Dopis Kadamby Kánany Mahárádže

Drazí vaišnavové, přátelé, má rodino a všichni,

chci vám všem vyjádřit svou vděčnost za vaši laskavost, vaše modlitby a přání všeho dobrého v tomto těžkém období. Je to asi měsíc, co mi byl diagnostikován nádor v konečníku. Během dvou operací byly odstraněny rakovinou postižené oblasti. Nejprve lékaři doporučovali návaznou léčbu chemoterapií a ozařováním. Musím říci, že jsem měl ve své mysli velké potíže odevzdat se takové pekelné léčbě, která může zničit rakovinu, ale také zbytek těla, a rozhodl jsem se to neudělat a místo toho spoléhat na Krišnu a přírodní léčbu. Včera jsem se setkal s lékaři a na závěr tomu dali svá požehnání, za předpokladu, že se podrobím pravidelným kontrolám, což udělám. Samozřejmě je tu riziko, že se rakovina vrátí, jakmile už to jednou začalo, ale necháme to na Krišnovi.

Mezitím cítím velkou úlevu a cítím se blíže svému srdci, když následuji přírodní cestu a investuji do svého vědomí Krišny a jeho sdílení skrze psaní. Nyní potřebuji šest týdnů ke zotavení z operací a jedné další procedury ke zlepšení toku moči.

Poté se mohu snažit pokračovat v "normálním" životě. Mám v plánu to brát s klidem, více naslouchat tělu a méně cestovat, zůstávat déle na jednom místě, následovat zdravotní režim a zaměřit se na psaní.

Nemůžu prostě jen navázat na to, kde jsem přestal. Bude spousta událostí a programů, kterých jsem měl v plánu se účastnit, ale mohu se zúčastnit jen některých a jiných ne. Má to souvislost s mými energetickými hladinami, jejich udržením a necháním je diktovat si, co dělat a co ne. Byl jsem už dříve na ozdravném pobytu, takže mi je to dobře známé.
Prosím, odpusťte mi, pokud nebudu moct být tak dostupný jako předtím. Je snadné nechat se strhnout proudem činností, ale to není to, co potřebuji.

Těším se na setkání s vámi všemi osobně někde v nějakém daném okamžiku. Jste všichni úžasní lidé a já žiji díky vašim modlitbám a laskavosti.

Ještě jednou mockrát děkuji.

Váš přítel a služebník
Kadamba Kánana Svámí

Slon hmotného života je mým společníkem

23. února 2016 Kadamba Kánana Svámí

Někdy jste na slonovi
a někdy je slon na vás.
Jsem šťastný, že mám Krišnu a Vaišnavy, to dělá všechno dobrým.

Mohu jít ve vzpomínkách zpět
a vzpomínat na chvíle, kdy jsem byl tolikrát u kopce Govardhanu.
Mohu vzpomínat na daršany mnoha Božstev, v mnoha chrámech ve Vrindávanu;
Radha Ramana, Radha Gokulananda a Vijay Govinda a Mahaprabhuův Giriráj.
Mohu vzpomínat, jak jsem seděl v Jamuně
ve vodě až po krk a zpíval jsem na růženci,
který plaval ve vodě.
Mohu vzpomínat na celý svůj čas ve Svatém Dhámu.
Nyní jsou tyto vzpomínky mým bohatstvím.

Znovu jsem začal číst Bhágavatam,
první zpěv, světci v Naimišaranji
dotazující se na šest otázek
Co je konečným dobrem pro všechny osoby světa?
Co je esencí všech písem?
Takové hezké a hluboké otázky,
jsem povznesen jejich upřímností,
jejich širokým pohledem
a srdečným soucitem.
Kniha o Krišnovi a Jeho oddaných,
co by jen mohlo být krásnějšího než to?

Vaišnavové ke mně byli hodní,
tolik věrných služebníků Šríly Prabhupády.
Když se ohlédnu zpět do minulosti, získal jsem od Vaišnavů tolik milosti.
A i v současnosti jsou ke mně všichni laskaví, přestože si to nezasluhuji.
Hledím kupředu na světlou budoucnost,
nemyslím si, že by mě Vaišnavové kdy opustili.
Vezmou mě ke Krišnovi.

Ó, a co tělo? Ano, jedno mám!
Ale to nevadí,
to se zduchovní v oddané službě.
A jak je mu nyní?
Mrtvé!
Jako bylo vždy.

Mluvme o Krišnovi
a použijme tu trochu času, kterou máme,
abychom zvětšili poklad našich požehnání.

Někdy jste na slonovi
a někdy je slon na vás.
Jsem šťastný, že mám Krišnu a Vaišnavy, to dělá všechno dobrým.

Původní příspěvěk Jeho svátosti KKS na anglickém blogu zde.

Třídenní maraton rozdávání knih pro Kadamba Kánanu Svámího

Drazí přátelé,

dnes (22. února) začíná celosvětová snaha rozdávat knihy s cílem uspokojit Šrílu Prabhupádu. Spojíme veškerá individuální úsilí na světě v jeden velký offering a umístíme jej před Jeho Božskou Milost ve čtvrtek ráno. Poté jej pokorně požádáme - pokud bude spokojen - aby laskavě požádal Krišnu o zásah a aby odstranil zdravotní překážky, které v současné době brání Jeho oddanému služebníkovi Kadambovi Kánanovi Svámímu od služby na plný výkon. Mahárádžovi byla nedávno diagnostikována rakovina, ale stav této krize je takový, že zásahem Nejvyššího Pána se může plně zotavit.

Člověk se může zeptat, proč se tahle snaha zaměřuje na potěšení Šríly Prabhupády a ne Nejvyyšího Pána...

Důvodem je to, že Šríla Prabhupáda je nejmilostivější dědeček, jakého člověk může mít. Je duchovním dědečkem v parampaře vedoucí ke Kadambovi Kánanovi Mahárádžovi. Když potěšíme Šrílu Prabhupádu tím, co jej těší nejvíce - distribucí knih, zajisté Jeho Božská Milost požádá Krišnu o zásah a v tu chvíli se může změnit i to, co je méně pravděpodobné nebo dokonce nemožné.

Prosím, zapojte do této snahy žáky a přátele z celého světa! Během těchto tří dní bude záležet na každé rozdané knize - končíme ve středu večer. I jedna kniha se počítá, ale je velmi málo času. Můžete rozdávat sami, můžete sponzorovat knihy nebo pomoct svému místnímu chrámu jakýmkoli jiným způsobem.
Pokud jste distributor knih na plný nebo částečný úvazek, můžete rozdávat pro potěšení Šríly Prabhupády. Poté ale výsledky rozdávání nenabídnete vašim lokálním Božstvům, ale pošlete je dle níže uvedeného postupu. Vše by mělo být hromadně nabídnuto Šrílovi Prabhupádovi ve čtvrtek ráno - samozřejmě se čtením individuálních výsledků.

Aby byl váš offering uznán, pošlete prosím e-mail se svými výsledky na konci každého z těchto tří dní dle následujících zón. Což znamená jeden e-mail v pondělí, jeden v úterý a jeden ve středu večer.

Pro Evropu prosím kontaktujte Náma-rúpu dásí na nama.rupa.kks@gmail.com.
Afrika - Rádhádyuti déví dásí, rdd.kks@icloud.com.
Zbytek světa nebo další informace - Matsya dás, matsyadas108@gmail.com.

