Kadamba Kánana Svámí, 5
září 2011, Berlín, Německo, Čaitanja Čaritámrita Ádi Líla 4.142-145
Mám rád toto přirovnání lásky Šrímatí Rádháraní k zrcadlu,
které odráží vlastnosti Krišny. Jak objevuje stále Jeho další a další
vlastnosti, její láska se odráží v těchto vlastnostech. Tímto způsobem
láska Šrímatí Rádháraní věcně narůstá. To
vysvětluje povahu lásky v duchovním světě a jak je věčně zvyšována v oddané
službě a duchovních zkušenostech. Krišna je uchvácen touto zvětšující se
láskou, která zvětšuje jeho lásku, a tyto výměny věčně pokračují.
Nejvyšší vztah v duchovním světě je parakiya rasa, která je zakázaným
vztahem milenců. Nikoliv milostná láska uvnitř manželství, ale zakázaný vztah
milenců – ty tajné momenty jsou považovány za nejvyšší. Gopí se nemohly veřejně s Krišnou scházet, to nebylo možné,
protože je sociálně nepřijatelné, aby se scházely s Krišnou. Mnoho z nich
bylo vdaných, a jiné byly pod ochranou svých rodičů. Jak by se jen mohly
veřejně scházet s mladým chlapcem ve vesnici? To není možné: Proto ve vztahu
mezi Rádhou a Krišnou není možné veřejné setkání, z mnoha důvodů. Nějaké
tajné momenty, které jsou právě proto velice cenné. Je tam veliká dychtivost,
mít nakonec tu příležitost setkat se s Krišnou, což je obvykle velice
obtížné.
Když se Šrímatí Rádháraní setká s Krišnou, je úplně
ohromena. Je popsáno, že když Rádhá vidí Krišnu na veřejnosti, pak si nemůže
pomoci a usměje se, ale svůj úsměv skrývá. Takže její úsměv je prakticky
nerozpoznatelný, ale lehoučce tam je v koutcích jejích úst. Ale Krišna si toho
všimne a proto se také začne mírně usmívat, kontrolujíce také svůj usměv.
Šrímatí Rádháraní si všimne, že Krišna si všiml, že se začala usmívat a proto
se začne usmívat více. Krišna si všimne, že si všimla, že si všiml, že se
usmála a tak se začne usmívat více. Pak si ona všimne, že si Krišna všiml, že
si ona všimla, že si on všiml, že se ona usmála … a tímto způsobem to pokračuje
až do konce, kdy už nedokážou kontrolovat svůj úsměv! Tímto způsobem probíhají
důvěrné výměny, ale v tu samou chvíli jsou zakryté odloučením. Esence parakiya rasy je odloučení. Nálada mezi
Rádhou a Krišnou je vždy náladou odloučení s nějakými tajnými chvilkami
setkání a pak opět stupňované odloučením. To je základní téma nejvyšší lásky.
Shledávám velice zajímavým obrázek Šrímatí Rádháraní jako
zrcadla odrážejícího vlastnosti Krišny a tak věčně nalézající další Jeho
vlastnosti, protože to ukazuje jak dělat
věčně duchovní pokrok. A to nemá žádnou hranici! Je to velice hluboké a
nevztahuje se to pouze na Šrímatí Rádháraní, ale vztahuje se to na všechny
oddané, speciálně na všechny věčné společníky Pána a dokonce i na nás! My také kousek
po kousku, krok za krokem, objevujeme povahu a nové vlastnosti Krišny. Možná v tuto
chvíli není naše láska moc vyvinutá, ale nějaká přitažlivost zde je, je to
nevyhnutelné! Jeden smysl slova Bhagavan,
jak ho vysvětlil Šríla Jíva Gosvámí, znamená „Krišna je neodolatelný. Musíš ho uctívat!“ Taková je situace - není vůbec otázka, že bychom nedošli, až do
bodu kdy budeme Krišnu milovat.
Původní článek v angličtině
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat