úterý 30. července 2013

Z Vrindávanu do vily Vrindávana

Bhůmi Vrindávanu v Indii, Kadamba Kánana Svámí cestoval do vily Vrindávana, překrásného Hare Krišna domu poblíž Florencie v Itálii. Maharája společně s mnoha fantastickými kírtanias jako Amala Harinama, Tarana Caitanja a Ojasvi naplnil 12 hodin denně kírtanem s krásnými a extatickými melodiemi. Maharája také dával denní lekce, ve kterých se zaměřil nejdříve na Šrímad Bhágavatam a poté během víkendu dával lekce na harináma verše ze Šrí Čaitanja Čaritámrity.

Celý pobyt je zachycen na slide-show zde.

Původní článek v angličtině od Jananiváse prabhu z 21. července 2013 spolu s kírtany a lekcemi ke stažení je zde.

neděle 28. července 2013

Božské řízení

Nejen že u Krišny hledáme útočiště, ale také necháváme Krišnu, aby vedl naše kroky. Krišna nás umístil do určitého postavení.
karmaṇā daiva-netreṇa
jantur dehopapattaye
Nerodíme se jen na základě naší karmy, ale také na základě božského řízení. Karmaṇā daiva-netreṇa - je to také díky Krišnovu řízení, že se nacházíme v určitém postavení. A je třeba určitá míra přijetí našeho osudu.
"No víš co, tohle ke mně přišlo, a já se s tím smířím. Nebudu si dělat moc velké starosti s podmínkami svého života. Nemusím všechno převrátit vzhůru nohama a snažit se věci nějak uzpůsobovat, abych měl lepší život."
Všechna ta energie by neměla jít do hmotného zajišťování. Veškerá tato energie by měla jít do služby Krišnovi. Co se týče našeho hmotného zabezpečení, přijímáme to, co přichází přirozeně samo od sebe, co přijde...karmaṇā daiva-netreṇa...karmou a božským řízením. Vidíme, že strom je symbolem přijetí a my také musíme přijmout náš úděl. Strom nemá na výběr - nemůže utéct. My také musíme přijmou, musíme být tolerantní a štědří.

Rádhadéš, Belgie, 29.4.2013, ČČ Ádi líla 9.46

Původní přepis v angličtině zde.

pátek 26. července 2013

Návštěva Šrí Vrindávan Dhámu

Po Českém táboře Kadamba Kánana Svámí učinil návštěvu svaté země Indie, specifičtěji toho nejvyššího ze svatých míst, Šrí Vrindávan Dhámu. Bylo to na necelý týden, takže návštěva byla krátká ale i tak plně transcendentální. Každodenně se Maharája zapojoval do 24. hodinového kírtanu. Nadšení mladí oddaní, jejichž jedinou službou je být v kírtanu alespoň šest hodin denně, aby udrželi pokyn neustálého zpívání živý, se měnili v pětihodinových směnách doufajíce, že se Maharáj ukáže a podělí se o své extatické kírtany. A On to udělal! Pro vaše potěšení jsou nahrávky všech těchto kírtanů připraveny ke stažení.

Kromě účasti v kírtanu dal Maharáj několik lekcí: z Bhágavatamu, řeč založenou na Bhagavad-Gítě v Prabhupádových pokojích a lekci brahmačárím k inspiraci jejich cesty duchovním životem a upevnění ke striktnímu následování principů brahmačárji. Ke skupině 24 hodinového kírtanu Maharája hovořil v pokojích Aindry Prabhua v brahmačárí ášramu, kde zdůraznil důležitost hlubokého pohroužení do zpívání a službě Svatému jménu Pána. Protože Krišna-Balarám mandir navštívila skupina mladých studentů z Dillí, Maharája využil příležitosti a promluvil k nim, pomohl jim porozumět důležitosti následování cesty zpět k Bohu. Všechny lekce můžete najít a stáhnout na odkaze níže.

Navíc Maharájovo kazatelské úsilí zahrnulo také několik procházek v okolí chrámu a návštěvy oddaných přátel. Celý pobyt je zachycen na slide-show zde.

Původní článek v angličtině od Jananiváse prabhu z 19. července 2013 spolu s kírtany a lekcemi ke stažení je zde.

středa 24. července 2013

Úrovně uctívání: část pátá – Západní impersonalisté

Kadamba Kanana Swami, 16.května 2013, Simhačalam, Německo, Šrímad Bhagavatam 9.7.21

Všude je spousta impersonalismu. Také v ISKCONU je všude impersonalismus. Šrí Čaitanja Mahaprabhu dal osobní výklad Koránu. My bohužel nemáme tento výklad v jeho plné podobě, ale můžeme slyšet, že On dal osobní výklad Koránu.
Historici tvrdí, že ve skutečnosti přišel impersonalismus do Islámu skrze Indii. Je řečeno, že súfisté přišli do Indie a stali se ovlivnění majavádskou filozofií a pak ji přinesli zpátky na Střední východ a založili neosobní pochopení Koránu, které se poté stalo převládajícím. Takže bod je ten, že impersonalismus existuje ve všech kulturách. Také v západním světě je rozsáhlý impersonalismus.
Tady v Německu byl Meister Eckhart, zapomněl jsem přesné datum, ale Meister Eckhart v jednom smyslu rozvíjel celou teologii založenou na tom, jak my jsme ve skutečnosti Bůh – jak on je Bůh a každý je Bůh – a on byl poté vyloučen z církve. A pak také vidíme velmi zajímavou věc v 50. letech v Americe, že přišli bítníci – byli to předchůdci hippies. A bítníci začali zkoumat rozšířené vědomí. Takže začali experimentovat s drogami a tak dále, a začali číst knihy, které byly o rozšířeném vědomí.
Jedna z těch velkých knih, které hippies četli, byla kniha, kterou napsal Aldous Huxley nazvaná Brány vnímání a pokud jste tu knihu nečetl, byl jste naprostý maloměšťák! Aldous Huxley si v roce 1945 vzal LSD a napsal o tom knihu. Vzal si to dokonce i tehdy, když umíral, když opouštěl tělo tak si to vzal zase a on také zemřel na LSD – zajímavá cesta, jak odejít. Nicméně, Aldous Huxley se stal velkým hippies prorokem a on byl také naprostý impersonalista.

pondělí 22. července 2013

Jednoduché pro jednoduché

Někdy tu máme osoby, které se hodně zajímají o pravidla a usměrnění, ale tím nám moc nepomáhají, jelikož celý proces znepřístupňují lidem všeobecně. Vidíme, že to Prabhupáda nedělal. Proto nám Prabhupáda říkal, že při uctívání Božstev jsou tři důležité zásady: čistota, dochvilnost a jednoduchost. Jednoduchost je pěkná, protože zpřístupňuje. To znamená, že dokonce i když nejste specialista, stále to můžete zvládnout - což je důležité. Pokud se tolik zamotáme do tolika rituálů, tolika pravidel, pak to mohou dělat jen profesionální pujárí. Takže vědomí Krišny je jednoduché pro jednoduché.
Chtěl bych zakončit výrokem od Tribhuvanáta. Není to zaznamenáno nikde ve Vedabase, ale ne všechno, co Prabhupáda řekl nebo udělal je zaznamenáno, věřte nevěřte! Některé věci si oddaní prostě pamatují. 
Když dělal Satsvarúp Maharádž rozhovory do Lílámrity, měl striktní standard, že nezahrnul ty příběhy, které pocházely pouze od jedné osoby. Přijal jen ty příběhy, které byly potvrzeny ještě druhou osobou. Myslím, že to je obecně dobré opatření, ale pokud je to osoba nějakého velikého kalibru, jako je Tribhuvanáth, tak to přijmeme. Tribhuvanáth vyprávěl, že Prabhupáda jednou řekl - v proslovu po příjezdu - že vědomí Krišny je tak jednoduché, že vám může úplně uniknout. To mi přijde jako opravdu hluboký výrok. 

Kapské město, JAR, 25.12.2012, Šrímad Bhágavatam 8.6.31 

Původní přepis v angličtině zde.

pátek 19. července 2013

Cesta pokroku

Na náš život se musíme vždy dívat z celkové perspektivy a ne jen se ztratit v okamžiku. "Ach, romantické jaro. Ach, překrásné narcisky a sladce vonící květy. Ach, malebná údolí. Ach, požitek v hmotném světě."
Nějakou chvíli - dokonce i když si v hmotném světě užíváme, není to naplňující. Je tu požitek, ale nestačí k zaplnění prázdnoty v našem srdci. Ale pokud nějaký chceme, ve Šrímad Bhágavatamu je to autorizované, nicméně v mezích zbožného života. Ne že si užíváme hříšně, protože hříšným požitkem se hrozně moc zapleteme do hříšných reakcí! 
Takže těm, kteří si chtějí užívat smyslů, je to dovoleno, ale v mezích toho, co je autorizované. Pokud toužíme po sexuálních činnostech, musíme je vyjádřit zodpovědným způsobem. Pokud chceme vyjádřit naší pohlavní touhu, pak svatba je tou správnou volbou. 
"Co děláte? Co děláte, když vás najednou přepadne silná pohlavní touha? Co děláte?" Nejlepší je nedělat nic - to je ta nejlepší volba! Ale pokud cítíme, že něco udělat musíme, pak to musí být autorizovaným způsobem, protože pokud to děláme neutorizovaně a hříšně, pak jsme svázáni v hmotné existenci a spoutáni v podmínkách utrpení.Takže každý, kdo tak či onak porušuje pravidla písem, se zaplétá do budoucího utrpení hmotného světa. To je hloupost. 
Proto musíme přijmou útočiště, jak je tady zmíněno, musíme přijmout útočiště u zásad dharmy. Ve Šrímad Bhágavatamu je naznačeno, že pokud si muž přeje, může se oženit. Pak je popsáno, že manželka je jako pevnost a že on se soustředí pouze na tuto jednu ženu a ne na žádnou jinou - jen na tuto, se vším dobrým i špatným. A potom zde (v manželství) může uspokojit své hmotné touhy podle usměrnění písem. Pak ho jeho vztah ve skutečnosti ochrání od chtíče, jinak nás chtíč může vrhnout do všemožných směrů, do kterých bychom skutečně jít neměli. Takže takto, ať děláme v životě cokoli, musíme být vždy na cestě pokroku. 
etāvaj janma-sāphalyaṁ
dehinām iha dehiṣu
prāṇair arthair dhiyā vācā
śreya-ācaraṇaṁ sadā, (Šrímad Bhágavatam 10.22.35; ČČ Ádi-Lila 9.42)
Vždy bychom měli jednat podle śreya. Toto śreya znamená dlouhodobý prospěch, cesta pokroku. Tak či onak musíme mít stále na mysli tuto cestu pokroku.

(Náma Hatta tábor, Protivanov, Šrímad Bhágavatam 8.2.33)
Původní přepis v angličtině je zde.



neděle 14. července 2013

Proč chodit, když můžeme létat




Na nebi je mnoho ptáků a všichni se pohybují na svých různých úrovních. Tady ve Vrindávanu vidíme mnoho ptáků. Vidíme tu poletovat zelené papoušky, ale také tu na jiné úrovni létají jestřábi – létají mnohem výše. Supi mohou létat až osm mil vysoko, říká se, což je velice vysoko, výše než Mount Everest. Takže takto létají různí ptáci na různých úrovních na nebi. Stejně tak různí oddaní se vznášejí na různých úrovních realizace na nebi duchovního života.

Někteří z nás nelétají vůbec. Jak víte, existují ptáci, kteří jen chodí – například tučňáci. Ale zázraky se dějí a někteří ptáci, kteří by neměli létat, nyní létají - jako slepice. Mám takový pocit, že mnozí z nás jsou jako létající slepice – nějak, oproti očekávání, nenadále, vůbec bychom tam neměli být – ale přesto jsme ve vzduchu, a nejen že bychom se jen tak trochu třepotali, ale jsme opravdu nad zemí!

Vrindávan, Indie, 28.února 2013, seminář z ČČ

Původní přepis v angličtině je zde

pátek 12. července 2013

Hmota neexistuje!


Básník Allen Ginsberg rozmlouval se Šrílou Prabhupádou. Když jsem četl konverzace se Šrílou Prabhupádou, líbily se mi ty s Allenem Ginsbergem, protože on nebyl Prabhupádův žák. Žáci byli příliš pokorní - když se na něco zeptali a dostali odpověď, nikdy se skutečně neptali dál, zatímco my bychom byli rádi, aby se ptali dál. Ale Ginsberg se vyptával dál. Takže Ginsberg řekl: „V mnoha náboženstvích není povoleno uctívání podoby z hmoty. Říkají, že je to uctívání model, protože Bůh nemůže být nikdy zachycen v hmotě." Takže Ginsberg se připravoval na debatu s Prabhupádou. A Prabhupádova odpověď byla: „Hmota neexistuje." A to byl konec. „Všechno je duchovní."

Kapské Město, JAR, 12.března 2013, ŠB 8.12.7

Původní přepis v angličtině je zde

čtvrtek 11. července 2013

Úrovně uctívání: část čtvrtá – východní impersonalisté, Šivaisté

Kadamba Kanana Swami, 16.květen 2013, Simhačalam, Německo, Šrímad Bhagavatam 9.7.21

Výše nežli Ganapatiové jsou Šivaisté, neboli impersonalisté. Šivaisté jsou spojeni s impersonalismem, protože jak vidíme v Brahma Samhitě, Pán Šiva je popsán jako tvořivá síla. To je zajímavé, jak je Šambhu popisován jako tvořivý princip, protože my jsme si mysleli, že Pán Šiva je ničitel, ale teď je popisován jako tvořivý princip. Jak je to možné?


Takže v Brahma Samhitě je popsáno, jak Pán Mahavišnu pohlédne na pradanu, což je potenciál hmotného světa a poté se z tohoto pohledu stane Sada-šiva. Sada-šiva vstoupí do této pradany, která se tím aktivuje. Takže takovýmto způsobem se Šiva stává tvořivým principem. Proto vidíme ve védském uctívání podobu lingam, což je kombinací mužských a ženských genitálií – což reprezentuje Šambhu, tvořivý princip a prakrti, ženskou přijímající energii.

Takže tímto způsobem lingam reprezentuje hmotnou energii přicházející do stavu bytí a pak se taky samozřejmě vesmír zničí a vstoupí zpátky do těla Mahavišnua. Takže impersonalisté chápou tento aspekt, vidíce ten tvořivý princip – probuzení prakrti a znovu zničení těchto projevů – a oni vidí, že za tím vším je ve skutečnosti Brahman. Proto se uchylují k uctívání Šivy v jeho podobě lingam.

původní text v angličtině zde

středa 10. července 2013

Letní tábor 2013

Konečně už jsem zpět u reportáží z cest Kadamba Kánana Svámího. Nebyl jsem s Maharájem tři týdny, zatímco s ním skrze Slovinsko, Anglii, Německo a Chorvatsko cestoval Markandeya Prabhu (Amsterdam). Jakmile Markandeya pošle obrázky a další soubory, budu je s vámi sdílet. Nyní zachytíme poslední Maharájovy cesty.

Znovu jsem se připojil k Maharájovi v České Republice 20. Června. Maharája se každoročně účastní „tábora“, který navštěvuje celá Česká játra ve vesnici nedaleko Brna, která je též poblíž Slovenských hranic a tak ho navštěvují i Slovenští oddaní. Tábor byl požehnán také návštěvou Bhakti Vaibhavy Svámího, Danavira Gosvámího a Navina Nirada prabhua.

Kadamba Kánana Svámí dal několik lekcí – dvě lekce z Bhágavatamu a seminář. Přestože byl titul byl Šest Gosvámích, zaměření bylo zejména na Kršnadáse Kaviráje Gosvámího a jeho přijímání útočiště u lotosových nohou Šrí Šrí Rádha Madana-Mohana proto, aby byl schopen psát o Čaitanja Maháprabhuových zábavách. V neděli 23. června Maharáj spolu s Danavirem Gosvámím učinil zasvěcující obřad venku, kde Kadamba Kánana Svámí zasvětil žáka z Pražského chrámu, kterého požehnal jménem Balaráma dása! Zbytek tábora byl kírtan, kírtan a kírtan! Bhakti Vaibhava Maharája pozměnil letošní plán aby byly každý den v plánu večerní bhajany. Zatímco povznášel oddané Aindrovými melodiemi, Kadamba Kánana Svámí je nutil k tanci divoce bouřlivými melodiemi KKS.

Na odkaze níže naleznete odkazy na lekce kírtany i fotografie z tábora.

Fotky z tábora jsou zde.

Původní článek v angličtině od Jananivase prabhu spolu s odkazy na lekce a kírtany ke stažení zde.

pondělí 8. července 2013

Úrovně uctívání: část třetí - Ganapatiové

Kadamba Kanana Swami, 16.května 2013, Simhačalam, Německo, Šrímad Bhagavatam 9.7.21

Další stupeň vědomí Boha (výše než Surjové) jsou ti, kteří k Němu přistupují s obchodnickým smýšlením. „Ó Bože, nekoupil bys mi…“ a doplní si to vynechané místo. Neboli ve védské kultuře je to Ganapati uctívání. (indickým akcentem) „Ó Ganapati je tak pěkný. Vypadá tak roztomile a dává všechna ta požehnání, protože Ganapati odstraňuje překážky na cestě…“

Toto je omezený způsob spirituality – dívat se na hmotnou situaci a používat spiritualitu k tomu, aby prospěla hmotné situaci. Stále je to lepší než ty ostatní dvě (Šaktové a Surjové), protože je tam ten koncept spojení, nabízení obětin osobnímu božstvu a získávání požehnání od osobních božstev, ale je to jen velmi slabý způsob uctívání.

původní článek v angličtině zde

sobota 6. července 2013

Úrovně uctívání: část druhá - Surjové

Kadamba Kanana Swami, 16.květen 2013, Simhačalam, Německo, Šrimad Bhagavatam 9.7.21

O jednu úroveň výše než Šaktové jsou Surjové neboli uctívači Slunce. Surjové uctívají životodárnou sílu ve vesmíru – v historii lidstva to byli Egypťané a Inkové, ale současně s uctíváním Surji je tam také energie prány. Takže to řadí například reiki také mezi Surji; nebo další druhy prány jako třeba Chi. V čínských filmech jsem viděl lidi létat na druhou stranu pokoje a tak dále a dokonce i vařit na Chi. V letadle dostanete pořádný výběr filmů. Můžete tak vidět chlapíka smažit vajíčko pouhou šakti ze svých rukou! Šetří to plyn – to je celé! Jinak jakou to má cenu takováto šakti a schopnosti a tak dále?
Je jeden příběh o muži, který cvičil mnoho let, aby získal mystickou sílu a nakonec se naučil chodit po vodě. Šel zpátky do své vesnice a řekl to ostatním lidem, „Ano, mám tuto mystickou sílu. Mohu chodit po vodě.“ Všichni byli nadšeni, „Ó ó ó musíš nám to ukázat.“


 „Zítra vám to ukážu.“ Všichni se shromáždili kolem řeky a pak ten jógí chodil po vodě. Zvládl to a každý byl velice nadšený a říkal, „To je úžasné!“, ale jeden starý muž řekl, „Nemyslím si, že je to moc cenné. Myslím, že to nestojí víc než za pět paisa.“ Jógí byl velmi zklamaný, „Tak ty na mě žárlíš, kritizuješ mě, říkáš, že má mystická síla nestojí za víc než pět paisa.“ Starý muž řekl, „Ano, nestojí to za víc než pět paisa. Ty můžeš přejít přes vodu, ale já si mohu vzít loď za pět paisa. Takže to nestojí za víc než pět paisa.“
Takže všechny tyto mystické síly opravdu nejsou zas tak cenné. Pamatuji si na knihy o Carlu Castanedovi, který bral peyot, nějaké houby, a on byl ve výcviku u opravdového indiánského léčitele, který ho učil spousty triků – učil ho, jak v noci běhat po lese; učil ho, jak najít energetické body ve vodopádu a tímto způsobem šplhat ve vodopádu! No, bylo to zajímavé, koupil jsem si všechny knihy až do čtvrtého dílu a v té čtvrté knize ten hrdina, který v té fázi byl válečníkem se nakonec potkal se smrtí. Když potká smrt tak je tam závěrečný tanec se smrtí díky jeho mystickým schopnostem. Dokáže na okamžik smrt zastavit a pak je nakonec smrtí poražen. Pak jsem si pomyslel, „Tohle celé je k ničemu!“ a vzal jsem tu knihu a vyhodil ji do koše. Jaký to má smysl? Jaký má smysl všechny tyhle mystické síly, když je pak ztratíme v okamžiku smrti? Takže Surjové se snaží využít sílu ve vesmíru. Jejich uctívání je uctívání ohromné energie a síly.

pátek 5. července 2013

Láska k Bohu



Láska k Bohu znamená milovat na Něm vše. Milovat to, jak hraje na Svou flétnu, milovat Jeho lotosové oči, Jeho lotosové ruce, Jeho lotosová ústa, Jeho lotosový pupek, Jeho lotosové nohy – vše na Krišnovi je prostě pomilování hodné. A o tom to celé je. Takže to není jen:

Máme lásku k Bohu!
Co to je?
Je to láska.
Řekněte nám o té lásce něco víc.
Inu, je to prostě jen velká láska, víte. Je všude! Je to jako...láska!

Ne, tak to není. Milujeme způsob, kterým Krišná jedná se Svými oddanými. Milujeme, že krade prasádam. Milujeme, že si pasáčci navzájem kradou balíčky s obědem. Milujeme, jak Krišna hraje na Svou flétnu způsobem, který si nikdo nedokáže představit. Milujeme, že má rád hru se slovy. Je co milovat. Takže láska ke Krišnovi není jen láska k Bohu – je velice konkrétní. A je více a více k objevování. A to vše je určené k milování. Takže tímto způsobem je láska k Bohu velice konkrétní věc, není vágní, není jen univerzální a všeobsahující. Ne, milujeme Krišnu, Krišnovy úžasné zábavy, jeho báječné zábavy, protože je tak lidský.

Rádhadéš, Belgie, 3.května 2013

Původní přepis v angličtině je zde.

středa 3. července 2013

Trvalý společník

Kadamba Kánana Svámí, 20. dubna 2013, Korsnas, Stockholm, Švédsko, ŠB 1.17.1

Mám rád příběh o Sanátanovi Gosvámím, který měl jako mladý muž sen o tom, jak k němu přišel bráhmana a daroval mu Šrímad Bhágavatam. Byl radostí bez sebe, že ho dostal, ale pak se probudil. „Óóhh, to byl jen sen.“ A potom, toho stejného dne k němu skutečně přišel bráhmana a opravdu mu daroval celý Šrímad Bhágavatam. A protože ho získal tímto způsobem, velice speciálním Božským řízením, také to tak vzal, že musí Bhágavatam číst.

Později pak napsal v Krsna-lila-stavě, že Šrímad Bhágavatam byl jeho trvalým společníkem. Tak jsem o tom přemýšlel, „Co to znamená? Trvalý společník. Znamená to, že bez přestání četl Šrímad Bhágavatam? Neustále? Dvacet čtyři hodin denně? Trvalý společník. Samozřejmě že nikoliv. To není praktické, ani realistické.“

Znamená to, že četl Šrímad Bhágavatam a učinil ho svou životní cestou! Znamená to, že přizpůsobil svůj život podle Šrímad Bhágavatamu, a tímto způsobem se Šrímad Bhágavatam stal jeho trvalým společníkem. Našel Bhágavatam, kdekoliv jen byl, protože žil podle Šrímad Bhágavatamu a viděl popisy z Bhágavatamu svýma očima před sebou. A toto je skutečně ta cesta. Áčárjové zdůrazňují důležitost Šrímad Bhágavatamu.

Původní článek v angličtině zde.

pondělí 1. července 2013

Úrovně uctívání: část první - Šaktové

Kadamba Kánana Svámí, 16. května 2013, Simháčalam, Německo, ŠB 9.7.21

Védská kultura má různé úrovně uctívání a nejnižší úroveň uctívání je Šakta (v sanskritu Śākta). Šaktové jsou ti, kteří se snaží upokojit děsivou hmotnou energii tím, že jí nabídnou obětiny. Ve Starém Zákoně můžeme vidět popis proroctví, že v každé rodině zemře syn, ale kdekoli natřou krví jehněte vchodové dveře svého domu, tam Anděl Smrti mine tento dům bez povšimnutí. Tyto věci jsou Šakta.

To je Šakta představa – že někde tam nahoře je krvežíznivý vládce a my ho musíme uklidnit. Pokud nechceme, aby si vzal naši krev, pak mu musíme dát krev někoho jiného – a proto obětujeme kozy, obětujeme kuřata, obětujeme buvoly, obětujeme různé druhy živých bytostí – a dokonce někdy i lidské bytosti, s představou, že uklidníme tyto božstva tak, že jejich žízeň po krvi skončí a pak můžeme žít velmi poklidně.

Takže toto je představa Šaktů. Proto taky vidíme takovéto uctívání Durgy – uklidnit hmotnou energii. Uctívání Kali – Kali je ta samá Durga, ale ve své rozzuřené podobě, ve své agresivní podobě – když je hmotná energie ve své nejvíce krvežíznivé podobě. Tak proto vidíme, že bohyně Kali je uctívána tolika obětinami zvířat. Toto je považováno za nejnižší úroveň vědomí Boha.
Původní článek v angličtině zde.