úterý 30. září 2014

Kdo skutečně jsme?

V současné době neznáme naší věčnou totožnost v Krišnových zábavách. Nikdy nevíte, kolik z vaší věčné identity se ukazuje skrze vaší současnou identitu. Možná že je ten brahmačarí s tetováním na paži v duchovním světě gópí! Kdo ví? Je těžké v přítomnosti říct, kdo je kdo. 
Nyní se skutečně nedostáváme k naší věčné totožnosti a jednáme podle té podmíněné. Čisté funkce duše jsou nyní dočasně zahaleny spánkem. Duše je ve stavu spánku a mysl převzala funkce myšlení, cítění a chtění. Myšlení, cítění a chtění nyní pocházejí z mysli, zatímco původně jsou z duše.
V duchovním světě nemáme mysl. Taková úleva! To je dost dobrý důvod, proč tam jít!
(Švýcarský retreat, 30. července 2014, seminář z Čaitanja Čandrámrity)
Odkaz na přepis v angličtině je zde

pondělí 29. září 2014

Vítězná společnost

Kadamba Kánana Svámí, 2. června 2013, Amsterdam, ŠB 5.13.20

Lidská bytost si vybírá co bude jíst - rozhodnutí, zda bude veganem či vegetariánem se dokonce i v Hare Krišna hnutí stalo módním. To jen poukazuje na to, že jsme se staly bezzubými. Veganství je jen pro bezzubé Hare Krišna, pro ty, kteří nemohou kousat, protože my musíme přesvědčit svět, že ochrana krav je velice důležitá. Naprostým základem společnosti je ochrana krav. A jestliže neexistuje ochrana krav, pak je ta společnost démonská.

Musíme se postavit světu a poukázat na to, že lakto-vegetariánská strava je nejlepší. Musí v ní být mléko, protože kdyby tam nebylo, pak bychom krávy nepotřebovali. A krávy jsou ve společnosti skutečně potřebné! Proto je veganství nepřirozené. Není to tak, že bychom se mohli rozhodnout, když to mléko není úplně dobré. Pak udělejme lepší mléko, ochraňujme více a více krávy! Mějme více farem... to je řešení.

Na energetickou krizi je odpovědí volská síla.
„Ano Maharáji, ale to nevytvoří dostatek energie.“

Ale vytvoří, jen musíte udělat drobné změny ve svých životech – musíte se zbavit 99% svého životního stylu... vzdát se svého elektrického zubního kartáčku!
Ale můj zubař říká, že elektrický kartáček je nutný!“

Ne, můžete jednoduše žvýkat větvičky, jak to dokázal Šríla Prabhupáda, který měl stále své původní zuby. Když byl Prabhupáda v Tuttenhurstu, sídle Johna Lennona, byl tam jeden starý zahradník a Prabhupáda se ho zeptal: „Máte stále své původní zuby?“

Ten muž odpověděl,  „Ó ne! Já jsem jedl příliš mnoho sladkostí.“ Prabhupáda řekl, „Já jsem také jedl mnoho sladkostí, ale správných sladkostí – mléčných sladkostí!“


Původní článek v angličtině zde.

sobota 27. září 2014

Síla poznání

Kadamba Kánana Svámí, 2. července  2014, Amsterdam, Holandsko, ŠB 5.13.20 

Otázka: Odseknout uzel hmotné existence pomocí meče poznání je bolestivé. Co s tím dělat?

Potřebuješ poznání. Je to jako když jdeš k zubaři. Je to bolestivá zkušenost a dobrovolně tam jdeš. Šel jsem tam a dobrovolně si sednul na křeslo a zubař začal vrtat. Když jsem byl dítětem, tak jsem to neudělal. To jsem křičel a matka mě musela nejdříve chytit, aby mě tam dostala. Sám jsem tam nešel. Na to zapomeň, že bych tam tehdy šel dobrovolně.

Utíkal jsem ze školy, když vzali všechny děti na očkování proti tetanu. Měli jsme ze školy jít asi jeden kilometr do místa, kde bylo to zdravotnické zařízení. Všechny děti ze školy, bylo jich pár stovek, tam šly, ale já jsem utekl. Bylo to tak bolestivé!

Ale nyní, když víš, když máš poznání, když víš, že ta alternativa je ještě bolestivější, co můžeš dělat! Takže jen díky transcendentálnímu poznání to dokážeme. Potřebujeme vidět, jak je hmotný život ve skutečnosti bolestivý. V hmotném životě je více bolesti. Zdravotnický zásah je někdy rychlý, jako když mají něco odříznout, aby to nedostalo rakovinu.

Ale je řečeno, „balavan indriya-gramo, vidvamsam api karsati“ (ŠB 9.19.17) Smysly jsou tak silné, že i člověk, který má poznání tak trpí. Takže je to velice těžké! Je to tak bolestivé a ten požitek vypadá tak moc dobře a vy víte, že nakonec to nebude uspokojivé pro duši, ale že vám to dá jen nyní nějakou příchuť a to je vše. Takže co dělat?

Proto je v Krišna vědomí poznání jen podporou, jen to pomáhá. Je to láska, co potřebujeme. Potřebujeme vyšší chuť. Potřebujeme to milovat. Pokud děláme v Krišna vědomí věci, které máme rádi, pak jsme silní, pak můžeme dělat tolik mnoho věcí. Takže je to láska, která je tou pravou věcí. Je to láska sloužit Krišnovi, která nás skutečně pozdvihne nahoru.


Původní článek v angličtině zde.

čtvrtek 25. září 2014

Služebník služebníka

23. září 2014, Švýcarský retreat, Šrí Čaitanja Čandrámrta a Čandradoya Nátaka seminář, část 4.

Rúpa mandžarí je velice důvěrnou společnicí Lality sakhí, která je přímou expanzí Rádháraní. Rúpa je jíva, která pomáhá Lalitě ve službě Rádháraní. Jsou částí přímé skupiny Šrímatí Rádháraní, a proto je jejich zájmem těšit Šrímatí Rádhárání.

Rádha dasya je jejich meditace – služba Šrímatí Rádháraní. Ony pochopily ten bod, že se můžou snažit potěšit Krišnu přímo, ale kdo dokáže potěšit Krišnu více než Rádháraní?

Nikdo nedokáže potěšit Krišnu, jako to dokáže ona. Takže pokud chceme skutečně potěšit Krišnu, pak mu dejme Rádháraní. Proto, takoví oddaní prosazují dopředu Rádháraní – pomáhají Šrímatí Rádháraní ve službě Krišnovi.

To je ta řádka od Šrí Čaitanji Maháprabhua: „gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ" (Čaitanja Čaritámrita Madhya 13.80) A tak jsme služebníky služebníků a pobízíme ostatní služebníky dopředu, a neprosazujeme lokty sami sebe dopředu. Ne, říkáme „Ty běž první. Krišna bude jistě potěšen, když tě uvidí a speciálně Rádháraní.“

Toto je duch transcendentálního poznání.


Původní článek v angličtině zde.

úterý 23. září 2014

Porozumění správné náladě uctívání

Kadamba Kánana Svámí, 5. září 2011, Berlín, Čaitanja Čaritámrita

Otázka: Proč nás Šríla Prabhupáda instruoval abychom uctívali Rádhu-Krišnu v náladě Lakšmí-Nárájana?

Uctívání Lakšmí-Nárájana se provádí v úctě a bázni, při vědomí toho, že jsou Nejvyšší. Naproti tomu uctívání Rádha-Kršny se děje v situacích, kdy jsou oddaní zahaleni jóga-májou – kdy oddaní zapomenou že Rádhá-Krišna jsou nejvyšší. Takovýto druh zapomnětlivosti Rádha-Kršny, jako Nejvyšších, je možný pouze pro ty, kdo jsou na úrovni, kdy se pro ně stanou Rádha-Krišna jejich celým životem a duší. Protože ten, kdo je plně oddaný službě Krišnovi a dělá úplně vše pro jeho potěšení, taková osoba i když zapomene, že Krišna je Nejvyšší Pán, bude naprosto uctivá, příznivá a tak dále. Ale kdybychom my začali praktikovat zapomenutí na Krišnu jako Nejvyššího pána, díky skutečnosti, že úplně nepřevládl v našem srdci, měli bychom tendenci být neuctiví. Proto nemůžeme zatím uctívat Rádha-Krišnu v náladě zapomenutí na to, že jsou Nejvyšší, protože se zatím nestali naprosto naším životem a duší.

Takže sloužíme Rádha-Krišnovi podle regulativních principů, připomínáme si, že jednáme s Nejvyšším Pánem. To je velice těžké. Máme rádi Božstva, ale nejsme jako Čaitanja Maháprabhu. Když On viděl Pána Jagannátha, viděl Krišnu a chtěl k němu skočit na oltář a obejmout ho! Kdežto my usínáme a přemýšlíme, „Měl bych jít na daršan nebo ne?!“ Stále si sami sobě připomínáme, „Nyní jsem v chrámu, zde je Nejvyšší Pán, měl bych se mu poklonit, nechce se mi moc, ale musím, takže ok, udělám to…“ Pujárí přemýšlí, „Znovu musím nést ten tác s vodou! Zase jsem na tom rozpisu já! Každé pondělí... Tady snad nejsou žádní jiní pujárí a já musím dělat tuhle službu…“

To je naše aktuální vědomí a proto uctíváme Pána jako Lakšmí-Nárájana, připomínající si, „Ne, ne, to není obyčejné – Je mi dovoleno odnést Pánovi vodu, a to není jen tak malá věc! Je mi dovoleno, že mohu zatáhnout závěs pro Pána.“ Tímto způsobem si musíme neustále připomínat, že jednáme s Pánem, abychom se připravili na přímé uctívání Rádha-Kršny. 

Původní článek v angličtině zde.

neděle 21. září 2014

Důvěrnost té malé chatky

Kadamba Kánana Svámí, 1. září 2014, Švýcarský retreat, Večerní lekce

Když jsem přijel do Vrindávanu, Šríla Prabhupáda už opustil planetu. Byla tam jeho malá samádhi. Což byla jen malá chatka, kterou jsme obcházeli každé ráno. Měl jsem ji svým způsobem rád více, než tu následnou velkou mramorovou samádhi, přestože mramor je více patřičný a velice pěkný. Ale ta důvěrnost té malé chatky byla větší a bylo velice pěkné tam každé ráno jít. Nikdy jsem nezmeškal to árati v Prabhupádově samádhi protože nakonec on je zdrojem naší síly – Šríla Prabhupáda! O tom není pochyb. A tam to začalo.

Původní článek v angličtině zde.

pátek 19. září 2014

Pro potěšení Krišny

Kadamba Kánana Svámí, 1. září 2014, Švýcarský retreat, Večerní lekce

Vrindávan je kompletně určen pro službu! Jednou Šrí Čaitanja Maháprabhu hovořil v náladě Šrímatí Rádharaní ke Krišnovi: „Pro většinu lidí jsou srdce a mysl totožné. V mém případě je mou myslí Vrindávan a protože ty máš rád Vrindávan, proč neumístíš své lotosové nohy do mé mysli?“

Nálada Vrindávanu je naprosto určena pro potěšení Krišny. Je to tam dokonale přizpůsobené pro Krišnovo potěšení.

Proto Šríla Jíva Gosvámí řekl, že Vrindávan je stav vědomí. Musíme tam vkročit postupně v této náladě služby. Jen tehdy nám bude vyjeven.

Původní článek v angličtině zde.

pondělí 15. září 2014

Rádháštamí meditace – třetí část

Kadamba Kánana Svámí, 5. září 2011, Berlín, Německo, Čaitanja Čaritámrita Ádi Líla 4.142-145


Jaký úžasný je duchovní svět! Akhila rasamrita murti – Krišna je úplným zdrojem všech potěšení, naprostým ztělesněním rasy, má trvalé výměny se svými oddanými, a nakonec všichni slouží Rádě a Krišnovi. Dokonce i gopí jako je Čandraválí nebo Páliká, které jsou ve vztahu ke Šrímatí Rádháraní soupeřkami, ve skutečnosti povyšují výměny mezi Rádhou a Krišnou. Jejich soutěžení je nakonec uspořádáno ke zvýšení ras, které jsou vyměňovány mezi Rádhou a Krišnou, aby zvýšily pocity odloučení, a nakonec jsou také potěšeny. Přestože Čandraválí je skutečně soupeřkou Rádharaní, když je poražena, je potěšena, protože vidí, „Rádháraní potěšila Krišnu takovým způsobem, že to ani já nedokážu a proto je to úžasné!“

