úterý 26. května 2009

Přednáška - BG 8.7, březen 2006, Amsterdam - část druhá

Užíváme si v mysli. Požitek se odehrává v mysli. My si myslíme, jak je tohle úžasné. A protože jsme přesvědčeni, že ten zážitek je tak úžasný, jsme velice šťastní a potěšení. Třebaže to, co se objevuje v mysli, ve skutečnosti není realita. Jelikož realita je vždy smíchána. Stejně jako v realitě svatebního dne je zahrnut také pohřeb. Mám na mysli, že můžeme mít krásný svatební den, úžasný, vše je velkolepé, ale v tom samém dnu je zahrnut také pohřeb. Je součástí stejného balíčku. Takže když zakoupíte svatbu a tu úžasnou příležitost k radosti, a všechnu slávu toho dne, v ten stejný den se zapíšete k pohřbu. Ale protože je mezi tím tolik let, tak si myslíme ne, to je úplně jiná záležitost, ale skutečnost je taková, že to oddělení vytváříme v naší mysli, protože jinak je to stejná věc, stejný balíček, nemůžete mít jedno bez druhého. Ale my říkáme ne ne, mezi tím je celý život, krásné věci a úžasný požitek...no fajn, ale to jste udělali takové rozdělení v mysli. Ale duše s tím nemá nic společného. Duše je věčná, duše se nerodí. Nikdy se nestává, že by se duše zjevila a každý se radoval a říkal - je to chlapeček, je to holčička. Modrý kočárek, růžový kočárek, modré ponožky, růžové ponožky, nic takového. Duše nenosí růžové nebo modré ponožky. Duše je věčná. Duše nemá žádný pas, žádnou národnost, nenáleží k žádnému určitému prostředí, duše je čistá a duchovní. A proto sarvopádhi-vinirmuktam tat-paratvena nirmalam, je prostá označení. Oproštěná od označení. Tohle je země označení. Všechno co nosíme je součástí našeho označení. Můžete poznat kdo je kdo podle jeho znaků, atributů. Jasně oranžová nebo šedá s proužky nebo červená s puntíky nebo další variace. A všechno hned vypráví příběh. Dejte si na každý prst diamant a hned to vypráví příběh. Kdybych jen pohnul mými třpytivými prsty během toho, co mluvím, vyprávělo by to příběh. Všechno o nás říká příběh, o tělu. Označení. Jaký je váš titul? Na vizitce - profesor - ach, profesor! Ó ano, studoval jsem na Harvardu, ó na Harvardu! Já studoval na Oxfordu, ach Oxford. A tak podobně - označení, označení... Ty jsi z New Yorku? Rád tě poznávám. Označení, označení... Co to znamená, že jsi z New Yorku? Jsi krysa z New Yorku nebo anděl z New Yorku, kdo jsi? Nic to neznamená, New York je velké místo. Ale díky označení se vytváří naše identita. Tím označováním si uděláme takový balík a věříme tomu - chodil jsem do takové a takové školy, mám takovou práci, žiji v téhle části města, vzal jsem si tu a tu, řídím tohle auto, nosím oblečení od toho a toho návrháře, zaplatil jsem za ně hodně. A tohle všechno tvoří MĚ. Označení, pouze označení. Duše se to vůbec netýká. Na džájate mrijate vá kadáčin - duše se nikdy nerodí, nikdy neumírá, duše je mimo tohle všechno, nemá s tím nic společného. Sarvopádhi-vinirmuktam, je od toho úplně oproštěná. Transcendentalista si je vědom tohoto poznání. Kdo ve světě to zná? Veliká osvícená osoba chápe tento princip. Ale samotné chápání nestačí, pouze rozumět, že nejsme tohle tělo ani všechny ty jeho přívlastky. Kdo to může chápat? Já jsem z téhle komunity, já jsem z tamté komunity a tamten je z jiné komunity. Kdo to může chápat? Tenhle je Srb, tamten je Chorvat. A tenhle je Srbochorvat. Panebože to musí být intenzivní, když jsi Srbochorvat, znamená to, že svádíš velký vnitřní boj? Nevím... Takže označení, označení, označení. Jen veliká osvícená osoba je prostá tohoto ztotožňování se s různými označeními. Alespoň na úrovni chápání. Ale pochopit to je jedna věc a zrealizovat to v srdci je jiná věc. Jedna věc je vědět, druhá pamatovat na to. Je úžasné, jak něco víme a zároveň úžasné, jak na to můžeme zapomenout. Kolikrát můžeme zapomenout na to poznání, které máme! Máme ho, víme to, jsme duše, a pak to stejně zapomeneme a znovu jednáme pod vlivem těla. Vědět to je jedna věc. Poprvé když jsem dostal tuhle Bhagavad-gítu, byl jsem v jiném životním stavu, kouřil jsem a zatímco jsem kouřil a četl Bhagavad-gítu, přemýšlel jsem - ano, s tímhle souhlasím, to je pravda. Ještě jsem nebyl tak blízko, i když jsem si myslel, že jsem. Realizace poznání v srdci přichází, když se snažíme zasvětit náš život zásadám tohoto poznání. To se nazývá předepsaná povinnost.

Přeložila bhn. Kristina

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 11MB)

pátek 22. května 2009

Zasvěcení v Rádhadéši

Drazí Oddaní a Přátelé!

Maharádž udílel na Vjása půdži v Rádhadéši zasvěcení 8 oddaným. Z tohoto počtu dostalo 5 oddaných první zasvěcení a 3 oddaní druhé zasvěcení. Mataji Michala se stala Prema Latou devi dasi, Bh Martin se stal Madhusudanem dasem, Bh Joachim se stal Yudhisthirou dasem, Bh Peter Paramesvarou dasem a Bhn Jana Gopali devi dasi. Dále Pradyumna Prabhu, Sukhayanti Mataji a Tattvavati Mataji obdržely druhé zasvěcení. Všem zasvěceným oddaným tímto přejeme mnoho úspěchů na cestě oddané služby!




















sobota 16. května 2009

Přednáška - BG 8.7, březen 2006, Amsterdam - část první

Hmotná existence je popsána jako boj. Prakrity stháni karšati. Není možné, aby byl život bez boje. Každý musí v hmotném světě bojovat. Ale není tak jednoduché v boji s hmotnou energií zvítězit. Někdy se může zdát, že se nám to daří. Ale potom můžeme být časem stejně poraženi. Před mnoha lety jsem četl knihy Carlose Castanedy. Byl tam popis bojovníka, který nabýval víc a víc síly. A díky té své síle byl schopen vykonávat nadpřirozené skutky, což je podobné popisům jogích v Indii nebo na jiných místech Dálného Východu, kteří vykonávají nadpřirozené činy. Jak je popsáno v sanskritské literatuře - dosažení siddhi, mystických dokonalostí. Takoví jogí byli dokonce schopni přemoci vliv zákonů přírody. Ale stejně - jako se to stalo v knize Carlose Castanedy - v poslední knize čelil ten velký bojovník smrti. Byl to velký boj, a pak to nakonec prohrál. Tak jaký je smysl téhle knihy? Hoďte jí do koše! On to prohrál, jako všichni ostatní. Protože Á brahma bhuvanál lokáh punar ávartino ‘rdžuna mám upetya tu kaunteja punar džanma na vidjate. Na všech planetách ve vesmíru, na všech hvězdách na nebi kde může být nalezen život v tolika různých podobách a rysech, ve své nekonečné různorodosti, je jeden princip, který je společný všem těmto rysům života a to je smrt. Je to pomíjivé. Bhagavad-gíta proto poukazuje na to, že cokoli v tomto světě, nehledě na to, jak úspěšné to na začátku může být, na konci úspěšné není, protože to na konci přestane existovat! Je řečeno, že v tomto světě je šad vikára, šest proměn všech věcí. Vzniknou, rostou, vzkvétají, potom ještě na chvíli existují, vydají nějaké vedlejší produkty, začnou chřadnout a nakonec přestanou existovat. Ale duše nemá s žádnou z těchto proměn nic do činění. Duše se nemění. Když se změní tělo, když se změní mysl, když se změní nekonečné množství objektů v tomto světě, duše se nezmění. Mění se státy, archeologové nacházejí ve vrstvách prachu města, a když kopeme o další vrstvy hlouběji, odkryjeme kosti dinosaurů, a je tolik dalších objevů. Ale všechny tyhle věci jsou jednoduše pokryty prachem. Časem vrstvy a vrstvy prachu zahalí skutečnost dnešního dne. I my budeme jednoho dne pokryti prachem, alespoň naše těla. Taková je povaha hmotné energie. My si myslíme, že máme věci pod kontrolou, ale ve skutečnosti prakriteh krijamánáni gunaih karmáni sarvašah ahankára vimúdhátmá kartáham ity manjate. Ve skutečnosti jsou to kvality hmotné přírody, které jednají, a my jsme pouze ovládáni přírodou. Myslíme si, že děláme rozhodnutí, ale jaká rozhodnutí děláme? Děláme rozhodnutí, která jsou nám přikázána. Ale duše tím není ovlivněná. Duše je nějak v tomto světě, ale nemíchá se, skutečně se neslučuje s povahou tohoto světa, protože duše je jiné povahy. Aparejam itas tv anjám prakritim vidhi me parám džíva-bhútam mahá báho jajedam dhárjate džagat. Živá bytost není stejné povahy jako vesmírná energie. Bhúmir ápo ‘nalo vájuh kham mano buddhir eva ča ahankára itíjam me bhinná prakritir aštadhá. Je řečeno, že hmotná energie je složena z osmi oddělených energií. Osmi energií pocházejících od Kršny. Nadřazená těmto osmi energiím je apará šakti, což je energie jiné povahy. A tato energie není jako hmotná energie. Živá bytost je věčná. Ale když se věčná živá bytost dostane pod vliv hmotné energie, jajedam dhárjate džagat, tak se snaží tu materiální energii vykořisťovat, snaží se s tou materiální energií manipulovat pro svůj vlastní prospěch. A budete se snažit a produkovat tolik pěkných výtvorů...á - zlato! Tolik tvarů a podob zlata - zlaté hodinky, zlatá auta, goldfinger, tolik druhů podoby zlata. Tohle všechno je jajedam dhárjate džagat, zacházení s vesmírem. Takže takhle to chodí a pokračuje. Ale to není realita. Jelikož všechno zlato tohoto světa bude roztaveno a vytvarováno do různých podob a zdegraduje ego mužů a žen. Někdy bude to zlato předváděno v podobě náušnic, někdy bude v podobě zlatých zubů, někdy v podobě zlatých per a v tolika dalších podobách, a všechny tyto podoby časem podléhají změně a jsou od toho, aby lichotily egu mužů a žen. A my si takhle s hmotnou energií hrajeme, s různými objekty, protože střádáním tolika věcí roste naše prestiž.

Přeložila bhn. Kristina
Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 11MB)

úterý 12. května 2009

Frontline preachers - část druhá

Komix 1
Krišnavědomý komix od Madhusudany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády.

Rybářův soucit


Velký rybář duší,
soucit mu sluší,
naléhavé volání
elektrosmog nepřehluší...
A proto tam sedí
všichni ti, co vědí.

Velikost 1,05 MB, formát PDF.