Prabhupáda použil přirovnání dopravy k duchovnímu životu
a já mám tuto metaforu rád. Je to takhle... Začínáte řídit v noci, když
nejsou kolem žádná světla a je naprostá tma. Na silnici nevidíte vůbec nic kromě
bílých čar na okraji. Jsou tam ty bílé čáry na krajích a vy řídíte mezi nimi.
To jsou bílé čáry regulativních principů, pravidel a usměrnění a vše je v tu
dobu o těchto pravidlech a usměrněních. Obdobně existují také pravidla
silničního provozu. Držíte se na určité straně silnice, do určité rychlosti, je
mnoho takových pravidel, jako například jednosměrné ulice a podobně, vše proto, aby nás to usměrnilo. A všechno toto poznání nám pomůže, abychom do ničeho nenarazili.
A jak pokračujeme v jízdě, slunce se přehoupne přes
horizont a všechno se změní, protože v tu chvíli je už vidět krajina. „Ó,
jaká krásná hora. Podívej na tamto jezero. Vypadá dobře. Toto není špatné
místo.“
A tak jedeme dále, stále mezi bílými čárami, ale soustředění
na ně už není výhradní. Jak děláme pokrok, regulativní principy zůstávají, ale
nejsou už tím hlavním, co udržuje naši pozornost.
Protože my jsme v Mezinárodní společnosti pro vědomí
Krišny, nejsme v Mezinárodní společnosti pro regulativní principy.
Kdybychom jen byli, pak bychom mohli strávit celý den pozorováním se navzájem a
poukazováním, (s indickým akcentem): „Tyto věci nejsou správně. Toto není
dobře. Ne. To je špatně. Je mi líto, ale toto je špatně, protože podle Nektaru
Oddanosti…. Není to dobře, toto podle Nektaru Oddanosti není povoleno…“ Ale
co naděláme! Tyto věci jsou zde.
Je mnoho pravidel a usměrnění a my můžeme strávit celé dny
hlídáním se navzájem a mít takovou zajímavou společnost, kde každý hledí na
svého souseda ve snaze nachytat ho při porušení nějakého principu, a když se
to stane, hned to všem říci, protože toto nás samotné posune na úroveň
nadřazenosti! Potom jsme výše než on. Pravidla a usměrnění takto mohou být
velmi populární. Je to mocný nástroj jak se povýšit nad ostatní, a takto byla Indie
také lapena do této pasti, protože tohle v podstatě dělají smartové.
Smarta brahmanové jsou přespříliš připoutaní k pravidlům a
regulacím. Je to nazváno niyam agraha, vše je jen o pravidlech a
usměrněních.
Pravidla a regulace mají sloužit k vyššímu významu, rozvinutí vědomí Krišny. My tato pravidla a regulace následujeme, ale vědomí Krišny je konečnou cestou lásky. Je to cesta lásky, cesta probuzení lásky!
Kadamba Kánana Svámí, 3. května 2016, Vrindávan, Indie, BG
3.34
Přeložil Madhu Pandit dás
Původní článek v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat