Brahmananda vyprávěl ve Vrindávanu příběhy a já jsem jim
naslouchal. Byl nemocný a Prabhupádovi se to nelíbilo.
Prabhupáda říkal: „Jak můžeš být nemocný? Jak jen můžeš být
nemocný?“ „Prostě jsem nemocný.“ „Ty jsi pořád nemocný.“
Nebyl vůbec soucitný a Brahmananda trpěl, opravdu ho to
bolelo a Prabhupáda byl drsný; pokračoval, jako by to byla nějaká ohavná
nemoc – nechutné! Brahmananda se cítil čím dál hůř. Pak za ním Prabhupáda
přišel, promnul mu hlavu a on byl vyléčen. Tímto způsobem je zde
transcendentální milost.
Brahmananda prohlásil: „Ano, on mě takto uzdravil.“
Potom řekl, že jindy ho také Prabhupáda vyléčil. „Měl jsem
problémy se zády a nemohl jsem se narovnat, a tak jsem seděl na židli. Všichni
oddaní šli ven kázat a já jsem byl jediný, kdo zůstal v chrámu. Pak
zazvonil telefon a cítil jsem, že ho musím zvednout, jenže jsem nemohl. Přesto
jsem ho nějakým způsobem vzal a byl to sekretář, který chtěl mluvit s Brahmanandou.
‚Prabhupáda chce, abys okamžitě přišel a stal se znovu jeho sekretářem,‘ řekl.“
Brahmananda odvětil: „Ale… ale… ale jak mohu přijít? Má záda…“
A potom znenadání zjistil, že stojí rovně a jeho záda jsou vyléčena, a tak
řekl: „Okamžitě běžím.“ Takto byl vyléčen transcendentálním způsobem Prabhupádovou
energií a tak to pokračovalo i další roky.
Domácí program, 29. září 2014, Pretoria, JAR
Původní text v angličtině
Žádné komentáře:
Okomentovat