pondělí 13. května 2019

Očištěná přirozenost

Ekalavja se sám snažil zdokonalit svou lukostřelbu a zdálo se, že je dokonce ještě lepší než Ardžuna. Ale výsledkem bylo, že mu Drónačárja vzal jeho palec. Takže my se nestáváme Ekalayjou - ne. Nemůžeme napodobovat Krišnu; Krišnovi můžeme pouze sloužit. Nemůžeme napodobovat ani Ardžunu. Ardžuna je Krišnův věčný společník, a my jednoduše následujeme ve stopách. Naše cesta není anukāra - napodobování, ale anusārataḥ - následování.

Anusārataḥ znamená následovat ve šlépějích. Nemůžeme nikoho napodobovat; musíme být námi samotnými a následovat ve stopách předešlých vaišnavů. měli bychom vědět, že každá osoba má jedinečné atributy, jedinečné vlastnosti, a Krišna má s každým z nás nějaký záměr. Jsme nástroji a každý z nás má určitou vlastnost, která se časem projeví. Takže buďte sví. Jste hodnotní a máte použít to, co máte - všechno!


Co zmůže potlačování? Nebudeme potlačovat naši povahu a napodobovat někoho jiného. Buďte kým jste, ale očišťujte se. Kavi Karnapura říká, "Buďte přirození, ale očisťěte svou přirozenost." Očistěte svou povahu, potom se charakteristiky, které máme, stanou dokonalými. A jak se očistíme? Díky anusārataḥ  - následováním.


Dokonce i Krišna jedná příkladně. V sedmdesáté kapitole Krišna knížky jsou pěkně popsány Jeho denní činnosti. Krišna rozdává milodary bháhmanům. Ráno
se dívá na sochy krav a další příznivé předměty. Můžeme tedy následovat ve stopách Krišny a vaišnavů.


Kadamba Kánana Svámí, Vrindávan Indie 4.dubna 2019, SB 8.17.25-27


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

pondělí 6. května 2019

Úplné štěstí


V Navadvípu, předtím, než přijal sannjás, byl Pán Čaitanja známý pod dvěma jmény - jako Nimái nebo Višvambar. Vašvambar bylo jeho původní jméno, znamenající udržovatel celého vesmíru. V Čaitanja Čaritámritě je řečeno: Přemýšlel, "Jak mohu být nazýván Višvambara, udržovatel celého vesmíru, pokud lidem nedám úplné štěstí?" Jak můžete říct, že někoho udržujete, pokud je jen krmíte a poskytujete jim střechu nad hlavou, jen jim poskytujete oblečení? Jak můžete říct, že je zaopatřujete?
Člověk může říct, že někoho z
aopatřuje, jen pokud je ta osoba zcela šťastná. Ale to není tak jednoduché. Kdo je úplně šťastný?
Jediným způsobem, aby byl někdo zcela šťatsný, je dát mu lásku k Bohu! Proto je Višvambar ten, kdo dává všem lásku k Bohu.

(Kadamba Kánana Svámí, Durban, JAR, 8.března 2019, Kendra Namahatta)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

sobota 20. dubna 2019

Revoluční duch


V úvodu ke Šrímad Bhágavatamu Šríla Prabhupáda cituje velmi známý verš (ŠB 1.5.11):

tad-vāg-visargo janatāgha-viplavo
yasmin prati-ślokam abaddhavaty api
nāmāny anantasya yaśo ‘ńkitāni yat
śṛṇvanti gāyanti gṛṇanti sādhavaḥ


Je to tento verš, ve kterém se hovoří o viplavo, revoluci, což mě přitahuje, protože mám rád revolučního ducha, ducha provádění změn, něco dynamického. Prabhupáda říká, že tou věcí, která tuto změnu přinese, je diskutování o Krišnovi.


Znamená to, že kdekoli jsou oddaní, kteří zpívají jména Boha, mohou způsobit revoluci ve svedené civilizaci kráčející špatným směrem. Kde budou diskutovány sloky o Krišnovi, tam bude změna. A takové verše poslouchají a zpívají lidé, kteří jsou zcela upřímní, i kdyby verše byly nedokonale sepsané.


Někteří oddaní identifikovali, že tento verš je tím, který předpovídá misi Šríly Prabhupády, protože říká, že obzvláště skrze Šrímad Bhágavatam se svět změní. A Prabhupáda do západního světa přivezl Bhágavatam, nikoli Gítu. Truhly, které s sebou vzal na Džaladútu, obsahovaly sety Bhágavatamu. Jeden set prodal kapitánovi Džaladúty a později prodal další sety.
Chystal se dávat přednášku v Pensylvánii, když přišel jeden muž, posadil se vedle něho a diskutovali spolu. Byla to pěkná konverzace a když přišel čas, aby Prabhupáda mluvil, požádal toho pána, aby mu pohlídal jeho krabici s knihami. Po přednášce ho Prabhupáda poprosil, aby krabici otevřel a podržel knihy. Prabhupáda vysvětlil, co je to za knihy, a potom řekl, že kdokoli, kdo o ně bude mít zájem, má jít za tím mužem a dát mu peníze.
Prabhupáda ho prostě zaměstnal a takto uvedl Bhágavatam do praxe tím, že někoho zaměstnal v oddané službě. Nebyla to jen suchá lekce, ale skutečná lekce. Než si to ten člověk uvědomil, byl zaměstnán v oddané službě. To byla Prabhupádova tendence - tak či onak všechny zaměstnat v oddané službě.


(Kadamba Kánana Svámí, 14.března 2019, Durban, JAR, Lotus Park Nama Hatta)  



Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 16. dubna 2019

Nedostatek lásky

Když po planetě chodil Madhávendra Purí, nikdy nepotkal nikoho, kdo by měl stejnou hloubku lásky ke Krišnovi, jako měl on. Je úžasné, že lásku k Bohu, kterou později učil Šrí Čaitanja Maháprabhu, se již o dvě generace před ním projevila v Mádhavendrovi Purím. 
Mádhavendra Purí očekával sankírtanové hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua a zažíval tu největší extázi. 
Mádhavendra Purí potkal mnoho lidí (jak je popsáno v Čaitanja Bhágavatě), kteří byli velice zbožní, kteří striktně následovali závěry písem, kteří dle náboženství chodili do chrámů a neustále prováděli uctívání. V tomto smyslu bychom řekli, "Ach, jsou to velmi dobří oddaní. Jsou to velice vážní a velmi odevzdaní oddaní." Z naší perspektivy bychom je umístili hodně nahoru. Ale z perspektivy Mádhavendry Purího se jim nedostávalo lásky. To v našich duchovních životech také zažíváme.
(Kadamba Kánana Svámí, 4.srpna 2018, Vrindávan, Indie, Bhagavad-gíta 4.9)

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

úterý 9. dubna 2019

Oceán nektaru


Vlny bičující Džaladútu byly nepředstavitelně silné, a Prabhupáda byl velmi nemocný ze zmítání se v Atlantickém oceánu kvůli vlnám a větru. Prabhupáda prodělal infarkt. Poté se modlil ke Krišnovi a uviděl Krišnu. Krišna vesloval na lodi a řekl, "Neměj obavy, všechno bude v pořádku."
Potom se oceán uklidnil, byl úplně pokojný. Později kapitán řekl, "Svámídží, musíte s námi jet zase, protože ještě nikdy jsme neměli tak klidnou plavbu přes Atlantik. Prosím, pojeďte s námi zpět."


Když byl Prabhupáda na lodi, četl Čaitanja Čaritámritu, a říkával, že to byla jeho jediná útěcha. Obracel se ke Krišnovi a k šástře. Proto se transcendentální oddaný jednoduše obrací k šástře a nachází tam Krišnu. Tak to je vždy. V každém okamžiku se člověk může uchýlit k šástře a prostě v ní nalézt Krišnu. 

Ale Krišna se potom také oddanému vyjeví. Takto čistý oddaný vidí Krišnu stále, někdy skrze šástru, někdy skrze svaté jméno, někdy skrze kírtan, a někdy se Krišna osobně vyjeví přímo. Ale vše vyjde nastejno a vše je inspirující a vše uspokojuje srdce. Ať už o Krišnovi čteme, ať zpíváme svaté jméno Krišny při japě nebo v kírtanu nebo o Krišnovi mluvíme, vše nás vyživuje.
 
Když jste na moři a zažíváte neustálý pohyb, pak i když přijdete na pevninu, cítíte, že se země hýbe. Stejným způsobem - i když přijde transcendantální lodivod do světa máji, přesto zažívá extázi toho, že je na moři. Vše si s sebou přináší z oceánu nektaru.


(Kadamba Kánana Svámí, 14.března 2019, Durban, JAR, Lotus Park Nama Hatta) 


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 1. dubna 2019

Víc a víc...

V Nektaru oddanosti je zmínka o sāndrānanda-viśeṣātmā,’ že musíme oddanou službu více zahustit.
Jedním z příznaků bhávy je avyartha-kālatvam (ČČ. Madhya 23.18-19) –   nepormarnit ani okamžik. V Čaitanja-čaritámritě je řečeno, že když společníci Pána Čaitanji přijímali prasádam, zpívali mezi žvýkáním svaté jméno. Takže neplýtvali ani okamžikem; jejich oddaná služba byla velmi hustá.

Také je řečeno, že oddaná služba musí být ahaituky apratihatā – musí být nepřerušovaná a nemotivovaná (SB 1.2.6). Ale naše oddaná služba přerušovaná je, "To byla dřina; teď si můžu trochu odpočinout." O hodinu později, "Tak jo, ještě trochu oddané služby." Za chvíli, "Ach, teď si mohu dát přestávku. Teď si můžu hrát s telefonem." Tak nějak stále svou službu přerušujeme.

Šríla Bhaktivinód Thákur říká, "Pokud to chceme překonat, tak musíme zvýšit naše zpívání jako pokus tuto službu více zahustit. Nebo bychom měli přidat v našem kázání." Z příkladu Šríly Prabhupády vidíme,  že důraz je více na kázání než na bhajan; on v každém okamžiku neustále kázal. To znamená to zahuštění - tak či onak zvýšit naše zapojení pomocí naslouchání a zpívání, v devíti procesech oddané služby a v kázání vědomí Krišny. Ten průlom přijde hlubokou připoutaností.

Je řečeno, že ať máme jakékoli plody lásky k Bohu, když je rozdáváme, budeme mít ještě více než jsme měli předtím. Proto můžeme zvýšit naše daivi-sampad, naše duchovní bohatství, a potom se zvýší naše inspirace. To je náš proces - tak či onak růst. Je zajímavé, že v hmotném odvětví je jakákoli práce, kterou děláte, na začátku těžká a musíte pracovat usilovně. Ale po nějaké době se z vás stane expert a vaše práce pak vyžaduje méně úsilí. Ale v duchovním životě je to naopak. Jak jde čas, je třeba více úsilí. Na začátku nemusíme vynakládat takové úsilí, ale časem chce dychtivost víc, sāndrānanda-viśeṣātmā, musíme to více zahustit. 



(Kadamba Kánana Svámí, 4.srpna 2018, Vrindávan, Indie, Bhagavad-gíta 4.9)



Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 26. března 2019

Oceán transcendentálního nektaru


Někdy cítím, že chrám je transcendentální, Bhagavad-gíta je transcendentální, svaté jméno je transcendentální a oddaní jsou transcendentální. Vše je transcendentální, až na mě, já transcendentální nejsem. Ale do určité míry jsme všichni povýšeni na transcendentální úroveň, protože zpíváme Hare Krišna, přijímáme Krišna prasádam a zaměstnáváme se v oddané službě. 
Proto skrze nás někdy jedná transcendentální energie, a potom jsme na transcendentální úrovni. Jindy, když na transcendentální úrovni nejsme, vrátíme se ke kvalitě dobra. Takto jsme mezi transcendencí a kvalitou dobra. Někdy jsme v jednom a jindy v druhém.

V kvalitě dobra se díváme z perspektivy filozofie. V transcendenci jsme jednoduše pohrouženi v láskyplnné službě Krišnovi, ve vychutnávání té služby a vychutnávání popisů Krišny:
 vayaṁ tu na vitṛpyāma
uttama-śloka-vikrame
yac-chṛṇvatāṁ rasa-jñānāṁ
svādu pade, 
(SB 1.1.19).

Je řečeno, že v tomto stadiu začneme naprosto vychutnávat naslouchání o Krišnovi na každém kroku a v každém okamžiku. Je to prostě nekončící zážitek požitku. Máme chvilky, kdy se cítíme inspirovaní a cítíme, že vědomí Krišny si můžeme velice vychutnávat.
Potom máme chvíle, kdy vnímáme vědomí Krišny jako odříkání. V tu dobu sestoupíme na úroveň kvality dobra.
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam (SB 5.5.1)


Jak řekl Ṛṣabhadeva svému synovi, poté se to stává tapo divyaṁ, neboli odříkáním za božským účelem.
Ale jindy je to prostě premāmṛta-mahāmbudhe, když jsme jednoduše pohrouženi v oceánu transcendentálního nektaru. Esencí tohoto hnutí je oceán transcendentálního nektaru.


(Kadamba Kánana Svámí, 4.srpna 2018, Vrindávan, Indie, Bhagavad-gíta 4.9)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.