středa 30. září 2015

Boj silou lásky


Jakožto oddaní jsme lidé se smíšenými pocity. Máme pocity, že jsme přitahováni ke Krišnovi, a máme pocity, že jsme přitahováni k hmotné energii. Každý oddaný v sobě tedy má dilema. Proto je někdy duchovní život popisován jako válka s májou, neboli jinými slovy boj se sebou samým. Není tak snadné vést tento boj, ale pokud ho vedete na základě síly poznání, síly hlubšího porozumění dlouhodobým přínosům následování duchovních principů, pak nám to dá určitou podporu, ale stále je to obtížné, protože jak dlouho můžete bojovat na základě poznání?! Nakonec musíme bojovat silou lásky. Musíme milovat své duchovní aktivity. Pokud milujeme vědomí Krišny, nikdy nebudeme poraženi!

Přednáška, 4. dubna 2010, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

úterý 29. září 2015

Nejvyšší úroveň lásky

Pamatuji si, že když jsme někdy ve Vrindávanu poslouchali v našem chrámu přednášku, byla tam spousta mravenců, a ne ti malí, ale takoví ti velicí s pinzetou na nose. Takže když si pro vás šli, viděli jste je přicházet. Všichni tak nějak čekali, až se přiblíží, a pak je odfrnkli zpátky odkud přišli, protože nikdo nechtěl, aby ho kousli. Jenže ten mravenec se okamžitě otočil a šel přímo zpátky, mají kompas. Pak jsme se snažili přesměrovat je k sousedovi, takže jak přednáška pokračovala, lidé posílali mravence od jednoho člověka k druhému. Takto se nám podařilo mravence odklonit, ale oni byli odhodlaní jít svou cestou. Mají svou vlastní vůli, což znamená, že jsou individuální a mají silnou touhu!

Takže všechny živé bytosti mají individuální povahu. Jestliže mají všechny živé bytosti touhy, pak všechny živé bytosti mají i srdce a všechny živé bytosti mají i těla. Nejvyšší Pán má také srdce a také touží, ale někteří lidé říkají, že nemá tělo. Ale všechny živé bytosti mají tělo a jestliže ve stvoření existuje tělo, pak tyto vlastnosti stvoření musí existovat i ve stvořiteli! Proto je Nejvyšší Pán také osoba. Má své božské energie a zároveň je osoba. Ti, kteří chápou, že Nejvyšší Osoba je plná lásky, nakonec vstupují do láskyplného vztahu s Nejvyšším, a to je nejvyšší úroveň, které může živá bytost dosáhnout.

Láska je taková věc, že když jste velmi malí, existuje jen vaše matka, a tak to je nějakou dobu. Otec je tak nějak na druhém místě, je mi líto, že to říkám. Ale časem se to může vše rozvinout a pak je tu celá rodina - váš bratr, sestra, přátelé a komunita. V podstatě se zvyšuje vás smysl pro identitu. Avšak nakonec je nejvyšší úrovní lásky to, když vidíme, že veškerým účelem stvoření  je milující účel, a že za tímto světem stojí milující Nejvyšší Pán, se kterým rozvíjíme svůj láskyplný vztah.

Bhagavad-gítá 9.33, 27. června 2015, New York, USA

Původní text v angličtině zde.

pondělí 28. září 2015

Videa z Náma Hatta tábora 2015

Letní Náma Hatta tábor proběhl v Kamenici nad Lipou 1. - 6. července 2015. Následující odkazy vám mohou připomenout některé momenty s Jeho Svatostí Kadamba Kánanou Mahárádžem.

Harinám v Jindřichově Hradci, 3. 7. 2015


Zvážnět

Měli bychom zvážnět teď. Náš čas utíká! Musíme zvětšovat svůj duchovní život, to je nezbytné. Jít zpátky k Bohu není tak laciné.

Dostali jsme šanci, ale pořád pro to musíme pracovat. Proč jinak jsme se přidali k hnutí Hare Krišna, pokud nechceme jít zpátky k Bohu? Opravdu jsme se připojili kvůli halvě?

Šrímad Bhágavatam 8.2.33, 24. června 2013, Letní tábor, ČR

Původní text v angličtině zde.

sobota 26. září 2015

Čistá bhakti

Celý Vrindávan slouží Krišnovi; ale nejen že slouží Krišnovi, Vrindávan slouží Rádě a Krišnovi. Je řečeno, že láska k Bohu se projevuje v pěti různých rásách, neboli pěti různých typech vztahů s Nejvyšším Pánem. První je neutrální vztah, šánta rása. Šánta rása znamená, že Nejvyššímu Pánu nabízíme modlitby, vzpomínáme na Jeho slavnou věčnou povahu, jak je věčný, jak je mocný a tak dále. Je řečeno, že oddaní si šánta rásu příliš nepřejí, protože v tomto vztahu člověk není moc aktivní ve službě Pánu.

Dásya rása, což je vztah jakožto služebníka, je odlišná. Krišna má tolik služebníků, kteří pro Něj dělají tolik aranžmánů. Jsou velice aktivně pohrouženi ve vykonávání různých aranžmánů pro Krišnu. Ale přesto ještě výš je sakhya rása, přátelský vztah. Krišna má mnoho přátel pasáčků, kteří jsou Mu blízko, jako například Šrídhám a Madhumangal.

Výše než sakhya rasa je rodičovská náklonnost ke Krišnovi, vatsalya rása, protože v rodičovské lásce věnují rodiče ochraně svých dětí své životy. Jejich děti jsou jim dražší než jejich vlastní život, a co teprve říci, když je vaším dítětem Krišna! Takže rodičovská náklonnost je dokonce ještě hlubší než přátelství. Ale nejvyšší je madhurya rása, manželská láska.

Gópí se nezajímají o nic jiného než o Krišnu! Když je Krišna přitáhne hrou na Svou flétnu ve Vamší Vattu, opustí domov, což je ze společenského úhlu pohledu katastrofa! Chci tím říci, že by to pořád ještě bylo jaksi odsuzováno, kdyby mladé dívky z rodiny najednou odešly ven, jakmile by uslyšely někde ve tmě flétnu, ale gópí se o to vůbec nestaraly - jen Krišna!

To je kecit kevalaya bhakti vasudeva parayanah (ŠB 6.1.15), druh bhakti, o kterém hovoříme - ryzí, čistá oddaná služba bez kompromisů. Takže Rádháštamí je naším dnem k rozjímání a dívání se na Šrímatí Rádhárání jako na náš vzor. Ta, jež dává Krišnovi vše. Jednou Rádhárání řekla: "Teď, když Krišna odešel, jsem se vzdala spánku, protože ve spánku na Krišnu zapomínám." Šrímatí Rádhárání nemá žádnou připoutanost k čemukoliv v tomto světě.  Není zde nic, co by Ji mohlo přitahovat, to není možné. Jediným zdrojem Její přitažlivosti je Krišna. Avšak nejen Krišna - to, co si přeje, je Krišnovo štěstí.

Přednáška na Rádháštamí, 23. září 2012, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 25. září 2015

Gópí


Radha_SyamasundarKrišna je znám jako transcendentální Amor, jenž se zajímá o Své milostné zábavy, jenž vždy myslí na gópí, které daly všechno... Krišna říká v Bhagavad-gítě 4.11 ye yatha mam prapadyante tams tathaiva bhajamy aham; každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Říká: "Ale nevím, co dát gópím! S nimi Můj slib selhává, protože nemám nic, co bych jim dal výměnou za jejich službu."


Když vám někdo dá drahokam, pak mu za to dost dobře nemůžete dát kousek skla; musíte mu to oplatit. Když vám dám něco velmi cenného, taky mi nazpátek musíte dát něco hodnotného. Takže Krišna přemýšlel: "Nemám žádný majetek, který by odpovídal hodnotě toho, co nabízí gópí. Proto ať je jejich službu jejich odměnou a mluvme o jejich slávě."

Takto si pamatujeme, jak je Krišna prostě překvapen! Neví, jak se vyrovnat s gópími. Ony ukazují úroveň lásky, která je za hranicí toho, co může pochopit. Nejde Mu to do hlavy! A ze všech gópí je Šrímatí Rádhárání nejvýznačnější!

Takže Krišna není okouzlen jen oddanou službou Šrímatí Rádhárání, ale je také nad rámec Jeho chápání, že někdo může zažít takové množství lásky! Uvádí se, že gópí zažívají tisíckrát větší štěstí než Krišna tím, že Mu slouží. Jejich existence je Krišnovi záhadou. Krišna nemůže pochopit povahu gópích, co teprve říct o povaze Šrímatí Rádhárání. Tato povaha, jejich láska a jejich štěstí převyšuje Jeho lásku a Jeho štěstí.

Přednáška na Rádháštamí, 23. září 2012, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

úterý 22. září 2015

Uctívání duchovního učitele, 2/2

Šríla Prabhupáda řekl, že odevzdat se znamená odevzdat se všem malým věcem; všem maličkým věcem. Není to jen jedno velké odevzdání: "Krišno, nabízím ti svůj život!"

Můžeme dělat velice dramatická prohlášení, ale realita je taková, že jsou to malé věci, ve kterých se neodevzdáváme. Na maličkostech záleží! Proto uctívání duchovního učitele přesahuje obětování květin nebo vonných tyčinek. Duchovního učitele uctíváme při každém činu. Každý krok v našem životě je aktem uctívání.

Bhagavad-gítá 17.1, 15. srpna 2015, Vrindávan, Indie

Původní text v angličtině zde.

Uctívání duchovního učitele, 1/2

Uctívání duchovního učitele přesahuje obětování květin a vonných tyčinek. Přesahuje to i naše vlastní uctívání, kdy dojdeme do bodu, že těšíme duchovního učitele. Jednou jsem uvažoval: "Zpívat 64 kol?" A pak jsem si pomyslel: "Bylo by to pěkné, ale nebylo by ještě lepší udělat 64 oddaných?"

Jaký offering by byl hezčí - 64 kol nebo 64 oddaných? Samozřejmě se to nemusí nutně vylučovat. Člověk může zpívat 64 kol a potom přivést 64 oddaných! Ale někdy bychom možná spíše než zpívat 64 kol měli šířit vědomí Krišny.

Co tedy znamená uctívat duchovního učitele? Když Šríla Prabhupáda dostal pokyn svého duchovního mistra kázat v anglickém jazyce, v té době to bylo chápáno tak, že to znamená, že by měl kázat anglicky mluvícímu světu. Ale Prabhupáda šel mnohem dál. Mohl prostě jen udělat nějaké kázání v západním světě, ale on tento pokyn splnil na maximum.

Rozšířil ho nejen z hlediska jazyka - z angličtiny byly jeho knihy přeloženy do více než sedmdesáti jazyků. Rozšířil ho také tím, že cestoval po celém světě. Nakonec ho rozvinul tak, že přijal to, že jeho mise byla osvobodit celý svět - jednoduše na základě slov "Kaž v anglickém jazyce!"

Kde tedy uctívání duchovního učitele začíná a kde končí...?

Bhagavad-gítá 17.1, 15. srpna 2015, Vrindávan, Indie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 21. září 2015

Krišnova sladkost

Vzpomínám si, jak jsem byl jeden rok se Sačínandanou Mahárádžem a celou skupinou oddaných na lodi a plavili jsme se v dánských vodách. Mahárádž dával onen seminář o Krišnově sladkosti. Celé to bylo o tom, jak je Krišna sladký, vypadá tak sladce... a tahle sladkost a támhleta sladkost... a v jednu chvíli už to na mě prostě bylo příliš sladké.

Mám špatný charakter a sám nejsem sladký, takže když jsou věci moc sladké, neumím s tou sladkostí zacházet. Hovořil jsem tedy po Mahárádžovi a řekl jsem: "No, velice oceňuji přednes Sačínandany Mahárádže, ale mám malou otázku. Proč ve středověku zemřela třetina světové populace na černý mor? Proč bylo před deseti lety během tří dnů zabito ve Rwandě pět milionů lidí? V Bangladéši se během jedné noci utopilo pět set tisíc lidí... Kde je v tom všem váš sladký Krišna? Je tohle také sladké?"

sobota 19. září 2015

Nejvyšší oddaná

Krišna je všepřitažlivá Nejvyšší Osobnost Božství. Sri krsna-akarsani, oddaná služba Krišnu může přitáhnout. Šrímatí Rádhárání je v mahá-mantře přítomná ve slově "Hare". Slovo "Hare" představuje oddanou službu. Oddaná služba má velice úžasnou povahu, protože jak je popsáno v Nektaru oddanosti, je sri krsna-akarsani.

Krišna je známý jako Acyuta, protože si nikdy nezapomene všimnout jakékoli služby, jež je Mu prokázána. Tímto způsobem Krišna jakékoli službě, kterou Mu oddaný prokáže kdekoli ve třech světech, vždy věnuje Svou pozornost a opětuje ji. Přesto je mezi oddanými jedna nejvyšší oddaná, a tou je Šrímatí Rádhárání!

Následovníci Šrí Čaitanji Maháprabhua, který je skutečným původcem hnutí Hare Krišna, se učí chápat, že nikdo nemůže potěšit Krišnu víc než Šrímatí Rádhárání. Proto než se snažit sloužit Krišnovi přímo je lepší snažit se stát se služebníkem služebníka služebníka Šrímatí Rádhárání - stokrát, tisíckrát, sto tisíckrát, milionkrát - gopi-bhartuh pada-kamalayor dasa-anu-das (ČČ Madhya-lílá 13.80). Dává to smysl a ve skutečnosti je tohle nálada Vrindávanu.

Vrindávan je místo, které se liší od jakéhokoli obyčejného místa v tomto světě - jako například kde jsme se narodili nebo kde se snažíme vykonávat své vlastní zábavy. Každý je zaneprázdněný tím, že se snaží vytvořit své vlastní zábavy, ale tyto zábavy, které vykonáváme, jsou zábavami pro naše potěšení. Vrindávan má však jinou povahu. Celá existence Vrindávanu je určena k jedinému účelu, kterým je potěšit Krišnu, a vše ve Vrindávanu je určeno k tomuto Jeho potěšení; hrsikena hrsikesa-sevanam bhaktir ucyate (ČČ Madhya-lílá 19.170).

Ve Vrindávanu jsou chodníky vyrobeny z transcendentálních drahokamů, a tyto drahokamy jsou také oddaní Pána. Tyto drahokamy jsou zde jednoduše proto, aby těšily Krišnu. Vodní nádže po stranách chodníků zahrnují mnoho krásných ptáků, úžasných lotosů a tak dále - a všechny jsou zde jen k potěšení Krišny. Když Krišna vloží Svou lotosovou nohu do řeky Jamuny, vodní rostliny v Jamuně se drží Jeho lotosových nohou a nedovolí Mu je dát znovu z Jamuny pryč. Jamuna poté zastaví svůj tok a začne ukazovat malé víry extáze, protože Krišnovy lotosové nohy jsou v jejích vodách. Jak by mohla proudit a pohybovat se kolem Krišny, když tam jsou Jeho lotosové nohy?! Takto jsou ve Vrindávanu všichni obyvatelé pohrouženi v Krišna prémě, prema-antaranga, hluboce pohroužení v takovéto lásce k Bohu.

Přednáška na Rádháštamí, 23. září 2012, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 18. září 2015

Astrologická kompatibilita



Pokud se oženíte, buďte velmi opatrní, aby ten, koho si berete, byl oddaný. Ať už děláte cokoli, neberte si neoddaného. To by byla ta nejhorší věc, kterou byste udělali, protože pak to bude sbohem pro vás samotné! Můžete říci sbohem sami sobě, protože je to jistá cesta, jak poklesnout!

Lidé tráví hodiny a hodiny porovnáváním astrologických diagramů a někdy naleznete i devadesátiprocentní shodu! Nevadí, že vám to dává desetiprocentní šanci udělat si navzájem peklo; to je zde totiž také. Ale kromě této devadesátiprocentní shody - zpíváte oba Hare Krišna? To je důležitější než celá astrologie a celá karma. Dokonce i v případě, že diagramy nepasují, pokud jste oba vážní v tom být oddaní, ohledně vaišnavské etikety a pokud jste ochotní vzdávat si poklony a přistupovat k sobě jako oddaní, pak můžete tyto špatné diagramy transcendovat; dokonce i když je zde Rahu! Prabhupáda řekl, že Krišna může vykopnout miliony Rahuů. Takže opravdové kritérium pro kompatibilitu je, jak vážní jsme v oddané službě. 

Někdy se pár planet srazí, vytvoří malý ohňostroj a téměř zničí celý vesmír; to se může stát... Ale co když se vaše planety opravdu dobře shodují a vy jste tak šťastně spolu, v máji! Může to být velká shoda a nikdy jste se vůbec nepohádali... Dobře, fajn, ale jak Krišnavědomé to bylo? "No, my se snažíme!" Když kdokoli řekne, že se snaží, znamená to, že to nedělá. Snažit se znamená, že to neděláme!

Takže bychom měli učinit realistickou volbu a naplnit grihasta ášram Krišnou. Náš domov je svaté místo. Náš domov je místo, které nám připomíná Krišnu, a doma je spousta prasádam a doma jsou vždy hosté a doma máme mnoho věcí, ale všechno jsou to Krišnavědomé věci, takže pokaždé, když přijdeme domů, obdržíme tolik výživy. Tímto způsobem je grihasta ášram velmi pěkný, protože člověk může velmi pěkně udělat duchovní pokrok. 

Šrímad Bhágavatam 9.19.19, 22. prosince 2014, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 17. září 2015

Guru jako Šríla Prabhupáda

Otázka: Co se stane aspirujícímu oddanému, který třeba četl knihy Šríly Prabhupády, četl jeho přednášky a miluje sloužení a sdružování se s oddanými, ale nemůže najít duchovního učitele na úrovni Šríly Prabhupády? Šríla Prabhupáda řekl, že žák by měl přijmout duchovního učitele "stejně dobrého jako Boha" a měl by být připraven mu obětovat svůj život. Pokud takový aspirující oddaný tohle cítí ke Šrílovi Prabhupádovi, ale nemůže najít nikoho, kdo splňuje ono "stejně dobrý jako Bůh", je pak nucen přijmout zasvěcení od někoho, ke komu nemá plnou úctu?

Dokážu ocenit hledání duchovního učitele a toho, kdo je jako Šríla Prabhupáda. Zároveň si myslím, že Šríla Prabhupáda nebyl obyčejným duchovním mistrem. Samozřejmě zde nejsou žádní obyčejní duchovní učitelé, ale Šríla Prabhupáda byl rozhodně víc než duchovní učitel! Šríla Prabhupáda byl víc než sanjásí. Šríla Prabhupáda byl tak úžasný čistý oddaný Pána, že takový duchovní učitel tady vždycky být nemusí, a potom to musíme přijmout jako Krišnův plán!

úterý 15. září 2015

Zplnomocnění naší povahy

Důvodem, proč jsem v této přednášce zmiňoval trochu astrologie, je, že máme svou povahu. Dám příklad Krišny Kšetry Mahárádže. Rád mu říkám "Jeho Pohodovost". Šťastná pohodovost! Nikdy jsem za ty roky Mahárádže neviděl podrážděného. Já jsem opak - pořád jsem z věcí nervózní. Tyhle vjása púdži mě také znervózňují. Je tu tolik lidí a já mám se všemi vztahy a všichni jsou tady a chtějí se mnou mluvit. Ale jak můžu mluvit se všemi?! To je nemožné. Jediný způsob, jak můžu mluvit k vám všem, je skrze mikrofon právě teď. O tom to je, a pak tu a tam s někým, ale ne se všemi, protože to není možné. Ale vidím, že Krišna Kšetra Mahárádž ví, jak vše vyřídit pohodovým způsobem. Učím se od něj tohle umění být uvolněný ve službě Krišnovi.

Naše povahy jsou tedy odlišné, ale pořád každá z těchto povah musí být v Krišnově zájmu přizpůsobena. Díky mnoha životním zkušenostem jsem zjistil, že povahy mají v oddané službě své dobré a špatné stránky, a že musíme svou povahu využít ve prospěch Krišny. Když máte ohnivou povahu, někdy ji prostě musíte zchladit. A když máte hodně chladnou povahu, někdy se pro Krišnu musíte trochu zapálit.

pondělí 14. září 2015

Počestnost žáka

Počestnost je velmi důležitá. Je velice důležitá nejen pro ženy, ale také pro žáka. Je řečeno, že žáci by měli být naprosto ctnostní, plně odevzdaní a zaměření na duchovního učitele. Takže spíše než abych se na to díval z úhlu počestnosti ženy a mluvil hodně o tomto, dám to stranou a otevřu téma počestnosti žáka, protože i muži i ženy jsou konec konců žáci, a proto je pro nás možná relevantnější dívat se na počestnost z pohledu žáka.

Toto znamená, že žák se musí snažit pochopit, že duchovní učitel je osoba, která jedná na velmi vznešené, pokročilé úrovni, a proto se úvahy duchovního učitele odehrávají na mnohem vyšší, rafinovanější úrovni než naše vlastní. Naše uvažování se děje na hrubé úrovni, naše myšlení se odehrává v různých náladách a stylech.

neděle 13. září 2015

Odříkání mysli


Je řečeno, že dokud Krišna zkrášloval planetu Svojí přítomností, všechno bylo příznivé, skvostné a široce dostupné. Avšak když planetu opustil, vše se změnilo a ztratila se nejen přirozená krása, ale i dharma-jñānādibhiḥ saha  (Šrímad Bhágavatam 1.3.43).


Dharma-jñānā tedy odešla s Ním. Když Krišna odešel, svět byl zbaven náboženských zásad, poznání a lidé poklesli do nevědomosti. 

Obzvláště Bhagavad-gítá je knihou, která protíná nevědomost, protože Ardžuna je v nevědomosti. Má luk Gándívu, a ten mu vyklouzává z ruky. 

aśocyān anvaśocas tvaṁ
prajñā-vādāṁś ca bhāṣase
gatāsūn agatāsūṁś ca
nānuśocanti paṇḍitāḥ
 (Bhagavad-gítá 2.11)


Truchlíš pro něco, co není hodné zármutku, je řečeno. Ardžuna je v nevědomosti, a proto je mu připomínáno postavení duše, jež je věčná. Dostává vysvětlení o třech kvalitách hmotné přírody. Je mu objasněno, jak se šíří chtíč.

āvṛtaṁ jñānam etena
jñānino nitya-vairiṇā
kāma-rūpeṇa kaunteya
duṣpūreṇānalena ca

(Bhagavad-gítá, 3.39)

Tento chtíč zatemní mysl a zatemní poznání, a to:

indriyāṇi mano buddhir
asyādhiṣṭhānam ucyate

Bhadavad-gítá 3.40)

To se nachází ve smyslech, v mysli a v inteligenci. Bhagavad-gítá postupně poukazuje na to, jak jsme sevření materiální energií. Člověk se učí odříkání těla a jak se musí klanět starším a mít k nim úctu. Učí se askezi mysli, a když jsou správné podmínky, musí být spokojen. Mysl není nikdy spokojená a vždycky najde něco, co není uspokojující. Při odříkání mysli musíme okamžitě přerušit myšlenku, která není ānukūlya.

Anukūlyasya saṅkalpaḥ
prātikūlyasya varjanam
(Hari-bhakti-vilasa, citováno v ČČ Madhya-líle 22.100)

Kd je ānukūlya, nepříznivá, nechejte ji, prostě tu myšlenku nechte být, nezabývejte se jí! Když je příznivá pro službu Krišnovi, pak ji přijměte. To je způsob, jak se vypořádat s myslí - odříkání mysli.

Šrímad Bhágavatam 8.20.12, září 2013, Kapské město, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 11. září 2015

Skutečně ryzí osoba

Jiný den jsem četl jednu stránku Lílámrity a byl tam popis osoby, která přišla poprvé do chrámu a potkala Prabhupádu. Prabhupáda dával přednášku a ten člověk řekl, že bylo takřka nemožné mu kvůli jeho přízvuku rozumět. Ale viděl, že to byl starý muž a nebylo pro něj lehké dělat to, co dělal! Viděl, že tento starý muž vydal obrovské úsilí, aby přijel na Západ. Viděl, že Prabhupáda byl učený a strávil mnoho let šířením poselství. A nyní i přesto, že jeho přízvuk byl tak silný, se stále s obtížemi snažil komunikovat s ostatními. Takže ten člověk cítil povinnost snažit se porozumět, ačkoliv nerozuměl dobře, protože viděl, že Prabhupáda byl velice ryzí osoba a neměl žádný zájem na tom, aby na někoho dělal dojem.

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 10. září 2015

Ukažte lidem, jak jste šťastní!

Kadamba Kánana Svámí, Březen 2015, Majápur, Indie, Kírtan Méla lekce

Jsme zde díky milosti Šríly Prabhupády, který nás přivedl dohromady, a proto začneme kírtan-mélu  s modlitbou k jeho lotosovým nohám. Prabhupáda pro nás učinil Krišna vědomí dostupné a jednodušší; trpělivě nás táhne nahoru a nyní jsme právě sem přišli, abychom zpívali čistě díky jeho milosti a aranžmá Panča Tattvy. Stejně jako to bylo Pánovo aranžmá, když byl před pěti sty lety na zemi a oddaní zpívali na Šrívás-angan a tímto způsobem yata yata pia trsna badhe anuksana (CC Ádi 7.20-21) díky zpěvu, díky pití tohoto transcendentálního zvuku mahá-mantry se jejich žízeň zvyšovala a zvyšovala.

Ať se toto stane i nám – ať se naše žízeň zvyšuje a zvyšuje až do té míry, kdy vyvineme velkou dychtivost zpívat znovu a znovu, kdekoliv a všude, protože takto se skutečně šíří vědomí Krišny. Není to jen že by Panča-tattva rozlomili zámek na skladišti lásky k Bohu a pak jen chňapli jakékoliv plody, které tam byly, a okamžitě s nimi utíkali ze dveří ven a začali zaplavovat celý svět! Ne, nejdříve ji sami absorbovali a sami se jí nechali zaplavit. Oni ji oceňovali a vychutnávali, a s tímto vychutnáváním zpívali. Je vysvětleno, že Panča-tattva sami znovu a znovu tančili a takto učinili pití nektaru lásky k Bohu ještě jednodušším. Oni tančili, plakali, smáli se a zpívali jako šílení, a tímto způsobem rozdávali lásku k Bohu. Stejně jako Šríla Prabhupáda řekl, že kázat Krišna vědomí je velice jednoduché – vše co musíte udělat, je jen ukázat lidem, jak šťastní jste! Jednoduché, že?!

Původní článek v angličtině zde.

středa 9. září 2015

Ohlédnutí

Kadamba Kánana Svámí, 27. června 2015, New York, USA, Bhagavad-gíta 9.33

Jako dítě jsem byl docela dost divoký. Jedna z mých oblíbených her byla vzít míč, hodit ho na střechu domu, pak tam vylézt po okapové rouře, popadnout míč, slézt s ním dolů a pak ho hodit znovu na střechu a zase tam vylézt … a mohl jsem to dělat hodiny. Chci říct, že jako dítě máte spoustu energie a nevíte, co s ní, tak jsem si našel způsob. V té době jsme také měli služebnou a ona tu moji hru nějak neměla ráda. A tak jednoho dne mě popadla, chytila mě za ucho a opravdu silně ho stiskla mezi dvěma prsty a zároveň jim kroutila, ještě teď si to dobře pamatuji! Pak se mi nějak podařilo se jí vytrhnout, a když jsem byl volný, stál jsem tam před ní úplně v klidu a povídám jí: “Jen počkej, až vyrostu.“ A měla to. Myslel jsem to vážně. Říkal jsem si: “Fajn, jen počkej, až vyrostu.“ A byl jsem připraven vyrůst.

Ale když jsem vyrostl, viděl jsem věci z jiné perspektivy. Dokázal jsem ocenit, že se obávala, abych nespadl ze střechy, protože jsem dělal něco opravdu nebezpečného; dávalo to smysl. Ovšem že to bylo trochu kruté, spíše než mi takto kroutit uchem, mohla si se mnou sednout a pěkně mi to vysvětlit. To by asi fungovalo lépe. Mohla prohodit něco o rozmačkaných rajčatech a dětech, které padají ze střechy a poté jsou odváženy sanitkou a tak … to na mě mohlo udělat dojem. Stále ještě nejsem zastáncem její taktiky, ale dnes se na to dívám trochu jinak a chápu, že to vlastně myslela dobře.

Přeložila bhn. Eva W.

Původní článek v angličtině zde.

pondělí 7. září 2015

Sladké výzvy

Kadamba Kánana Svámí, 26. června 2015, Gíta Nágarí, USA, ŠB 3.25.8

Šríla Kavi Karnapúra ve své Šrí Čaitanja Čandradója Nátace vysvětluje, jak existují dva druhy oddané služby: oddaná služba s nektarem a oddaná služba bez nektaru. Mnoho z nás je zapojeno do té druhé, do oddané služby bez nektaru. Ale oddaná služba by taková neměla být, měla by být svádu svádu pade pade (ŠB 1.1.19); to znamená, že by měla být vychutnávána na každém kroku. A toto je naše výzva a duchovní učitel vyzývá žáka.

Jedna věc, kterou jsem se naučil od Tamál Krišna Maharáje je, že je povinností duchovního mistra dát žákovi vizi toho, co může udělat ve svém životě, která je větší, než by si on sám dovolil o sobě myslet. Vidíme, že toto Prabhupáda dělal. Vidíme jak Prabhupáda doslovně odvál mysli svých žáků tím, jaké měl plány, které byly daleko větší než by kohokoliv kdykoliv napadlo.

Prabhupáda vytvořil tento duch díky své čistotě, díky svému odevzdání, díky své učenosti a díky tomu, že sešel na úroveň lidí. Prabhupáda, přestože ho také uctívali v jeho přítomnosti na vysokém vjásasanu atd., Prabhupáda nezůstával na této úrovni. Prabhupáda sešel dolů a žil s lidmi, žil s hipíky na Lower East Side. Zůstával s nimi, dával jim tolik osobní pozornosti, že ti lidé se mu začali cítit zadluženi. A to je ta jediná věc, co může duchovní mistr dělat!

Kdyby to bylo tak jednoduché, jen dát nějaké transcendentální poznání a práce je hotova, lidé řeknou “Jó, to je moc pěkný.“ Ale potom, jak tomu dají své životy? A Prabhupáda je tlačil a tlačil. Prabhupáda byl velice náročný. Tlačil oddané, aby dělali obtížné věci. Velice náročné věci. Prabhupáda si přál všechny tyto nemožné úkoly, a protože byl v tu dobu duchovním mistrem celého hnutí, celé hnutí muselo dělat to, co řekl. Jeho slova byla absolutní pro každého.

No a nyní, víte, že je to jiné. Nyní je zde více duchovních učitelů a některé chrámy, zejména ty velké, navštěvuje více než jeden guru v jednu chvíli a jsou tam různí lidé, kteří přicházejí. Když přijíždí určitý guru, určití lidé vylezou z truhlárny, jindy je ale skoro nevidíte. Ale když je zde tento guru, pak se všichni sejdou kolem. A když přijede jiný guru, znovu, objeví se úplně jiná skupina. Jinak je tam v chrámu většinou více Božstev než oddaných. Možná je to z mé strany trochu cynické, ale myslím, že jste porozuměli té myšlence..

Takto je dnes jednoduší uniknout. Je více prostoru aby mysl využila příležitosti a vyhnula se osobnímu pokynu na svou hlavu, tomu pokynu duchovního mistra, který má být nošen jako drahokam na hlavě, který má žák nosit na své hlavě jako drahokam. Chudamani je ten pokyn duchovního mistra a cokoliv si on přeje, to musíme vykonat!

Původní článek v angličtině zde.

sobota 5. září 2015

Čeho všeho se musíte vzdát...

Můj duchovní mistr byl v New Yorku, oblečen jako mnich a policista mu řekl, „Takže vy jste mnich. A čeho jste se musel vzdát?“ A jeho odpověď byla: „Utrpení!“ A to je přesně ono! Někdy se nás lidé ptají, „Čeho se musíte zříct?
A všechno, čeho se musíte vzdát je utrpení! Nic víc! Ve skutečnosti je to velice jednoduché. Protože, když se stanete vědomými si Krišny, budete oproštěni od utrpení. Může to chvíli trvat, ale nakonec už nebudete trpět. Takto je toto Krišna vědomé hnutí velice důležité a cenné. Toto je úžasné hnutí, a nezáleží na tom kdo jste, toto hnutí vám dává šanci, toto hnutí vám nabízí možnost jít do duchovního světa...

Původní článek v angličtině zde.

čtvrtek 3. září 2015

Pán Balarám, 3/4

Brahmánanda prabhu nám povídal o tom, jak byla instalována Božstva ve Vrindávanu. Řekl, že když se podíváte na Božstva ve Vrindávanu, uvidíte, že Balarám má ruku na Krišnově rameni. Prabhupáda se zeptal: "Kdo je silnější - Krišna nebo Balarám?" Někteří oddaní řekli: "Baladév!" A Prabhupáda na to: "Ne, Krišna je silnější!" Protože Balarám se opírá o Jeho rameno. Pak Prabhupáda udělal nákres a řekl Bharadvadžovi, aby jel do Džajpuru a nechal takto Božstva vyřezat. Nyní si myslíme, že je to standardní podoba Krišny a Balaráma, ale byl to Prabhupád, kdo na to poukázal.

středa 2. září 2015

Pán Balarám, 2/4

Balarám a Krišna jsou stejní, ale také jsou zde rozdíly. Základní rozdíl je, že Balarám je Nejvyšší Pán v náladě sloužení Krišnoviekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya yāre yaiche nācāya, se taiche karenṛtya (Čaitanja Čaritámrita Ádi-lílá 5.142); je zde jeden Nejvyšší Pán Krišna a všichni ostatní Mu slouží, včetně Jeho expanzí, které zahrnují také Pána Balaráma. Krišna je tedy známý jako sevya bhagaván a Balarám jako sevak bhagaván, neboli že Krišna je Pán, kterému je slouženo a Balarám je Pán, jenž slouží. Balarám slouží Krišnovi mnoha možnými způsoby.

Expanduje se jako Ananta, který má mnoho mnoho úst a všemi těmito ústy opěvuje Krišnu. Je řečeno, že když chcete opěvovat Krišnu, musíte se modlit k Anantovi, protože jeho ústa jsou šperkovnicí drahokamu oslavování Krišny. Takže tímto způsobem Balarám vždy slouží Krišnovi tak, že Ho opěvuje. Ádi-guru, Balarám je původní duchovní učitel. Člověk musí vždy a neustále opěvovat Krišnu.

