středa 29. října 2014

Den rozsudku

Na konci našeho života bude posouzená naše vlastní služba, ale ještě důležitější bude služba našeho duchovního učitele, který žádá Krišnu. „Prosím, přijmi ho, on si nevedl moc dobře, ale přesto ho přijmi.“ Takhle to ve skutečnosti funguje. Takto se Šríla Prabhupáda modlí za nás všechny a říká, „Prosím, vem je všechny zpátky k Bohu. Jsem si všeho vědom, ale stejně... Prosím, vem je zpátky k Bohu.“ Co potom může Krišna dělat, protože Prabhupáda udělal takovou službu, že se mu Krišna stal tak zavázán, co může dělat? Takže když se za nás přimlouvá Šríla Prabhupáda tak pak, „V pořádku, nechte ho jít.“ Takže milost je ten hlavní faktor a proto my musíme hledat tu milost. Proto se musíme vždy obracet k duchovnímu učiteli. Není to tak, že by se měl duchovní učitel obracet na nás, my se musíme obracet k němu pro útočiště.
Bhaktivedanta Manor, Anglie, 2009, přednáška
Původní text v angličtině zde

úterý 28. října 2014

Govardhan Parikrama


Brzy ráno jsme vyrazili ke Govardhanu po tmavých, hrbolatých zadních cestách a začali svou parikramu Girijáje na Rádhá-kundu. Govardhan parikrama je jagja, třebaže extatická.

Od začátku jsme nasadili stálé tempo a zpívali svaté jméno, zatímco jsme šli jednou přes měkké vrindávanské písky a jindy zase přes ostré kameny a trny, které dávaly požehnání našim chodidlům.

Govardhan je Hari-dasa-varya, největší služebník Pána, a zároveň je to Krišna samotný. V Gopala-Champu je řečeno, že se Govardhan skládá z drahokamů, a že tam jsou velké drahokamové tabule, které slouží jako transcendentální místa k sezení. Náš pohled nebyl tak hluboký, abychom mohli vnímat tohle všechno, ale ty hnědé, fialové zářící kameny byly úplně přitažlivé.

Modlíme se ke Govardhanu, abychom se mohli stát služebníky, kteří těší Krišnu. Také jsem se modlil za své úsilí tady, při obcházení Govardhanu, a za své žáky, aby byli obdařeni odhodláním v jejich oddané službě.

Po dlouhém, nikdy nekončícím putování, jsme konečně dorazili k Rádhá-kundu. Být ve Vrindávanu je takové požehnání, protože je zde tak jednoduché vzpomínat na Krišnu. Začal jsem zpívat brzy ráno a v době, kdy jsme dokončili svou procházku a došli k Rádhá-kundu v 11.30 dopoledne, jsem dokončil 66 kol; to všechno díky milosti Dhámu.

Krišna tady, ve svém transcendentálním domově, dělá vzpomínání na Sebe a zpívání Svého svatého jména tak jednoduchým. Teď jsme zpátky ve svém pokoji - šťastní, invalidní a vyčerpaní! Přejeme si, abyste tu mohli být!

Govardhan Parikrama, 29. října 2010

Původní text v angličtině zde.

Největší zloděj


Na světě je hodně zlodějů, ale kdo je největší zloděj? Ve Vrindávanu každý ví, že Krišna je zloděj - dokonce i jako dítě byl Krišna zloděj; kradl máslo. Dokonce ho jeho vlastní matka Jašóda jednou chytila, přistihla ho při činu, se zlatými nádobami s máslem na zemi, a krmil opice! Řekla, "Takže, ty zlodějíčku. Teď jsem tě přistihla!" Krišna řekl, "Matko, matko! Zrovna jsem sem přišel. Opice rozbily všechny nádoby a já se je snažím odehnat!" Ale na to mu neskočila.


Takto, dokoce i jako dítě byl Krišna čora, zloděj. A víte, začnete jako malý zloděj, nejdřív kradete malé věci a potom, když vyrostete, kradete velké věci. Ano, jako dítě Krišna kradl máslo, ale potom už kradl víc - kradl srdce! Dokonce i tehdy máslo tálo a lidé roztávali, když viděli, jak Krišna krade máslo. Dokonce i zloděje by ukradl větší zloděj - Krišna - on je zloděj!

