
Nějakou chvíli - dokonce i když si v hmotném světě užíváme, není to naplňující. Je tu požitek, ale nestačí k zaplnění prázdnoty v našem srdci. Ale pokud nějaký chceme, ve Šrímad Bhágavatamu je to autorizované, nicméně v mezích zbožného života. Ne že si užíváme hříšně, protože hříšným požitkem se hrozně moc zapleteme do hříšných reakcí!
Takže těm, kteří si chtějí užívat smyslů, je to dovoleno, ale v mezích toho, co je autorizované. Pokud toužíme po sexuálních činnostech, musíme je vyjádřit zodpovědným způsobem. Pokud chceme vyjádřit naší pohlavní touhu, pak svatba je tou správnou volbou.
"Co děláte? Co děláte, když vás najednou přepadne silná pohlavní touha? Co děláte?" Nejlepší je nedělat nic - to je ta nejlepší volba! Ale pokud cítíme, že něco udělat musíme, pak to musí být autorizovaným způsobem, protože pokud to děláme neutorizovaně a hříšně, pak jsme svázáni v hmotné existenci a spoutáni v podmínkách utrpení.Takže každý, kdo tak či onak porušuje pravidla písem, se zaplétá do budoucího utrpení hmotného světa. To je hloupost.

etāvaj janma-sāphalyaṁ
dehinām iha dehiṣu
prāṇair arthair dhiyā vācā
śreya-ācaraṇaṁ sadā, (Šrímad Bhágavatam 10.22.35; ČČ Ádi-Lila 9.42)
dehinām iha dehiṣu
prāṇair arthair dhiyā vācā
śreya-ācaraṇaṁ sadā, (Šrímad Bhágavatam 10.22.35; ČČ Ádi-Lila 9.42)
Vždy bychom měli jednat podle śreya. Toto śreya znamená dlouhodobý prospěch, cesta pokroku. Tak či onak musíme mít stále na mysli tuto cestu pokroku.
(Náma Hatta tábor, Protivanov, Šrímad Bhágavatam 8.2.33)
Původní přepis v angličtině je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat