Opravdová ochrana

Krišna je vždy naším příznivcem. Vždycky! Nezáleží na tom, co se stane, zkrátka vždycky! Proto se na Krišnu nikdy nehněvejte, to je chyba. Je to veliká chyba! Jsme nevýznamní, právě jako zde v této chrámové místnosti – na podlaze jsou čtverce a každý na něm sedí jako figurka na šachovnici. Figurka na šachovnici nemůže mít přehled o hře. Může pouze vidět figurky, které jsou okolo ní, nemůže vidět vše. Ale hráč má o hře kompletní přehled. Stejně tak Krišna vidí kompletně celou hru, ale my o ní přehled nemáme.

Takže bychom neměli lomit rukama a říkat: „Jak se mi tohle mohlo stát? Jak se mi to mohlo stát? Dal jsem Krišnovi všechno. Jak se mi tohle mohlo stát?“ Ne, Krišna chápe… Ví, kdo jsme byli v našich minulých životech. My to nevíme. Krišna ví vše. On ví, co jsme dělali, my ne. Krišna ví všechno a nikdy nás nebude chtít zbytečně trápit. Nikdy! Takže bez ohledu na naše těžkosti je musíme snášet s velkou vírou. Měli bychom si uvědomit, že pokud jsme oddaní, pak zažíváme zvláštní obtíže. Měli bychom chápat: „Krišna mi prokázal přízeň. Prokázal mi laskavost. Dělá aranžmány pro mé očištění, mám štěstí. Věnoval mi speciální pozornost, speciální milost.“ Přesně takto. Tohle je transcendentální vidění. Takhle můžeme snášet všechny těžkosti s vědomím, že nás Krišna vždy ochraňuje. Toto poznání je největší útěchou a musíme o tom být s hlubokou vírou přesvědčeni. Krišna nás vždy ochraňuje. Dokonce, i když to nevíme, ochraňuje nás.

„Ano, ale někteří oddaní umírají. Dokonce umírají ve strašlivých situacích. Krišna je neochránil? Kde byl Krišna?“

„Krišna tu byl. Chránil je.“

„Ale ne, nedělal to. Oddaný zemřel, On jej neochránil. Ve skutečnosti jej nechránil. Prostě zemřel. Viděli jsme oddané, kteří byli zavražděni. Zabiti! Jak může být oddaný zavražděn? Krišna je neochraňoval.“

„Ó ano, ochraňoval.“

„Ne, neochraňoval“

„Ano, ochraňoval.“

„Tak jak tedy?“

On neochraňoval tělo, ale duši. Nikdy duši neopouští. Nikdy! Krišna nikdy neopouští Svého oddaného. Tělo... fajn. Víte, že dříve či později bude konec. Myslím tím, že se to musí stát. Tato těla... co se může stát  materiálnímu tělu. Je to ohromné a stane se to. Hmotné tělo není tak dobré. Kdo si jej chce ponechat? Kdykoli je ten čas, nechte nás odejít z tohoto těla. To není problém, Krišna ochraňuje duši. To je skutečná podstata a je to úžasné!

Musíme mít víru a tu musíme utužovat. Začíná to poznáním. Nejdříve to slyšíme a přemýšlíme o tom. „Hmm, nad tímhle jsem nikdy nepřemýšlel… Hmm, fajn, rozumím. Krišna ochraňuje duši.“ Takže člověk nemůže mít takovou víru okamžitě, musíme naslouchat a přemýšlet o tom. A poté, co jsme o tom přemýšleli, uvažujeme: „Ano, je to pravda.“ Poté můžeme svou víru upevnit. Ano, upevnit! Vidíme, že velcí oddaní to takto berou. Toto je tajemství velkých oddaných. Takoví jsou, abhayam – odvážní… Protože vědí, že Krišna ochraňuje duši.

Šrímad Bhágavatam 3.3.18, 10. října 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.