Když je Čandraválí v boji se Šrímatí Rádháraní, není to jako smrtelný zápas v hmotném světě, kde chce někdo zničit nepřítele – otrávit ji, úplně ji zlikvidovat, nebo cokoliv tomto smyslu: „kdyby tak ten protivník byl pryč, pak by se všechno vyřešilo!“ To je hmotný svět, ale v duchovním světě je výsledkem soutěžení potěšení Krišny, a proto, když je soupeř schopen potěšit Krišnu více, pak je to také zdrojem jeho potěšení. Tímto způsobem, když je Krišna potěšen Šrímatí Rádháraní více než Čandraválí, všechny ostatní soutěžící gopí jsou potěšeny, když vidí jak je Krišna takovým úžasným způsobem spokojen.

Můžeme vidět jak je Šrímatí Rádháraní pozorností celého duchovního světa. Ona je tím konečným ohniskem všech oddaných ve všech rasach. Proto je řečeno, že ve Vrindávanu má každá rasa nádech madhurya – sladkosti milenecké lásky. Dokonce i stromy, které tam jen stojí v santa rase – neutrálním vztahu, i tyto stromy mají nádech madhurya, protože ony pomáhají té madhurya náladě. Každý pomáhá v tom vztahu mezi Rádhou a Krišnou.

Původní článek v angličtině zde.

pátek 12. září 2014

Majápur, září 2014

Kadamba Kánana Svámí dorazil do Indie 24. srpna a pokračoval tam s prací na Majápurském hlavním plánu. Na odkaze níže je několik fotografií Maharáje z odpolední procházky a daršan Giriráje z Rádháštamí. Po své službě v Majápuru odcestoval 11. září do Jižní Afriky.

Fotografie a původní článek v angličtině od Rgalekhy naleznete zde.



čtvrtek 11. září 2014

Ať Ho všichni vidí!



Oddaného nezajímá jen to, aby on sám viděl Krišnu. Samozřejmě, oddaný chce Krišnu vidět, ale také chce, aby Krišnu viděli všichni ostatní. Proto Judhištira, starší bratr Ardžuny, vykonal oběť rádžasúja. Byla to oběť, kterou mohl provést mocný král a znamenala korunovaci toho krále jakožto císaře. Takže Judhištir tuto oběť vykonal, ale použil ji k tomu, že byl oslavován Krišna jako Nejvyšší Pán, v přítomnosti všech. To byl jeho skutečný záměr pro tuto oběť - aby celý svět slyšel: "Ano, Krišna je Nejvyšší Pán."
Takže toto je povaha oddaného. Oddaný chce, aby
každý na světě znal slávu Krišny. Čistý oddaný je para dukha dukhí. Cítí utrpení ostatních živých bytostí. Je soucitný a chápe, že v nepřítomnosti Krišny je tu jen utrpení - utrpení potažené cukrovým obalem a přímé utrpení, ale v každém případě utrpení. Utrpení z akutní agónie nebo utrpení z prázdnoty.   
"Co se děje?"
"Nic."
"Můžeš poukázat na něco, co není v pořádku?"
"Ne."
"Tak proč nejsi šťastný?"
Prázdnota života bez Krišny je také utrpení. Takže takto vidíme utrpení potažené cukrem nebo utrpení v jeho surové podobě. Čistý oddaný ve svém soucitu chce, aby ostatní znali Krišnu, protože nic jiného nemůže uspokojit srdce. 
(4.srpna 2012, Stokholm, Švédsko, BG 11.8)



Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Kírtan Méla a Lipská Ratha Játra 2014

Na reportáži se podíleli: bhakta Shiv, bhn. Klára a bhn Jana
  

V úterý 5. srpna Kadamba Kánana Svámí odletěl z Curychu do Německa na Kírtan Mélu, která se konala 5. – 8. srpna. Nicméně oddaní začali přijíždět do Walthersdorfu už den předem v nedočkavosti nadcházejícího festivalu. Festival byl zahájen Sarvátmou Prabhu, jeho uvítací řečí a oslavou Pána kírtanem. Mnoho dalších dobře známých kírtanových vůdců se tam dostavilo, jako například: Lokanáth Svámí, Kavičandra Svámí, Jaya Gaura Prabhu, Aditi Dukha Prabhu a další.

7. srpna bylo ekadáší a Kadamba Kánana Svámí dal ranní lekci, ve které zdůraznil důležitost z pívání minimálně šestnácti kol japy denně. Lekce byla následována zasvěcujícím obřadem třech oddaných z Německa. Obřad se konal před kírtanovým sálem. Rejesh se stal Rúpou Gosvámím dásem, Gayatrí se stala Gayatrí Dhwani déví dásí a Anna Dering se stala Asesa Kirti déví dásí.

V pátek odpoledne Maharáj odjel na Ratha Játru do Lipska, festival který navštěvuje každý rok. Oddaní z celého Německa a Evropy se sjeli, aby viděli Božstva Pána Jagannátha, Baladéva a Subhadry.

V poledne Kavičandra a Kadamba Kánana Svámí započali festival a procesí skrze centrum Lipska v extatické atmosféře. Mnoho místních turistů se připojilo a tančili skrze ulice. Po téměř hodinovém procesí se vůz dostal až k festivalovému podiu. Oddaní sloužili úžasné prasádam, zatímco hosté se bavili kulturním programem s kírtany, indickým tancem a zpěvem Markandeyi a nakonec lekcí Kadamby Kánany Svámího.

Pozdě odpoledne Maharáj odjel do České republiky oslavit Balaráma Jayantí a otevřít nový chrám v Nava Nandagram – Nových Sadech.

Fotografie naleznete zde.


Původní článek v angličtině od Uddhavy společně s kírtany a lekcemi ke stažení naleznete zde.

úterý 9. září 2014

Švýcarský horský seminář, 28. června – 5. srpna 2014

Od Maharájovy účasti na Rádhadéšském letním festivalu uplynula nějaká doba a Jeho tour pokračovala před jeho odjezdem do Majápuru po Evropě.

Report od Bhakty Shivy

Ráno po Rádhadéšském letním Holi festivalu Kadamba Kánana Svámí odcestoval do hor ve Švýcarsku. Skupina přibližně šedesáti oddaných se tam shromáždila, aby naslouchali výživným lekcím a kírtanům zaměřeným na Gaura-lílu, kterou ji předávali Sačínandana Svámí a Kadamba Kánana Svámí

První den byl nejlákavější Kadambou Kánanou Svámím, který ráno hovořil z Čaitanja-čandrámrity, knihy od Šríla Prabhodhanandy Sarasvatího, a některé večery z knihy Kavi Karnapura Šrí Čaitanja-Čandradaya-nátaka, čímž do mysli každého zasadil semínko otázky „Kdo skutečně opravdu jsem?“ Sačínandana Svámí hovořil o principech, které vyvíjíme, abychom získali ochranu naší šradhy (víry).

Nedlouho po začátku seminářů začal Kadamba Kánana Svámí dávat lekce v Němčině, jak zjistíte z nahrávek proto, aby vyšel vstříc publiku. Uprostřed týdne byl jeden den věnovaný kírtanu, kdy se sešli všichni oddaní ve stanu a společně zpívali. Bohužel Sačínandana Svámí byl vážně nemocen a proto musel výrazně svou účast omezit, nicméně i tak se podělil o několik nektarových kírtanů a lekcí.

Předposlední noc byl připraven Kadambou Kánanou Svámím výlet do Vrindávanu, kdy prováděl všechny skrze ulice, náladu a kulturu Vrindávanu, společně se slideshow obrázků či fotek poskládaných od Bhanu Nandiní matadží. Poté Bhanu Nandiní seznámila oddané, jak se vyvíjí nadace Brij za poslední rok, tato nadace sponzoruje Brijbásí vdovy. Poslední večer předali oddaným oba Svámí závěrečné shrnující myšlenky na jejich další cestu.

Následující dva dny strávil Kadamba Kánana Svámí v chrámu v Zurichu, kde dal nedělní lekci na hostině lásky a vedl večerní, skutečně extatický rokující kírtan, ve kterém všichni tančili a nechtěli vůbec skončit, že i ve chvíli, kdy Maharáj přestal, všichni ostatní pokračovali ve zpívání a tak Maharáj zůstal v chrámové místnosti a pokračoval ještě dále s kírtanem.


Fotografie naleznete zde.


