
svou lampičku vedeme, lemujeme obrys Božstva a pokoušíme se uzamknout Božstvo do svého srdce. Když máváme lampičkou, díváme se na podobu Božstva, rozjímáme o ní a modlíme se, aby tato podoba mohla být vypálena do našeho vědomí. To je naší touhou... protože to bude tou milostí, která nás zachrání. Všechny tyto činnosti nám zabraňují být tolik rozrušení.
Přednáška, 9. října 2010, Melbourne, Austrálie
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat