu záři můžeme vidět také jako Jeho milost, jako Jeho transcendentální sílu. Když se tato milost dotkne živých bytostí, tyto bytostí se transformují. Nasloucháním o Krišnovi, tím, že se nás Krišna dotkne, se tak či onak změníme a okamžitě jsme zmocněni. Šríla Bhaktivinód Thákur vysvětluje, že skutečným zmocněním je, když je člověk zmocněn poznáním a štěstím - čit a ánanda. A později také věčností. Tímto způsobem vstupujeme do Krišnových zábav a rozvíjíme naši chuť do zpívání. 

 

(Kadamba Kánana Svámí, 23.srpna 2019, Ljubljana, Slovinsko, přednáška na Džanmaštamí)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.