čtvrtek 28. června 2012

Najít chuť


Naslouchání je tak zásadní a je to něco, co děláme zřídka – málokdy nasloucháme. Čentování – OK – to musíme. Sami sobě zabraňujeme v chuti tím, že oddanou službu provozujeme mechanicky. Sami sobě to děláme! Tam je chuť. Mám rád příklad nepozornosti nejen ve zpívání, ale v čemkoli. Jsme nepozorní k chuti. Je to jako jíst bez ochutnávání, jíme, ale jsme rozptýlení. Hodně jíte, sníte celý talíř, ale nikdy nic necítíte. Takto provozujeme tolik transcendentálních činností, které mají všechny chuť, ale my tu chuť neobjevujeme!

Bhaktivedanta Manor, červen 2012

pondělí 18. června 2012

Naše iluze


Jak se oprostíme od chtíče, chamtivosti, hněvu, falešné pýchy, závisti a podobně, tak jednoho bude Krišna mnohem blíž. Ale dokud jsme lapeni v těchto věcech, Krišna je pořád daleko. Dokud jsme ovládáni chtíčem, chamtivostí, hněvem, závistí, Krišna je daleko, zdá se neskutečný, vypadá jako pohádka. Takže to vyžaduje čistotu. Čím čistějšími se staneme, tím skutečnější se pro nás satne Krišna – tím více Ho budeme schopni emocionálně přijmout a tím více Ho můžeme začít vnímat. Teď máme emocionální vzdor – kvůli těmto vlastnostem – chtíči, chamtivosti, hněvu, šílenství, iluzi. Iluze je, že si myslíme jo, Krišna je v pohodě, ale myslíme si, že je tu možná ještě něco víc. Mám rád příběhy o Krišnovi, ale možná je tu i něco víc. Možná to není všechno. Krišna je fajn, ale možná jsou tu i jiné věci. To je iluze. Je to těžké, protože si všichni myslíme, že tu jsou i jiné věci,  není to tak? Můžeme vidět, že jsme tím ovlivněni a jde to hodně hluboko. A proto když mluvím o Krišnovi ve Vrindávanu, zní to jako pohádka, ne skutečné. To je náš problém.

Govinda Valley, Austrálie, květen 2012

sobota 16. června 2012

Žebrej, půjčuj si nebo kraď nektar!



Po nektaru musíte dychtit! Musíte bdít.
Po nektaru musíte pátrat, musíte hledat, musíte tak či onak žebrat, půjčovat si nebo krást!

V raných dnech Matchless gifts měl jeden oddaný hodně velké simply wonderful a seděl přímo před Prabhupádou a pak najednou Brahmánana natáhl ruku, popadl to simply wonderful a strčil si ho do pusy!
„On mi vzal moje simply wonderful!“ stěžoval si ten oddaný Prabhupádovi.
Prabhupáda řekl: „Ano, získal tu milost.“
Takže musíme být dychtiví po milosti a vzít si jí k naší plné spokojenosti. Člověk musí hledat možnosti, nebýt ostýchavý. Jděte po ní – kdekoli je k mání. Vyžaduje to trochu kreativního myšlení tu milost vidět. Pokud toto učiníme naší životní náladou, ne že hledáme milost jen během festivalů, ale že neustále hledáme Pánovu milost, pak postupně úplně zapomeneme na hmotné touhy. Nedělejte si starosti s hmotnými touhami, Krišna je odstraní! Nedělejte si starosti, jděte ze nektarem!

Fruska Goranga camp, 2010

středa 13. června 2012

Čeho se vzdáváme?


Můj duchovní učitel byl v New Yorku oblečen takhle – jako mnich – a jeden policista řekl: „Jsi mnich, tak čeho se musíš vzdát?“ A odpověď byla: „Utrpení!“ To je ono! Někdy se nás ptají Čeho se musíte vzdát? A všechno čeho se musíte vzdát je utrpení! Ničeho jiného! To je ve skutečnosti velmi jednoduché, protože když se stanete vědomými si Krišny, budete oproštěni od utrpení. Může to chvíli trvat, ale nakonec budete od utrpení oproštěni. Proto je toto vědomí Krišny velice důležité a hodnotné. Je to úžasné hnutí – úžasné hnutí – a nezáleží na tom, kdo jste; toto hnutí vám dává šanci, toto hnutí vám dává příležitost jít do duchovního světa, a my ji můžeme přijmout...

Původní přepis v angličtině je zde.

sobota 9. června 2012

Jaká je vaše filosofie?


Naše hnutí má kořeny v klasických védských časech a naše hnutí má také kořeny ve středověku, kdy se v roce 1486 zjevil Šrí Čaitanja Maháprabhu. Změnil Čaitanja Maháprabhu něco? Ne, včera jsem poukázal na to, že své učení představil na základě mnoha písem, jedním z nichž je Brahma Samhita. Vzal Brahma Samhitu a ta je přímo ve středu našeho hnutí. Když Šrí Čaitanja Maháprahu našel Brahma Samhitu v Jižní Indii, byl velmi inspirovaný a rozšířil jí široko daleko. Brahma Samhita je stoprocentně autorizovaná. Následujeme jí na sto procent, není jediné slovo, které bychom nenásledovali. Takže když se někdo ptá:
„Jaká je vaše filosofie?“
Tak jen vezměte Brahma Samhitu a řekněte:
„Tady to si přečti.“
„Proč říkáte, že Krišna je Nejvyšší?“
„Neříkáme to my, že Krišna je Nejvyšší. Brahma říká, že Krišna je Nejvyšší. Hádejte se s ním, pokud chcete. Pokud se chcete dohadovat, tak se nehádejte se mnou, hádejte se s Brahma Samhitou, hádejte se s Brahmovými slovy!“ 

Melbourne, květen 2012

úterý 5. června 2012

Dokončil jsi svá kola?


Jeden oddaný byl unavený, velice unavený. Čentoval a nechal si nějaká kola na pozdní večer. Takže se posadil na pohovku a zpíval, Hare Krišna, a pozvolna zpomaloval, a opřel se a dřív než si to stačil uvědomit, tak na pohovce spal. Pak se mu zdál sen. V tom snu někdo zazvonil na zvonek. Šel ke dveřím a otevřel je, a stál tam Prabhupáda a řekl: „Dokončil jsi svá kola?“ Takže takhle nejsme nikdy sami! Ne ne, je s námi Prabhupáda a je s námi Krišna. Ach ano, dívá se na všechno, co děláme! Takto víme, že Prabhupáda je neustále přítomný. Samozřejmě říkají Žije věčně ve svých slovech, věčně ve svých knihách a jeho následovník žije s ním. Ale nejen to, on je stále přítomný osobně, osobně, a to je zase další příběh.


Melbourne, květen 2012

sobota 2. června 2012

Vzpomínání a zapomnění


Krišna říká sarvasya caham hrdi sannivisto mattah smrtir jnanam apohanam ca (Bg 15.15) – Jsem v srdci každé živé bytosti a ode Mě pochází vzpomínání a zapomnění. Takže když chceme zapomenout na Krišnu, pomůže nám na Sebe zapomenout. Tak buďte opatrní. Pokud na Něho chcete opravdu zapomenout, pak Krišna způsobí, že na Něho zapomeneme. Dovolí nám na Sebe zapomenout.
„Ano, vezmi si to. Chceš to? Ano, vezmi to. Chceš to všechno? Ano, tamto si také vezmi. Ještě to nestačí? Nejsi spokojený? Pořád potřebuješ víc?“
„Potřebuji.“
„Vezmi si to. Ano, můžeš to mít. Ano, je tu víc.“
 Až jsme zapleteni v tolika hmotných věcech a úplně zapomeneme na Krišnu!


Sydney, Austrálie, 13. května 2012