sobota 28. prosince 2013

Úspěch díky tvrdé práci

Kadamba Kánana Svámí, září 2013, Cape Town, Jižní Afrika, ŠB 8.20.12

Ještě před Aindra dásou, v roce 1975 započal 24. hodinový kírtan Šríla Prabhupáda. Po otevření chrámu, byl krátce prezident Hamsadutta dása. Měl velice striktní sytém – každý dostával při návštěvě mangala árati kupón na prasádam.


Bylo to tedy velice přísné vedení a nebylo moc oblíbené a poté mu dal Šríla Prabhupáda pokyn o 24. hodinovém kírtanu. Prabhupáda mu vysvětlil, jak ho rozdělit na směny a Hamsadutta to aplikoval na všechny- nezáleželo na tom kdo jste, každému byla přidělena směna. Všichni oddaní měli směny a jedna mataji si Prabhupádovi stěžovala: „Ale já musím tři hodiny dělat girlandy.“ Prabhupáda řekl, „Dobře, pak nemusíš dělat kírtan. Je to pro ty, co nemají jinou službu.“

Po Prabhupádově odchodu byl velký problémem to udržet. Bylo těžké udržet neustále kírtan. Takže kírtan pokračoval, ale nikoliv úplně 24. hodin.

Od roku 1978 jsem měl na několik let na starosti 24 kírtan já a neměli jsme dost lidí na to, abychom mohli pokračovat celou noc. Udržovali jsme kírtan během dne za pomoci různých dobrovolníků. Chrámový commander přede mnou byl velice dychtivý a vždy získával oddané z celého světa, aby přišli, sedli si, a dělali kírtan, zatímco ostatní tančili. Ale nikdo nedělal přesně ten rozvrh, jaký si přál Prabhupáda, protože zároveň s tím dělali i management. Neseděli tam sami, ale Aindra si tam sám sednul. Sednul si a vzal si ty noční směny, on sám si vzal ty těžké části.


A takto, díky těžké práci, byl úspěšný, nikoliv díky nějakému zázraku, ale díky tvrdé práci!

Původní článek v angličtině zde.

čtvrtek 26. prosince 2013

Nutná berlička filosofie

krishna-flute-balaramaFilosofie nám pomáhá vzpomínat na to, jak je všechno spojené s Krišnou, dokonce i když na Něho neustále zapomínáme. Mám na mysli - dal jsem příklady toho, jak jsme dobří v tom na Krišnu zapomínat. Můžeme zpívat šestnáct kol a na Krišnu si nevzpomenout ani jednou! Zpívat šestnáct kol, ani jednou na Krišnu nepomyslet. Víte o čem mluvím? Víte - jako ani jednou - je to tak? Jsme náramně dobří v zapomínání na Krišnu dokonce i uprostřed Hare Krišna chrámu, kde je všechno Krišna Krišna Krišna Krišna - my na Krišnu zapomínáme. Možná v chrámu na Krišnu trochu vzpomínáte, ale ale jakmile vyjdete z brány, Krišna je pryč. Jakmile tu hraje nějaký film... Včera jsem seděl v čekárně u zubaře a pak ta věc začala s nějakými mumiemi, slintajícími mumiemi na obrazovce. Je to opravdu něco...hrozné příšery...a pak ten boj. Znovu a znovu vás to vtahuje. Je to úžasné, ta moc televizní obrazovky. Je to hloupé a vy víte, že je to hloupé. Díváte se na to a říkáte: "To je úplně pitomý." Ale přesto se na to díváte. Bože, ach Bože. Takže moc hmotné energie pomoci nám zapomenout na Krišnu je velmi silná. Proto nám filosofie pomáhá vidět, že vše je spojené s Krišnou, takže jí potřebujeme. V tomto stádiu Potřebujeme tyhle berličky karmy a gjány (poznání).

(Kapské město, JAR, 21. listopadu 2013)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

středa 18. prosince 2013

S Krišnou je možné cokoli

Můžeme přijít se stovkou výmluv, abychom si ospravedlnili, proč se nemůžeme odevzdat. Součástí odevzdání je, že vložíme svou víru v Krišnu a On věci nějak uspořádá.

„Ano, ale já jsem vložil svou víru do Krišny a On nic nezařizuje!“

Ne, zplnomocnění není, že řeknete: „OK Krišno, já čekám. Můžeš mě prosím zplnomocnit, abych mohl létat? Jen abych mohl létat?“ Musíme se snažit jít nahoru sami. Když se snažíme, potom nám Krišna propůjčí energii, ale musíme vyvinout úsilí.

Je to jako zasvěcení. V čase zasvěcení přijímáme sliby a tyto sliby se týkají našeho chování – žádné maso, ryby nebo vejce; žádný hazard a žádná intoxikace – to je o našem chování. Dává nám to úroveň jednání, která je vyšší, než jak bychom se chovali přirozeně. Kdyby to bylo na nás samotných, nechovali bychom se tímto způsobem. Sliby nás ale posouvají na vyšší úroveň, než na jaké jsme!

pátek 13. prosince 2013

Úrovně vědomí

Přemýšlím o Carlu Jungovi, kterého se v jednom rozhovoru zeptali: "Pane Jungu, řekl byste, že věříte v Boha?" To je dost základní otázka, protože každý ví, že Jung byl velmi zbožný. 

Jung ale řekl: "Ne, nevěřím v Boha." Novinář byl v šoku. Jak tohle mohl říci? Jung? Co se stalo? Ztratil svou víru?

Jung pak řekl: "Ne, nevěřím v Boha. Já vím, že Bůh existuje!"

Nyní jsme přišli na čtvrtou úroveň. Na čtvrté úrovni se dostáváme mimo sféru víry - přicházíme na úroveň zkušenosti. Pronikneme do mystické sféry, kde máme zážitek vyšší reality, duchovní prožitek, který je za hranicí teorie.

Když to rychle shrnu, tak na první úrovni se staráme o základní přežití; na druhé úrovni o vztahy, na třetí hledáme smysl života a čtvrtá úroveň je opravdové poznání mystické reality a duchovní prožitek. Na páté úrovni pak v této realitě plně žijeme. Na páté úrovni existujeme ve své původní duchovní identitě a žijeme v tomto světě jako osvobozená duše. Z vnějšího pohledu je člověk zde, ale vnitřně je ve své věčné duchovní identitě. Toto jsou tedy úrovně vědomí, jež jsou popsány védskou literaturou.

Přednáška, září 2013, Kapské Město, Jižní Afrika

Původní článek v angličtině zde.

úterý 10. prosince 2013

Slavná destinace


V Bhagavad-gítě je řečeno, "Ten, kdo dělá dobro, nebude nikdy přemožen zlem"To je velmi důležitý bod, jelikož se někdy zdá, že ten, kdo dělá dobro, je někdy zlem přemožen. Ale ve skutečnosti to znamená, že pokud člověk vykovával oddanou službu, tak se to nikdy nemůže ztratit - to se neztrácí! Dokonce i když oddaní zemřou, dokonce i když jsou oddaní zabiti, jak jsme někdy viděli, tak Krišna se o tu duši postará. Krišna se o takovou duši postará a nikdy jí nezanedbá. Taková duše vždy pokračuje na slavné cestě.
My to nevidíme a proto tady sedíme skleslí, hrozný pohřeb, a cítíme se úplně v depresi. Ve skutečnosti ta duše pokračuje na slavné místo určení. Nikdy bychom neměli ztratit víru v Krišnovu dobrotu a nikdy bychom neměli ztratit naše odhodlání.


(Kapské město, JAR, září 2013, ŠB 8.20.13)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

sobota 7. prosince 2013

Následujte dharmu - třetí část

Praha, 26. června 2009 přednáška ze Š.B. 3.14.40 část ..třetí.

