úterý 15. října 2013

Létající kuřata

Oddaná služba je tak mocná. Zcela jistě nás dokáže zachránit. Musíme mít tedy v oddanou službu velkou důvěru a musíme pro ni být nadšeni. Smyslem této přednášky je poukázat na to, že musíme mít velkou víru, že oddaná služba přinese ohromné výsledky. A proto není založena na materiálních kalkulacích. V hmotném světě je to takhle: (utrápeně) "Já se znám, mám nějaké hranice, vím, nakolik se můžu do něčeho nutit, ano, vím to. A také vím, že když se do něčeho příliš nutím, tak budu trpět. Nene, nemůžu se nutit do překračování svých limitů. Já se znám." Dělá tohle vaše mysl také? "Ne, já tohle prostě nemůžu dělat. Ne, prostě opravdu nemůžu. Já vím, že nemůžu." A tímto způsobem sami sebe omezujeme. Říkáme: "To nemůžu, tamto nemůžu." Ale u oddané služby tohle neplatí. Protože naše hranice se velmi rychle mění. A jsou-li naše hranice dnes nějaké, zítra už takové nejsou. Krišna Své oddané zplnomocňuje, a pak se vše stává možným.

ananyāś cintayanto māṁ
ye janāḥ paryupāsate
teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ
yoga-kṣemaṁ vahāmy aham
(BG 9.22)

Krišna doslova dává Svým oddaným, čeho se jim nedostává, a zachovává to, co mají. A proto ještě jednou: Je to o víře. O víře v tento proces. Že budeme schopni překonat sami sebe. Máte také nějaké pochybnosti? Ne o tom, že Krišna je Bůh. Takové pochyby jsou u oddaných vzácné. Většina oddaných takové pochyby nemá. Pochyby v Prabhupádu? Ne. Když takový problém někdo má, musí být tak trošku divný. Pochyby v proces bhakti? Ne tak úplně. Ale máme pochyby o nás samotných! Pochyby, že to skutečně zvládneme. Máte je někdy také? "Já nevím. Můžu to opravdu dokázat? Je tohle pro mě? Jsem tohle já?" Každý někdy má tyto pochybnosti. Dokonce i ti, kdo jsou tolik zapálení a nadšení. I ti mají chvíle, kdy se na sebe podívají do zrcadla a řeknou si: "Opravdu můžu žít v souladu s tímhle? Není to příliš vysoká úroveň?"
Odpovědí je: Nebojte se. Budeme proměněni. Dnes možná jsme příliš slabí, ale zítra budeme silní. Protože tento proces nás změní. S duchovní silou se nikdo nerodí. Není to tak, že by někteří z nás byli od přírody duchovně silní. (naoko vážně:) "Je to věc genů, Prabhu. Někteří jsou geneticky duchovně silní, a jiní na to geneticky prostě nemají. Problém je v mých genech. Chápeš? Co můžu dělat. Jsem zkrátka donucen být takový." Ne. to je falešné. Nikdy nejsme donuceni svým podmíněním. Vědomí Krišny nás osvobozuje od našeho podmínění na každém kroku té cesty. A tak můžeme mít velkou víru v to, že budeme dělat věci, které se nyní zdají nemožné, ale zítra je zvládneme. Bez pochyby. Budoucnost je převelice světlá a zářivá. To je úžasné. A pokud tomu nevěříte, tak já jsem živoucí důkaz. Jak bych já mohl být sannjásí? Já? Nemožné. Fakt. Věřte mi. Já vím, jak to bývalo. Takový jsem zrovna úplně nebyl. Ale milostí Šrí Čaitanji Maháprabhua je to nějakým způsobem možné. Je řečeno, že na nebi létají v různých výškách různé druhy ptáků. A stejně tak v duchovním životě létají různí oddaní na různých úrovních realizace. Ale na této planetě jsou někteří ptáci, kteří nelétají. Že? Jen tak pobíhají kolem. To je ten druh ptáků, jako jsme my. Jako kuřata, která  nelétají. Trochu zatřepou křídly a jdou zas k zemi. Ale já vám říkám: V tomto hnutí se z nás stávají létající kuřata. (oddaní se smějí) Ano, je to tak. Frrrrrrr! Létající kuřata. Možná jste si nikdy nemysleli, že jste létající kuře, ale teď to víte. Ve skutečnosti je to možné skrze toto hnutí. Takže byste si nikdy neměli říkat: "Ach jo, jsem jen kuře. Co můžu dělat. Nebudu nikdy létat." Ó ne. Budou z nás létající kuřata. Díky tomuto hnutí. Uvidíte.

13. února 2009, Melbourne, Austrálie, přednáška SB 11.6.13

Žádné komentáře:

Okomentovat