Proto Višvanáth Čakravartí Thákur říká, "Nedívejte se na Krišnu, protože když se podíváte na Krišnu, ukradne vám vše, co máte! Všechno! Nedívejte se na Něho! Říkal jsem vám to, varoval jsem vás! Ukradne vám zrak, budete slepí, hluší a němí." Protože když vidíte Krišnu, už nechcete vidět nic jiného. Když slyšíte o Krišnovi, kde jinde najdete takovou chuť? A když mluvíme o Krišnovi, zapomínáme na čas a postupně ztratíme zájem o všechny ostatní věci. Taková je jedinečná povaha Krišny. Proto pouze velmi šťastlivá osoba přijde do styku s oddanými Pána a vyvine touhu po Krišnovi.  

(26. září 2014, Durban, JAR, domácí program)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

neděle 26. října 2014

Sbohem...

Musíme udělat opatření pro posilnění svého duchovního života. Není to možné jen na základě rozhodnutí, ale rozvíjením. Protože jsme zatížení svými předchozími hříšnými činnostmi, neseme si závaží tolika hříšných činností a je to pořád v našem vědomí. Proto když vidíme něco materiálního, můžeme být přitahováni.

Ve Francii jeden chlapec oslovil Prabhupádu a řekl: "Snažím se být oddaným! Snažím se chantovat! Snažím se dělat všechno, ale tyhle myšlenky na mé předchozí hříšné činnosti se stále vrací, a to je opravdu rozrušující! Proč, když se upřímně snažím být oddaným?"

Prabhupáda řekl: "Tyto vzpomínky na tvé předchozí hříšné činnosti přichází, aby ti připomněly, abys tyhle věci už nikdy nedělal znovu!"

To byla dobrá odpověď. Měli bychom říct goodbye některým věcem...

ŠB 2.2.9, 4. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pátek 24. října 2014

Inteligence může pomoci

Je pravdou, že reakce za předchozí hříšný život mohou vytvořit hříšné sklony v srdci a probudit silné nutkání dělat určité činnosti. Ale člověk to svým rozumem může kontrolovat. Pravda je, že každý z nás je dostižen svou předchozí karmou. Vidíte, že v sobě máme hříšnost; už jsme podmíněni; vůbec nejsme tabula rasa nebo prázdná osobnost!

Už s sebou máme celou fůru ručních zavazadel z minulého života, která přijdou do tohoto, což je také nazýváno "podvědomí". Podvědomí není nic jiného než dojmy z našeho předešlého života. Jak řekl Freud: "Podvědomí je velice mocnou silou v jednotlivci!" To je pravda - jsou to jednoduše zbývající pozůstatky z našeho minulého života, které nás nutí.

Ale i když je tu ta tendence, člověk to může kontrolovat a může se také tím, že se sebeovládá a obdrží nějaké morální poznání, pozvednout nad hříšné dispozice. Mohou tam pořád být, ale lze to kontrolovat. Vidíme hodně lidí, kteří jsou slušní a zbožní a také dobří občané, ale jsou chyceni v nějaké kompromitující situaci; děje se to všude.

Toto je výsledek takového chorobného jednání v důsledku předchozích reakcí. Pro někoho může být obtížné se toho vzdát, dokonce i za pomoci poznání, inteligence a pokusů to ovládat - ale když přijmete proces bhakti, oddané služby, pak se hříšné sklony okamžitě oslabí. Ne úplně, ale začnou ubývat!

Takže v bhakti se také musíme ovládat pomocí intelektu a skrze poznání, zatímco zároveň ničíme hříšné sklony a časem... se prostě změníte! Zmizí to, prostě se to vypaří! Žádný jiný proces vám nemůže nabídnout vymizení hříšných tendencí.

Přednáška, 2005

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 23. října 2014

Oddaná služba

Služba Nejvyššímu Pánu je esencí našeho vztahu. Tento služebnický vztah začíná zde v tomto světě a je vyživovaný v chrámu. To je tam, kde přicházíme domů k lotosovým nohám Pána, a je to tam v chrámu - tam v chrámu se shromažďují oddaní. To je jejich milost, že my jsme nyní zaměstnáni ve věčné službě Pánu.

Krišna říká v Bhagavad-gítě, že služba je věčná přirozenost, protože služba Pánu není nikdy ztracena. Ta vždy pokračuje a narůstá na našem spirituálním bakovním účtu. Spirituální bankovní účet je pěkný, protože tam není žádná ekonomická krize. Není tam absolutně žádná inflace. Cokoliv je vloženo na spirituální bankovní účet pouze vzrůstá. Není nikdy vyčerpaný, jen roste – víc a víc. Takže povaha služby Nejvyššímu Pánu je, že začínáme v tomto světě a pokračujeme v příštím. Význam osvobození je služba – věčná služba.

Když procházíme těžkostmi v tomto materiálním světě, začínáme realizovat, že to skutečně není pěkné místo. Potom získáme milost oddaných a rozvineme touhu vrátit se zpátky k Bohu. Ale jak může člověk vyživovat takovou touhu dlouhodobě? Jedině oddanou službou Krišnovi. Pak se očistíme a připoutáme se k Jeho službě a modlíme se, kéž to nikdy neskončí.

(Z knihy Oddaná služba, sbírka citací Jeho Svatosti Kadamby Kanany Svámího o oddané službě)

Jak potěšit Šrílu Prabhupádu?

Otázka: Prosím, řekněte nám, jaký je nejlepší způsob, jak potěšit Šrílu Prabhupádu a našeho duchovního učitele?
Odpověď: V jakékoli situaci, kdykoli, přidejte Krišnu a dejte Ho do popředí. To je věc, která nejvíc těší naše duchovní učitele!
(28.září 2014, Durban, JAR, přednáška na nedělní hostině)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

středa 22. října 2014

Vytváření přátelství

V malém chrámu s převahou kongregačních oddaných - to znamená oddaných, kteří se živí mimo chrám a mají omezený čas i energii - bychom, myslím, měli oceňovat čas strávený společně a udržovat vztahy. Protože zvláště v kongregačním shromáždění potřebujeme více než kde jinde přátelství. Je to jako když máte malou vojenskou armádu žijící v chrámu a všichni jsou na misi. Dokonce i když zde není takové přátelství, pořád jsou společně ve stejné misi. Ale když nemáte tento druh hnací síly, pak jediný důvod, proč se společně sejít, je přátelství. Takže tohle je velká výzva, avšak já si myslím, že je to klíč.

pondělí 20. října 2014

Zaujmutí Krišny v měsíci Kártiku

Nemůžeme být nastaveni na autopilota; musíme zaujmout Krišnu vykonáváním speciální oběti. Poté, když jsme si Jej získali, vidíme, že Ho také nemůžeme držet. Matka Jašoda Krišnu chytila a On byl svázaný nejen jejími provazy, ale také její láskou.

Když bylo Krišnovi jedenáct, přišel Akrúra a odvezl Jej pryč z Vrindávanu. Od tohoto dne žili obyvatelé Vrindávanu v odloučení. Od tohoto dne nikdo z nich, ať dělali cokoli, nemohl zaujmout Krišnu, protože to není automatické.

Krišna je doháněl k šílenství... Šílení v odloučení. Šílení ve své připoutanosti k Němu. Takže si musíme Krišnovu přízeň znovu a znovu zasluhovat. Toto je důležitý bod! Proto se znovu a znovu snažíme. Ale stejně je Krišna takový, že ať je Mu prokázána jakákoli služba, nikdy na ni nezapomene. Takže když uděláme tuto službu v měsíci Kártiku, Krišna nezapomene...

Přednáška, 4. října 2009, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

neděle 19. října 2014

Povaha oddaného


Oddaný se nezajímá jen o to, aby viděl Krišnu samotného. Samozřejmě Ho chce vidět, ale také chce, aby Ho viděli všichni ostatní. Chce, aby celý svět viděl Krišnu. Proto Judhišthira, starší bratr Arjuny, vykonal oběť rajasuya. Byla to oběť, jež mohla být provedena mocným králem, což obnášelo korunovaci tohoto krále císařem. Takže Judhišthira tuto oběť vykonal, ale využil ji k tomu, aby byl Krišna za přítomnosti všech oslavován jakožto Nejvyšší Pán. Tohle byl jeho opravdový záměr pro tuto oběť, takže celý svět mohl slyšet: "Ano, Krišna je Nejvyšší Pán."
Tohle je povaha oddaného. Oddaný chce, aby celý svět, úplně každý, věděl o Krišnově slávě.

Čistý oddaný je para dukha dukhi. Cítí utrpení jiných živých bytostí. Je soucitný a chápe, že tam, kde není Krišna, je jen utrpení - cukrem obalené utrpení a přímé utrpení, ale přesto utrpení. Utrpení akutní agónie nebo utrpení kvůli prázdnotě.

"Co je špatně?"

"Nic,"

"Můžeš poukázat na něco, co není správně?"

"Ne."

"Tak proč nejsi šťastný?"

Prázdnota v životě bez Krišny je také utrpení. Takže takto vidíme cukrem obalené utrpení nebo utrpení v jeho surové podobě. Čistý oddaný v soucítění chce, aby ostatní věděli o Krišnovi, protože nic jiného nemůže uspokojit srdce.

BG 11.8, 4. srpna 2012, Stockholm, Švédsko

Původní text v angličtině zde

sobota 18. října 2014

Tajemství vědomí Krišny



Vědomí se neustále mění. A vědomí je ovlivněno okolnostmi. Někdy okamžitými okolnostmi a někdy v dlouhodobějším měřítku. Jako když se do někoho zamilujeme a nějakou dobu nám to vydrží a na chvíli to všechno změní. Nebo naopak – vztah se rozpadne a může nám trvat dlouho, než se z toho dostaneme a uvidíme svět ve světlých barvách. Takže tolik věcí vstupuje do našeho vědomí a ovlivňuje nás. Všechny tyhle věcí, které do našeho vědomí vstupují, jsou Krišnovou energií. A když vstoupí do našeho vědomí, tak když máme na paměti to spojení, které to má s Krišnou, pak je vše v pořádku. A pak to můžeme použít správným způsobem. Ale když zapomeneme na to spojení, které to má s Krišnou, pak nás odnášejí vjemy přicházející z této energie. Takže podstatou je neustále vidět původ všeho – Krišnu. A vidět Ho ve spojení se vším. Když to děláme, přicházíme na transcendentální úroveň. Na úroveň, kdy se povzneseme nad hmotný svět. Tato mantra má přesně takový účinek na naše vědomí. Povznáší nás nad to, že bychom byli tak spoutáni tolika pocity a emocemi a tužbami ve vztahu k tolika věcem. Ale když vidíme, odkud to vše pochází, když za tím vidíme Krišnu, pak také začínáme postupně chápat Jeho záměr se všemi těmito věcmi a že je to v konečném smyslu pozitivní. Ten, kdo vidí transcendentálním pohledem, může vidět, že vše je pozitivní, protože vidí za vším Krišnu a Krišna je všedobrý, pak je tedy vše pozitivní. To je velice hluboký stav vědomí. V tomto hlubším stavu vědomí se člověk stává vnitřně velmi klidným, nedotčen tolika vnějšími věcmi.

 (20. září 2014, Kapské Město, JAR)

Odkaz na lekci v angličtině je zde.

středa 15. října 2014

Rozhodnout se pro Krišnu

Otevírání chrámu v Amsterdamu se pokazilo! Jeden oddaný měl postavit oltář a druhý vyřezat Božstva Pána Jagannátha, jenže o tom spolu nemluvili. Když oddaný, jenž dělal Pána Jagannátha, přišel do obchodu, byl tam kus dřeva, který byl mnohem větší, než byl původní plán. Řekl si: "Jagannáth chce být velký!" Ale nikdy už to neřekl oddanému, který budoval oltář. Takže během instalace zjistili, že je oltář příliš malý a museli ho zbourat.

Byl tam i televizní štáb. Pouhý měsíc předtím ho navštívil usměvavý jogí. Nyní měl přijet Hare Krišna guru a všichni chtěli vidět Hare Krišna gurua. A Hare Krišna guru byl filmován a byl rozzlobený! Pokračovalo všechno to bouchání: "Co tohle je... Jak je to možné... To je směšné!"

Pak tam nebylo žádné ovoce na jagju. Jedna matají šla do kuchyně, ale nevrátila se. Je dost otravné, když někoho pošlete, aby něco přinesl, ale on se nevrátí. Tak za ní Prabhupáda poslal někoho dalšího, a on se taky nevrátil. Potom už byl opravdu rozrušený: "Kde je to ovoce?" Nakonec přišli a přinesli ovocný salát...
Když to Prabhupáda uviděl, zatvářil se, jako by říkal: "Tohle je úplně k ničemu." Matají začala plakat. Takové drama. On byl opravdu rozzlobený. Každému vynadal. A jeden nový bhakta měl také nějaké problémy s hněvem, a tak nakonec zvedl své ruce a řekl: " Proč se tak zlobíte?!" A pak dal radu: "Jen zpívejte Hare Krišna!" A Prabhupáda si vzal své korálky a začal zpívat Hare Krišna. Několik lidí to vidělo, a tak se přidali. Stali se oddanými, protože viděli, že to nebylo umělé. On se nesnažil udělat pro někoho show. Měl zájem pouze o Krišnu.

Před televizním štábem je úsměv tak trochu "nalepený", ale ne na Prabhupádově tváři. On se o ten štáb a miliony diváků nestaral; staral se o Krišnu, a to nebylo kvůli nějaké show, bylo to doopravdy! Takže když se někdo rozhodne pro Krišnu a nemá žádné jiné kalkulace, je to úžasné. To je ten duch, ta podstata.

Šrímad Bhágavatam 2.2.9, 4. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

úterý 14. října 2014

S optimismem

Čaitanja Čandrámrita, kapitola 10
(111) Nyní, když tento Pán Čaitanja se srdcem naplněným milostí sestoupil do tohoto světa, ty živé bytosti, které dříve nikdy nevykonávaly jógu, nemeditovaly, nezpívaly mantry, nevykonávaly odříkání, nenásledovaly různé Védské zákazy, nestudovaly Védy, nevykonávaly duchovní činnosti, nebo se nezdržovaly hříchu, se nyní staly schopnými ukořistit korunní klenot všech cílů života.
(114) V každém domě burácí hari-sankírtan. Na každém těle jsou vidět slzy, zježené chlupy a další příznaky extáze. V každém srdci je ta nejvznešenější a nejsladší duchovní cesta, která vede daleko od cesty čtyř Véd. To vše se objevilo teď, když Pán Gaura sestoupil do tohoto světa.
(115) Celý svět je nyní najednou zaplaven nektarovými vlnami oceánu čisté lásky ke Krišnovi. Teď je tu najednou velký div příznaků extatické lásky, které jsme nikdy předtím neviděli a neslyšeli o nich. To vše se teď najednou objevilo, když Pán Krišna sestoupil v podobě nádherné jako zlato.  
Lord-Caitanya-and-Lord-Nityananda-Dancing

Možná to nevidíme tak, jak je to popsáno v těchto verších. Možná nevidíme, že by byl celý svět zaplaven láskou k Bohu, ale je, protože každého se to dotklo. Kdo neslyšel Svaté Jméno? Koho se nedotklo toto hnutí?
Každá malá služba povede k většímu množství služby, což zase povede k ještě větší službě. Vliv Kaliho je pryč. Hmotné touhy jsou bezvýznamné. Nedělejte si starosti.
"Jak ovládnu své hmotné touhy?"
Neovládejte je! Nikdy se vám nepodaří je ovládnout!
"Tak co pak budeme dělat?"
Zpívejte, tancujte, přijímejte prasádam, oslavujte Krišnu a tyto hmotné touhy se utopí. Budou prostě zatlačeny do pozadí naší mysli, protože v popředí je sankírtan. 
"Můžeme změnit naší povahu?"
Tohle bude těžké. 
"Staneme se někdy úplně svatými a už nikdy nepomyslíme na nic hříšného?"
Koho takové věci zajímají? Zpívejme! Opěvujme Krišnu! Naplňme své životy oddanou službou - více a více - více služby, více Krišny! Přiveďte Krišnu všude a potom všechny ostatní věci odejdou a jednoho dne budeme zpívat s láskou. Už se to děje. Už to převládá. Už to začalo - Krišna všude! Celý svět je zaplaven. Jsme velmi optimističtí, že dosáhneme úspěchu. 
(Švýcarský retreat, 1. srpna 2014, seminář z Čaitanja Čandrámrity)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 13. října 2014

Objímači stromů

Kamkoliv Prabhupáda šel, vše se tam změnilo, každý prošel změnou! Já jsem jel před pár lety do Matchless Gifts, takže jsem taky chtěl  samozřejmě jít i do Tompkins Square Parku, navštívit ten strom. Je opravdu velice hezké, že ho městská rada New Yorku uznala. Myslím tím, že se díky tomu cítíte doopravdy dobře. Je tam pěkný nápis, který vysvětluje, že toto je strom, pod kterým Jeho Božská Milost A. C. Bhaktivédanta, zakladatel áčárja ISKCONu, započal své hnutí zpíváním!

Ano, vy víte, že jsem měl velké štěstí a byl jsem mnoho let ve Vrindávanu, a ve Vrindávanu je mnoho oddaných, kteří následují příklad Šrí Čaitanyi Maháprabhua a objímají stromy. Ale já jsem Holanďan - ultra protestantská země, kde se říká: "Prostě se chovej normálně - tohle je dost bláznivé!" Takže jsem byl z toho objímání stromů celý nesvůj. Myslím: "Teď si celý svět musí myslet, že jsem se pomátl." Takže jsem to ve Vrindávanu nikdy nedělal, ale v Tompkins Square Parku jsem tomu nemohl odolat. Obejmul jsem ten strom! Ve skutečnosti jsem se modlil. Modlil jsem se: "Nějakým způsobem malý člověk jako já zdědil malý kousek vaší mise." Modlil jsem se: "Nějakým způsobem mě prosím zplnomocněte k šíření vědomí Krišny." Otevřel jsem oči, otočil jsem se a pod stromem stál kluk. Zeptal se: "Co musím udělat pro to, abych se stal mnichem jako vy?"

Mohl jsem chápat, že jen svým zpíváním Šríla Prabhupáda přeměnil tento strom ve strom přání. Nebo možná tenhle strom přišel s Prabhupádou z duchovního světa (americkým přízvukem), ale já vám říkám, tenhle strom není jen obyčejnej strom. Kamkoliv Prabhupáda šel, tam to nikdy není obyčejné místo. Je do něj napořád vložena transcendentální síla, taková místa nám mohou dát všechna požehnání a zmocnit lidi jako jsme my, kteří nejsou ničím výjimeční, dělat výjimečné věci. To je ta nejúžasnější věc se Šrílou Prabhupádou, že přiměl lidi, jako jsme my, kteří jsou úplně bezvýznamní, dělat výjimečné věci. Když pouze setrváme s důvěrou v naše spojení s ním až do konce svých dní, pak budeme žít výjimečné životy s výjimečnými výsledky, a potom půjdeme do duchovního světa, kde je vše výjimečné, a to každý den víc a víc, věčně!

Šrímad Bhágavatam 1.3.43, 18. srpna 2014, Krišnův dvůr, ČR

Původní text v angličtině zde.

neděle 12. října 2014

Cíl Bhágavatamu


Když se odevzdáme, Krišna to opětuje tím, že projeví poznání. V tu chvíli už poznání Šrímad Bhágavatamu není pouze teoretické. Když ho pročítáme teď, můžeme říct, "Dobře, sedm oceánů obsahujících slanou vodu, šťávu z cukrové třtiny, alkohol, přepuštěné máslo, mléko, jogurt a sladkou pitnou vodu. Jako no tak! Jako jak je tohle možné?"

Krsna-skyČlověk si začně myslet - pohádky! Na začátku je Bhágavatam teoretický - objevujeme ho, čteme ho, ale zajímavé je, že jak se odevzdáme Krišnovi a jak žijeme dle zásad Šrímad Bhágavatamu, začneme Bhágavatam realizovat a naše vnímání se změní. Krišna nám dá vhledy a poznání, a to je chvíle, kdy Bhágavatam ožije. Postupně vidíme, že Bhágavatam není jen v knize, ale že je všude - je to život! Skutečně vidíme, že toto poznání je skutečnost, potom chodíme světem ve vědomí Bhágavatamu. To je způsob, jak se vztahovat k Bhágavatamu, když vidíme očima písem. Nečteme ho jen intelektuálně, ale čteme ho s oddaností, následujeme ho, praktikujeme ho a poté ho hlouběji a hlouběji realizujeme, až na konci Bhágavatamu, v desátém zpěvu, přijdeme ke Krišnovi.

Tolik inkarnací, celá historie vesmíru, tolik světců a tak dále bylo popsáno před desátým zpěvem. V devátém zpěvu bylo popsáno zjevení Pána Rámačandry a v desátém zpěvu - Krišna! Když přichází Pán Rámačandra - je Nejvyšší Pán - ale přichází učit dharmu, učit povinnosti lidských bytostí. Proto jedná jako lidská bytost a následuje zásady, které musí lidské bytosti následovat. Ale Pán není ve skutečnosti takovými omezeními poután. Krišna přichází ukázat, jak Bůh samotný může jednat a jedná. Takže krade! Pán Rámačandra nekrade, ne ne! To je proti dharmě! Ale Krišna krade a každý to ví, každý za to Krišnu uctívá a každý za to Krišnu miluje.   

Každý den jdou pasáčci s Krišnou do lesa a každý den jim jejich matky připravují balíčky s obědem. Matky se opravdu snaží, aby udělaly vskutku, vskutku úžasné obědové balíčky se spoustou chutných věcí, protože velmi dobře vědí, že pasáčci se dělí a někdy si také navzájem balíčky kradou. Doufají, že jednoho dne, jen jednou, se balíček s obědem, který připravily pro svého syna, dostane do rukou Krišnovi a Krišna něco ochutná. Proto každý den dělají speciální obědové balíčky s nadějí, že je jednou Krišna ukradne! Uctíváme Krišnu jako zloděje!

Takto nás desátý zpěv dovádí ke Krišnovi a tehdy už nám Šrímad Bhágavatam dal plné poznání stvoření a všech expanzí Pána. Teď už víme, že existuje jeden Pán, který má mnohé podoby; je jeden, ne dva; je neomylný a nemá jiný původ než Sebe. Tímto způsobem chápeme Krišnu. Poté, co jsme prošli skrze těchto devět zpěvů, jsme dobře připraveni a získali jsme nějaké realizace. Pak jsme připraveni ochutnat sladkost transcendentálních zábav Krišny a k tomu je ve skutečnosti Bhágavatam určen. 


(Amsterdam, Holandsko, 13. dubna 2013, přednáška ze Šrímad Bhágavatamu)

Přepis v angličtině najdete zde.

sobota 11. října 2014

Obětování lampičky

Když obětujeme Božstvům lampičku, snažíme se uzamknout Je ve svém srdci! Jak
svou lampičku vedeme, lemujeme obrys Božstva a pokoušíme se uzamknout Božstvo do svého srdce. Když máváme lampičkou, díváme se na podobu Božstva, rozjímáme o ní a modlíme se, aby tato podoba mohla být vypálena do našeho vědomí. To je naší touhou... protože to bude tou milostí, která nás zachrání. Všechny tyto činnosti nám zabraňují být tolik rozrušení.

Přednáška, 9. října 2010, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pátek 3. října 2014

Dnes tě miluji

Kadamba Kánana Svámí, 7 října 2003, Rádhadéš, Belgie

V tomto hmotném světě je vše tak hrubé a levné. Když je zde setkání mezi dvěma milenci, okamžitě se dostaví plné objetí – o tom to celé je… Přímo hned přejít k akci! K té hlavní věci! Neztrácejme žádný čas! Zrychlení z nuly na stovku během dvou vteřin. To je hmotná zkušenost. Velice rychlé a velice povrchní se silnými výměnami.

Ale v duchovních láskyplných výměnách je to velice odlišné. V duchovních láskyplných výměnách je vše velice smysluplné. Ty nepatrné výměny jsou opakovány znovu a znovu a dávají tolik uspokojení.

Když si Šrímatí Rádhárání uvědomí, že ji Krišna opustil, nechal ji samotnou a že nyní je bez Něj, pak omdlí.. bum! Upadne do bezvědomí a spadne na zem, přesně na tu zem kde jsou květiny, kterých vůně Jí připomene Krišnu. Krišna tyto květiny měl na své girlandě. Ta vůně vstoupí do jejích nosních dírek a Ona okamžitě vyskočí v extázi! Znovou, neivěřitelné! Neuvěřitelná intenzita!


A zde máme my takové tupé výměny v hmotném světě. „Ano, miluju tě..“ To je naše úroveň hmotných výměn. Miluju tě dnes a zítra budu milovat někoho jiného. Protože jak hluboká je láskyplná zkušenost z tohoto světa? Velice povrchní!


Původní článek v angličtině zde.