Mimo kontrolu

Toto hnutí Čaitanyi Maháprabhua je hnutím milosti, ale musíme ho vzít vážně; musíme přijmout zodpovědnost. Oddaný musí přijmout zodpovědnost za to, co dělá špatně, a potom to napravit. Nemůžeme jenom říct: "Ále, ty věci se mi prostě jen tak dějí, co můžu dělat? Tolik se snažím, ale ono to nefunguje, je to mimo kontrolu!"

Ne, ONO to není mimo kontrolu - VY jste mimo kontrolu! Říkáme: "Má mysl je mimo kontrolu!" Ne, není to vaše mysl, která je mimo kontrolu, vy jste mimo kontrolu. Vidíte ten rozdíl? Máme tendenci jen přesunout svou zodpovědnost jinam. "Má mysl je mimo kontrolu, kali-yuga je mimo kontrolu, všechno je mimo kontrolu - co můžu dělat? Nemůžu s tím nic dělat, všechno je to mimo kontrolu. Kdyby byly věci víc pod kontrolou, zpíval bych Hare Krišna! Zpíval bych... Chci být oddaným, opravdu chci." Ne, nic není mimo kontrolu - kromě vás samotných!



Takže se začněte dostávat pod kontrolu - možná nemůžete zvládnout všechno během jednoho dne, ale něco udělejte. Začněte dělat věci, které dělat můžete. Někteří lidé lamentují, co všechno dělat nemohou. "Opravdu chci zpívat šestnáct kol, ale nemůžu."

Žádný problém, nejdřív dělejte, co můžete. Co můžete dělat? Můžete dělat nějakou službu, můžete uklízet? Ok, tak uklízejte. Můžete umývat hrnce? Ano, přijďte a umývejte hrnce, umyjte šestnáct hrnců. A když nějakou dobu myjete šestnáct hrnců, zkuste to znovu - možná už budete schopní zpívat šestnáct kol.

Takhle to funguje - během provádění činností, které jste schopní dělat, se očišťujete, a po nějaké době můžete začít dělat i věci, které jste předtím dělat nemohli. Přijměte zodpovědnost za to, co neděláte správně, a postupně to napravte. Už to nedělejte znovu, přestaňte s tím a napravte to. Například: "Jak mohu přestat kouřit?" Tak, že přestanete! Když řídíte auto, prostě šlápnete na brzdu a zastavíte.

Jenže my nejsme zvyklí přijímat zodpovědnost a máme své výmluvy - milion výmluv. "To moje mamka, to můj taťka, to můj brácha - kvůli nim tyhle věci nedělám. Kvůli tomu, co mi udělali, dělám všechny tyhle nesmysly." Nekonečně mnoho výmluv k ospravedlnění a přesunutí naší zodpovědnosti jinam.

Ale my musíme přijmout zodpovědnost, protože Hari-kathá není jen něco automatického. V Indii to někdy lidé považují za samozřejmost. Někteří z těch panditů dávají velice suchopárné lekce; znějí jako vrzající dveře a všichni upadají do hlubokého spánku, ale oni to chodí stejně poslouchat, protože sat-sanga je považována za náboženskou záležitost. I když  je to velmi nepříjemné, musíme to dělat. Berou to tak, že prostě tyhle věci děláte, a pak dostanete požehnání - jakýsi automatický rituál a dostanete požehnání.

Ne! Takto to není! Skrze naslouchání získáváme poznání a potom MY musíme udělat opatření ke změně. My! Musíme to udělat, musíme se změnit. Ale říkáme: "Ach, jenže já se změnit nemůžu." Kdo říká, že se nemůžete změnit? Doposud už jste se změnili dost, ale musíte se změnit v určitém směru, spíše směrem ke Krišnovi než směrem k máje. Takže člověk musí přijmout zodpovědnost - s inteligencí.

Šrímad Bhágavatam 2.3.14, 10. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.