čtvrtek 21. června 2018

Pandořina skříňka

Po letech, co zpíváme, můžeme přestat a říci: "Proč to dělám? Už to dělat nechci. Nevím. Už se mi nechce zpívat." Co se stalo? Co se stalo s tvým poznáním? Je všechno pryč? Copak nevíš, že není jiná alternativa? Copak nevíš, že hmotný svět je jako peklo? Copak nevíš, že jsi zde polapen? To všechno jsi zapomněl? Copak nevíš, že tento svět je potřen pozlátkem iluzorní energie, aby jeho obal vypadal lákavě? Pěkné balení se stuhami a v krásných barvách, ale co je uvnitř? Je to jed, uvnitř je utrpení. Tento překrásný dar, třpytivě zabalen, s krásnou mašlí a se vším. A vy to chcete, ale Bože, ukáže se, že je to Pandořina skříňka. 
V řecké mytologii byla Pandořina skříňka dána jako trest lidstvu. Nebudu se pouštět do celého popisu, ale jednoduše - v této krásné skříňce se ukrývalo veškeré utrpení hmotného světa. Taková úžasná skříňka, dar od samotného Dia. "Ó, dar od bohů! Ach, máme takové štěstí! Ach, co jen bude uvnitř? To jsem zvědav! Pojďme se podívat, pojďme ji otevřít!" A potom z ní vyšlo všechno to utrpení. 
Je zde tedy tento princip pěkného zabalení hmotné energie. Vypadá to hezky a chtěli byste to otevřít, ale musíme mít stále na paměti, že uvnitř je utrpení. Musíme vždy hledat cedulku na této krabičce, kde je napsáno: "Neotvírej to. Pozor, nedělej to!" Proto když máme toto poznání, nepůjdeme za hmotnými svody, jelikož víme, že to za to nestojí.
(Kadamba Kánana Svámí, 8.března 2015, Stockholm, Švédsko, Šrímad Bhágavatam 3.1.4)
Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

pondělí 18. června 2018

Věčný rezident duchovního světa

Musíme se snažit vhodně oslavovat Šrílu Prabhupádu, abychom mohli pochopit jeho neomezenou duchovní moc. Šríla Prabhupáda byl vždy obyvatelem duchovního světa. Mohl být přítomen v hmotném světě kvůli nám, ale přesto přebýval ve světe duchovním. Co kdybych se snažil opěvovat Šrílu Prabhupádu a řekl bych: "Na konci života šel zpátky k Bohu." Co byste na to řekli? (Vaišnava odpoví: "Ano, souhlasím.") No, já bych ti řekl: "Jak to myslíš, že šel Šríla Prabhupáda zpět k Bohu? Prabhupáda ve skutečnosti nikdy od Boha neodešel! Byl tam celou dobu." Takže nikdy se nestalo, že by nebyl přítomen v duchovním světě.
Jednou dával jeden starší sanjásí přednášku ve Vrindávanu v roce 1980, bylo tam tolik oddaných. Tento Mahárádž, který dával lekci, potom řekl něco, z čeho jsme zůstali úplně paf: "Nedávno jsem měl nějaké pochyby. Nejsem si jistý, že Šríla Prabhupáda šel zpátky k Bohu." Všichni jsme začali přemýšlet: "Neee...to nemůže být pravda, že takový starší oddaný má takové pochyby. Co je tohle za přednášku?" Ale Mahárádž potom dokončil svou větu: "Nejsem si jistý, že šel Prabhupáda zpátky k Bohu. Možná šel do dalšího vesmíru a udělal to celé znovu!" 
(Kadamba Kánana Svámí, 30.prosince 2017, Gold Coast, Austrálie, Bhagavad-gíta 8.20)
Přepis v angličtině najdete zde.

středa 13. června 2018

Na koho se snažíme zapůsobit?

Napříč historií se lidé snažili zapůsobit na ostatní. Někteří muži nosili vysoké klobouky. Některé ženy nosily vysoké podpatky. Tolika různými způsoby se lidé snažili na sebe vzájemně udělat dojem, pokolení za pokolením. Lišíme se od nich? Je to ta samá věc znovu a znovu - tenhle má krásné tričko, tamten skvělé tetování, tenhle nosí velmi upnuté oblečení atd. Snažíme se na všechny udělat dojem a ústředním bodem je tělo. Nicméně je řečeno, že štěstí těla je velmi omezené. Mnoho z nás to ví, ale pak zase - možná skutečně nechápeme, co to znamená. Vypadá to, že pouze malá část z nás to opravdu ví. 
Všichni se na nás Krišňáky dívají a myslí si, že jsme blázni. Možná mají pravdu, ale nás to baví být přitahováni Krišnou a vědět, že Krišna je duchovní. Víme, že Krišnovo tělo není hmotné - nikdy není unavené a nepodléhá vlivu času. Krišna může jíst neomezené množství jídla a neztloustne. Nikdy nevidíte, že by Krišna běhal kolem bloku a snažil se zůstat v kondici. Krišna je vždy svěží! (smích)
(Kadamba Kánana Svámí, 14.července 2012, Modrá, Slovensko, Šrímad Bhágavatam 1.1.1)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

neděle 10. června 2018

Duchovní svět je skutečný svět

Nedávno jsem si připomněl výrok Šríly Prabhupády, že obrázky Krišny jsou jako okna do duchovního světa. Znamená to, že se skrze tyto obrazy díváme do skutečného světa, zatímco když se díváme z okna budovy, vidíme pouhý obraz. Vědomí Krišny musí začít takovým pochopením - že duchovní svět je tím skutečným světem. Tam nacházíme svou výživu, jelikož konec konců - v hmotném světě nejsme nikdy emocionálně vyživeni. Vždy tu bude něco chybět, taková je povaha hmotného světa. Většinou když mluvíme s lidmi za zavřenými dveřmi, vyjeví nám svá srdce a většinou vyjde najevo, že se necítí naplněni.  "Nejsem ve svém životě šťastný!"
Nedávno bylo ve zprávách, že nějaká ruská dáma, které mělo být údajně 119 let, řekla: "Za celý svůj život jsem nezažila žádný šťastný den!" No, to je trochu depresivní, že? Nemyslím si, že život je až tak špatný (smích). Každý by si měl vybavit alespoň nějaké šťastné dny, tedy až na tu paní. Co se dá dělat. Věc je ta, že v tomto materiálním světě nenajdeme naplnění. Můžeme tady mít vše, po čem jsme kdy toužili? Kdo to má?
Proto se v hmotném světě neustále cítíme trochu podvyživeni. Skutečná výživa přichází v našem vztahu s Krišnou a tam ji musíme najít! Teď je jednoduché říct: "Ale Krišna je tak daleko. Potřebuji ke své výživě něco tady a teď." Krišna je daleko pouze tehdy, pokud ho daleko dáme. Měli bychom se pokusit Krišnu přivést blíže k nám. Proto musíme začít se svým vědomím Krišny. Tím, že pochopíme, že musíme investovat do našeho vztahu s Krišnou, Ho přivádíme k sobě blíž! To je to, co děláme během naší ranní sádhany - našeho pravidelného čtení, zpívání atd. Přicházíme blíž ke Krišnovi. V Ádi Puráně je řečeno, že když zpíváme svaté jméno, jsme Krišnovi nesmírně blízko. To ve skutečnosti zažíváme. Může chvíli trvat, než to tak budeme vnímat, ale alespoň nad tím teď můžeme začít přemýšlet! 
(Kadamba Kánana Svámí, 26.května 2018, Rádhadéš, Belgie, přednáška "Vědomí Krišny je skutečný svět")
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

čtvrtek 7. června 2018

Věčné vztahy

Někdy mohou spolu duše zůstat několik životů v různých vztazích. Záleží na tom, nemusí být vždy manžel a manželka. Mohou si vyměnit role - manžel se může stát manželkou a manželka manželem, nebo se jeden z nich stane dítětem. Může tu být tolik různých karmických vztahů, může se to měnit, ale některé duše mohou být na chvíli spojeny a potom je rozdělí čas. Ale mezi vaišnavy je možné ustanovit věčné vztahy. Jsou věčné, pokud se vaišnavové společně zaměstnají v oslavování Nejvyššího Pána. Pak se vše stane věčným...vztahy budou věčné a budou pokračovat v duchovním světě. Pro oddané je možné pokračovat ve věčných vztazích ve věčném světě.  
Vztah gurua a žáka je také popisován jako věčný. Ale může být vznesena otázka, zda to znamená, že ten vztah už existoval dříve? Věčný znamená navždy, ale také odjakživa! O tomto tématu se debatovalo mnohokrát a je na něj mnoho názorů, není to tak jasné, nemáme mnoho jasných náznaků. Někteří řekli, že ano, věčný znamená věčně před a věčně po. Další říkají, že věčný znamená odteď navždy. Že když se vztah rozvine zde v tomto světě, bude pokračovat navždy. Ať je to jakkoli, nejdůležitější je pro nás to, že je navždy...

(Kadamba Kánana Svámí, 20.prosince 2012, Durban, JAR, Šrímad Bhágavatam 12.6.40)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 4. června 2018

Až na věky

Poslouchal jsem přednášku Šríly Prabhupády, kde říkal, "Láska je pro Krišnu." Myslíme si, že milujeme tolik věcí, ale všechna ta láska nevydrží. Jediná láska, která může přetrvat, je láska ke Krišnovi; žádná jiná láska nevydrží bez ohledu na to, jak hluboce může být prožívána v přítomném okamžiku.
Jako mezi rodiči a dětmi, tak hluboká láska, ale jak jsou ty duše spolu dlouho? Bhágavatam se na to dívá z širšího hlediska, z širší časové perspektivy, a poukazuje na to, že život za životem prochází živá bytost tolika zrozeními v hmotném světě a na okamžik, jako dvě stébla trávy plující po řece času, jen na okamžik tato stébla plují spolu, než je rozdělí vlny času. Proto naše hmotná láska, dokonce i k těm, kteří jsou nám tak milí...čas nás rozdělí!
Ale to neznamená, že když přijmeme tuto filosofii, že musíme teď být chladní a že v tomto světě nemají smysl lidské vztahy a náklonnost a tak dále... Ne, jsme stále milující, ale musíme chápat, že takové pocity lásky budou smysluplné pouze tehdy, když je spojíme s Nejvyšším Pánem, protože tehdy do toho vztahu vstoupí prvek věčnosti. Potom je v takovém láskyplném vztahu věčný duchovní pokrok. 
Pokud našim milovaným nedáváme vědomí Krišny, pak tam není vůbec žádná láska! Pak je to jen iluze. Na okamžik, "Tolik tě miluji!" a potom to vše zase zmizí. V hmotném světě není nic takového jako věčná láska.

(Kadamba Kánana Svámí, 20.prosince 2012, Durban, JAR, Šrímad Bhágavatam 12.6.40)

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.