Balarám se také stává lůžkem Pána jako Ananta Šéša, je Pánovým sedátkem a všemi potřebami a nástroji Pána. Jeho boty, Jeho talíř, Jeho sklenice i hudební nástroje - to vše je Balarám. Balarám se dokonce stává pro potěšení Krišny i Vrindávanem. Poskytuje veškerou radost Krišnovým věčným zábavám.

Když dojde na hmotný svět, je to Balarám, kdo se expanduje do Mahá Višnua, Kšírodakašai Višnua a Garbhodakašai Višnua. Balarám slouží Krišnovi ve všech ohledech - je za vším v duchovním i hmotném světě.

Šrímad Bhágavatam 10.1.8, 10. srpna 2014, Balaráma Džajantí, Česká republika

Původní text v angličtině zde.

Pán Balarám, 1/4

V tomto verši se Mahárádž Paríkšit dotazuje na Pána Balaráma. Jak je možné, že Balarám byl zároveň v lůně Dévakí i v lůně Róhiní? Čí syn tedy je, Dévakí nebo Róhiní? Obvykle nemůžete mít dvě matky, ale Balarám prostě nějak má!

Nejprve se Balarám zjevil v lůně Dévakí, jež si v jednu chvíli ve snu uvědomila, že své dítě ztratila. A byla to Jógamájá, která jí v té době dítě vzala a přemístila ho do lůna Róhiní, pročež je Balarám znám jako Sankaršan - ten, kdo byl přitahován dvěma matkami, a je synem jak Dévakí, tak Róhiní. Jedině Nejvyšší Osobnost Božství může dělat takové věci.

Víme velmi dobře, že Balarám se od Krišny neliší. Pouze se zjevil v bělavé podobě místo načernalé, ale jinak mezi nimi není žádný rozdíl. Ve známém verši panca-tattvamakam krsnam, bhakta-rupa swarupakam (Čaitanja Čaritámrita Ádi-lílá 7.6) je vysvětleno, že Balarám je svarúpa, původní podoba. Balarám znamená "ten, kdo je velice silný" nebo "ten, kdo dává sílu".

Šrímad Bhágavatam 10.1.8, 10. srpna 2014, Balaráma Džajantí, Česká republika

Původní text v angličtině zde.

úterý 1. září 2015

Obětavost

(KKS, 26. Června 2015, Gíta Nagari, USA, Srímad Bhagavatam lekce 3.25.8)


Když se naše zaměření na Krišnu přeruší, staneme se sebestřednými a budeme stále myslet jen na sebe – můj duchovní život, můj pokrok, moje potřeby … a to je problém. Duchovní učitel je toho spíše pravým opakem. Být duchovním učitelem je v jistém smyslu nevděčná úloha – není to taková zábava, jak to vypadá.
Například – girlandy! Svědí, jsou cítit a působí na vaše nosní dutiny. Taky se v nich potíte a zanechávají skvrny na vašem oblečení. Často jsou plné hmyzu, který vám slézá po krku a po zádech; ať už červi, mravenci nebo různé druhy brouků. A když se oddaní rozjedou, pověsí někomu na krk celou hromadu girland a to už něco váží. Pak jsou girlandy, které nejsou navlečeny tak těsně a jak tak visí na vašem krku, květy se posouvají směrem dolů, provázek se vám začne zařezávat do krku a po nějaké chvíli si říkáte: “Co to mám na krku?“ A pak si uvědomíte: “Aha, to je girlanda!“  A to jsou jenom girlandy! Co teprve všechny ty ostatní věci? Takže život duchovního mistra je život plný obětí, je to život nezištnosti a je to život odevzdávání veškeré naší energie pro druhé – vše pro blaho druhých.
Jsme tu nyní na samém počátku oslav odchodu Jeho Milosti Bhakti Tirthy Maharaje. A to je přesně, co on předvedl – neúnavnou obětavost. Nejvíce jsem byl s Maharajem v kontaktu v Jižní Africe, potom během těch let v Mayapuru a několikrát i tady v USA, ale nikdy jsem ho neviděl skutečně odpočívat. Nepamatuji se, že by někdy odpočíval. Z toho co jsem viděl, byl neustále v jednom kole, stále neúnavně pracoval, pracoval velmi tvrdě – stále. Dokonce i dříve jako Ghanasyam pracoval velmi tvrdě – spal méně, jedl méně,  chantoval více a kázal více než kdokoli jiný. A když bylo potřeba vedení, byl odhodlán jít do toho a být tou energií, která inspiruje druhé.

Takže tato obětavost je vlastností duchovního mistra a Srila Prabhupáda chtěl, aby ji vlastnil každý, protože Prabhupáda řekl, že si přeje, aby všichni jeho žáci byli duchovními mistry, a to v překladu znamená, stát se obětavými. 
Přeložila bhn. Eva W.
Původní článek v angličtině zde.