Prvořadé odříkání

Naše cíle se nemění, a okolnostem, které nám stojí v cestě, nedovolíme, aby nám bránily trvale. Musíme tím nějak projít a plnit svůj záměr - zpívat šestnáct kol a následovat čtyři regulativní principy. Protože zpívat tato kola a následovat tyto principy je naše prvořadé odříkání.

A potom, jak víme, tu odříkání není samo o sobě. Potřebujeme také podporu. Není to jen otázka správného stavu mysli. Že to bude zvládnutelné a možné je také záležitost příznivých podmínek. Člověk musí zabezpečit svá kola. Jiné věci musí odstranit ze svého života a svá kola do něj zařadit, jinak se to nestane. Nelze si jen říkat: "Uvidím, jak daleko se dnes dostanu." Pak je tu velká pravděpodobnost, že to nebude fungovat. Takže zpívání šestnácti kol je o tom, abychom učinili nějaká opatření k jejich zpívání. To je ta úplně první věc a ve skutečnosti je velice důležitá!

Není to celé o náladě a o pohroužení. To přijde později. Když jsou špatná opatření, jak se můžeme pohroužit? Nejprve musejí fungovat naše opatření. Když to tu všechno je, přichází druhá fáze: "Ano, jak se pohroužit." Objevil jsem jednu věc, která mi pomáhá, a tou je trochu číst. Není to tak, že jen co vstaneme, okamžitě jsme v náladě: "Ok, jdu udělat ta kola! Jsem vzhůru, (přesunu věci, které mám udělat), rychle se do toho nadšeně pustím. Pak to bude za mnou."

To je jeden způsob zpívání, ale jiný je, když řeknu: "Ok, budu pět nebo deset minut číst." A čtu, dokud nenarazím na něco, co mě zaujme. Něco, co mě během čtení zasáhne, a poté začnu zpívat a ono mi to dá určitou energii, abych se dostal do té nálady. Pak začne být to rozpoložení lepší. Jako když jsou tu nějaké podněty, ālambham, impulsy v duchovním životě, které nám pomáhají probudit naši náklonnost ke Krišnovi.

Šrímad Bhágavatam 6.4.49-50, 29. dubna 2014, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.