Původní článek v angličtině od Uddhavy společně s kírtany a lekcemi ke stažení naleznete zde.

neděle 7. září 2014

Rádháštamí meditace – první část

Kadamba Kánana Svámí, 5 září 2011, Berlín, Německo, Čaitanja Čaritámrita Ádi Líla 4.142-145

Mám rád toto přirovnání lásky Šrímatí Rádháraní k zrcadlu, které odráží vlastnosti Krišny. Jak objevuje stále Jeho další a další vlastnosti, její láska se odráží v těchto vlastnostech. Tímto způsobem láska Šrímatí Rádháraní věcně narůstá. To vysvětluje povahu lásky v duchovním světě a jak je věčně zvyšována v oddané službě a duchovních zkušenostech. Krišna je uchvácen touto zvětšující se láskou, která zvětšuje jeho lásku, a tyto výměny věčně pokračují.

Nejvyšší vztah v duchovním světě je parakiya rasa, která je zakázaným vztahem milenců. Nikoliv milostná láska uvnitř manželství, ale zakázaný vztah milenců – ty tajné momenty jsou považovány za nejvyšší. Gopí se nemohly veřejně s Krišnou scházet, to nebylo možné, protože je sociálně nepřijatelné, aby se scházely s Krišnou. Mnoho z nich bylo vdaných, a jiné byly pod ochranou svých rodičů. Jak by se jen mohly veřejně scházet s mladým chlapcem ve vesnici? To není možné: Proto ve vztahu mezi Rádhou a Krišnou není možné veřejné setkání, z mnoha důvodů. Nějaké tajné momenty, které jsou právě proto velice cenné. Je tam veliká dychtivost, mít nakonec tu příležitost setkat se s Krišnou, což je obvykle velice obtížné.

Když se Šrímatí Rádháraní setká s Krišnou, je úplně ohromena. Je popsáno, že když Rádhá vidí Krišnu na veřejnosti, pak si nemůže pomoci a usměje se, ale svůj úsměv skrývá. Takže její úsměv je prakticky nerozpoznatelný, ale lehoučce tam je v koutcích jejích úst. Ale Krišna si toho všimne a proto se také začne mírně usmívat, kontrolujíce také svůj usměv. Šrímatí Rádháraní si všimne, že Krišna si všiml, že se začala usmívat a proto se začne usmívat více. Krišna si všimne, že si všimla, že si všiml, že se usmála a tak se začne usmívat více. Pak si ona všimne, že si Krišna všiml, že si ona všimla, že si on všiml, že se ona usmála … a tímto způsobem to pokračuje až do konce, kdy už nedokážou kontrolovat svůj úsměv! Tímto způsobem probíhají důvěrné výměny, ale v tu samou chvíli jsou zakryté odloučením. Esence parakiya rasy je odloučení. Nálada mezi Rádhou a Krišnou je vždy náladou odloučení s nějakými tajnými chvilkami setkání a pak opět stupňované odloučením. To je základní téma nejvyšší lásky.

Shledávám velice zajímavým obrázek Šrímatí Rádháraní jako zrcadla odrážejícího vlastnosti Krišny a tak věčně nalézající další Jeho vlastnosti, protože to ukazuje jak dělat věčně duchovní pokrok. A to nemá žádnou hranici! Je to velice hluboké a nevztahuje se to pouze na Šrímatí Rádháraní, ale vztahuje se to na všechny oddané, speciálně na všechny věčné společníky Pána a dokonce i na nás! My také kousek po kousku, krok za krokem, objevujeme povahu a nové vlastnosti Krišny. Možná v tuto chvíli není naše láska moc vyvinutá, ale nějaká přitažlivost zde je, je to nevyhnutelné! Jeden smysl slova Bhagavan, jak ho vysvětlil Šríla Jíva Gosvámí, znamená „Krišna je neodolatelný. Musíš ho uctívat!“ Taková je situace - není vůbec otázka, že bychom nedošli, až do bodu kdy budeme Krišnu milovat.