... Šríla Prabhupáda udělal takovou oběť. Každý pochopil, že tady se jedná o oběť. Jde o to udělat oběť pro potěšení Krišny. A o tom to celé je. To by měla být naše hlavní meditace. Meditace není když počítáte knoflíky na vaší kurtě, jestli se máte oženit či ne a skončíme na ano. O tom to není. Je to o té oběti. Každý musí udělat oběť. A to je naše meditace. Jakou oběť udělám dnes pro potěšení Krišny. Jakou oběť udělám dnes pro potěšení Krišny? Stejně jako já, já nemám dnes co dělat a tak budu zpívat kola navíc. Někde musíme udělat oběť každý den. Jestliže je den bez oběti, tak co je to za den? Dobře, některé dny odpočíváme. Potřebujeme odpočinek, kvůli zdraví. Ale neodpočíváme celý den. Pokud nejste opravdu nemocní. Blízko smrti. Dokonce, i když máte chřipku, neodpočíváte celý den. Takže stejně je tam čas na oběť. Takže moje otázka je: „Jakou oběť uděláte dnes? A zítra? A celý život?“ To je velká otázka. Toto opravdu znamená duchovní život. A když to nebudeme dělat, tak budeme nešťastní. Budeme v oddané službě, ale nezískáme vyšší chuť. Trošku, ale ne dost. A budeme stále zápasit. Ale je to v té oběti, že ta chuť bude vyšší než ty hmotné touhy. Ale nikdy to není tak, že si řeknete: „Včera jsem udělal tak velkou oběť, že dnes už se nemusím moc snažit. Mohu odpočívat.“ Mája tam čekala celou tu dobu na tento den. A ona tam bude v ten den kdy budete odpočívat. Jagadananda pandit říká: "nikata-stha maya tare japatiya dhare" Mája vždy stojí poblíž a čeká, aby tě srazila.“ Takže bychom do toho měli investovat a udělat oběť v oddané službě. A když se pokusíme to takto udělat každý den, tak se k tomu připoutáme. A když potom přijdou materiální touhy, tak si jen řekneme: „No co můžu dělat, mám svoji službu.“ Mám službu. O tom to celé je. Udělejte oběť v oddané službě. A ta oběť se dá dělat mnoha způsoby. Udělat oběť tvrdou prací pro Krišnu. Udělat oběť v sádhaně. Udělat oběť v ášramu. Nikdy nejsme dostatečně čistí. Vždy hledáme ještě větší očištění. Nikdy si neřekneme, teď jsem dost čistý. Ne dostatečně čistý. Musíme každý den hledat očištění. Je zde nějaká příležitost k očištění?
Pro ty co se cítí frustrovaní z mé lekce, nyní řeknu několik povzbudivých slov. Pokud jste mezi těmi špatnými, o kterých jsem hovořil? Jak se cítíte po této lekci? V depresi. To je dobře. To je v pořádku cítit se z toho trochu v depresi. Ale pokud budete pokračovat v depresi, tak je to smyslový požitek. Protože to je takový legrační druh smyslového požitku. Naříkat nad naším vlastním neštěstím. Protože je to celé o mě, mém neštěstí, mém životě. V angličtině se říká: „neplač nad rozlitým mlékem“. Je pozdě, je to rozlité. Pojďme dál a už to nerozlívejme. Takže to zlepšeme. O to se pokoušíme. Selhání taky není špatné. Šríla Prabhupáda řekl, že neúspěch je základem úspěchu. Což znamená, že když mnohokrát neuspějete, tak se z toho poučíte. Poučíte se z vašich chyb. A nebudete je dělat znovu. A tímto způsobem se správně umístíme. Tyto části Bhágavatamu, které popisují nezákonný sex a jeho následky jsou zde, aby udělaly dojem na naši mysl. Je to jako dopravní značky. Za deště jeďte pomalu! Je to jako dopravní značka. Pozor! V jednáním s opačným pohlavím musí být Dharma. Před svatbou i po svatbě. Všechna jednání s opačným pohlavím jsou vždy řízena Dharmou. To je naše zásada. A tak to musí být. A nesmíme se od toho odchýlit. Takže Vám přeji všechno nejlepší....

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina/čeština, formát mp3, velikost 59MB)

čtvrtek 5. prosince 2013

Následujte dharmu - druhá část

Praha, 26. června 2009 přednáška ze Š.B. 3.14.40 část ..druhá..

... „Prosím přemýšlejte o důležitosti následování Dharmy.“ Meditujte o tom každý den. Dělal jsem to a dělám to také. Musíme to dělat, protože nechceme promarnit tuto příležitost k návratu k Bohu. O tom teď přemýšlím, když vidím a slyším všechny tyto příběhy. Ten s tamtou. Tamta s tímhle a tak dál. Když se v ISKCONu setkám s nějakým oddaným který je grihasta, tak je tady otázka které se bojím: „Jak se má tvoje žena?“ Radši se neptat, protože nikdy nevíte která to je. Někdy se s někým opět setkám a jsem zmatený. Přemýšlím, měl už tuhle manželku, nebo to je nová? Takhle to opravdu je. Takže jsem velice opatrný, nemluvím o ničem co je příliš dávno, protože ona tam možná nebyla. Abych se vyhnul trapným situacím. Myslím že částí toho problému je, že dostatečně nepřemýšlíme, co děláme v tomto hnutí. Třeba jsme jen měli rádi vůni halvy a určitý druh hudby. Možná jsme jen následovali vůni prasádam a vešli do dveří a najednou jste částí hnutí. Možná jsme se nikdy sami sebe nezeptali: „Co tady vlastně dělám?“ Ale někdy lidé říkají, takto to není. Moje city jsou ale příliš silné. Moje odpověď tedy je: „Potom po celou dobu byla ve tvé duchovní praxi tvá disciplína příliš slabá.“ Protože my máme systém disciplíny. To je, proč je doporučeno každý den vstávat brzy ráno ve stejnou dobu. Proč jsou dokonce i verše o studené sprše. Slyšel jsem o tom že Mahadyuti dával lekci, kde citoval, že i v zimě se máme osprchovat studenou vodou. A oni se ho ptali, jestli se sprchuje studenou. Tak jenom jestli vy chcete vědět, tak já se sprchuji studenou vodou. Neznamená to, že každý se musí sprchovat studenou. To záleží na vašem zdraví. Ale pomáhá to. Dává vám to sílu. Je to všechno částí určité disciplíny, která nám dává sílu. A něco pro to musíme udělat. Protože potom, když přijdou city, musíte mít sílu říci ne. Takhle to je. City přijdou. O tom není žádná pochybnost. Když muž a žena přijdou dohromady, tak se budou přitahovat. nanv agniḥ pramadā nāma – ghṛta-kumbha-samaḥ pumān – sutām api raho jahyād – anyadā yāvad-artha-kṛt (S.B.7.12.9 "Žena je přirovnána k ohni a muž k nádobě s máslem; proto se muž nemá v ústraní stýkat ani se svou vlastní dcerou. Má se vyhýbat také jiným ženám a stýkat se s nimi jedině kvůli důležitým záležitostem.") Existuje tento verš, který hovoří o ohni a másle, takže ta přitažlivost zde je. Já reaguji také na to, co slyším od ostatních. Protože včera někdo se mnou začal celý rozhovor o rozbitých manželstvích. Dnes ráno před přednáškou mi někdo připomněl taky rozbitý vztah. A tento verš hovoří o adharmě. A potom čtu o mučení žen a s tím jsem se také setkal. Takže když to všechno sečteme, není divu, že o tom teď hovořím. Není to mé oblíbené téma. Mé oblíbené téma je hovořit o sravanam, kirtanam a smaranam. Naslouchání, zpívání a vzpomínání. Naslouchat o Krišnovi, zpívat o Krišnovi a poté vzpomínat na slávu Krišny. To je ta životní šťáva...

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina/čeština, formát mp3, velikost 59MB)

úterý 3. prosince 2013

Následujte dharmu - první část

Praha, 26. června 2009 přednáška ze Š.B. 3.14.40 část první..

... V tomto třetím zpěvu se pojednává o základním elementu v duchovním životě. Pojednává o našem sklonu < .. citát ze sanskritu.. > , neboli sklonu porušovat zákony Dharmy. A to je ve skutečnosti velký problém. Omlouvám se, že takhle brzo ráno začínám o problémech. Ale co můžeme dělat, když tady je verš, který hovoří o tom, že budou zabíjet ubohé bezúhonné živé bytosti, mučit ženy a vyvolávat zlobu velkých duší. A já vezmu ten verš a podržím Vám ho všem jako zrcadlo. A jak my se vidíme v tom zrcadle? Jsme osvobozeni od všech těchto věcí? Nejsem o tom tak přesvědčen.
Téměř ani den neuběhne, abychom neslyšeli o nějakém rozbitém vztahu. Nebo o někom kdo začne nějaký vztah, který není správný. Například s manželkou či manželem někoho jiného, a tak dále. Na počátku ISKCONu Šríla Prabhupáda osobně dělal svatby. Po nějaké době viděl, že oddaní nebyli dostatečně vážní v dodržování těchto slibů. A potom tím byl Prabhupáda znechucený. Přesně toto slovo – znechucený – použil. To je velice tvrdé slovo. Nevím jak to zní v češtině, ale v angličtině to je velice ostré slovo. A když je Prabhupáda znechucen vašimi činnostmi, tak to není dobré. Já bych se necítil moc dobře. Musíme o tom opravdu přemýšlet. Protože vím, že když o tom dnes ráno hovořím, nemluvím teoreticky. Hovořím o tom co se děje. A ve skutečnosti abych řekl pravdu, tak jsem přemýšlel o tom, že bych měl dát lekci na toto téma následování Dharmy. A opravdu cítím, že bychom to měli brát vážně. Protože jinak to bude špatné. Zkazíme si příležitost vrátit se zpět k Bohu. Ano, my máme různé ášramy v tomto hnutí. A když správně přijmete útočiště v tom určitém ášramu, tak vaše možnost vrátit se zpět k Bohu bude otevřená. Ale musíme pochopit, že toto není nějaký trh svateb. Po každém festivalu se nějací oddaní rozhodnou že se chtějí vzít. Dnes ráno také. Jen jsem se rychle podíval na mail a nějaká osoba z festivalu si myslí že nějaká jiná osoba z festivalu by mohla být ta pravá pro svatbu. To se může stát. Lidé se setkávají, to je fakt. Zvláště festivaly jsou určeny k setkání. Ale ne k tomuto druhu setkání. To nebyl původní plán. To bychom měli vědět. Původní plán festivalu byl, abychom šli hlouběji do našeho vědomí Krišny. Ve Vrindávanu se odehrává spousta tajných setkání na střeše guest hausu. Všichni vedoucí chrámu to vědí. To se děje už roky. Nevím co je na tom místě tak romantického, ale tak nějak je proto používáno. Já to zde nepropaguji. Ba právě naopak. Opravdu se to děje v Krišna Balarám Mandiru. Jinými slovy, musíme jednat trochu více v kvalitě dobra. Ne tolik v kvalitě vášně. Kvalita vášně znamená: „Vidím to! Musím to mít! Co můžu dělat? Viděl jsem to. Teď to musím mít. Viděl jsem to a upoutalo to mou mysl, tak co mohu dělat?“ Kvalita vášně. Nyní se podívejme, co když se stejná věc stane v kvalitě dobra? „Viděl jsem to a cítil jsem se přitahován.“ „Bylo to prospěšné?“ „Možná ne.“ „Tak se toho vzdám.“ To je kvalita dobra. V kvalitě dobra jsou mysl a smysly také přitahovány k jejich objektům. Ale není to pak automaticky: „Tak to musím mít!“ Tam pak přijde otázka: „Je to prospěšné, nebo není prospěšné?“ A prospěšné znamená pro návrat zpět k Bohu. A v našem životě se na vše musíme takto dívat. Cokoliv děláme, musí být prospěšné pro návrat zpátky k Bohu. Jinak to nedělejte! Je to velice riskantní. Nakonec my jsme přišli do tohoto hnutí. Po tolika životech jsme získali tuto příležitost vrátit se zpět k Bohu. A pak v okamžiku vášně uděláme něco hloupého, co to vše zkazí. To je v podstatě to co se děje tady v případě Dity a Kasyapy. Oni zapomněli na zásady kvality dobra. Vstoupila vášeň. Vymklo se to z rukou. Oops. A výsledky také. Takhle to je. Bylo to v jiné juze, takže jejich děti byly velcí mocní démoni. V kali juze dostanete jen malé démony. To je vše. Ale dost problémů. Co děláme? Musíme si být velice vědomí. Kvalita dobra znamená přemýšlivost. Přemýšlíme, než něco uděláme. To je jedno pravidlo v duchovním životě, nikdy bychom neměli udělat krok zpět. Cokoliv děláme, musí být krokem vpřed. To je ve skutečnosti velká zásada v duchovním životě. Měl by to být náš plán. Měli bychom jít jen dopředu. Ne dozadu. Cokoliv děláme ve vášni, tak nevidíme výsledky. Je to příliš rychlé. Možná nemáme dostatek poznání, abychom pochopili následky. Nemůžeme vidět výsledky naší karmy. Když děláte hříšné činnosti, víte, že dostanete hříšné reakce, ale nevíte přesně jaké. My to nemůžeme vidět. A mysl nám říká: „Neboj se, to není tak hrozné.“ Ale Šríla Prabhupáda tím byl znechucen. A řekl: „Já už nechci mít nikdy nic společného se svatbami.“ Tak to je veliké neštěstí. A následovalo to grihasta ášram...

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina/čeština, formát mp3, velikost 59MB)

neděle 1. prosince 2013

Extatická svatá země

Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur vysvětluje, že Svaté jméno přichází přirozeně společně se Svatým Dhámem. Šrí Nám a Šrí Dhám jsou pohromadě. Je řečeno, že bez Šrí Dhámu není význam Svatého jména plně vyjeven, protože Svaté jméno se neliší od Krišny - abhinatva nama naminoh.

Proto ať jde Krišna kamkoli, je tam vždy Vrindávan. Šrídhám Májápur je to samé. Když Krišna cestuje, jeho zavazadlo není omezené na 20 kg. Nemusí si říkat: "Jejda, co si mohu vzít s sebou? Pár kamenů čintámani... a trochu prasádam."

Není to ani tak, že když jde Krišna do hmotného světa, tak musí opustit duchovní svět a dá na lednici lístek: "Jsem v hmotném světě, hned se vrátím!" Tak to není. Když jde Krišna do hmotného světa, jednoduše vezme celý duchovní svět s sebou.

Šríla Prabhupáda vysvětluje, že na Kurukšetře máme Pártha-sárati Krišnu, který je vozatajem Ardžuny. Pak Šríla Prabhupáda pojmenoval Božstva v Dillí Rádhá-Pártha-sárathi. V roce 1975 se ho tedy nějací oddaní ptali, jak je možné nazvat tato Božstva Rádhá-Pártha-sárathi, když s tímto jménem souvisí Kurukšetra - Ardžuna, šípy, bojiště, koně, armády a válečné vozy - a ne Vrindávan. Tak proč Pártha-sárathi? Prabhupád odvětil: "Rádhárání je vždy všude tam, kde je Krišna!" Protože když Krišna přichází do tohoto světa, jde celý duchovní svět s Ním.

čtvrtek 28. listopadu 2013

Pokyn duchovního mistra

Dhruva Mahárádž byl velký oddaný Pána. Věrně následoval pokyn svého duchovního mistra, Nárady Muniho. A díky tomu, že přesně splnil pokyn svého gurua, dosáhl dokonalosti v duchovním životě. Jeho duchovní učitel mu dal pokyn, aby uctíval Nejvyššího Pána, Vásudéva. A také mu nařídil, aby zpíval Svaté jméno v podobě óm namó bhágavaté vásudéváya. Takto tedy Dhruva Mahárádž náležitě uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Nejen tak, že se velice pěkně držel nařízení posvátných písem, ale také díky tomu, že dostal plná požehnání od duchovního mistra. Protože pouhé následování pravidel a předpisů není všechno. Další velmi důležitou součástí duchovního pokroku jsou požehnání duchovního učitele. yasya prasadad bhagavat-prasado, yasyaprasadan na gatih kuto 'pi. Bez milosti gurua je velmi těžké dosáhnout nejvyššího cíle života. Takto byl tedy Dhruva Mahárádž velmi věrným žákem...

Duchovní mistr nám dává mnoho relevantních pokynů, jak udělat pokrok v duchovním životě. A zvláště tyto pokyny jsou velmi důležité. Tím, že jednáme podle pokynů duchovního mistra, se očišťujeme. Není to samozřejmě tak jednoduché. Není snadné se řídit pokyny duchovního mistra. Protože máme mysl, máme smysly, máme nějaké nezávislé touhy, velmi silné jsou také funkce mysli, kterými je myšlení, cítění a chtění. A pak duchovní mistr přijde s nějakým jiným nápadem. A my si myslíme: „On možná plně nerozumí mé povaze. Třeba úplně přesně nepochopil, co je pro mě v mém duchovním životě opravdu to nejvhodnější.“ Takovou máme tendenci. Pravdou však je, že ve skutečnosti je pokyn duchovního mistra přesně to nejlepší pro náš duchovní život, ať už je to cokoli. I kdyby nám guru řekl „Leť na Měsíc!“ Požehnání k nám ve skutečnosti přijde tehdy, když přijmeme pokyn duchovního mistra a uchováváme si ho jako sirumani, jako klenot na své hlavě. Požehnaní získáme, když nosíme pokyn duchovního mistra jako velký poklad na hlavě. Dhruva Mahárádž to dělal s velkou vážností, a proto je jednou z velkých osobností, které nám ukazují, jak máme jednat.

pondělí 25. listopadu 2013

Sen o ideálu

Situace v hmotném světě je taková, že to, co se nám zdálo být tím nejhezčím a nejlepším, a co jsme si přáli nejvíc na světě, je ve skutečnosti jako velká jáma zakrytá pěknou zelenou travičkou s květinami, která vypadá velmi lákavě a přitažlivě. Ale pod ní je obrovská hluboká díra. A když se ženeme za tou svou nejvytouženější, vysněnou, drahocennou věcí, která se nám nabízí, nakonec ta příležitost přijde. Jen zřídka se samozřejmě stává, aby se vám váš sen opravdu zjevil před očima. Obvykle se před vámi objeví něco, co je vašemu snu jen podobné. Řekněme (budu mluvit z mužského pohledu, ale stejně tak to můžeme vzít z ženského pohledu, to je stejné), že muž neustále přemýšlí o své ideální ženě. O té dokonalé, nejkrásnější, nejněžnější, nejinteligentnější, nejpokornější, mající energii, elán, všechno, co vás jen může přitahovat. O takové jistě můžete snít, ale nikdy ji nepotkáte. Pak ale poznáte jednu, která má alespoň některé z těch kvalit. „No, není to úplně přesně to dokonalé, o čem jsem snil, ale špatné to na druhou stranu také není. Když se tak dívám, není to od toho ideálu zas tak daleko. Ona má hodně těch žádoucích vlastností.“

neděle 24. listopadu 2013

Ohledně fanatismu

Fanatismus znamená mít nějaké přesvědčení bez poznání a realizace. Je to přesvědčení zrozené z jiných motivů. Chceme být pokročilí a uznávaní kvůli svým postranním motivům. Pro fanatika není motivem potěšení Krišny, ale jeho vlastní radost, jméno, sláva, věhlas a uznání. Všechny tyhle věci jsou kořenem fanatismu.


Vědomí Krišny má být přirozené, ale musí to být očištěná přirozenost. Musíme se tedy učit. Potřebujeme poznání a potřebujeme svůj život podle tohoto poznání uzpůsobit. Prvořadá věc je adau guru-padasraya. Nejdříve přijměte guru-princip. Nepřijímejte nejprve gurua! Nejdříve přijměte, že závisíte na pokynech učitelů. Nebuďte sami sobě lékařem.

Přednáška SB 2.3.2-7, 2. října 2013, Melbourne, Austrálie

sobota 23. listopadu 2013

Kolik máte náramků?


Je jeden příběh o mladé dívce v Indii, která byla ve věku na vdávání a jednoho dne byla sama doma, když ke dveřím domu přišli dva cizí muži - jeden starší a jeden mladší muž. Když uviděla toho mladšího muže, připomněl jí prince, na kterého čekala, a rozhodla se, že na něho udělá dojem. Tak se rozhodla, že uvaří, protože to je způsob, jak na muže zapůsobit. A zařídila všechno, aby mohla uvařit prvotřídní jídlo včetně prvotřídní rýže, protože v Indii znají svou rýži, jestli víte jak to myslím.

Takže uvařila prvotřídní jídlo a jak se snažila připravit prvotřídní rýži, dala jí na tác a házela jí do vzduchu, protože tak odlétnou malé kamínky a kousky dřeva, které by mohly ulomit zuby nevinným jedlíkům. Dnes toto samozřejmě dělají stroje, ale za starých časů tomu tak nebylo. 
Inu a jak nadhazovala tu rýži, na svých rukách měla mnoho náramků, které cinkaly a dělaly rámus. Tak si uvědomila: "Ach! Oni to slyší, slyší ten rámus a když ho uslyší, uvědomí si, že nemám služebnou, která by rýži vyčistila. Že jsme příliš chudí na to, abychom měli služebnou. Pak si mě nikdy nevezme. Hm, to není dobrý nápad!" Takže rozbila své náramky, všechny až na jeden. Na každé ruce si nechala jeden náramek a když vyhazovala rýži, nedělalo to žádný rámus. Vše bylo dokonalé.
Takže tento příběh o náramcích mluví o ozdobách a jak máme ve svém životě spoustu ozdob a cen. Těch věcí, na které jsme pyšní: "Och ano, moje rodina, moje národnost, mé diplomy - tři plavecké diplomy! Ano, tolik diplomů!"
Tak dobře, je tady mnoho náramků, cokoli co podporuje naši prestiž - náramky. Všechny tyto náramky musíme odlomit, až zbude jen jeden - náramek Krišna na každé ruce. Potom je to možné, když není žádný jiný zájem. Ale když je tolik různých jiných zájmů, tolik jiných cenných, hodnotných, důležitých ozdob v životěpak bude kolize - konflikt zájmů. To je to, co se děje. Čím víc ozdob v hmotném světě máme, tím více konfliktů zájmů bude v našich životech.   
(21. července 2013, Kapské Město, JAR)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 19. listopadu 2013

Maya nám zlomí srdce

Iluzorní energie nám dává představu, že naše touha po štěstí bude naplněna tak, jak to není možné. Nakonec nás nechá samotné se zlomeným srdcem. To je práce Máji. A Šríla Prabhupáda vysvětluje, že přesně takový je plán: Aby všichni v hmotném světě skončili s úplně zlomeným srdcem a s pocitem: „Já už nic dalšího nechci.“ A bude to pokračovat stále dál a dál, dokud každý nedospěje do bodu, kdy si řekne: „Už nic víc nechci. Mám zlomené srdce, nemůžu to už déle vydržet. Už mám dost.“

Takto je celý hmotný svět uspořádán a takový je jeho účel. Lidé si ale naopak myslí, že hmotný svět je místo určené pro náš požitek a že ve skutečnosti nám tento svět Bůh dal, abychom si zde prostě užívali. Že my jsme ti pánové, kteří tu mají mít ze všeho potěšení. Že tu zkrátka panujeme, radujeme se, a všechny ostatní bytosti jsou nám podřízeny… Hmotný svět ale není místo pro nás. Není náš. Nejsme tu od toho, abychom tu byli vládci. Každý si myslí, že může ovládat alespoň malou část hmotné energie. Přinejmenším místo, kterému se říká domov. A malý dvorek kolem něj, auto přede dveřmi, psa… Snažíme se manipulovat věcmi takovým způsobem, abychom si mohli říci: „Teď je to dobré. Všechno mám pěkně pod kontrolou.“ To je ale iluzorní energie. Protože to není nikdy pod vaší kontrolou. Právě ve chvíli, kdy si myslíte, že máte vše pod kontrolou, se může stát něco nečekaného. Kdykoli se může přihodit něco, co všechno pokazí… Ve skutečnosti nevíme, co nás čeká...

Prabhupáda řekl: „Ano, existuje plán. Všechno se děje podle Krišnova plánu. A Krišnovým plánem je, že se všechno pokazí.“ Jeho plán je, že všechno, co se budete snažit dělat, skončí špatně. Než nakonec dospějete do bodu, kdy si uvědomíte, že závisíte na Krišnovi. Výhradně na Krišnovi. A že není šance, abyste vy někdy byli tím, kdo má situaci pod kontrolou. Takový je plán. A On vám někdy hodí lano, abyste mohli mít pocit, že doopravdy řídíte věci, ale je to jen past. Umožní vám dostat se nahoru, aby vás mohl stáhnout ještě níže. Krišna tohle nedělá osobně, dělá to pro Něj Maya. Provádí to se všemi živými bytostmi, které touží být na Krišnovi nezávislé. Chceme-li být nezávislí na Nejvyšším Pánu, který je skutečným vládcem všeho, tak se nám tohle děje. A jako oddaní říkáme: „Dobrá, ale my nechceme být nezávislí, my se chceme odevzdat Krišnovi.“ Ne, nechcete. Jenom trošku, ale ne zas tolik. A protože také nejsme příliš odevzdaní, Krišna stahuje dolů i nás…

Přednáška SB 2.8.21, 16. září 1997, Amsterdam

pondělí 18. listopadu 2013

Nic než oddaná služba


Měsíc Kártik je měsícem Urjja vraty – slibu nabízet Krišnovi lampičku. Ale jenom lampičku, to je všechno? Samozřejmě, když nabízíme lampičku, dává nám to příležitost hluboce meditovat nad Krišnovou podobou. Obětujeme lampu Jeho lotosovým nohám, potom obkružujeme Jeho pas a potom Jeho tvář a nakonec celé Jeho tělo. Taktu můžeme svou lampičku nabídnout a velmi koncentrovaně a zaměřeně nasávat Pánovu podobu. Bez pochyb když to budeme takto dělat, tak můžeme jít hlouběji do našeho odhodlání, že by nemělo být nic než oddaná služba Krišnovi. Nic jiného – nechť je toto naše pohroužení.

(3. listopadu 2013, Vrindávan)   

Odkaz na přepis v angličtině zde.

středa 13. listopadu 2013

Meditace během Kártiku


Damódaraštakam, verš 2

Pláče a svýma lotosovýma rukama si znovu a znovu mne oči. Má je plné strachu, a jak vzlyká, na Jeho krku, na kterém má tři čáry jako lastura, se třese perlový náhrdelník. Tomuto Nejvyššímu Pánu, Šrí Damódarovi, jehož břicho není svázáno provazy, ale čistou láskou Jeho matky, se s pokorou klaním.

Tady vidíme, jak Nejvyšší Pán prostě zcela opětuje vztahy se Svou oddanou. Pro Jašódu se stává dítětem. Je Nejvyšší Pán, všemocný Nejvyšší, ale pro Jašódu se stává dítětem a jedná jako dítě. A ona se o Něj jako o dítě stará, učí Ho jako dítě.Ale potom samozřejmě když Ho takto viděla, plného strachu, co mohla dělat? Nemohla dělat nic. Nemohla Ho potrestat, to nebylo možné. Je to tak proto, jelikož jediným zájmem matky Jašódy je Krišnovo štěstí a nic jiného. Jedoduše přemýšlí: "Dávám mu doma to nejlepší. Speciální krávy, které jedí speciální trávu a vytváří speciální mléko a z tohoto speciálního mléka se vyrábí ten nejlepší jogurt a nejlepší sladkosti. A přesto chodí tento chtivý chlapec do domů ostatních a krade! Neuvěřitelné! Každý říká - Ó Nando, tvůj syn je tak úžasný! Ale ve skutečnosti je to problémové dítě, všude krade!"
 
Takže takto vidíme, jak je tato Damódara líla velice úžasná. Jak může Nejvyšší Pán takhle jednat - ten samý, kdo je vládcem vesmíru, nyní jedná jako dítě. To je výjimečné! Kdo si to dokáže představit? Takže tato Damódara líla je dost výjimečná a celý měsíc meditujeme o tomto Krišnově rozpoložení. Vidíme, že celá meditace měsíce je, jak chytit Krišnu. Jašóda chytila Krišnu - jak MY můžeme Krišnu polapit? Tak to je cíl každého oddaného - jak polapit Krišnu. Ne jak chytit peníze, jak chytit moc, jak chytit stabilitu v
naší pozici nebo jak chytit krásnou dámu či pohledného manžela, ne ne ne, nic z toho! Zajímá nás jen Krišna a všechny ostatní věci by měly jít stranou, to je to.

(11. října 2013, Melbourne, Austrálie, domácí program)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 12. listopadu 2013

Jeden měsíc!

Když jedeme do Vrindávanu , možná nejsme čistí oddaní, ale ve Vrindávanu musíme být čistí, ve Vrindávanu nemůžete dělat žádné hlouposti! Vrindávan není pro takové věci. Když člověk dělá neplechu ve Vrindávanu, tak jsou reakce mnohem silnější než kdekoliv jinde. Takže ve Vrindávanu musí být člověk čistý. Proto je řečeno, že pokud člověk není schopen být čistý, měl by tu zůstat jen tři dny, protože tři dny zvládne každý. Tři dny žádný čaj, žádné kouření, nic! Je to možné - je to obtížné, ale jde to. Dokonce i tři dny brahmačárí, dobře! Pak zase zpátky do máji. Ale ten, kdo je v duchovním životě vážnější, může zůstat tři měsíce. A ten, kdo je velmi vážný, může zůstat třicet let, takže celý život. Vrindávan je takový. Tento měsíc je také k tomu, je to měsíc vážnosti a proč bychom toho nebyli schopni? Muslimové dodržují dost vážne Ramadán - to je jedna věc, kterou opravdu dělají. Ať už jinak dělají cokoli, ale drži Ramadán, drží svůj půst, jsou vážní ohledně své dharmy. Takže za to ve skutečnosti získávají požehnání. Takže nemůžeme být natolik slabí, abychom říkali: "Jeden měsíc, jak to mohu dělat jeden měsíc?" Ne ne - pokud to mohou dělat oni, pak my taky. 


(11. října 2013, Melbourne, Austrálie, domácí program) 



čtvrtek 31. října 2013

Nebe, peklo...láska!



Máme zajímavý příběh o jedné světici z islámské tradice. Jednoho rána vyšla ze svého domu se dvěma kyblíky – uvnitř jednoho byl oheň a ve druhém voda. A lidé jí uviděli a ptali se: „Ach, co budeš dělat se vším tím ohněm a vodou?“
Odpověděla: „Ohněm spálím nebe a vodou uhasím plameny pekla.“
„Ty spálíš nebe?“                        
Ona řekla: „Ano, spálím nebe, jelikož většina lidí se zajímá o duchovnost pouze, protože chtějí jít do nebe, a jiní se věnují duchovnosti, protože se bojí, že by šli d pekla. Spálím nebe a uhasím plameny pekelné, aby lidé přijali skutečný účel náboženství, což je rozvinout lásku k Bohu!“ 

(Kapské Město, JAR, září 2013)

Přepis v angličtině naleznete zde.

úterý 29. října 2013

Kráva


kks vrndavan 2013
Namo brahmanya devaya go brahmana hitaya ca. Šríla Prabhupáda vysvětlil go brahmana, první jsou krávy a pak bráhmanové. Krišna dává kravám takovou důležitost, že dokonce ještě před uctíváním bráhmanů uctíváme krávy. V brahma Samhitě je zmíněno, že v duchovním světě krávy plní všechna přání - jsou známy jako krávy surabhi. Vytváří oceány mléka, kšírabdhy. Krišna přebývá ve svém transcendentálním sídle, kde je neomezený počet krav. Je popsáno, že když byl Krišna zde ve Vrindávanu, měl nekonečně mnoho společníků pasáčků a každý z těchto společníků měl obrovské množství krav a telátek. 
Když pomyslíme na počet krav v těchto zábavách, někdy si říkáme, jak se všechny vešly na úzké cestičky ve Vrindávanu - musely tam být obrovské dopravní zácpy! Ale nějakým způsobem jde Krišnovým řízením vše hladce. 
Svět, ve kterém jsou ochraňovány krávy, je vskutku Krišnovým zřízením, je to přirozený způsob existence. Nyní od toho žijeme tak vzdáleni. Jeden den tady uctíváme krávy, takže přirozeně máme ke kravám vřelé pocity, ale náš každodenní život je život se stroji - výsledkem toho je, že naše životy jsou bolestivé. Je to složité, v našich životech je boj udělat cokoli.
Tady ve Vrindávanu můžeme vidět, jak si Indie hraje s moderní technologií a ne vždy jí chápe. Dneska jsme viděli plameny šlehající z nějaké skříňky s elektrikou a nevypadalo to dobře, ale někdo říkal jako "to je ok, to je ok!" No, nevypadalo to ok!
Pamatuji si, jak se v Indii naučíte v dopravě modlit.
Dvě vozidla se k sobě blížila ve tmě noci, a jeden z řidičů poklinbával, spal? - vypadalo to vážně. Vozy se přibližovaly a přibližovaly a srážka vypadala nevyhnutelně. Kdyby to byla auta...ale byly to volské povozy, tak se nic nestalo! Dokonce i když řidič usne, voli zůstanou vzhůru! Takhle se voli sami pohybují a mnohokrát jsem tady ve Vrindávanu viděl, jak jdou volci v noci na trh a majitel vzadu spí a když dorazí na tržiště, voli spí a majitel pracuje! Takže pracují ve směnách! Jinými slovy je to velmi praktická kultura. Kultura, která není nepřátelská k přirozenosti.

(Vrindávan, listopad 2010, přednáška na Góvardhan púju)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

sobota 26. října 2013

Dva prsty


Zábava svázání Krišny je zajímavá. Pamatujeme si, že Jašoda se snažila Krišnu svázat, a pokaždé jí chyběly dva prsty provazu. Přidala další provazy – stále dva prsty chyběly – víc provazů – stále dva prsty – ať přinesla provazů, kolik chtěla!
Višvanáth Čakravartí Thákur říká, že poprosila o provazy i sousedy, všechny ve Vrindávanu poprosila o provazy! Svazovala další a další provazy, a nakonec už nebyl ve Vrindávanu k nalezení ani jeden. Byla vyčerpaná z toho, jak pobíhala a sháněla a svazovala všechny ty provazy. Když začala být unavená, objevily se jí na čele perly potu. V tu chvíli matka Jašoda dosáhla meze svého úsilí. Opravdu to dovedla do krajnosti a POTOM přišla Krišnova milost!
Takže jeden prst je za úsilí a Jašody a jeden je za milost Krišny. A najednou byl Krišna svázán! Takže pokud chceme polapit Krišnu, jsou zde dva elementy. Jeden element z naší strany – který nesmí být jen polovičatý, ale musíme dát všechno! Úplně! Ano, vše co máme, musíme dát a obětovat Krišnovi. To je ve skutečnosti to úsilí. Takže tento měsíc je zvláštní měsíc, je to měsíc vynakládání zvláštního úsilí.

(Melbourne, Austrálie, 11.října 2013, domácí program)    

Přepis v angličtině je zde.

úterý 22. října 2013

Když se Krišna usměje


V Čaitanja Čaritámritě je řečeno, že pokud se člověk dopouští deseti přestupků, tak brzdí výsledek zpívání svatého jména nebo brzdí službu svatému jménu, a ISKCON je hnutí zasvěcené službě svatému jménu.
Zpívání svatého jména není mechanický proces. Spíše přitahuje Krišnu a přitahuje Krišnovu milost, a když při zpívání děláme přestupky, tak se Krišna stáhne. Tudíž když se Krišna ze jména stáhne, pak už není milost jména přítomná stejným způsobem, to záleží na závažnosti přestupku.
První přestupek je možná tím nedůležitějším ze všech - pomlouvat oddané, kteří zasvětili své životy rozšiřování slávy svatého jména. Oddaní jsou naplněni milostí, jelikož oddaní nesou Krišnovu milost. Krišna je potěšen. Krišna je potěšen službou, kterou oddaní vykonali. V knize Krišna je řečeno, že Krišna je Ačjuta, což znamená, že nikdy nepoklesne a nikdy mu neunikne ani ta nejmenší služba, kterou Mu někdo prokáže. Takže když se oddaní tolik odevzdali těšení Krišny, opětuje to a proto se Krišna na Svého oddaného usmívá.
Jak může člověk takového oddaného kritizovat? To Krišnu přímo bolí, proto Krišna nemůže tolerovat, aby byli Jeho oddaní pomlouváni nebo kritizováni. Proto bychom si měli dávat pozor dokonce i na malé kritizování oddaných. Možná to nemusí vytrhnout naší rostlinku bhakti, ale může to zničit naši chuť do oddané služby. Zatímco veliké přestupky proti vaišnavům jsou známé jako přestupky šíleného slona, protože dokážou vytrhnout rostlinku oddanosti! Buďme vždy pozitivní a oslavujme vaišnavy a tak se automaticky přestupkům vyhneme.  

(Durban, JAR, 13. září 2013, zasvěcovací přednáška)

Přepis v angličtině je zde.

středa 16. října 2013

Nejvyšší krása



V jednom lese ve Vrindávanu známém jako Kámjavan je místo, které se jmenuje Mohiní kund. Jednou se na tomto místě udála určitá zábava. Šrímatí Rádharání se zmínila, že slyšela mnoho přednášek z Bhágavatamu, ve kterých se hovořilo o úžasné kráse Mohiní múrti, ženské podoby, kterou Krišna přijal, a rozmluvy o Bhágavatamu vysvětlily, že Nejvyšší Pán přijímá podobu ženy a že tato podoba je konečným závěrem krásy.
Tak Šrímatí Ráharání řekla: „Takže bych chtěla vidět podobuu Mohiní múrti, abych viděla, kdo z nás je krásnější – ona nebo já?“
Krišna řekl: „Ne ne ne. Opravdu to nelze srovnat, nedá se to s Mohiní múrti srovnat. Nedělej si starosti.“
Ale všechny gopí se tou myšlenkou nadchly, takže jim Krišna ukázal svou podobu Mohiní múrti. Stál vedle Šrímatí Rádharání a tehdy vypadal Krišna jako Mohiní múrti jako pouhý stín ve srovnání se září Šrímatí Rádharání. Tato krása Šrímatí Rádharání je nejvyšší krása, ale v žádném případě není obyčejná krása nebo pouhá vnější krása. Tato krása je odrazem její lásky ke Krišnovi.
   
(Rádhaštamí 2013, Durban, JAR)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 15. října 2013

Létající kuřata

Oddaná služba je tak mocná. Zcela jistě nás dokáže zachránit. Musíme mít tedy v oddanou službu velkou důvěru a musíme pro ni být nadšeni. Smyslem této přednášky je poukázat na to, že musíme mít velkou víru, že oddaná služba přinese ohromné výsledky. A proto není založena na materiálních kalkulacích. V hmotném světě je to takhle: (utrápeně) "Já se znám, mám nějaké hranice, vím, nakolik se můžu do něčeho nutit, ano, vím to. A také vím, že když se do něčeho příliš nutím, tak budu trpět. Nene, nemůžu se nutit do překračování svých limitů. Já se znám." Dělá tohle vaše mysl také? "Ne, já tohle prostě nemůžu dělat. Ne, prostě opravdu nemůžu. Já vím, že nemůžu." A tímto způsobem sami sebe omezujeme. Říkáme: "To nemůžu, tamto nemůžu." Ale u oddané služby tohle neplatí. Protože naše hranice se velmi rychle mění. A jsou-li naše hranice dnes nějaké, zítra už takové nejsou. Krišna Své oddané zplnomocňuje, a pak se vše stává možným.

ananyāś cintayanto māṁ
ye janāḥ paryupāsate
teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ
yoga-kṣemaṁ vahāmy aham
(BG 9.22)

Krišna doslova dává Svým oddaným, čeho se jim nedostává, a zachovává to, co mají. A proto ještě jednou: Je to o víře. O víře v tento proces. Že budeme schopni překonat sami sebe. Máte také nějaké pochybnosti? Ne o tom, že Krišna je Bůh. Takové pochyby jsou u oddaných vzácné. Většina oddaných takové pochyby nemá. Pochyby v Prabhupádu? Ne. Když takový problém někdo má, musí být tak trošku divný. Pochyby v proces bhakti? Ne tak úplně. Ale máme pochyby o nás samotných! Pochyby, že to skutečně zvládneme. Máte je někdy také? "Já nevím. Můžu to opravdu dokázat? Je tohle pro mě? Jsem tohle já?" Každý někdy má tyto pochybnosti. Dokonce i ti, kdo jsou tolik zapálení a nadšení. I ti mají chvíle, kdy se na sebe podívají do zrcadla a řeknou si: "Opravdu můžu žít v souladu s tímhle? Není to příliš vysoká úroveň?"

neděle 13. října 2013

Soucit a štěstí





Soucit znamená, že když něco samo zažíváme, můžeme pak udělat něco pro ostatní, kteří prochází tím, čím procházíme my. Přemýšlel jsem o tématu soucitu a věnoval jsem se mu. Každý rok jezdím do Mamgači v Majápuru, především na místo Vásudevy Datty, abych meditoval o jeho výjimečném soucitu. Vásudev Datta byl připraven převzít na sebe veškeré hříšné reakce celého vesmíru. Každý rok, když jsme tam jezdili, jsme se modlili, meditovali a mluvili o Vásudevovi Dattovi.

Následně jsem jel do Bangladéše a šel jsem na místo, kde se Vásudev Datta narodil, a na tom konkrétním místě jsem mluvil a dále meditoval o Vásudevovi Datt

ovi. Postupně jsem začal přemýšlet nad tím, jak člověk může vyvinout soucit, pokud nezažívá něco lepšího? Pokud člověk zažívá, že vědomí Krišny je blažené, pouze tehdy může být skutečně soucitný. Jinak je to umělé. Jinak se to jenom snažíme nacpat do naší mysli. Ale když skutečně zažíváme štěstí vědomí Krišny, pak bude soucit opravdu možný, jinak to bude těžké.
To štěstí není žádné mystérium, toto štěstí není nic jako: „Kdy se to stane?“ Není to tak, že jsme ve vědomí Krišny, ale stále ne šťastní. To prostě znamená, že nenásledujeme cestu Krišny. To znamená, že nás čas netrávíme v pohroužení do Krišny, Jeho činností, a poté oslavování a popisování těchto činností světu. Pokud by to bylo to, co bychom dělali, pak by bylo všechno prostě dokonalé.  

Ale vymlouváme se. Říkáme: „Ano, ale já jsem sám! Potřebuji společnost! Kdybych měl společníka, tak bych toho byl schopen, ale já jsem sám!“ Jaká světská společnost může uspokojit srdce? Kdy nějaký světský vztah uspokojit srdce? Dokonce ani manželky polobohů nejsou šťastné, jak je popsáno v Bhágavatamu. Užívají si na březích nebeské řeky Alakananda, a stejně nejsou naplněny. Pokud nejsme v našich životech naplněni, neměli bychom vinit vnější okolnosti – měli bychom vinit naši připoutanost k touze po tom, aby hmotné okolnosti byly podle scénáře, který jsme napsali.

Měli bychom raději pouze následovat Krišnovu cestu, ponořit se do Krišnových činností, pouze Krišnu oslavujte a potom bude vše blažené. Potom uvidíme, zda budeme sami nebo ne. Čím více se takto pohroužíme do vědomí Krišny, tím méně nás lidi nechají samotné. Podívejte se, kolik lidí vzhlíží ke Šrílovi Prabhupádovi pro inspiraci a neustále se na něj obrací. Kde je pak otázka osamělosti? Ten kdo je s Krišnou, není nikdy sám. Myslím, že toto je jedna věc na Šrílovi Prabhupádovi, která tak nějak opravdu vyčnívá, protože on jel zcela sám do tvrdých podmínek v New Yorku, ale nebyl nikdy sám. Vždy byl velmi blízko Krišny. Takže to je ve skutečnosti jediný způsob, jak být opravdu šťastný. 

(Gólóka Dhám, Německo, 30.srpna 2013)

Přepis v angličtině je zde.

čtvrtek 10. října 2013

Offering u příležitosti Vjása púdži Šríly Prabhupády



om ajnana-timirandhasya jnananjana-salakaya
cakshur unmilitam yena tasmai sri-gurave namah

Drahý Šrílo Prabhupádo,

přijměte prosím mé uctivé poklony. Všechna sláva Vaší Božské Milosti.
Jednou jste se Bhavánandovi prabhuovi zmínil, že když jste byl v duchovním nebi, Krišna k Vám přistoupil a řekl: "Chci, abys šel do hmotného světa a osvobodil podmíněné duše." Řekl jste, že se Vám nechce, protože nemáte rád odříkání. Krišna potom řekl: "Neboj se. Jediné, co musíš dělat, je psát knihy. Já udělám zbytek." Takže jste sestoupil do hmotné říše. Opravdu jste psal knihy. Knihy, které jsou čisté a bez poskvrny, jako jsou překlady Bhagavad-gíty a Šrímad Bhágavatamu, s dokonalými komentáři. Ale Vaše služba tím neskončila. Spíše jste nenechal kámen na kameni. Přijal jste nekonečné odříkání kvůli kázání. 

V roce 1944, uprostřed války, nebyl na trhu v Kalkatě k dostání žádný papír, takže jste nemohl vydávat Váš časopis Zpátky k Bohu. Veškerý papír byl k mání pouze pro použití armádou. Nevzdal jste to. Potkal jste velkého důstojníka, který řekl: "Svámídží, veškerý papír je rezervován pro válku." A vy jste odpověděl: "Přesně! Můj papír je přímo v zájmu války, jelikož můj papír přinese mír." A papír jste získal a vydal jste Zpátky k Bohu. Stál jste proti všemu, proti opozici, celou dobu v tolika situacích a Krišna zajistil Váš úspěch a staly se zázraky. 

Krišnova pomoc při Vás byla, když jste se nalodil na svou misi kázat na Západě a nalodil se na Džaladútu, abyste přeplul Atlantský oceán. Nicméně nejdřív jste prošel skrze srdeční záchvaty na rozbouřeném moři a byl jste blízko smrti, ale Krišna se zjevil ve Vašem snu, veslující, a říkal, ať se nebojíte. Potom se hladina moře neobyčejně uklidnila a Vy jste dorazil do Ameriky. Mezi mnoha Vašimi kazatelskými vlastnostmi jedna vyčnívá. Nezáleží na tom, jak veliké byly překážky, nikdy jste se nevzdal. Nezáleželo na tom, kolik úsilí bylo třeba, využil jste každou příležitost. Sám do daleké cizí země, ve stáří, bez peněz či pomoci, nikdy jste se nevzdal! Nikdy jste se nevzdal, když jste byl sám na Lower East Side, žil jste v podkroví se zfetovaným bláznivým chlapcem. Nikdy jste se nevzdal, ani v Bombeji v boji s panem Nairem o pozemek v Džuhu. Když všichni vaši lídři odhodili ručníky a zrušili dohodu o koupi, potom jste učinil nemožné a nějakým způsobem jste přinutil pana Naira, aby podepsal další.

Nikdy jste nikoho nezavrhl. Když měl jeden váš vůdčí žák v Kalkatě obtíže a sklouzl zpátky ke kouření nechtěných látek, řekl jste svému sekretáři Tamálovi Krišnovi Gosvámímu, aby mu zavolal. Oddaný z Kalkaty byl na jedné straně drátu, vy v pokoji na jiném konci světa, Tamál Krišna Maharádž držel telefon. „Řekni mu, že jestli toho nesmyslu nenechá, tak ho zavrhnu!“ řekl jste. Tamál Krišna Maharádž předal tuto zprávu a položil telefon. Potom ve stavu šoku z toho, co se zrovna událo, se zeptal: „Prabhupádo, opravdu byste ho zavrhl?“ 

pondělí 7. října 2013

Návrat do duchovního světa


Když živá bytost odejde z duchovního světa, není to tak, že byste byli v Krišnových zábavách a pak jste odešli do hmotného světa. Řekněme, že jste byli pasáček, a najednou je tam o pasáčka méně. Pak jste jednoho dne zpátky a najednou tu běží zase další pasáček: "Někdo se vrátil zpátky k Bohu!" Tak to popsáno není.
Sanátan Gósvámí popisuje, jak se Gópa Kumár vrací do země a každý v této zemi je duchem nepřitomný. Gópa Kumár se ptá: "Kde to jsem?" Nikdo mu neodpovídá. Všichni tak nějak hledí jedním směrem, dokonce i větve stromů ukazují tím samým směrem, všichni ptáci se dívají tím směrem... Je to směr, kterým Krišna ráno odešel do lesa a všichni, kdo zůstali, se tímto směrem dívají a čekají na večer, na znamení oblaku prachu ve vzduchu. Ještě před tímto oblakem prachu je slyšet flétna...ale je to jen jak vítr vane mezi bambusy v lese a vytváří zvuk flétny! A prach víří jen nějaký vánek. To ještě není Krišna, je příliš brzy! Takže všichni celý den čekají a on to vidí. Tak a Krišna se konečně vrátí z lesa a vidí Gópu Kumára, který je ve svém duchovním těle známý jako Sarúp, a vykříkne: "Sarúp!" Krišna ho uvidí a omdlí.     
A gópové, kteří to vidí, se ptají: "Kdo to je? Je to Kamsův agent?" A jsou připravení být tvrdí. Balarám říká: "Ne ne ne, to je ve skutečnosti Krišnův starý přítel. Krišna je moc rád, že ho vidí" Balarám vezme Sarúpa za ruka a řekne mu: "Zpívej Krišnovi do ucha."

sobota 5. října 2013

Grihamedhi vs. grihastha

Védská literatura popisuje dva druhy lidí žijících rodinným životem. Jeden je znám jako grihastha a druhý jako grihamedhi. Grihamedhi je ten, jehož cíl je velmi nepříznivý. Je závistivý vůči Pánu Krišnovi, a nejen vůči Krišnovi, ale vůči všem živým bytostem. Jen se snaží hromadit věci pro své vlastní pohodlí, přičemž soupeří s tolika ostatními lidmi a závistivě se dívá přes plot k sousedovi, aby si ohlídal, že mu nekrade jeho jablka. Prohlíží si všechna auta na ulici a porovnává je s tím svým, dívá se na manželky druhých a na svou vlastní...  Přemýšlí závistivě o tolika různých věcech. Taková závistivá osoba je grihamedhi.

Grihastha může také stále ještě mít nějaké sklony plynoucí z hmotného znečištění, z chtíče a závisti, přijímá však útočiště v ášramu, a proto žije pro duchovní život. Grihastha se snaží vychovávat rodinu a ví, že jeho povinností je vychovat děti, které si budou vědomé Krišny. Alespoň se o to snaží, jak nejlépe může. Grihastha ví, že on udržuje svůj dům z pověření Krišny. Že Krišna tento dům vlastní a on se o něj jen stará. Grihastha proto bude ve svém domě vždy uctívat Krišnu. Bude tam mít oltář, a pokud nemá Božstva Krišny, bude mít alespoň Jeho obrázek. Vše, co se v domě uvaří, bude obětováno Krišnovi, budou tam kírtany, protože grihastha si je vědom toho, že se musí uchýlit pod Krišnovu ochranu.

středa 2. října 2013

Trocha lásky pomůže


radha-govinda-maharajaKdyž jsem byl chrámovým prezidentem, v chrámu přebýval sannjásí jménem Rádha Góvinda Maharádž. Každé ráno okolo šesté hodiny přicházel do mého pokoje, zaklepal na dveře a okamžitě se vrhnul na zem a složil své poklony. Já jsem byl grihasta, víte co, bylo to jako "Prosím, Maharádži, co to děláš?" A on pak prostě odešel. Další ráno to samé. Takže po několika dnech jsem v jednom bodě řekl: "Maharádži, prosím, nech toho. To je příliš!" A on potom řekl: "Ne, to je moje povinnost, konec konců jsi náš otec!"
Tak tím mě doopravdy dostal. Nikdy jsem o sobě nepřemýšlel jako o jeho otci nebo o otci všech v chrámu. Dobře, jsem chrámový prezident, mám to tady na starosti a jsem manažer, ale být otec! Něco to se mnou udělalo. Jasně mi to sdělil. Začal jsem trochu měnit svůj postoj...abych se stal otcem každého. Takže trocha lásky je užitečná!

25.července 2013, Durban, JAR, ŠB 1.3.6

Přepis v angličtině je zde.

pondělí 30. září 2013

Co s leností?



Jedna část v nás se nechce odevzdat. To je ta líná část, je to boj s myslí. Lenost je utrpení z kvality nevědomosti a člověk musí bojovat s kvalitou nevědomosti tak, že bude jednat podle správných standardů. Z lenosti, pokud něco není stoprocentně čisté, můžeme říct: „Umyji to zítra.“ Ale ne, musí to být hned!

Takže pomocí odhodlání se musíme snažit překonat tuto lenost. Na lenost není jednoduchá léčba. Lenoch, protože je líný, se nechce sám léčit. Myslí si: „Není tu nějaký lék – něco jednoduchého – kdy nebudu muset nic dělat, a jen se své lenosti zbavím?“
Ne! Ve skutečnosti musíme pracovat, abychom lenost překonali. To je jediné řešení – něco dělat. Proto musíme v oddané službě přijmout zodpovědnost, protože to línou osobu nutí, aby nebyla líná. Někdy se říká, že jsem měl na starosti budování samádhi v Majápuru a to vše dělal. Abych bych upřímný, já to dělat nechtěl, ale bylo mi řečeno, abych to dělal! Přesto jsem to nechtěl dělat, ale dělal jsem to, a když jsem to dělal, přemýšlel jsem: „Nechci to dělat.“ Ale co naplat, byl jsem k tomu donucen. Takže přijetí zodpovědností napomáhá k překonání naší lenosti a naší nezávislé mysli, která se nechce odevzdat.

11.září, Durban, JAR, ŠB 1.3.38



Přepis v angličtiině je zde.