Doufáme, že Jayadvaita Svámí nabídne výsledky Šrílovi Prabhupádovi ve čtvrtek ráno, navzdory jeho intenzivním povinnostem. Jayadvaita Svámí vyjádřil svou srdečnou podporu a nadšení pro toto úsilí:

Povzbuzuji vás k rozdávání tolika knih, kolik je jen možné, s prospěchem Kadamby Kánany Mahárádže v mysli. To zajisté potěší Šrílu Prabhupádu a Krišnu. Pokud si to oni budou přát, Mahárádž může projít touto krizí a být v pořádku. My si nemůžeme klást požadavky nebo očekávat, že Krišna určitě udělá tohle nebo tamto. Krišna má Své vlastní plány a Své vlastní důvody. My jen můžeme sloužit a nabídnout své modlitby. Vše ostatní je na Něm. Nabízím vám veškeré povzbuzení a podporu! Hare Krišna. Váš, ve službě Šrílovi Prabhupádovi, Jayadvaita Svámí

Přepošlete prosím tuto zprávu a uvědomte co nejvíce lidí můžete. Hlavně informujte významné vedoucí a oddané ve vašem kraji, nejlépe telefonicky nebo osobně - tak, abychom neztráceli drahocenný čas. Času na toto úsilí pro uspokojení Krišny, jediné osoby, která může změnit Mahárádžův zdravotní stav, je velmi málo.

Matsya dás

Původní text v angličtině zde.

Sbohem Brahmánandovi Prabhuovi - Kadamba Kánana Svámí a Jayapataka Svámí

Kadamba Kánana Svámí

Můj drahý Brahmánando Prabhu,

znovu a znovu se klaním u tvých lotosových nohou. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Nadešel hrozný den, kdy jsi opustil tuto planetu.

V roce 2002 jsme byli společně ve Šrídhám Majápuru před branou na Bhaktisiddhanta road. Stáli jsme tam hodiny a čekali na Tamála Krišnu Mahárádže, který opustil tělo při autonehodě. Později jsi mi řekl, že to není pouze konec Tamála Krišny Mahárádže, ale že je to konec celé éry. Dnes je to taky tak - byl jen jeden Brahmánanda, obr mezi následovníky Šríly Prabhupády, který ve velikosti své lásky ke Šrílovi Prabhupádovi neměl sobě rovného. Nikdo jako ty už znovu v tomto hnutí nebude. Dlouhou dobu jsi byl ve Vrindávanu, v částečném důchodu, a jediné, co jsi každou chvilku po celou tu dobu dělal, je, že jsi s hlubokou láskou vzpomínal na Šrílu Prabhupádu. Prabhupáda byl tvoje všechno, neměl jsi nic jiného.

Připomínal jsi nám, jak tvoje maminka potkala Šrílu Prabhupádu, jenž ji posadil na židli a požádal ji o příspěvek. "Příspěvek," řekla, "dala jsem vám své dva syny." Poté jsi vysvětloval, že tímto výrokem tě dala Prabhupádovi.

Každé slovo, které vycházelo z tvých úst, bylo o Šrílovi Prabhupádovi, vždy plné lásky, loajality a služebnického postoje. Cokoli Prabhupáda řekl, udělal nebo chtěl, bylo v tvé mysli. Musíš být nyní s ním a znovu budeš sloužit jako jeho sekretář. Byl jsi první vedoucí ISKCONu v jeho raných průkopnických dnech, a zůstal jsi jím po celou dobu, ve své ryzí lásce ke Šrílovi Prabhupádovi, a s tímto jsi nás všechny vedl k jeho lotosovým nohám.

Svým odchodem z tohoto světa jsi získal všechno. Jsme to my, kdo jsme ztratili nejúžasnější poklad tvé společnosti.

Tvůj služebník se zlomeným srdcem

Kadamba Kánana Svámí


Původní text v angličtině zde.

Jayapataka Svámí

Můj drahý duchovní bratře Brahmánando Pr.

Přijmi, prosím, moje uctivé poklony. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Tvůj odchod z tohoto světa za Šrílou Prabhupádou přišel velmi nečekaně. Byl jsem na JIP v nemocnici ILBS, když mi Gopal Krišna Maharaj přinesl tuto zprávu. Strávil jsem na JIP posledních třicet dní a teprve včera mě propustili na běžné oddělení. Přestože bych si přál být přítomen tvé pamětní bohoslužby, můj současný zdravotní stav mi nedovoluje cestovat dnes do Vrindávanu. Proto jsem požádal mé žáky Acinta Caitanyu dase, Shiromani devi dasi a jejich malého syna Madhavu dase, aby se zúčastnili tohoto obřadu ve Vrindávanu mým jménem a setkali se s Gargamunim Prabhu, tvým drahým bratrem.

Loni v říjnu, během mého pobytu v Dillí, jsi byl tak laskav a poslal mi svoji nedávno vydanou knihu nazvanou “Swamiji“, pojednávající o tvých zábavách se Šrílou Prabhupádou. Tato kniha je velkým potěšením. Byl jsi oddaný již od počátečních dní ISKCONu, v prvním chrámu v New Yorku, založeném v průčelí obchodu. Zaznamenal jsem, že profesor Thomas J. Hopkins, který začal navštěvovat různé akce ISKCONu od jeho počátku, zmínil v úvodu této knihy velmi důležitý postřeh:

“Těchto událostí se zúčastňovalo mnoho mladých lidí a trvalo mi chvíli, než jsem se je naučil individuálně rozpoznat. Ale nepotřeboval jsem moc času na to, abych poznal, že  Brahmánanda je z nich nejzasvěcenější. Bhaktivédanta si jej brzy vybral za sekretáře, taky byl jmenován chrámovým prezidentem a tím se z něj stal Bhaktivédantův hlavní asistent. Při Bhaktivédantových veřejných vystoupeních stál Brahmánanda po jeho boku, doslova i obrazně, připraven udělat cokoliv, o co bude požádán. Když Bhaktivédanta promlouval, často žádal Brahmánandu, aby nahlas předčítal nebo recitoval z památných písem pasáže, které Bhaktivédanta citoval. A on takto sloužil jako prostředník, aby usnadnil výměny mezi Bhaktivédantou a jeho publikem. Kromě těchto veřejných sezení trávil Bhaktivédanta většinu času ve svém pokoji, kde se věnoval svému psaní. Provoz chrámu závisel převážně na Brahmánandovi, který vedle toho, že byl Bhaktivédantův sekretář a chrámový prezident, si dva roky udržel stálou práci na plný úvazek, jako učitel v newyorském vzdělávacím systému.“

To ukazuje tvé odevzdání se Šrílovi Prabhupádovi a jak zodpovědnou a spolehlivou roli jsi hrál v počátcích ISKCONu. Každý měsíc jsi Šrílovi Prabhupádovi odevzdával svoji celou výplatu $400.

Když měl Šríla Prabhupáda mrtvici a odvezli ho do nemocnice, nebojácně jsi jej odvezl po několika dnech z nemocnice, navzdory doporučení lékaře, protože Šríla Prabhupáda si přál vrátit se do chrámu. Zmínil jsem se o tom před pár lety v jedné lekci, ale ty jsi se na mě rozzlobil, protože místo abych uvedl, že jsi odvážně unesl Šrílu Prabhupádu z nemocnice hlavním vchodem, řekl jsem, že ses s ním tajně vykradl z nemocnice a ukryl Šrílu Prabhupádu v suterénu našeho chrámu. Takto jsem byl v minulosti informován o této události. Poté, co jsem o tom slyšel přímo od tebe prostřednictvím tvé knihy, uvádím to teď na pravou míru. Po tvém slavném odchodu se s námi Gargamuni Prabhu podělil o svoji úžasnou realizaci ohledně tohoto nemocničního incidentu se Šrílou Prabhupádou. Slyšeli jsme o tom, jak jsi náhle zkolaboval ve svém pokoji, a opustil nás ve chvíli, kdy tě měli přenést do přistavené sanitky.

Gargamuni Prabhu vysvětluje:

“Prabhupáda řekl Brahmánandovi: 'Ty nepůjdeš do nemocnice, protože jsi mě před nemocnicí zachránil.' Tudíž zábava Šríly Prabhupády stále pokračuje. Ještě není konec. A to je Prabhupádův projev vděčnosti Brahmánandovi za to, že ho zachránil před nemocnicí, před velkými injekčními jehlami.  Tímto říká:  Můj syn nezemře v Dillí nebo v nemocnici; on opustí tělo ve Vrindávanu.“

Kázal jsi na nebezpečných místech jako je Afrika a Pákistán. Tolik úžasných věcí by se o tobě dalo vyprávět a taky o těch dobách, které jsme spolu strávili v Mayapuru. Momentálně nejsem stavu se víc rozpovídat, neboť jsem sám v nemocnici, ale plánujeme pro tebe pamětní bohoslužbu i v Mayapuru. Tam o tobě budu moci promluvit víc.

Děkuji ti za všechnu tvoji společnost, kterou jsi mi věnoval.  S láskou vzpomínám na tyto časy.  Dokonce i svým odchodem jsi ukázal, jak slavně a neochvějně Šríla Prabhupáda oplácí svým následovníkům, kteří mu prokázali upřímnou službu. Všechna sláva tobě! Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi!

Tvůj služebník

Jayapataka Svámí

Přeložila bhn. Eva

Původní text v angličtině zde.

Sbohem mému žákovi Višnujanovi

Višnujan dás

(25. února 1988 - 12. listopadu 2014)

Tento dopis je všem, kteří byli Višnujanovi blízko - jeho rodičům, rodině, přátelům a oddaným v Pretorii. Sdílím zármutek s vámi všemi.

Dnes se musíme vyrovnávat s neočekávaným odchodem Višnujana. Přeji si, abych mohl udělat něco pro to, aby k téhle situaci nedošlo.

Moeketsi, známý také jako bhakta Given, přišel do chrámu v Pretorii, když byl ještě školák. V patnácti se přestěhoval do chrámu se svolením svých rodičů - pod podmínkou, že dokončí školu. V té době jsem také často pobýval v chrámu v Pretorii. Bhakta Given neměl školu moc rád, a tak jsem ho musel mnohokrát osobně povzbuzovat, aby tam šel. V některých věcech jsme se museli chovat jako jeho rodiče, protože byl pořád ještě velmi mladý. Oddaní mu začali říkat Mahajana, velký muž, a později jsem mu dal zasvěcení se jménem Višnujana, Boží muž.

Komentář od Guru Maharáje k Vjása-púdže

Vztah gurua a žáka je mystická věc, neboť je součástí systému, který vyjevil Krišna v posvátných písmech a osobně ho požehnal. V praktickém životě jde rovněž o vztah založený na lásce a náklonnosti, a tím, co sdílíme, je touha dělat stále větší duchovní pokrok. Takže to činí Vjása-púdžu inspirujícím zážitkem, svátkem čistoty. Chci vám všem poděkovat, že jste přijeli do Rádhadéše a podíleli se na festivalu. Pro mne to byla užitečná výměna, očištění, a uvědomuji si, že je skutečně důležité tuto tradici Vjása-púdži dodržovat. Předtím jsem váhal - měl bych mít skutečně tak velkou oslavu svých narozenin? Ale poté jsem si řekl: dobrá, alespoň všichni pojedeme do Amsterdamu na Queen's Day. Celý rok cestuji po celém světě, abych se setkal s oddanými v tolika zemích, ale jen zřídka dělám něco pro krajinu, kde jsem se narodil, takže když jednou ročně přivedu tolik lidí ze všech těch zemí na Queen's Day do Amsterdamu, je to způsob, jak splatit svůj dluh. Děkuji vám velice všem, že jste přijeli.

Satsvarúpa Mahárádž napsal ve své knize "Vzpomínání na Šrílu Prabhupádu":
Nechtěl jsi knihu o sobě.
"Dej nám spousty knih o Krišnovi," řekl jsi.
Nakonec jsi ve svých posledních dnech souhlasil -
můžeme to udělat,
jestliže je to duchovní.

Tento rok jste připravili opravdovou knihu s věnováními a já jsem se nejprve cítil trochu v rozpacích z té knihy o mně, ale pak jsem si uvědomil, že to není kniha o mně, ale kniha o vás a o mně s Krišnou ve středu. Tolik vám za to děkuji. Nejhezčí věc je, že se dělíte o své srdce, a také z našich výměn vyzdvihujete některé body, které na vás udělaly hluboký dojem. Díky tomu je potěšení to číst.
Zde je jen několik ukázek, nemohl jsem zmínit všechny, ačkoli vašich velmi smysluplných slov tam bylo daleko víc.

"Učíš mne být velmi pozitivním. Ano, můžeme to dokázat, my všichni můžeme dospět ke Krišnovi. Učíš mne, že bych se neměl brát tak vážně, ale ten, kdo má být brán vážně, je Krišna."

"Požehnej mi prosím, aby tvé lotosové nohy byly mým jediným útočištěm a mé oči na ně byly upřeny a nikdy se nedívaly tím směrem k máje, dovol, ať mne záře tvých lotosových nohou oslepí, protože to je jedinou zárukou, že se nebudu dívat směrem k máje."

"Chci, abys byl sádhuem, ne, aby ses jím stal, ale abys jím byl."

"Jsem náročný duchovní mistr, protože chci, aby ses stal čistým oddaným. Ne tak, že bych na tebe činil nátlak, aby ses posunul do kvality vášně, ale chci, aby sis vybudoval duchovní život. Chci, abys přemýšlel o jeho složkách a inteligentně je zkombinoval, okolo naslouchání, zpívání, uctívání, a tak dále; aby jsi přemýšlel, co přijímat a čemu se vyhýbat."

"Říkám si - guru je tu stále a stále byl. Někdy je vidět, jindy ne... na nás pouze je, abychom přijali nataženou ruku..."

"Nenacházím chuť v Krišna knížce, ani nehořím touhou se o Něm více dozvědět, ale když vidím, jak moc jsi k Němu přitahován ty, říkám si: Kdo je Krišna? Jaký druh osoby to musí být, že si tě takovým způsobem získal?"

"Minulý rok v Májápuru se Tě někdo zeptal: 'Co bys nejraději viděl u svých žáků?' Tvá odpověď: 'Aby přijali útočiště! Útočiště u Krišny, u svatého jména, v procesu vědomí Krišny, sádhaně, čistotě, tilaku...'"

"Při oslavě vzpomínky na Bhakti Tírthu Svámího někdo oslavoval jeho žáky jako 'mimořádně opravdové.' Po slavnosti jsi poznamenal, že by jsi byl rád, aby tvoji žáci byli takoví - velmi skuteční lidé."

Velice vám děkuji za vaši odevzdanost, nechť vám Krišna požehná transcendentální láskou k Němu.

Váš služebník služebníka Šríly Prabhupády.


(Přeložil bh. Ondřej Hládek)

Rathayatra a kázání v JAR

Haré Krišna Drazí Oddaní!
PAMHO!

Dovolte mi Vás v krátkosti informovat o mých zkušenostech v Jižní Africe… 23.3 jsem přistál v Johannesburgu a s pomocí oddaných zdárně našel útočiště v chrámu v Pretorii. Hned druhý den na Ráma Navami se mi poštěstilo mít Maharájovu společnost. Chrám v Pretorii není velký a během týdne se tu mnoho oddaných nezdržuje, ale během svátku jako je tento přijde okolo 120 oddaných z kongregace. Většina z nich jsou Indové, na druhém místě co se týká počtu jsou černí afričtí oddaní a bílých oddaných je jen pár.

Stojí to za to

Drahý Majápur Čandródajo, Krišna Smaranam, Madhukantho, bhakto Jirko a Ramakeli.

Přijměte prosím má požehnání. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Mnohokrát vám děkuji, že chodíte ven na maratón s knížkami. Toto rozdávání knih změní svět.
Sankírtan nám dává příležitost potkat mnoho lidí, které bychom jinak nikdy nepotkali. Když jim nabídneme knihu, můžeme je zachránit z mnoha zrození za zrozeními v hmotném světě. Nepochybně to z naší strany znamená odříkání, ale to za záchranu lidí z pekla stojí. A my tím také získáme, protože se tak z nás stanu milostiví vaišnavové. Tím, že budeme každý den předtím než vyrazíme ven zpívat šestnáct dobrých kol a číst v knihách Šríly Prabhupády, získáme sílu, aby byl maratón úspěšný. To bychom neměli nikdy opomíjet. Jsem šťastný, že pravidelně z Prahy dostávám výsledky rozdávání knih a velice oceňuji vaši oddanou službu.
Váš věčný dobrodinec

Kadamba Kánana Svámí

Nektar rozdávání knih

(z dopisů Jeho Svátosti Kadamby Kánany Svámího)

Drahý Bhaktijane,
Přijmi prosím má požehnání. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Krišna se na nás neustále dívá. Někdy procházíme jednoduchým obdobím a někdy je to těžké, ale Krišna je tu stále. Stačí na Něho vzpomínat a můžeme překonat jakoukoli zkoušku.

Mnohokrát ti děkuji, že pokračuješ s touto sankírtana jagjou, může to změnit svět a změní to tvé srdce.

Tvůj ve službě Šrí Guruovi a Gaurangovi

Kadamba Kánana Svámí

Drahý Bhaktijane,
Přijmi prosím má požehnání. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Velice mě těší, že vykonáváš službu rozdávání knih. Vím že to není vždy jednoduché, jsou tu hmotné touhy, lidé co nemají zájem, špatné počasí, k žití jen malý ven (dodávka), někdy chabé výsledky; ale je tu také milost Šríly Prabhupády a tolik lidí dostává milost tohoto hnutí a děláš tak velký duchovní pokrok.

Takže ti velmi děkuji za tvou oběť, Krišna si tě jistě všiml.

Tvůj ve službě Šrí Guruovi a Gaurangovi

Kadamba Kánana Svámí

Další inspirace do sankírtanu

(z dopisů Jeho Svátosti Kadamby Kánany Svámího bhaktin Lence)

Dopis z 5.5.2009

Odevzdat se v oddané službě je obtížné. Teoreticky víme o vyšší úrovni odevzdání, ve skutečnosti můžeme zrealizovat a cítit, že té úrovně nedosahujeme.

Kdy budeme moci být služebníkem, vděčným za milost, kterou jsme dostali tím, že je nám dovoleno vykonávat oddanou službu, místo toho, abychom rozjímali nad tím, co nám by se v oddané službě líbilo?

Šríla Rúpa Gósvámí mluví o:
anyabhilasita-sunyam jnana-karmady-anavrtam anukulyena krsnanu-silanam bhaktir uttama

Musíme se oprostit od jakékoli jiné touhy, od touhy po osobním požitku nebo od touhy osvobodit se od toho, po čem netoužíme. Šríla Rúpa Gósvámí nám předkládá cestu odevzdání se krok za krokem v programu rozvíjení čisté oddané služby Krišnovi.

Naše smysly a mysl zaměstnáváme ve službě Pánu a tím se očišťujeme, více na Něj vzpomínáme, naše připoutanost k Němu roste a zvětšuje se naše touha udělat pro Něho nějakou oběť, a zároveň se zmenšují naše hmotné touhy, naše obavy.

Nějaká služba přichází snáze než jiná, jsme podmíněné duše. V rozdávání knih je prvek odříkání, bude to jednodušší, pokud budeme méně myslet na sebe a více na rozdávání milosti. Je to snazší, když máme na paměti, jak může jedna kniha někomu změnit život, možná takovou osobu potkáš dnes.

Připrav se na sankírtan, modli se k Pánu Čaitanjovi a Pánu Nitjánandovi, modli se ke svým guruům, zpívej šestnáct kol než vyjdeš ven a čti. Medituj o Krišnových lotosových nohách. Na Jeho lotosových nohách je tyčka k ovládání slonů, a když o tom budeme meditovat, pomůže nám to ovládnout slona mysli.
Během sankírtanu zpívej Hare Krišna a uprostřed dne, když půjdeš přijmout nějaké prasádam, něco málo si přečti, než půjdeš zase ven, to ti pomůže udržet si dobré vědomí.

Část dopisu z 28.8.2009

Když jdeme ven rozdávat knihy, obětujeme se ve prospěch ostatních. To nám někdy dává pocítit vyšší štěstí, které je pravým vědomím Krišny. Takže si myslím, že tohle je ve tvém duchovním životě hodnotný čas, kdy můžeš získat spoustu milosti.

Inspirace do Prabhupádova maratonu

(Dopisy od Jeho Svátosti Kadamby Kánany Svámího)

Můj drahý Majápur Čandrodajo,
Přijmi prosím má požehnání. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Děkuji ti, že rozdáváš knihy. Tato služba je tak důležitá, protože dáváme bhakti lata bija lidem z naší vlastní iniciativy, a ne proto, že by to chtěli oni sami. Spíše hluboce vstoupíme do srdce jejich hmotných životů a neočekávaně jim dáme Krišnu. To je úžasná věc a velice to těší Pána Čaitanju, který si přeje osvobodit každou živou bytost ve vesmíru.
Modlit se o to, abys rozdával 1000 knih za den a potom být odpoutaný a rozdávat 500 je OK, pokud je to konáno pro potěšení Krišny. Jestli je nutné se modlit nebo ne je další věc, ale určitě bychom měli meditovat a určit si pro nás cíle. Pokud prostě jdeš ven a myslíš no uvidíme, co se dnes stane, nebo jestli jdeš ven a myslíš dneska ty krabice dorozdám, tak jestli bude Krišna chtít, skutečně můžeme ty krabice rozdat. Kéž ti Pán Čaitanja dává více a více milosti pro tvou oddanou službu.

Tvůj služebník
Kadamba Kánana Svámí

Drahý Majápur Čandrodajo,
Přijmi prosím mé nejuctivější poklony. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Bude pěkné být brzy zpátky v Praze a znovu se potkat. Děkuji za sankírtanové výsledky a za rozdávání knih Šríly Prabhupády. Jsi velice šťastlivý, protože Pán Čaitanja si tvé služby určitě všimne....

Drahý Majápur Čandrodajo,
Přijmi prosím mé neuctivější poklony. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Velice ti děkuji za tvé úsilí v rozdávání knih. Tentokrát se bhaktovi Kamilovi dařilo lépe než tobě, ale bylo to velmi těsné. Doufám, že ještě mnohem víckrát budete soutěžit pro potěšení Pána a oběma vám žehnám, abyste někdy vyhráli...

Když se vrátíš ze sankírtanu, kde provádíš odříkání při chladném počasí a dalších těžkostech – a přece s velice sladkými chvílemi, kdy potkáš někoho, kdo je skutečně šťastný, že dostal milost – pak se můžeš poklonit před Šrí Šrí Nitai Navadvípačandrou a modlit se k Nim o milost a děkovat Jim, že nám dovolují dělat nějakou malou službu, která nás zachraňuje od toho, abychom byli obyčejní lidé kali jugy.
Poté se můžeš posadit a ke své plné spokojenosti číst Šrímad Bhágavatam a zpívat Svaté Jméno v chrámové místnosti oblečen v posvátném vaišnavském oděvu a tímto způsobem být v blízké společnosti Pána.
Doufám, že nálada v pražské sankírtan party je nyní příznivá a že neztrácíme příliš mnoho času a energie v rozdílech mezi jednou a druhou skupinou. Potřebujeme kvalitu dobra, abychom naše rozdávání knih dlouho udrželi, ale pokud ve jménu pěstování kvality dobra chodíme ven jenom na půl dne a výsledky se budou snižovat, pak nejednáme pro potěšení Šríly Prabhupády. Pro jeho potěšení musíme udělat oběť. Zároveň to nemůže být vždy maratón, kdy máme velice dlouhé tvrdé dny a prakticky nemáme čas na naslouchání a zpívání. Denní program musí být vyvážený mezi dostatkem sankírtanu a dostatkem sádhany a mezitím trochou odpočinku a trochou prasádam, co víc potřebujeme ke štěstí?

Tvůj ve službě Šrí Guruovi a Gaurangovi
Kadamba Kánana Svámí