Původní článek v angličtině zde.

pátek 5. září 2014

Síla čistoty

Kadamba Kánana Svámí, 4. října 2013, Melbourne, Australie, ŠB 2.2.9

Prabhupáda mnohokrát hovořil o „společnosti koček a psů.“ Některé z jeho oblíbených slovy byly darebák a jako psi a kočky. Prabhupáda měl tu sílu nazývat lidi darebáky přímo jim do očí, protože každý mohl pochopit, „Já jsem darebák.“

Ravindra Svarup dás přivedl profesora Hinduismu, který byl Prabhupádovi představen. Prabhupáda se ho zeptal na definici Hinduismu. Profesor odpověděl, „To je těžké popsat.“. Prabhupáda se otočil na Ravindru Svarůpa, „Jak bys toto nazval?..... Podvádění!“

Prabhupáda řekl, „Přesně tak, podvádění!“ Profesor Hinduismu nedokázal dát definici Hinduismu. V tu chvíli se strhla vážná pře. Zvyšovali hlasy jeden na druhého a poté Brahmananda, který býval zápasníkem přistoupil k profesorovi a řekl mu, „Raději byste odsud měl odejít, než uděláte ještě více přestupků!“

Profesor se na něj podíval a pochopil to. Vstal a odešel. O dvacet let později se Ravindra Svarup das opět setkal s tím samým profesorem. A on mu řekl, „Vzpomínáte si na to jak jsem se tehdy setkal se Svámím Bhaktivédantou!“ Ravindra Svarup byl připraven se propadnout do země. Poté profesor řekl, „Víte co? On měl pravdu!“

Toto je síla čistoty. Pak můžete někoho nazvat darebákem a dělat tolik mnoho věcí.

Původní článek v angličtině zde.

středa 3. září 2014

Okamžik společnosti

Kadamba Kánana Svámí, 6. srpna 2012, Ljubjana

Když Krišna kráčí ve Vrindávanu jako Mádhava, s flétnou za pasem, pak se stromy, obtěžkány plody a květinami, snaží dosáhnout na Krišnovy nohy. Včely opěvují Krišnovu slávu. Bhágavatam říká, že tyto včely musely být velkými oddanými světci ve svých minulých životech, aby se mohli stát včelami ve Vrindávanu.

Stromy přemýšlí. „Jsme tak nešťastné. Je to díky našim hříšným činnostem, že jsme se narodily jako stromy a proto nemůžeme následovat Krišnu v Jeho zábavách do lesa.“

Samozřejmě, Bhágavatam také poukazuje na to, že Pán Brahma se modlí, aby se mohl stát stromem ve Vrindávanu. Tak jak to tedy může být, že ony (stromy) spáchaly dříve ty hříšné činnosti a přestupky? Spíše jsou tyto stromy nejšťastlivější, protože nakonec i jen moment společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, jedna chvilka oddané služby Pánu je takovým obrovským štěstím!

Dokonce, i když Krišna jen někdy projde kolem těchto stromů, i tak jsou v lese ve Vrindávanu! Ony nemusejí být schopny kráčet za nim, ale mohou ho slyšet. Je řečeno v Mahábháratě, že stromy mají oči a uši. Je řečeno, že stromy mohou naslouchat a vidět. Takže tyto stromy slyší a vidí Krišnu! To je ve skutečnosti opravdu příznivé! Jsou na tom lépe, než jsme my.

Původní článek v angličtině zde

pondělí 1. září 2014

Co je realitou a co je snem?

Kadamba Kánana Svámí, 23. července 2014, Praha, Lekce v Govindě

Představte si! Představte si, že nemáte žádné jiné povinnosti, žádné jiné povinnosti, kromě jedné. Představte si, jaké by to bylo mít jen povinnost sloužit Krišnovi. Jaké by to bylo?

Bylo by to úžasné, že? A to je možné ve Vrindávanu. To je na Vrindávanu nejúžasnější. Můžete tam jen jít a uctívat Krišnu a lidé vám pomohou. Tam je možné dělat jen toto. Není tam nutné dělat kompromisy.

Óóó ano, ale to je pouze sen! Hezký sen, ale není to realistické!“

Rozumím.

Nebo je to tak, že Praha je snem a Vrindávan je realitou? Jsme snad nyní ve snu a vzbudíme se ve Vrindávanu? Co je realitou a co je snem? Co když se jednoho dne probudíte ve Vrindávanu?

Můj ty Bože! Praha byla jen snem! To mě nikdy nenapadlo!“

Ve skutečnosti toto je pravda, ale kdo mi to bude věřit? Ale pokud budete zpívat Hare Krišna, jednoho dne uvidíte, že Vrindávan je realitou a Praha je snem. Takže pouze dodám, zpívejte Hare Krišna a jednoho dne se probudíte ve Vrindávanu.


Původní článek v angličtině zde.