Vše vyjde najevo ve službě

Oddaný: Slýcháváme, jak pyšní, chtiví, chamtiví a závistiví jsme. Dále děkujeme Krišnovi za všechny kopance, které jsme v životě schytali. Kromě zpívání, je zde něco jiného, co bychom mohli udělat, abychom nebyli pyšní a chtiví?

Mahárádž: Hovořil jsem stalagmitu, a jak můžeš pracovat odspoda a jak můžeš také pracovat odshora. Takže ano, můžeš k tomu přistoupit z mnoha úhlů. Mahátma Prabhu má takový psychologický přístup. Jde cestou duše a hledá; snažíme se dívat hluboko dovnitř, abychom viděli, kde jsme udělali chybu ve svých vztazích a kde jsme se zasekli na mentálních šablonách. Skrze uvědomování si a tím, že si budeme více vědomi těchto šablon je zničíme a začneme znovu. To je jeden, psychologický přístup. Odpouštění je jeho součástí. Máme celý seznam 26 vlastností vaišnavy a odpuštění je jednou z nich; můžeme ji tedy zkusit rozvíjet.

Jiným prvkem je dělat něco praktického. Pracovat pro Krišnu, protože během toho vše vyplave na povrch. Poněvadž pokud během práce nikomu nedokážete odpustit, za chvíli budete muset všechnu tu práci udělat sami. Je to jako když jste součástí týmu a pokud nikomu neodpouštíte, pak nakonec v tom týmu zůstanete sami.

Takže během práce s oddanými vyjde na povrch mnoho našich vnitřních problémů. Projeví se ve vztazích. Když jsem měl zodpovědnost ve Vrindávanu, měl jsem hodně energie a silnou povahu – nějaký oheň v sobě, trochu tvrdohlavosti a tak dále. Pracovalo to pro mě, ale také proti mně. Je to jako když vedu kírtan - mám více energie než ostatní, takže to mohu táhnout do vyšších úrovní entusiasmu. Ale jindy, při managementu, jsem tím několik lidí spálil.

Jednou jsem dal lekci, a tam jsem říkal, jak jsem v době organizování spálil několik oddaných. A na té přednášce bylo i dítě, které se později své matky naprosto vážně zeptalo: „Maminko, proč Mahárádž pálí oddané?“

Řekl jsem, že jsem spálil pár oddaných. Takže v našich vztazích jsme konfrontováni s našimi vlastnostmi a nedostatky. Slyšíte teoreticky, že máme chtíč, hněv, závist a chamtivost. Můžete o tom přemýšlet a můžete si říct: „Jsem chtivý? Jsem? Možná ano. Měl bych se snažit a ovládat to.“

Hněv - můžete se pokusit ho kontrolovat, což pomáhá. Když nastane, snažíte se nebýt až tak nahněvaní. Když máme zášť, snažíme se odpustit; je to jako cvičení. Pro mě osobně je také těžké, když zde musím sedět a musím vám všem odpustit. Pak o tom budu přemýšlet: „Ano, vím, odpustím jim téměř vše, avšak některé věci...“

V rámci služby se to stává. Poté co jsem byl střelen do zad jsem byl donucen více přemýšlet. Začal jsem uvažovat: „Možná bych měl něco změnit.“

Takže zde máme různé cesty pro různé druhy osob. Šríla Prabhupáda zdůrazňoval zapojení se ve službě, a v ní to vše vyjde napovrch. Vše se vyjeví ve službě.

Kadamba Kánana Svámí, 2. května 2013, Rádhadéš, Belgie, řeč na Venu-Gítu

Původní článek v angličtině zde.

Přeložil Madhu Pandit dás