Kadamba Kánana Svámí,
27. ledna 2013, Rádhadéš, Belgie, lekce z Radhadesh Mellows
V Čaitanja-čandrámrtě (1.5) je popis od Prabodhanandy
Sarasvatího Thákura a on píše: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī,
protkhāta-daṁṣṭrāyate. Poté říka: viśvaṁ
pūrṇa-sukhāyate.
Říká, že smysly jsou jako černí hadi s jedovými zuby,
kteří na nás stále útočí. A tito hadi kousnou. Povaha hada je taková, že kousne,
i když k tomu není vydrážděn, kousne! A smysly jsou přesně takové –
neustále na nás útočí. Znovu! Neustále! Šríla Prabhupáda řekl, že jogíni se
snaží kontrolovat své smysly, ale oddaný se nezabývá ani tím. Oddaný se
nezaměřuje na kontrolu smyslů. Oddaný je jednoduše ponořen do zapojení svých
smyslů ve službě Krišnovi a poté jsou ty jedové zuby černého hada vylámány!
Tímto způsobem, skrze zaměstnání se ve službě nás automaticky
smysly dále přestanou ovlivňovat špatným způsobem. Je zde sankírtan – slovo kírtan,
nebo kořen slova kirti který znamená
opěvování Krišny. Když je jednoduše kírtan
celým naším životem, když je opěvování Krišny celým naším životem, pak vše
co děláme je opěvování Krišny. Nejen zpívání je kírtan. Každá jeho část je opěvováním Krišny.

Takto se všechny naše činnosti stanou částí opěvování
Nejvyššího Pána. Všechno! Dokonce, i když si musíme vydělávat na každodenní chleba, pak ten každodenní chleba bude naším oslavováním
Krišny. Ať už explodujeme tancem v extatickém kírtanu, nebo když darujeme
svůj výdělek pro udržování nebo pro festival k oslavě Krišny, je to
spojeno. Vše bude spojeno a celý náš život bude oddán oslavování Krišny.
Původní článek v angličtině
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat