Guru nebo Krišna?

Otázka: Čí milost je důležitější? Gurua nebo Krišny?

Není rozdíl mezi milostí gurua a milostí Krišny, vůbec žádný rozdíl. Guru je přímým představitelem Krišny v životě každého z nás. Na začátku přirozeně vidíme, že guru je přístupnější, protože je tady v našem světě a mluví k nám přímo. Někdy nás kárá, někdy nás povzbuzuje. Čili guru má sílu nás opravovat.

Krišnu na druhou stranu neslyšíme. Může k nám teď mluvit, ale my Ho neslyšíme. Takže na začátku potřebujeme milost gurua, abychom nakonec mohli získat milost Krišny. Nicméně v konečném smyslu je jejich milost stejná. Milost gurua je stejná jako milost Krišny. Pokud má guru nějakou milost, odkud jí získává? Dharmam tu sakshad bhagavad pranitam (Šrímad Bhágavatam 6.3.19). Původem všech náboženských zásad je Krišna. Proto ať má guru jakoukoli duchovní milost, tak ji dostal od Krišny. Milost Krišny je vše, co nám může dát.

Proto je na začátku milost gurua důležitější, jelikož je to guru, kdo vezme naši ruku, odvede nás ke Krišnovi a poté nás s Krišnou nechá, abychom Mu mohli věčně sloužit.

(Kadamba Kánana Svámí, 8.dubna 2019, Amritsar, Indie, Šrímad Bhágavatam 1.6.37)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Spokojenost jako odříkání

V Bhagavad-gítě je zmíněno, že existuje odříkání těla, odříkání mluvy a odříkání mysli. Do odříkání těla patří věci jako skládání úcty starším. V odříkání řeči mluvíme pravdivě a takové věci. Ale v odříkání mysli je jeden zajímavý bod. Tím bodem, který je zmíněn, je "být spokojený".
Odkdy je spokojenost brána jako odříkání? Zakoušíme spokojenost jako odříkání? Inu, znamená to, že když máme vše, co k nám přijde přirozeným způsobem, tak nejsme spokojeni. Rozhodně nejsme spokojeni, protože přirozeností mysli je nebýt nikdy spokojená. Potom musíme mysl ovládnout a říct jí, "Mysli, buď zticha! Buď spokojená. Tohle máme a vypořádáme se s tím. S tímhle budeme spokojení. Takže nebudeme plýtvat časem a snažit se získat to či ono. Budeme jednoduše spokojeni s tím, co máme, a jenom se budeme soustředit na Krišnu." To je v základu to poselství. Buďte spokojeni, abychom se mohli soustředit na Krišnu!


(Kadamba Kanana Swami, 3 October 2018, Camp de Masque, Mauritius, Srimad Bhagavatam 1.1.1) 


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

Odpoutanost skrze připoutanost ke Krišnovi

Bhíšmadév nebyl jen čistým oddaným, ale také oddaným, který hodně spoléhal sám na sebe. Byl oddaným, který si vybral transcendentální pozici, ačkoli byl v životní pozici, která byla světská. Žití na královském dvoře není ideální situací pro brahmačaríny. Obecně jsou brahmačaríni pěkně zavření v brahmačarí ášramech, kde jsou ochráněni před silným aspektem smyslového požitku. Ale zde Bhíšmadév žil v královském bohatství, což je pro brahačarína velmi obtížná situace. Nicméně nějakým způsobem to Bhíšmadév zvládl, protože jeho vize byla zcela transcendentální a proto byl zcela odpoutaný. Nebyl brahmačarínem, který se jen chce vyhnout těžkostem hmotného života a na tom základě se rozhodne, "Neožením se. Nechci platit všechny ty složenky." Spíše byl připoután ke Krišnovi a protože měl tak silnou připoutanost ke Krišnovi, jeho odříkání se zakládalo na ryzí odpoutanosti.
Tudíž na této bázi byl Bhíšmadév schopen přijmout tu slavnou pozici, kdy vyhlásil, že zůstane celý život brahmačarínem. V tu chvíli rozezněli polobozi své bubny. Z nebe padaly okvětní lístky. Potom se Bhíšmadévův život dále rozvíjel a jak pokračoval, viděl, že byl vždy tím, kdo vnesl mezi Kuruovce duchovní vliv. Zejména Pánduovci, kteří byli od přírody zbožní, využili jeho transcendentální společnosti.

Nicméně vidíme, že Bhíšmadéva stojí na proti Pánduovcům. To je ale pouze vnější. Pokud se na to skutečně podíváme na hlubší úrovni, je to pouhý aranžmán, díky kterému může vyjádřit víra rásu - náladu rytířství. Tato nálada válečníka je tak hluboce zakořeněna v tom duchu satyi, že dokonce i v jeho vztahu ke Krišnovi toužil po tom mít tuto bojovnou výměnu. Zatímco ostatní nabízeli květiny, Bhíšmadéva nabízel šípy. Když tyto šípy vytvářeli zranění na Krišnově těle, to byla dokonalost. A samozřejmě to nebyl pouze Bhíšmadéva, kdo vychutnával tuto rytířskou výměnu, byl to také Krišna. Protože Krišna si také užívá dobrého boje!


(Kadamba Kánana Svámí, 17.července 2019, Bhaktivedanta Manor, Spojené Království, Šrímad Bhágavatam 1.9.45)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Štěstí znamená úplnou svobodu

Úplné štěstí znamená úplnou svobodu. Dokud nejsme zcela šťastni, jsme svázáni, jsme polapeni a nejsme volní. Pouze v naprostém štěstí jsme skutečně svobodní. Proto skutečně volní můžeme být jen ve vědomí Krišny, protože nikde jinde nemůžeme být naprosto šťastní.
Proto je pěkné mít na paměti, že oddaná služba je vykonávaná dobrovolně. Dělá se ze svobodné vůle a nikdo není nucen. Služba může být náš život, ale je to naše rozhodnutí, protože Krišna nás nenutí! Dává nám možnost volby; jednoduše sloužit nebo ne, jak si každý z nás přeje. Ale v oddané službě dobrovolně přijímáme zodpovědnost. A ta zodpovědnost nás sváže. Ale zároveň se toho všeho můžeme kdykoli vzdát. Jelikož nepodepisujeme žádnou smlouvu, nejsme zavázáni. Můžeme odejít kdykoli se nám zlíbí. Kdo nás může zastavit? Ale tak či onak přijímáme zodpovědnost pro Krišnu, protože po tom toužíme, protože to chceme dělat. Protože víme, že Krišna za to stojí.


(Kadamba Kánana Svámí, 8.dubna 2019, Amritsar, Indie, Šrímad Bhágavatam 1.6.37)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Proč se Krišna zjevil?

Na tuto otázku existují v různých písmech různé odpovědi. V Bhagavad-gítě máme tento verš:

paritrāṇāya sādhūnāḿ vināśāya ca duṣkṛtām dharma-saḿsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge (Bhagavad-gita 4.8)

Krišna zde říká, že se zjevuje věk za věkem, aby zničil démony a znovu ustanovil zásady náboženství. Ve Šrímad Bhágavatamu Kuntídéví vysvětluje, že se Pán zjevil díky odříkání vykonanému Vasudevou a Dévakí, že se jako jejich syn zjevil v reakci na toto odříkání. Jiné zdroje uvádějí, že bhumi byla přetížena vojenskými jednotkami a bezbožnými vládci a šla za Pánem Brahmou, aby požádal Krišnu, aby se zjevil.

Gaudiya vaišnavové nicméně chápou, že Krišna v konečném smyslu přichází proto, aby vyjevil Své transcendentální zábavy z duchovního světa. Žádná jiná inkarnace Pána to nedělá, dokonce ani Pán Ráma, ačkoli se Pán Ráma prakticky od Pána Krišny neliší. Pán Ráma se zjevuje, aby Svým příkladem učil dharmu, ale Krišnovy zábavy jsou jednoduše transcendentální a nejsou svázány žádnou světskou morálkou. Jeho zábavy jsou svázany jen láskou, kterou projevují Jeho oddaní a Krišnovou touhou jejich lásku zvětšit. Proto musíme k Džanmaštamí přistoupit takto - meditovat o tom, jak je Krišna svázán láskou Svých oddaných a jak si přeje lásku Svých oddaných zvětšit.


(Kadamba Kánana Svámí, 2.září 2018, Ljubljana, Slovinsko, přednáška na Džanmaštamí)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

Myšlení na Krišnu

Dokonce i matka Jašóda někdy mohla na pár okamžiků pochopit, že Krišna je Nejvyšší Pán. Ale potom na to opět zapomněla.  Tak to chodí u věčných obyvatel Vrindávanu. My také znovu a znovu zapomínáme na to, že Krišna je Nejvyšší Pán, ale jiným způsobem. Zapomeneme, že je Krišna Nejvyšší Pán a potom také zapomeneme na Krišnu úplně. Ale obyvatelé Vrindávanu zapomínají na to, že Krišna je Nejvyšší Pán, ale přesto stále na Krišnu myslí! Každým okamžikem myslí na Krišnu. Ani na okamžik na Něj nepřestanou myslet. Myslí na Krišnu s takovou intenzitou, s takovou dychtivostí, samutkaṇṭhā  - s velkou dychtivostí s Krišnou být. Takto na Něj myslí neustále. Ale když zapomeneme my, úplně zapomeneme, že Krišna má vše pod kontrolou, že Krišna je původem všeho, a tak na Krišnu zapomeneme úplně a začneme myslet na hmotnou energii. To je rozdíl mezi námi a věčnými obyvateli Vrindávanu.

Kadamba Kánana Svámí, 3.října 2018, Camp de Masque, Mauricius, Šrímad Bhágavatam 1.1.1)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.