Svaté jméno je osoba

Někdy se zpívání svatého jména popisuje jako prostředek k meditaci. Někdy tomu říkáme mantra meditace, a řekl bych, že je to velmi slabé vysvětlení toho, co zpívání svatého jména opravdu je, protože v meditaci zvláště přemýšlíme o zaměření mysli na mantru. Ale musíme vědět, že Hare Kṛṣṇa mahā-mantra je něco úplně jiného. Není to mantra nebo zvláštní duchovní zvuk, do kterého je vložena transcendentální energie. Je to spíše Kṛṣṇa osobně přítomný v podobě zvuku.  

 

Když říkáme „meditace“, vytváří to představu uklidnění mysl, získání kontroly nad myslí, ale zpívání Hare Kṛṣṇa to převyšuje. Když zpíváme, přicházíme do přímého kontaktu s Nejvyšší Osobností Božství, Śrī Kṛṣṇou, s Jeho říší a všemi Jeho projevy.

V Nektaru oddanosti Śrīla Prabhupāda cituje Ādi Purāṇu, kde Kṛṣṇa říká Arjunovi: „Každý, kdo se zaměstnává zpíváním Mého transcendentálního jména musí být považován za toho, kdo se se Mnou vždy sdružuje.”  

 

Śrīla Prabhupāda také říká, že jelikož jsme nyní podmínění a naše smysly nejsou čisté, nejsme schopni naplno zakusit prospěch ze zpívání.

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)