čtvrtek 30. dubna 2015

Sladký šafrán

Můžeme ve světě žít přirozený život, ale musí to být podle toho, co těší Krišnu. Je to takhle jednoduché. Nemusíme se přestěhovat do jeskyně a všechny tyto věci. Bhagavad-gíta je proto velmi praktická. Nemusíme jen nosit všechno černé. V některých náboženstvích musíte nosit pouze černou, jen černé oblečení. Ale v našem můžete nosit všechny barvy. Avšak šafrán je nejlepší! Proč? Protože prach Krišnových lotosových nohou je šafránově žlutý. Co si o tom myslíte? Je to dobrý argument, nebo ne (smích)? Jak se o tom můžete přít?

Večerní přednáška, BG 1.1, 19. března 2015, Pretoria, JAR

Původní text v angličtině zde.

úterý 28. dubna 2015

Středem našeho života

Otázka: Jak se můžeme vyhnout nepozornosti během zpívání Hare Krišna mahá-mantry?

Otázka ohledně nedostatku pozornosti a mysli, která se potuluje všude kolem, když se posadíme a zpíváme svá kola, bývá vznášena celkem často. Samozřejmě je zde mnoho technik, které nám mohou pomoci ovládat naši mysl a zaměřit se na svaté jméno, ale ten bod je, že když se zapojíme do zpívání Krišnových jmen emocionálně, automaticky mu budeme věnovat pozornost. Být zapojeni emocionálně znamená meditovat o Krišnovi s vděčností. Musíme dojít do bodu upřímného ocenění, jak krásný Krišna ve skutečnosti je - tak pěkný, že si zasluhuje být ve středu našich životů!

Seminář Mnich a jeho mantra, červen 2013, Ostrov Iž, Chorvatsko

Původní text v angličtině zde.

neděle 26. dubna 2015

Uplynul další rok

Ačkoliv den zjevení Jeho Svatosti Kadamby Kánany Mahárádže podle západního kalendáře připadá na 12. dubna, slavíme v Rádhádéši oficiální vjása púdžá oslavu právě dnes. A tak si níže můžete při této příležitosti prohlédnout některé z Mahárádžových archivních fotografií.

pondělí 20. dubna 2015

Věk odpouštění

Nesmíme následovat slepě, ale vždy je třeba použít inteligenci k hlubokému porozumění naší filozofii a všem příběhům z různých věků. V dřívějších věcích byly možné docela pozoruhodné věci. V těchto dobách měli mudrci úžasné schopnosti a zbožnost byla velká věc.

Nyní ale žijeme v jiné době. První princip tohoto věku je odpuštění, kšama - to je esence. Pokud zde není odpuštění - zapomeňte na to! Pokud nemůžete odpustit, pak nemůžete být oddaným, takhle to nebude fungovat. Tolik lidí nám dělá nějaké věci a dříve či později jsou z nich oddaní. Přemýšleli jste o věcech, které vám oddaní udělali? Oddaní - však víte, tilak a kantimála - jak s námi někdy jednali?! Ale odpuštění je potřeba, protože jak můžeme bez odpouštění žít mezi vaišnavy? Jak můžeme bez odpouštění kázat? Faktem je, že všichni jsou hříšní a tolik pokleslí, takže učit se odpouštět je velmi hluboká věc.

neděle 19. dubna 2015

Vyhýbání se kritizování ostatních

Otázka: Co mohu udělat pro to, abych zastavil svou mysl v kritizování ostatních?

Vnějšně můžeme začít jejich opěvováním. Ze zvyku kritizování se dostaneme vytvářením zvyku opěvování, ale to je jen vnější, povrchové.

Na hlubší úrovni musíme změnit celý svůj postoj. Musíme začít smýšlet způsobem: "Kdo jsem já, že kritizuji?" Když posuzujeme ostatní, znamená to, že máme nafoukané pojetí sebe samého - myslíme si, že jsme důležití a víme to lépe než ostatní. "Bože, oni jsou bezradní tvorové! Nemůžou něco udělat správně? Kdybych tady nebyl, no kruciš! Díky Bohu, že jsem tu, jinak by bylo všechno špatně. Znovu jsem zachránil den! Beznadějné případy!" Pýcha se sem vplíží, jestliže si myslíme, že jsme něco, co ve skutečnosti nejsme.

pátek 17. dubna 2015

Iluzorní krása

Po letech zpívání můžeme přestat a říct: "Proč tohle dělám? Už to tak necítím. Nevím. Nemůžu se donutit zpívat." Co se stalo? Co se stalo s vaším poznáním? Je to všechno pryč?

Nevíte, že tady není žádná jiná možnost? Nevíte, že hmotný svět je peklo? Nevíte, že jste zde chyceni? Nevíte, že je to všechno překryto iluzorní energií v pěkném balení? Příjemné krásné balení se stuhou a pěknými barvami, ale co je uvnitř? Jed, utrpení. Tento pěkný dáreček, balený se třpytkami, mašlí a tím vším. A vy to chcete, ó Bože, vždyť je to Pandořina skříňka.

V řecké mytologii byla Pandořina skříňka dána lidstvu jako trest a já to nebudu celé popisovat, ale v zásadě šlo o to, že v ní bylo veškeré utrpení hmotného světa a byla to pěkná truhlička. Taková krásná skříňka, od samotného Dia: "Páni, dar od Bohů! Ó, jsme tak šťastliví! Co jen bude uvnitř? Chci to vědět, pojďme se podívat, otevřeme to." A všechno utrpení vyšlo ven.

Takže je zde tento princip pěkného balení hmotné energie - vypadá to dobře, ale uvnitř je utrpení. Když ten balíček otevřete, "Neotvírejte to. Dávejte si pozor, nedělejte to!" Hmotná energie je taková. Když má tedy člověk takové poznání, nezvolí si hmotné pokušení, nestojí to za to.

Šrímad Bhágavatam 3.1.4, 8. března 2015, Stockholm

Původní text v angličtině zde.

středa 15. dubna 2015

Příliš pomalu a jistě?

Do mysli mi přišel jeden malý příběh o Šrílovi Prabhupádovi. Bylo to pozdě večer a Šríla Prabhupáda se posadil, aby překládal - v jedenáct hodin v noci. Pozval tedy oddaného, brahmařáčího, aby přišel a sedl si tam s ním.

Řekl: "Pojď a sedni si zde se mnou během toho, co budu překládat."

A on na to: "Šrílo Prabhupádo, teď je hodně pozdě. Musím jít do postele. Jsem velmi unavený, takže když mě omluvíte, ocenil bych to."

A Šríla Prabhupáda řekl: "Ale já nejdu spát, já nejdu spát. Proč ty musíš spát?"

"Vy jste čistý oddaný."

"A proč ty nejsi čistý oddaný?"

Tohle by tedy měla být naše meditace. Mělo by to být naší neustálou meditací. Proč nejsem čistý oddaný? Co stojí v cestě? A jak dlouho mi to bude trvat? Pomalu a jistě, to vyhrává závod... velice pomalu (smích). Pokud si spočítáte průměrný věk, kolik let nám ještě zbývá a kolik už máme za sebou, potom... opravdu to zvládneme touhle rychlostí? Pak trochu sejdeme z cesty a potřebujeme hodně milosti, abychom dohnali ten zbytek. Takto hodně spoléhat na milost je riskantní.

Nakonec jsou v rozhodování o tom, zda náš život bude úspěšný či nikoliv, oba faktory. Měli bychom dát trochu víc stranou své vlastní úsilí, protože oddaná služba je transcendentální. Je to součástí hladini-shakti, energie blaženosti. Dává to potěšení Krišnovi. Proto oddaná služba nikdy nezůstane bez povšimnutí. V Krišna knížce je zmíněno, že Krišna je známý pod jménem Acyuta, neboli Ten, kdo nikdy nenechá bez povšimnutí ani tu nejmenší prokázanou službu - ani tu nejmenší službičku, kterou Mu prokážeme. Krišna si jí všimne a oceňuje ji.

Šrímad Bhágavatam 5.10.24, 28. prosince 2013, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

úterý 14. dubna 2015

Drahokam vaišnavské společnosti 2/2

Čaitanja Maháprabhu poukázal na různé oddané, od kterých se učil, takže my bychom měli následovat Jeho příklad. Měli bychom vidět, že oddaní nám dávají dary. Dostáváme dary od společnosti vaišnavů, kteří udělali v minulosti tolik služby. Takto ve skutečnosti funguje společnost oddaných.

‘sadhu-sanga’, ‘sadhu-sanga’ — sarva-sastre kaya, lava-matra sadhu-sange sarva-siddhi haya (ČČ Madhya-lílá 22.54)

Je řečeno, že i okamžik společnosti vaišnavů nám může přinést veškerou dokonalost. Písma to říkají, ale jak to ve skutečnosti funguje? Vaišnavové nám dávají mnoho darů své služby, ale mohou nám dát pouze ty, které osobně mají - nemohou nám dát dary, které nemají. Takže nejdříve člověk musí bohatství získat, aby ho mohl milostivě dávat ostatním. Bohatství vaišnavů je bohatství jejich služby - nepochází z nějaké karmy, ale ze služby Krišnovi a vykonávání výjimečné námahy. Takto získáváme milost vaišnavů - skrze jejich službu. Toto je dar vaišnavské milosti a takový druh společnosti je to, co hledáme.

Dělávali jsme ve Vrindávanu opravdu bláznivé kírtany - divoké, všude, dvě nebo tři hodiny denně; to bylo před tím, než do Vrindávanu přišel Aindra. Jen jsme běhali kolem dokola, od jednoho árati k druhému, a mezi tím jsme obešli celý dům pro hosty a gurukulu a vzbudili všechny děti, které pak běhaly s námi. Tyhle super divoké kírtany byly jako transcendentální teror!

Potom jsem se později ve Vrindávanu stal chrámovým prezidentem, což je služba, kde jste zavření na jednáních, ale sobotní noc jsem měl volno! A to také byla jediná noc v týdnu, kdy měli volno z gurukuly i gurukulís a měli dovoleno přijít do chrámu a být na kírtanu tak dlouho, jak chtěli. Takže jsme celý týden byli zavření - já na jednáních  a děti ve škole. A pak v sobotu večer jsme to rozjeli! Snažil jsem se kírtanem dohnat tyhle děti k šílenství, a potom ještě víc! Myslím, že jsem získal tenhle specifický styl kírtanu tam, a teď přináším stejné  bláznovství i sem - jako svůj dar vám.

ČČ Antya-lílá 7.16, 2. ledna 2015, Simhachalam, Neměcko

Původní text v angličtině zde.

pondělí 13. dubna 2015

Žít sen

Crop_of_a_painting___Krishna_by_vishalmisra
Když se očistíme, můžeme vidět Krišnu. Jinak naham prakasah sarvasya yoga-maya-samavrtah (Bhagavad-gíta 7.25) - pro podmíněnou duši Krišna zůstává avrtah, skryt. Nemůžeme Jej vidět. Dokonce ani ti, jež se snaží oprostit od vlivu hmotné přírody, Ho nemohou spatřit. A dokonce Jej někdy nemohou vidět ani oddaní, kteří zpívají Hare Krišna. Někdy Ho vidíme a jindy ne. Jsou chvíle, kdy Jej nemůžeme vidět, a to je ta potíž - pak vyvstává pochyba.




avrtam jnanam etena
jnanino nitya-vairina
kama-rupena kaunteya
duspurenanalena ca
(Bhagavad-gíta 3.39)
Je vysvětleno, že toto zahalení způsobuje vliv chtíče. Kvůli chtíči, touze vykořisťovat hmotnou energii, atmendriya-priti-vancha — tare bali ‘kama’ (ČČ Ádi-lílá 4.165). Kdy smýšlíme způsobem JÁ a MOJE smysly, a vše je určeno k tomu, aby to sloužilo MNĚ; já mám být král.
Byl jeden starý film, který si stále pamatuji. Jmenoval se Půlnoční kovboj. V tomhle filmu byl muž, který žil ve starém squatu někde na staveništi. Byla to prázdná budova a on byl mrzák. Jmenoval se Ratso, a uprostřed filmu měl sen. V onom snu se ocitl uprostřed pětihvězdičkového hotelu, kouřil, ležel na nějaké nóbl posteli vedle bazénu a u toho mu sloužilo pět dívek. Jedna mu pilovala nehty, druhá masírovala ramena, další nalévala drinky a tak dál. Ratsův sen. Takže si ve svém snění snil o takovém požitku. Je zde taková rozmanitost snění a jeho sen se samozřejmě nikdy nenaplnil (smích).
V hmotném světě je tolik snů, které se nestanou - atmendriya-priti-vancha, protože máme zájem o to, abychom sami sebe dávali do středu. Důsledek je, že jsme zahalení, a pak přicházíme do obtížných situací.
Večerní přednáška, BG 1.1, 19. března 2015, Pretoria, JAR
Původní text v angličtině zde.

sobota 11. dubna 2015

Příjezd do Jižní Afriky, březen 2015

Reportáž od Nicole

Kadamba Kánana Svámí odjel z Amsterdamu ve středu 18. března a do Johannesburgu dorazil další den. Po drsném zimním počasí v Evropě velmi uvítal teplo Jižní Afriky. V den jeho příjezdu do země udělal program v chrámu v Pretorii. Večer začal úžasným kírtanem a poté dal přednášku, ve které po kapitolách shrnul Bhagavad-gítu. Chrám navštívilo mnoho nově příchozích z okolních univerzit a Mahárádž expertně zodpovídal jejich otázky. Poté Mahárádž na noc odjel, aby si po dlouhém letu odpočinul.

V pátek 20. března jel Mahárádž do Newcastelu (menší město ležící zhruba v půli cesty mezi Johannesburgem a Durbanem), aby se zde zúčastnil Ratha Yatry konané další den. Ten den bylo v Newcastelu opravdu spalující horko a oslavy započaly africkým tancem pro potěšení Pána Džagannátha, který předvedla skupina místních středoškoláků. Po tradičním rozbití kokosových ořechů a zahajovací ceremonii pronesl Bhakti Čaitanja Svámí krátkou uvítací řeč. Zmínil, že se nyní s tažením Džagannáthova vozu hlavními ulicemi města Newcastle připojuje k dalším největším světovým městům jako je Londýn nebo Paříž.

Kadamba Kánana Svámí vedl kírtan od začátku průvodu. Předchozí roky vedl průvod obytnou částí města, ale letos poprvé se šlo centrem, kde bylo o mnoho více lidí. A zde začala být Ratha Yatra magickou... Lidé nemohli uvěřit svým očím a nebyli schopní se držet zpátky (???). Mahárádž tančil a zpíval v kírtanu s takovým nadšením, že se zdálo, že přehdil čas (strojek v jeho hodinkách se rozpadl) a každý byl v extázi. Bhakti Narasimha Svámí poté vedl kírtan až do konce průvodu. Festival zakončilo prasádam a lidé mohli přijmout také daršan Pána Džagannátha.

Později se Mahárádž připojil k večernímu programu v Newcastelu. Nyní je zde velice aktivní gurukula a okolo 35 gurukulců předvedlo úžasné představení o zjevení Pána Džagannátha. Zahráli také dvě hry, ve kterých se objevily některé taneční kreace Michaela Jacksona a napodobení místních politiků, které si zejména Bhakti Narasimha Svámí opravdu užil. Kadamba Kánana Svámí byl hodně zaujatý energií, kterou místní oddaní vložili do uspořádání celého festivalu, a řekl, že je to "velmi speciální".

Další den, 22. března, odjel Mahárádž zpátky do Johannesburgu na nedělní program v Midrandu, kde chrámová místnost praskala ve švech. Zatímco venku lilo jako z konve, Mahárádž vedl dlouhý kírtan. Všichni si jej užívali a každému pomohl zapomenout na počasí. Poté dal Mahárádž okouzlující přednášku o tom, jaká máme omezení naší lásky ke Krišnovi, a také o důležitosti služby. Po programu mluvil s oddanými Mahárádž před chrámem a v pondělí 23. března odjel do Durbanu, kde strávil zbytek týdne.

Fotogalerie zde.

Původní text v angličtině zde.

pátek 10. dubna 2015

Pánova ochrana

Lord_CaitanyaKdyž zpíváme Hare Krišna, myslíme si: "Jsem velký bhakti jógí! Co mi májá může udělat." Je tu Pán Čaitanja, který v každém okamžiku blokuje máju na každém kroku a chrání nás. Na každém krůčku naší cesty jsme ochraňováni, jinak bychom poklesli - stokrát nebo tisíckrát za den! Ale osobními zásahy Pána Čaitanji stokrát nebo tisíckrát denně jsme zachráněni! Jenže to nevidíme, takže se s vděčností modlíme k Pánu Čaitanjovi, aby nás zachránil.

Přednáška, září 2009, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 9. dubna 2015

Je Bůh daleko?

Na světě je mnoho lidí, kteří se drží nějakého náboženství a uctívají Boha! Hovoří o důvěrnosti a o sbližování se. Jednou jsem si připravoval seminář na téma modlení, takže jsem hledal různé věci o modlitbě. Podíval jsem se na internet, jestli tam nenajdu něco obecného, a našel jsem citát jednoho křesťanského kněze, který říkal: "Kdykoli se modlím, zjišťuji, jak jsem od Boha daleko..."

Když jsem to četl, přemýšlel jsem, že my to takto nemáme! Kdykoli se modlíme, cítíme se Krišnovi velice blízko! Nikdo z nás, i když nejsme příliš velcí oddaní a i když nemáme moc lásky ke Krišnovi, se od Něj necítíme moc daleko. Krišna je tady! Když tančíme před Pánem, víme, že je přímo tady. V tomto vědomí Krišny je to tedy okamžitě velmi důvěrné! Velice blízký vztah s Krišnou!

Přednáška na Ratha Játře, 5. dubna 2010, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

středa 8. dubna 2015

Česko, březen 2015

Reportáž bhaktin Kláry

Kadamba Kánana Svámí přijel do Prahy v pozdním odpoledni ve čtvrtek 12. března. Z Berlína cestoval vlakem a na nádraží na něj čekalo okolo 25 oddaných, kteří nadšeně zpívali kírtan.

V pátek ráno na přednášce Mahárádž mluvil hlavně o čisté oddané službě. Během dne dával svou společnost některým oddaným během daršanů a večer dal velmi hlubokou a vážnou přednášku. Řekl, že bychom na sobě měli pracovat, abychom se stali lepšími lidmi, a že se musíme CHTÍT změnit - není to automatické. Dále pokračoval, že rozvinout vlastnosti oddaného a stát se čistými oddanými je naší povinností a vše, co nám brání v dosažení tohoto cíle, máme ze svých životů vykopnout.

Další den ráno byla přednáška o projevování úcty všem živým bytostem, o tom, jak být kreativní v rozdávání milosti a o tom, jak každý z nás musí být opravdovým dobrodincem. Odpoledne jel Mahárádž do Harinám Mandiru, kde vedl opravdu extatický kírtan a dal další velmi inspirující přednášku. Mluvil o transcendentální lodi, která nyní kotví v Praze, a kterou bychom si neměli nechat odplout. Také bychom neměli příliš dlouho otálet s kupováním lístků, protože jich není dost pro všechny a nevíme, kolik máme ještě času. Chrámová místnost byla úplně nacpaná, takže někteří oddaní museli stát dokonce až na chodbě, ale duchovní atmosféra byla úžasná.

Neděle byla posledním dnem Mahárádžovy návštěvy, který začal - stejně jako i předchozí dny - zpíváním sladkého kírtanu na mangala árati. Poté hovořil o 64 aspektech oddané služby, že bychom měli být ohledně služby dychtiví a že esencí není lidi přesvědčit, ale ve službě je zaměstnat. Znovu také zmínil naši kreativitu. Kírtan na nedělním programu byl ohromný a zajisté potěšil Božstva Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandra, která byla velice krásně a luxusně oblečena. Během odpolední přednášky se Mahárádž dotkl téměř všech kapitol Bhagavad-gíty a inspiroval posluchače k jejímu čtení a ty, kteří ji ještě neměli zakoupenou, aby si ji pořídili. Ihned po přednášce Mahárádž odjel do Lipska.

V Lipsku zůstal v domě Mahibhárty prabhua a jeho ženy Jany další dvě noci. V pondělí odpoledne se zúčastnil veřejného programu v novém lipském chrámu. V úterý brzy ráno odjel do Amsterdamu, odkud ve středu 18. března odletěl do Jižní Afriky.

Jako obvykle bylo úžasné strávit s Mahárádžem nějaký ten čas a opět se nemůžeme dočkat jeho společnosti, hlubokých výkladů písem a smyslu pro humor během jeho další návštěvy, která by měla být na českém letním táboře na začátku července.

Všechna sláva Jeho Svatosti Kadambovi Kánanovi Svámímu!

Fotogalerie zde.

Původní text v angličtině zde.

úterý 7. dubna 2015

Skutečná svoboda

Co doopravdy potřebujeme? V Bhagavad-gítě je oslavována kvalita jednoduchosti. Když člověk dokáže být jednoduchý, pak má veškeré bohatství. A ten, kdo není jednoduchý, vede pekelný život. Když jste jednoduší, co potřebujete?! Pak je to jednoduché... žádné starosti, žádná úzkost… Ale když máte hodně potřeb, nemáte žádný klid a odpočinek.

Takže jsem se věnoval této jednoduchosti - na březích Gangy nebo v Himalájích a na ostatních místech. Tam jsem si ve skutečnosti uvědomil, že jednoduchost je klíčem ke svobodě. Když dovedeme být jednoduší, pak jsme svobodní.

Co potom ale s tou svobodou uděláme? To byla další otázka… Co teď?

Pak přišly mantry, jež vyplnily onu prázdnotu. To dalo všemu smysl. Oproštění se od zapletení je jedna věc, ale skutečně se zaplést s něčím, co milujete, být zapletený, protože to milujete, to je něco jiného!

Přednáška v Matchless Gifts, 16. ledna 2015, UK

Původní text v angličtině zde.

pondělí 6. dubna 2015

Pomoct si sám?

Před dlouhou dobou jsem žil ve Vrindávanu. Ve vesnických oblastech bylo někdy zdravotnické vybavení horší než nemoc. Jednou jsem byl v nemocnici a lékaři nade mnou bojovali - jeden říkal, že to je malárie, a druhý, že břišní tyfus!

No skvělé, já jsem si myslel, že to byla malárie. Musel jsem si sám koupit léky, takže jsem někoho poslal, aby mi nějaké na malárii koupil, a ten doktor, který říkal, že mám tyfus, mi řekl: "Zemřeš!"

Nějak jsem to však přežil a dostal se z nemocnice. V chrámu jsme mívali knihu s názvem Kde není lékař. Byla velice dobrá a hodně populární, všichni ji četli - já také. A když jsem ji četl, myslel jsem si: "Ano, tohle mám. Ano, mám břišní tyfus. Jo, taky mám malárii a černý kašel jakbysmet!"

U každé stránky, kterou jste četli, jste si mysleli: "Ano, tohle mám. Tyhle symptomy mám taky!"

Byla to superzajímavá kniha a můžete ji najít i na internetu, ale lékaře to úplně nenahrazuje, to vám můžu říct. Je lepší jít k dobrému specialistovi a nechat jeho zjistit, co vám je. A stejně tak když chcete porozumět Bhagavad-gítě, musíte to obdržet od realizované duše! Proto zde vedle Gíty musí být také guru nebo guru parampara - guruové rozdílných úrovní a učení. Musí zde být učitelé. Sám sobě doktorem - hodně štěstí, můžete si uříznout nohu a myslet si, že je to dobrý nápad!

Přednáška, 18. května 2012, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

neděle 5. dubna 2015

Švédsko, březen 2015


Z Majápuru cestoval Kadamba Kánana Svámí do Evropy. Nejprve strávil několik dní v Heidelbergu v Německu a poté odjel do Švédska. Mahárádž přijel do Stockholmu 4. března na dlouhé oslavy dne zjevení Šrí Čaitanji Maháprabhua. Pobýval v Novém Rádhákundu, severoevropském BBT centru, které je domovem Šrí Šrí Gandharvika Giridhárí Božstev. Zde dával Mahárádž také ranní přednášky. Každý večer dělal program ve stockholmském Hare Krišna centru. Ze Švédska odjel na několik do Berlína a odtamtud poté do České republiky.

Původní text v angličtině, přednášky a kírtany ke stažení zde.

sobota 4. dubna 2015

Méně frekventovaná cesta

Mám rád přirovnání přijetí zasvěcovacích slibů k situaci, kdy ti adepti sedí v malých lodičkách v oceánu a my se nyní připravujeme k vyplutí.

Takže nakládáme loďky; říkáme: "Tady je tvůj návod. Tady máš pohotovostní balíček. Cokoliv, co potřebuješ, je v téhle malé loďce." Ujišťujeme se, že v ní vše máme a víme, jak to všechno použít. O tom je v podstatě tohle mluvení.

A potom v jednu chvíli, když je vše krásné a poklidné, a kvůli monotónnímu hlasu přednášejícího, mysl začne přecházet do výchozího nastavení (smích). Najednou pustíme tu svou malou loď k vodě! A pak jste ve vlnách sami. Je to vzrušující, to rozhodně! Je to dobrodružné, to nepochybně ano! Vyžaduje to odvahu. Je to méně frekventovaná cesta, jak říkají - ne tolik lidí jde touto cestou...

Zasvěcovací přednáška, 26. prosince 2014, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 3. dubna 2015

Majápur, únor 2015

Reportáž od Ter Kadamby dáse

Letos jsme měli v Majápuru znovu velkou čest mít četnou společnost Jeho Svatosti Kadamby Kánany Svámího (14. - 27. února). Struktura managementu Majápuru se přeměňuje, z chrámu na město, a Maharáj bude hrát v této přeměně centrální úlohu. To znamená, že bude trávit v Majápuru zhruba tři měsíce ročně a během této doby zde bude velmi zaměstnaný.

Zdánlivě nekonečná řada schůzek zabrala většinu jeho času, avšak naštěstí pro nás byl také velice odhodlaný udělat si čas i na večerní kírtany, domácí programy, parikramy a podobně. Říká: "To je to, co mě udržuje v duševním zdraví!" Všichni oddaní v Majápuru velmi oceňují Mahárádžovu přítomnost. Byl jsem poctěn příležitostí organizovat Maharádžovy daršany a informovat oddané o tom, co Maharádž dělá.

Mahárádžova služba pro Majápurský institut - Bhakti Šástri kurz - je také učit Nektar oddanosti. Někteří ze studentů mi nezávisle na sobě tajně řekli, že Mahárádž je jejich nejoblíbenějším učitelem. A i letos byl jedním z nejvýznačnějších kírtaníyas každoroční majápurské Kírtan Mely. Jak už jsme zvyklí, jeho obchodní značka zapálených kírtanů davy oddaných úplně ovládla. Jeden večer pokračoval s kírtanem až do půl jedenácté a skončil jen proto, že organizátoři byli unavení. "Já bych mohl snadno pokračovat ještě další hodinu," řekl potom Mahárádž. A to to bylo po dni plném schůzek s GBC a majápurským managementem... Jedna skupina oddaných, kteří pobývali v Navadvípu, mě kontaktovala, abych zjistil Mahárádžův rozvrh během Kírtan Mely. Vůbec se nezajímali o žádné jiné kírtaníyas. Až když dostali informaci, kdy vede kírtan Kadamba Kánana Svámí, věděli přesně, kdy přijet.

Díky tomu, že jsem měl příležitost být Mahárádžovi blíže po delší dobu oceňuji mnohem více to, co dělá. Úroveň odevzdání misi Šríly Prabhupády je úžasná a jeho osobní odříkání a regulace jsou neuvěřitelné. Ale co mě vždycky dostane je, že stejně jako Šrí Majápur Dhám má vždycky také Kadamba Kánana Svámí nějakou extra milost. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč ho Šrí Šrí Panča-tattva, Šrí Šrí Rádha Mádhava a Šrí Nrsimhadév pořád tolik drží poblíž...

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 2. dubna 2015

Drahokam vaišnavské společnosti 1/2

Proces vědomí Krišny funguje na základě společnosti vaišnavů. Jsme jednoduše příjemci jejich milosti. Takže mnoho vaišnavů hraje významnou roli také v mém životě. Ve Vrindávanu ke mně byli oddaní velice laskaví a milostiví a chtěli, abych tam zůstal. Okamžitě mě oblékli do devocionálního oblečení, oholili mi hlavu a řekli: "Tanči!" Ale já na to: "Nemůžu jen tak tančit! Tančím jen když cítím, že chci tančit!"
"Ne, musíš tančit, protože v Nektaru oddanosti je řečeno, že tančit musíš."

středa 1. dubna 2015

Amsterdam, únor 2015

Reportáž od Jay Nitáie dáse

Po festivalu Ráhádéš Mellows (24. - 25. ledna) zůstal Kadamba Kánana Svámí dva týdny v Amsterdamu. Když přijel z Rádhádéše, pořád se ještě zotavoval od bolesti zad a krku, které mu začaly už v Anglii, ale plně se rozvinuly až v Rádhádéši. Tam musel mít kvůli bolesti záda pořád rovně a špatně se mu pohybovalo a spalo.

Na Nitjánanda Trajodaší (1. února) vedl Mahárádž v Amsterdamu skoro dvouhodinový extatický kírtan a dal úžasnou přednášku v holandštině, kdy vysvětloval slávu a zábavy Pána Nitjánandy. Následující neděli znovu vedl kírtan a bylo pro něj těžké skončit s opěvováním slávy Krišny. Po hodině a půl kírtanu začala přednáška.

Během svého pobytu v Amsterdamu Mahárádž nedělal žádné další programy. Byl zaneprázdněn přípravami prezentace o Master Planu v Majápuru pro GBC. Jeho hlavními činnostmi tedy bylo uzdravit se se zády, kancelářská práce a povzbuzování oddaných.

Než Kadamba Kánana Svámí z Amsterdamu odjel na jeden den do Německa, kde udělal program ve Weimaru, byl ještě program u Uddhavy a Višákhy doma. Znovu nemohl přestat se zpíváním, jak byl pohroužený ve sladkosti svatého jména během skvělého kírtanu. 14. února potom Mahárádž z Evropy odletěl do Majápuru.

Původní text v angličtině zde.