Požehnané číslo

Tady jsme, sedící u nohou A.Č.Bhaktivedanty Svámího Prabhupādy, a zpíváme nejméně 16 kol. Ne že by bylo zakázáno zpívat 64 kol, ale alespoň 16, protože 16 je to požehnané číslo - ne míň, ne 12. Někteří lidé říkají, “Ach, nedokážu 16; dokážu jen 12.” Inu, to jste pak na pomalé lodi do Číny a to není dobré, může to trvat dlouho! Tak či onak se musíme přizpůsobit, abychom zvýšili naše zpívání, abychom snížili další závazky a udělali si čas. Musíme jít do postele dříve a dříve vstávat. Zpívání 16 kol dělá ten celý rozdíl!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Milost Pána Čaitanji

Jak můžeme zpívat bez modlitby k Pánu Čaitanjovi o Jeho milost během zpívání? Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura řekl: “Když se dotýkáme našeho růžence, dotýkáme se lotosových nohou Pána Čaitanji.” To je moc pěkný výrok. Nejen že oceníme, když ho slyšíme, ale stává se meditací. Je to velmi výjimečná doba! Nejen že nám Śrī Čaitanja Mahāprabhu dal ten obrovský dar zpívání Hare Kṛṣṇa, ale i každému pomáhá zpívat Hare Kṛṣṇa. Neviditelně nám neustále pomáhá. To je velmi důležité, protože bez toho bychom to nezvládli. Jsme slabí, velmi slabí! Ale Śrī Čaitanja Mahāprabhu je přítomen a aktivně nám pomáhá. Mění obtížné věci v jednoduché: kathañcana smṛte yasmin duṣkaraṁ sukaraṁ bhavet. Nyní, v této době, je úplně pro každého možné povznést se na úroveň čistého oddaného a velmi rychle dosáhnout dokonalosti. To je teď možné díky Mahāprabhuově milosti. Proto před zpíváním mahā-mantry vždy zpíváme Pañca-tattva mantru. Nejdřív musíme přijmout útočiště u Pána Nityānandy a Pána Čaitanji, a poté získáme Rādhu and Kṛṣṇu. Jinak zůstanou zábavy Rādhy and Kṛṣṇy zahaleny temnotou.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Milost duchovního učitele

Milost duchovního učitele přichází v podobě svatého jména, aby nám dala schopnost přijmout útočiště a svatému jménu sloužit. Proto jen co otevřeme oči, skládáme poklony duchovnímu učiteli. Ādau guru-pādāśraya znamená, že touha gurua má v každé situaci přednost; pak jen zpívej a nic jiného.
Sliby při zasvěcení jsou tak pěkné. Nikdy nás neopustí, i když my se snažíme je opustit. Pokud je s oddaností následujeme, pozvednou nás, a pokud sliby bereme ledabyle, vyschneme. Pokud zcela zanedbáme naše zpívání a opustíme náš slib zpívat 16 kol, tyto sliby budou bít naše srdce. Myslím tedy, že je velké požehnání přijmout zasvěcení a slíbit zpívání minimálně 16 kol bez odchýlení. Při zasvěcení získáváme svaté jméno společně s modlitbou duchovního učitele, který má u Kṛṣṇy kredit v důsledku své služby a své oběti v oddané službě. Tato milost je něco mimořádného!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)