Síla poznání

Kadamba Kánana Svámí, 2. července  2014, Amsterdam, Holandsko, ŠB 5.13.20 

Otázka: Odseknout uzel hmotné existence pomocí meče poznání je bolestivé. Co s tím dělat?

Potřebuješ poznání. Je to jako když jdeš k zubaři. Je to bolestivá zkušenost a dobrovolně tam jdeš. Šel jsem tam a dobrovolně si sednul na křeslo a zubař začal vrtat. Když jsem byl dítětem, tak jsem to neudělal. To jsem křičel a matka mě musela nejdříve chytit, aby mě tam dostala. Sám jsem tam nešel. Na to zapomeň, že bych tam tehdy šel dobrovolně.

Utíkal jsem ze školy, když vzali všechny děti na očkování proti tetanu. Měli jsme ze školy jít asi jeden kilometr do místa, kde bylo to zdravotnické zařízení. Všechny děti ze školy, bylo jich pár stovek, tam šly, ale já jsem utekl. Bylo to tak bolestivé!

Ale nyní, když víš, když máš poznání, když víš, že ta alternativa je ještě bolestivější, co můžeš dělat! Takže jen díky transcendentálnímu poznání to dokážeme. Potřebujeme vidět, jak je hmotný život ve skutečnosti bolestivý. V hmotném životě je více bolesti. Zdravotnický zásah je někdy rychlý, jako když mají něco odříznout, aby to nedostalo rakovinu.

Ale je řečeno, „balavan indriya-gramo, vidvamsam api karsati“ (ŠB 9.19.17) Smysly jsou tak silné, že i člověk, který má poznání tak trpí. Takže je to velice těžké! Je to tak bolestivé a ten požitek vypadá tak moc dobře a vy víte, že nakonec to nebude uspokojivé pro duši, ale že vám to dá jen nyní nějakou příchuť a to je vše. Takže co dělat?

Proto je v Krišna vědomí poznání jen podporou, jen to pomáhá. Je to láska, co potřebujeme. Potřebujeme vyšší chuť. Potřebujeme to milovat. Pokud děláme v Krišna vědomí věci, které máme rádi, pak jsme silní, pak můžeme dělat tolik mnoho věcí. Takže je to láska, která je tou pravou věcí. Je to láska sloužit Krišnovi, která nás skutečně pozdvihne nahoru.

Původní článek v angličtině zde.