Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce Šrímad Bhágavatam 4.29.55
část třetí
Byla tam taková nálada a ta byla živá. Ta nálada přišla od
Prabhupády. Protože Prabhupáda byl kompletně transcendentální. Nezajímal se o
hmotný svět. Hmotný svět bylo něco, co nemohlo Prabhupádovi nic nabídnout.
Prabhupáda nepřišel, aby si cokoliv z hmotného světa vzal. Prabhupáda
neměl, co by si ze západu vzal. Prabhupáda přišel jednoduše proto, aby
rozdával. Rozdával transcendentální poznání, rozdával zpívání Hare Krišna,
rozdával oddanou službu a Krišna prasádam.
A proto tam byla síla. Protože všichni mohli jasně vidět, že
záměr je naprosto transcendentální. A proto byli všichni připraveni udělat
oběť. A je to tento duch oběti, který byl klíčem k úspěchu. Každý byl
připraven být odříkavý a dát do popředí transcendentální věci a stanovit
společným cílem duchovní svět. Někdy si někdo může myslet, že ta doba byla
speciálním časem a proto tehdy lidé přicházeli. Ale tak to ve skutečnosti není.
Pravda je jednoduše taková, že my musíme
mít plnou víru ve zpívání Hare Krišna a v proces oddané služby. A že
my sami také v tomto procesu bereme útočiště. Čím více v něm vezme
útočiště, tím více lidí přijde. Pak budou lidé přitahování a začnou se
zapojovat. Chrám se úplně naplní. A nebude s tím žádný problém.
Prostě nemůžete jen říct, že Prabhupáda přišel v době,
kdy věci byly tak jednoduché. Nebyly vůbec jednoduché. Já jsem v tu dobu
byl mladý a zajímal jsem se o duchovní věci. Ale zcela jistě jsem se nezajímal
o filozofii, kde se musíte tolika věcí či činností vzdát. To bylo prostě příliš
oproti normálnímu životu. A nezáleží na tom kde na světě.
Žádné komentáře:
Okomentovat