středa 31. srpna 2016

Pán Balarám, nositel pluhu

Balarám nese pluh a Krišna flétnu. Je řečeno, že Balarám orá srdeční pole, čímž ho připravuje k zasetí semínek bhakti. A srdce je připravováno skrze služebnický postoj. Následováním ve šlépějích Balarámy, v náladě služby, se člověk stává způsobilým obdržet Krišnovu milost.

V sedmém zpěvu Bhágavatamu je vysvětleno, že Balarám připravuje srdce, a Ačutya, Krišna, potom dává milost. Ačutya znamená "neomylný, spolehlivý" nebo "ten, kdo si nikdy nezapomene všimnout i té nejmenší služby". Balarám zaměstnává živé bytosti ve službě Krišnovi a Krišna vidí sebemenší službu a oceňuje ji. Dnes je pro nás významný den, protože to je den, kdy se modlíme o duchovní sílu sloužit Krišnovi, a proto je to jeden z nejlepších dní v roce!

Šrímad Bhágavatam 10.1.8, 10. srpna 2014, Balaráma Džajantí, Česká republika

Původní text v angličtině zde.


úterý 30. srpna 2016

Blízký našemu srdci

Vesmírná podoba Nejvyššího Pána je příliš veliká. Šríla Prabhupáda říkal: "Jak Ho můžete oblékat? Kde vezmete všechno to oblečení?"
Takže to je problém, ale pokud tu je Krišna, nejúžasnější věcí je, že jako Nejvyšší Osobnost Božství se zjevuje v lidské podobě a stává se pak velmi dostupným. Také jedná lidským způsobem, takže Jeho povaha je blízká naší povaze, a tak je blízký našemu srdci.

Kdyby měl Bůh úplně odlišnou povahu, než máme my, jak bych Mu potom mohl porozumět? Jak bych Ho mohl docenit? Ale protože je tak blízký, můžeme k Němu rozvinout lásku a citové pouto.

Šrímad Bhágavatam 2.3.8, 3. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

neděle 28. srpna 2016

Tolik náboženství ve světě... Proč?

Je to kvůli vzpurnosti, že nechceme přijmout vědomí Krišny takové, jaké je. To je ten problém, a my potom říkáme:
"Takže... změnil jsem své náboženství. Ve skutečnosti jsem si po dlouhé době uvědomil, že vědomí Krišny nebylo to pravé. Zpočátku jsem měl plnou víru, jenže postupem času jsem viděl, že lidé doopravdy nežijí podle těch standardů. Viděl jsem, že to je velká fraška a teď uctívám Durgu nebo chodím každý den do kostela. Jsem velice šťastný! Tak šťastný... Jo, šťastný, protože teď si mohu dělat cokoli. Už nemusím následovat ta samá pravidla. Prostě jsem se vzdal vědomí Krišny a přijal jsem jinou filozofii s jednoduššími standardy. Skvělé. Pak se nemusím cítit provinile, že jsem se neodevzdal."

"A proč je na světě tolik náboženství, svámídží?" Aby si lidé mohli ospravedlnit své materiální touhy ve jménu víry. Proto je na světě tolik různých vyznání. Lidé tak mohou uspokojovat různé materiální touhy a na povrch jen dát hezkou náboženskou sladkou polevu a smýšlet o sobě v dobrém. "Sníst tohle zvíře je plně v pořádku, to je naše vyznání. Každé Vánoce je součástí našeho náboženství užít si krocany!" Takže takto - ospravedlňování, to je skutečná pravda. Když se na to skutečně podíváte, to je to, co říká Šrímad Bhágavatam:

dharmaḥ projjhita-kaitavo ’tra paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ
vedyaṁ vāstavam atra vastu śivadaṁ tāpa-trayonmūlanam
śrīmad-bhāgavate mahā-muni-kṛte kiṁ vā parair īśvaraḥ
sadyo hṛdy avarudhyate ’tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhis tat-kṣaṇāt
(Šrímad Bhágavatam, 1.1.2)

Mluví o všech těchto druzích dharmah, o všech těchto podvodných náboženstvích, která se jen zaměřují na naplňování hmotných tužeb. A je to všude na světě. Všude na světě!

Šrímad Bhágavatam 2.3.8, 3. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pátek 26. srpna 2016

Skutečný chrám v srdci


Nedávno jsem četl určité citáty Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura, a tak jsou stále čerstvé v mé mysli a dnes přicházejí. Popisoval, (Šríla Bhaktisiddhánta), jak jeden jeho žák utratil veškeré své celoživotní úspory k vybudování překrásného chrámu v Kalkatě. Poté Šríla Bhaktisiddhánta pokračoval: „Ano, tento chrám postavený z cementových cihel není skutečným chrámem. Ten skutečný chrám musíme postavit v srdci.“

Ze srdce musíme udělat skutečný chrám, a poté řekl, že k tomu, aby toho bylo dosaženo, musí být napsáno mnoho knih. A Prabhupáda to udělal! Bylo napsáno mnoho knih a nyní je samozřejmě mnoho knih rozdáváno, protože toto poznání Bhágavaty, toto poznání Bhagavána, jak sloužit Nejvyššímu Pánu, musí být šířeno po celém světě.

Kadamba Kána Svámí, 13. března 2013, Majápur, Indie, ŠB 4.30.17

Původní článek v angličtině zde.

středa 24. srpna 2016

Sloužit vstříc úspěchu


Nejsme svobodní; nemáme svobodu žít život, jaký chceme.

prakrteh kriyamanani, gunaih karmani sarvasah (Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za vykonavatele činností, které ve skutečnosti provádějí tři kvality hmotné přírody. Bhagavad-gítá 3.27)

Spíše je tu posvátné písmo, a toto písmo zkrátka jde s námi, přestože máme tolik tužeb. "Já chci tohle, já chci tamto. Chci být tady, chci být támhle. Chci dělat všechny tyhle věci." Ale nakonec písmo určí, co je nám dovoleno dělat a co ne, kdy budeme úspěšní a kdy přijde nezdar. Časem si to začneme uvědomovat více a více, protože postupem času vidíme v tolika situacích, že jsme chtěli určité věci, ale ony vůbec nejsou pod naší kontrolou. prakrteh kriyamanani gunaih karmani sarvasah. Všechny jsou kontrolovány hmotnou energií, jednoduše okolnostmi.

Někdy jsme úspěšní a jsme překvapení. Bylo to něco velmi obtížného a ono to zafungovalo; každý pak řekne: "Teda, udělal jsi to velice zručně."

Ale pravdou ve skutečnosti je, že se to prostě jaksi stalo, jen se to tak přihodilo a povedlo se to. Jindy pracujete velmi tvrdě, víte, že pracujete tak tvrdě, a ono to nějak nechce fungovat. "To nemá logiku! Dělal jsem to stokrát a stokrát to fungovalo. Teď to prostě nefunguje. Proč?!" Takže takhle jsme v hmotném světě závislí na aranžmánech Krišny, a On nám poskytuje věci skrze materiální energii.

Duchovní život je jiný. V duchovním životě si můžete být jistí. V hmotném životě si jistí nejste nikdy. Nikdy nevíte, nemůžete si být jisti ničím, ale v duchovním životě si můžete být skutečně jisti. Výsledek je zaručen; je to jisté. Když se zapojíte do oddané služby, úspěch se dostaví.

"etavaj janma-saphalyam" (ČČ Ádi-líla 9.24) pokud chcete učinit tento život úspěšným. "dehinam iha dehishu," (ČČ Ádi-líla 9.24) zatímco jsme teď v tomto těle, použijme ho ve službě Krišnovi. Pak to jistě bude úspěšné. To je nařízení písem.

Šrímad Bhágavatam 2.7.52, 20. března 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 22. srpna 2016

Kořeny našeho sankírtanového hnutí

Zpíváme ty mantry každý den, když nabízíme bhogu. Zpíváme mantry oslavující Pána Čaitanju, který rozdává Krišna prému. Potom zpíváme mantru:

namo brahmanya-
devaya go-

brahmana-

hitaya ca jagad-

dhitaya
krishnaya govindaya
namo namaha


Ale proč tuto mantru? Je to proto, že je to pěkná mantra? „Tak ať máme nějakou mantru pro nabízení bhogy. Podívejme se a vyberme jednu pěknou. Jednu znám, namo brahmanya-devaya..“

Ne, je to proto, že tato mantra je středem v zábavách Pána Čaitanji. Advaita áčárja byl první, kdo rozpoznal Nimaie pandita jako Nejvyššího Pána. Nimai přišel do jeho domu a náhle mu Advaita áčárja porozuměl a řekl: „Nyní vím, kdo jsi. Teď už mi více neutečeš.“

A posadil Nimaie a začal mu nabízet árati. Jak mu nabízel árati, neustále zpíval: „Namo brahmanya-devaya go-brahmana-hitaya ca jagad-dhitaya krishnaya govindaya namo namaha.“

A pokračoval v opakování stokrát. Tato mantra nastolila Čaitanju Maháprabhua jako Nejvyššího Pána! Tato mantra musí být zpívaná, abychom viděli, že vše je plné významů. Vše je vztaženo k Pánu Čaitanjovi. Tam jsou kořeny našeho sankírtanového hnutí. A pak máme další kořeny ve Šrímad Bhágavatamu a v Pánu Brahmovi. Ale sankírtanová mise v podobě, kde se hlavně zpívá svaté jméno, začala se Šrí Čaitanjou Maháprabhuem.

Kadamba Kánana Svámí, 27. února 2013, Vrindávan, Indie, Čaitanja Čaritámrita seminář 2

Původní článek v angličtině zde.

pátek 19. srpna 2016

Dohoda o falešném sentimentu

Když se odvrátíme od Krišny, vstoupíme do nekonečných materiálních vztahů; milionů vztahů. Začíná to už když jsme dítě - tato hračka, tamta hračka, všechny tyhle věci. "Můj dům. Moje máma je můj otrok!" Když jste dítě, vesmír se točí okolo vás, tak to je. Pokud věci nejsou přesně tak, jak chcete, křičíte a brečíte. Dožadujete se toho. To je sobectví, sebestřednost!

Když jsme dospělí, sebestřednost není o nic menší; je přesně stejná, jen jsme ohledně ní trošku rafinovanější. Takže se skrýváme za nějakou velkorysost. "Mohu ti pomoct?" A přitom nesnášíte pomáhání ostatním lidem. Já ti pomáhám, takže ty jsi povinen pomoct mně, když tě potřebuji, protože jsem zjistil, že v časech potíží jsou nějací lidé potřeba. A proto: "Ó, jak se máš? Cítíš se dobře? Zlepšilo se tvé nachlazení?"

Takže příště, když jsem nachlazený, řeknete: "Ó, Maháráji, vám není dobře?" A tímto způsobem máme jakousi dohodu. Když já na to: "Ó, bolí vás zuby? Je to špatné?"

"Ano, velmi nepříjemné. Auuu... auuu. Ó Bože, tohle utrpení je opravdu moc, ale cítím se o tolik lépe - někdo chápe mé utrpení."

Tímto způsobem máme dohodu o podpoře vzájemného naříkání. Lamentování, naříkání... soucítění, pochopení! Pak je tu obrat k mému bědování, nářku, a ty mi dáš své pochopení a soucit. To se nazývá láskou... Co mohu říct: falešný sentiment!

Pravda je taková, že jsme hříšné krysy. Pravdou je, že jsme sobečtí, bezcitní tvorové a zasluhujeme si takové nachlazení neustále. Máte štěstí, že z toho vyváznete lacino. Ty zločinče, dostal jsi maličkou reakci za strkání svého nosu do věcí, do kterých ti nic není. Tak skrze ten nos musíš trpět. Takhle to celé je. Trpíme proto, že jsme tvrdohlavě hříšní. Tohle je ta pravda!

Šrímad Bhágavatam 2.3.8, 3. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 18. srpna 2016

První dojem


V oceánu chyb je svaté jméno pronikající. Padma Purána říká abhinnatvan nama naminah - není odlišné od Krišny. Bhajaniya guna vasista - když svaté jméno proniká, lidé si zacpávají uši. Nechtějí naslouchat a ucpávají si uši, a tak zpíváme hlasitěji. Takto nějakým způsobem proniká.

Nechtěl jsem naslouchat svatému jménu. Viděl jsem oddané a vypadali jako emblém náboženského fanatismu. Nikdy předtím jsem nic tomu podobného neviděl. Hare Krišna Hare Krišna, Krišna Krišna Hare Hare, Hare Ráma Hare Ráma, Ráma Ráma Hare Hare. Brahmačáríni si mysleli, že jsou zapálení, ale mně připadali jako naprostí extrémisté. A tak jsem zůstal stranou, stranou od Hare Krišna. Později jsem měl přítelkyni, a ta měla psa, který se jmenoval Krišna. (smích) Svaté jméno proniklo, já jsem byl v noci venku a pes se nechtěl vrátit, a tak jsem na něj volal: "Krišno!" Každou noc jsem kolem bloku začínal harinám! (smích) Pán Čaitanja je všude, všude vstupuje do našich životů a dělá aranžmány pro své oddané.

Kadamba Kánana Svámí, 13. března 2013, Majápur, Indie, ŠB 4.30.17

Původní článek v angličtině zde.

neděle 14. srpna 2016

Muži nemají ani ponětí, co znamená manželství

část pátá


Dnes muži, a speciálně západní muži, nemají ani ponětí co znamená manželství. Oni si myslí, že manželství je partnerství, kde se muž a žena vzájemně přitahují, jsou spolu a snaží se spolu být šťastní. Tohle si myslí, že je manželství. Ale ve védském modelu manželství znamená, že muž dívku vede, že se o ni úplně postará. A to je to, co dívky chtějí. A ony se pak cítí ochráněny a jsou šťastné, že je o ně postaráno. Ale ten muž o tom takhle nikdy nepřemýšlel. „Vždyť se o sebe docela dobře starala ještě předtím, než jsme se setkali, tak proč bych se o ni měl takhle nyní postarat?“ On to nechápe. „Proč bych pro všechno na světě měl nad ní převzít starost? Proč?“ Ale tímto způsobem je to navrženo.

pátek 12. srpna 2016

Milostivý ke všem

Otázka: Má Krišna náklonnost jen k čistým oddaným?

A všechny ostatní prostě Krišna nechá shnít (smích)? Nezní to trochu extrémně? Spíš jsem zjistil, že ještě dlouho před tím, než jsem přišel k vědomí Krišny, byl Krišna také v mém životě. Nebylo to tak, že začal být najednou aktivní právě od toho dne, kdy jsem se připojil k Hare Krišna hnutí. Krišna tam byl i předtím a dělal různé druhy věcí.

Vyprávěl jsem o tom spousty příběhů. Jeden je, že jsem měl psa, který se jmenoval Krišna. To byla milost. Bylo to požehnání v mém životě. Na začátku mé krišnavědomé cesty jsem měl těžké chvíle a zkoušel jsem několikrát odejít. Jednou jsem opustil chrám a šel jsem do kina. Šel jsem na ten film a v tom filmu potom najednou byli oddaní (smích). Říkal jsem si: "Dejte mi pokoj!" Ale něco bylo špatně, tilak byl špatně, na tom nose nebyl lísteček. A já na to: "Co to má znamenat? To není skutečné, to je imitace!" Pak šli tihle falešní oddaní do baru a potom si nějaké dívky sedly na jejich klín a řekly: "Je dobré dát si po náročném dni v práci drink!" Při pohledu na tohle jsem byl tak naštvaný...

Naopak mě to ale zachránilo. Dokonce i tehdy jsem mohl vidět, že tam Krišna byl a nějak zasáhl do mého pokusu odvrátit se od Něj. Nějak udělal aranžmán, že během toho, co jsem se od Něj snažil odvrátit, tam znovu byl. Měli bychom tedy vědět, že Krišna je v životě každého.

Dělá dvě věci. Je upadrsta, svědek, ale je také anumanta, ten, kdo dává anumiti - svolení. Jako anumanta někdy Krišna povolení dává a někdy nedává, ale stále do určité míry aktivně existuje v životě každého. Když však jde o čistého oddaného, je Krišna velmi blízko a velmi důvěrný, stejně jako Prabhupáda zjistil, že byl zcela odkázán na Krišnu a On tam byl, pomáhaje mu všemi možnými způsoby. Takto se to dělo!

Prabhupáda říkával: "Když chci vědět, co Krišna chce, prostě se Ho zeptám." Prabhupáda měl tuto schopnost se Krišny prostě zeptat. Jeden profesor Prabhupádu obvinil, že je dogmatický, a Prabhupáda na to řekl: "Proč tak dogmaticky říká, že Krišna není Bůh, když Ho neviděl?" Prabhupáda tedy Krišnu viděl přímo. Mohl se na Něj spoléhat každým okamžikem, když si to přál. Krišna byl tak dostupný... To je to, co se děje s čistým oddaným, je to na jiné úrovni. A někdy Krišna zasahuje do života dokonce i podmíněných duší. Krišna dává milost úplně všem.

Přednáška na Ratha Yatře, 27. března 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde

středa 10. srpna 2016

Nepochopitelná karma

Karma aranžuje ohromující věci – překvapivé, nepochopitelné věci. Jak k tomu všemu mohlo dojít? Je tu jeden karmický příběh o muži, který šel ve Španělsku šnorchlovat – daleko na oceán se svými ploutvemi. A taky tam hořel les a jedna z těch velkých helikoptér s těmi nádržemi na vodu ho do ní nabrala a hodila ho do ohně. Později jsem četl v článku, který vyšel v novinách, že toho muže identifikovali a ukázalo se, že vlastnil humří restauraci. Jen se podívejte, fungující karma! Humry také házejí živé do vařící vody. A on byl také zaživa hozen do ohně. Karma! Karma nás dostihuje tolika způsoby.

Takže ano, vidíme, jak se to děje ve světě, ale když se to stává nám, je to obtížnější. Pak je mnohem těžší to přijmout. „Jak je to možné, chci říct… tohle je opravdu příliš! Jak se mi tohle všechno jen mohlo stát? A to je jen…

Takže postupně, jak se ustalujeme v transcendentálním poznání, získáváme sílu. Sílu tolerovat materiální energii a jednat s ní jinak: „Uf, to je fakt moc!“ A jsme přemoženi. Ale toho, kdo je dobře situován v transcendentálním poznání, to určitým způsobem posiluje a rozvíjí si tím jakýsi odstup. Víme, že když se věci nedaří, je to: „Oh, dobrá, to se v materiální energii stává. Nemůžeme to brát tak vážně.“ A když něco v tomto světě dospěje ke svému konci, pak je to také život. Takže to ve skutečnosti všechno začíná být mnohem relativnější; všechny velké věci, co se ve světě dějí, a také velké úspěchy, ty také budou relativnější. Tak postupně člověk začne vidět, že to není tak důležité. To pravé, co je opravdu důležité, je náš duchovní pokrok.

Šrímad Bhágavatam 2.7.52, 20. března 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 8. srpna 2016

Nesobecká touha

Každý oddaný si samozřejmě přeje vidět Krišnu a touha vidět Krišnu není plodonosná. Můžete říct: "No, nejlepší úroveň čisté oddanosti je být oproštěn od sobecké touhy. Není tedy sobecké, když chceme vidět Krišnu? Není to o naší touze místo vyššího principu uspokojení Krišnovy touhy?"

Ano, ale přesto si každý oddaný ve svém srdci přeje být s Krišnou, vidět Krišnu. Protože tak jsme navrženi, tak jsme stvořeni. Usilujeme o potěšení, to nemůžeme zastavit. Přirozené postavení živé bytosti je popsáno ve Vedanta Sutře (1.1.12) jako ānandamayo ‘bhyāsāt neboli hledající potěšení.

Tento prvek, že hledáme potěšení, je tedy něco, co nemůžeme jen tak odstranit z naší povahy, a proto proces, který nás popírá, je umělý proces a nemůže být udržen. Vidíme tedy, že impersonalismus a budhismus jsou dva procesy založené na negaci, procesy založené na popírání touhy, popírání potěšení. V těchto dvou směrech člověk musí v podstatě odepsat celý hmotný svět, zatímco v Bhágavatamu nacházíme, že krásu tohoto světa lze považovat za úsměv Krišny.

Úsměv lze považovat za "uvítání". Takže krása v tomto světě je Krišnův laskavý úsměv. To je pěkné, takže potom nemusíme rozvíjet tuto náladu, kdy celý hmotný svět odepisujeme, kdy cokoliv, co vidíme v tomto světě pěkného, nemůžeme ocenit. Můžeme to ocenit a vidět, že za tím vším je Krišna. Když vidíme nějaké hezké ptáky, ne že bychom se jimi chtěli stát, ale můžeme vidět, že v tomto světě je krása, protože odráží dokonce ještě větší krásu duchovního světa. A že veškerá estetika tohoto světa nás zve do vyššího světa krásy a estetiky...

Přednáška na Kirtan Academy 2, 13. ledna 2014, Majápur, Indie

Původní text v angličtině zde.

sobota 6. srpna 2016

Překonat své špatné zvyky

trasto ‘smy ahaḿ kṛpaṇa-vatsala duḥsahogra-
saḿsāra-cakra-kadanād grasatāḿ praṇītaḥ
baddhaḥ sva-karmabhir uśattama te ‘ńghri-mūlaḿ
prīto ‘pavarga-śaraṇaḿ hvayase kadā nu

(Šrímad Bhágavatam 7.9.16)

Ó mocný, nepřekonatelný Pane, který jsi tak laskavý k pokleslým duším, za své vlastní činnosti jsem se dostal do společnosti démonů, a nyní se proto hrozím podmínek, ve kterých v tomto hmotném světě musím žít. Kdy jen nastane ta chvíle a ty mě zavoláš do útočiště u svých lotosových nohou, jež jsou konečným cílem skýtajícím vysvobození z podmíněného života?

V tomto verši se Prahlád neprezentuje jako osvobozená duše. Vzpomíná, jak se kvůli svým předchozím bezbožným činnostem narodil v rodině démonů, a proto si myslí, že nepřijímá plně útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství. Je pravda, že ze svého dětství máme mnoho špatných zvyků a není snadné se jich vzdát. Stále nás ovlivňují. Nebyli jsme od narození podporováni rodiči, kteří by byli čistými oddanými. Spíš jsme byli tlačeni materialistickými lidmi, kteří byli sami zmateni co se týká cíle života, a kteří nám řekli tolik věcí, které byly špatně. Nyní musíme své špatné zvyky překonat.

Jeden z mých žáků, jenž byl tak trochu básník, řekl: "Když jdu do domu svých rodičů, jdu do muzea svých starých zvyků." Říkal jsem si, že to je docela dobré. Protože jakmile tam jste, jste zpátky ve své staré identitě. Rodiče vám také říkají vaším starým jménem a jste ve svém starém pokoji. Když zůstanete příliš dlouho, zpátky do toho sklouznete. Mysl prostě sklouzne zpátky. Muzeum našich starých zvyků... A ony umírají tvrdě, ale my je musíme zlomit. Šríla Bhaktivinód Thákur poukazuje na to, že všechny tyto věci, které nám byly drahé, musíme překonat, abychom byli schopni přijmout vědomí Krišny. A vidíme to na příkladu Prahláda, jenž přijímá velmi transcendentální postavení. My tedy také musíme změnit svůj život a udělat ho příznivějším pro vědomí Krišny.

Seminář, Šrímad Bhágavatam 5.18.8, 2. května 2015, Simhačalam, Německo

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 4. srpna 2016

Výmluvy, výmluvy!


Mám takový komiks, který na prvním obrázku ukazuje dítě, právě narozené mimino, a popisek říká: "Příliš mladý." Další obrázek ukazuje zamilovaný pár, jdoucí ruku v ruce, za nimi úplněk..."Příliš zamilovaní." Na další ilustraci je rodina, několik dětí, však to znáte - tašky s nákupy. On má telefon, mobil, vrtačku a šroubovák. Mají tam šest rukou, jsou "Příliš zaneprázdnění." Na dalším obrázku je starý muž, smrt: "Příliš starý." Poslední obrázek je kříž na hrobě: "Příliš pozdě."

Takže v každé fázi života máme nějakou výmluvu. Vždy máme výmluvu. Takže teď můžete říct: "Vždycky jsem si myslel, že zpívání Hare Krišna bylo velmi obtížné a nyní mám perfektní výmluvu - děti! Jsem tak šťastný, že mám děti, protože už nemusím zpívat Hare Krišna. Je to úleva, pravda, protože teď mám velmi dobré argumenty, proč nezpívat."

středa 3. srpna 2016

Od dnešního dne...

Existují oddaní, kteří žijí v chrámu a vztahují se k okolnímu světu, a pak existují oddaní, kteří žijí ve vnějším světě a vztahují se k chrámu. Obě tyto situace jsou přijatelné, ale v obou případech musí člověk věnovat svůj život "cent percent" (stoprocentně) Krišnovi!

Není to jen záležitost odhodlání, nemůžeme jednoduše říct: "Od dnešního dne si budu "cent percent" vědomý Krišny..." Takto to nefunguje. Není to jen o rozhodnutí, ale také je to věcí kultivace. Je to otázka vážné kultivace. Člověk se může rozhodnout: "Od dnešního dne budu vážněji kultivovat své vědomí Krišny!" To udělat můžeme. Můžeme učinit více aranžmánů, abychom si připomínali Krišnu - naslouchat více popisům Krišny, více zpívat a více chantovat. Můžeme dělat spoustu věcí, abychom vzpomínali na Krišnu podle naší chuti a dle předepsaných pravidel.

Přednáška, 2008, Amsterdam, Holandsko

Původní text v angličtině zde.

pondělí 1. srpna 2016

"Pár vyhrajete, pár prohrajete!" aneb nevěnujme tolik energie sexu

Mnoho z vás debatovalo o mém zdraví, které mi ukládá nějaká další omezení. Co mohu říct? Musím začít přemýšlet o tom, že půjdu pomalu - jaká to nudná věc, ale co se dá dělat? Omezený! Guru je omezený, ale nakonec, na konci dne, je míček zpátky na vašem kurtu. Může být zpátky a zase vepředu, ale nakonec je u vás. Já budu hrát, není problém, ten míček se k vám mnohokrát vrátí, ale nakonec je jen na vašem kurtu a nikde jinde, a pak je na vás, co s tím uděláte...

Jak se říká v dobrém americkém slangu: "Pár vyhrajete, pár prohrajete." Já opravdu všem přeji jen to nejlepší, ale realita je: "Pár vyhrajete, pár prohrajete." Někteří lidé to vezmou a někteří ne a někdy je skutečně smutné vidět, jak lidé zahazují příležitost. Prosím, PROSÍM, uvědomte si, jaké úžasné a vzácné příležitosti dostáváme prostřednictvím učednické posloupnosti. Pojďme to udělat, nebuďme rozptylováni malichernými maličkostmi tohoto světa jako je sexuální touha!

Každý ji má! Říkal jsem to dříve a dnes to zopakuji: můžeme mít sexuální touhu, ale neměli bychom vkládat velkou víru v sexuální aktivity. Chci tím říct - naplní nás to? Buďme realističtí... Jsme zde v hnutí pro vědomí Krišny, protože o tom máme nějaké pochyby. Je fakt, že sexualita hraje v životě určitou roli, ale nenaplní nás to.

Dokonce i po mnohých sexuálních aktivitách pořád něco chybí, stále nezáříme štěstím, stále nejsme extatičtí... Takže z toho tolik nedělejme. Svět je v podstatě přesexován, dělají to až moc. Pro sex zde je místo, ale oni toho mají příliš mnoho. Ať už to zaujímá jakékoliv místo ve vašem životě, nedávejte tomu tolik energie. V mém životě je to nula. Pojďme řešit důležitější věci. To je ten bod!

Lidé hledají romantiku a pak vztahy krachují... nové začínají... Všechny tyto věci se dějí. Ok, pokud to potřebujete, pak je to v pořádku, ale v rámci mezí. Nepřekračujte tu čáru, protože potom to má negativní dopad na váš duchovní pokrok a postup zpátky do duchovního světa. Udržujte to tedy v mezích toho, co Krišna požehnal a co autorizovali áčárjové, a pak z toho udělejte to nejlepší.

Dobrá, být ženatý s touhle nebo s támhletou, to není tak rozdílné... Nakonec to ve skutečnosti není takový rozdíl. Osobnosti se liší, to je pravda. Můžeme se podívat po místnosti a každý má jinou osobnost. Takže i v manželství jsou osobnosti různé, ale scénář je stejný. Stejný scénář, stejné zákony:

vāco vegaṁ manasaḥ krodha-vegaṁ
jihvā-vegam udaropastha-vegam
(Śrī Upadeśāmṛta 1)

Tlaky smyslů jsou stejné, stejné kvality hmotné přírody vytváří stejný scénář. Je zde malá různorodost, osobnosti, herci se liší, ale hra je podle toho stejného starého scénáře. Takto to je. Takže to nedělejte příliš mnoho. Je to v pořádku, ale znovu - není to dost, aby nás to naplnilo. Jen Krišna nás naplní. Přenesme to do našich vztahů, do naší komunity, domů a kamkoliv, kde se setkáváme. Pouze přinesme kulturu duchovního světa, protože to nám doopravdy pomůže přesunout váhu na druhou stranu - na duchovní stranu, abychom se stali jivan muktas, osvobozenými dušemi už v tomto těle. To je ta myšlenka!

Tohle jsou některé z myšlenek, které s vámi letos sdílím. Čas se krátí. Doufám, že s vámi budu moct být mnoho dalších let, které přijdou, ale Krišna to má pod kontrolou a uvidíme, co se stane. Doufám, že všichni z vás tady taky budou moct být dlouhou dobu a že společně můžeme udělat něco velice pěkného!

Proslov na vjása-púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde