Z Indie do Austrálie - březen 2014

Různé okolnosti bránily pravidelným aktualizacím informací o cestách Kadama Kánana Svámího, ale nyní jsme rádi, že můžeme pokračovat. Pátého března Maharáj opustil Indii a cestoval na jih do Sydney, Austrálie. Zde je report napsaní SmitaKrišna déví dásí:

„V moderní době máme to, co lidé nazývají „buzzwords“ (Módní nadužívaná slova, která se časem stanou běžnými. Pozn. překladatele) Máme svá oblíbená slova. Nevím, zda mohu nějaké zmínit (smích). Možná raději ne, je to příliš chytlavé. Ale někdo zmínil, že osoba, která má nyní největší vliv byl zjevně Sigmund Freud – vnějšně to tak jistě je. Žijeme ve věku psychologie a tak jsou nyní všechny termíny, co používáme psychologické, jako například „sdílení“. Byl jsem někde a tam probíhal rozhovor:

„Nemůžete říkat kázání, ne! To není vhodné pro nynější dobu, neříkejte to. Nyní je to správné slovo sdílení.“

Samozřejmě, Šríla Prabhupáda řekl „KÁZÁNÍ“ a definitivně neřekl „sdílení“, přestože s námi velice laskavě sdílel tolik mnoho věcí…..

Kadamba Kánana Svámí, červen 2013, Čaitanya Čandrodaya Nátaka část 2

Udržet si svůj image

Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce Šrímad Bhágavatam 4.29.55

část osmá - poslední

Otázka: Může říci něco o závisti?

Odpověď: Ano. Závist znamená, že chceme být více, než co jsme. Chceme být něco jiného, než co jsme. A to neustále. A proto se snažíme udržet si svůj image. Snažíme se lidi zaujmout. A ono to nefunguje a my jsme z toho v nejistotě a v depresi, a tak dále. To vše je díky té závisti, že chceme být něco více, než co jsme. Když bychom dokázali být jednoduše upřímní a byli tím, co jsme. Nepřetvařovat se, nelhat. Nesnažit projektovat si svůj image. Jen přijít do tohoto stavu. Být pokorný, oceňovat a respektovat ostatní, uznat své vlastní nedostatky, pak najdeme naše přirozené místo ve vztazích k lidem. Pak budeme přirozeně plni respektu k těm, co nás mohou učit, a přirozeně budeme učiteli pro ty, kteří jsou méně zkušení, či realizovaní než jsme my. Pak přirozeně najdete své místo. Pak už to není těžké, najít si své společenské umístění. A to je velice pěkné, jestliže můžeme být takoví. Pak celé naše hnutí bude v pořádku.

všepohlcující nepřítel celého světa

Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce Šrímad Bhágavatam 4.29.55

část sedmá

Otázky a odpovědi.

Oddaný: Je řečeno, že chtíč je nejsilnější touhou. Jestli o tom můžete říci něco více?

Maharáj: No, dobře. Je řečeno icchā-dveṣa-samutthena, dvandva-mohena bhārata (BG 7.27) Všechny živé bytosti se rodí do klamu, zmateny protiklady, jež vyvstávají z touhy a nenávisti. Chtíč a hněv. To jsou ty dvě věci, chtíč a hněv. Ta mocná řídící síla v živých bytostech. A to vede k hněvu a chamtivosti a tak dále. A proto je poslední léčkou máji touha být Bohem. A proto vidíme, že i když je překonán chtíč, stejně za tím zůstává touha být Bohem. A to je velká past. kāma eṣa krodha eṣa rajo-guṇa-samudbhavaḥ mahāśano mahā-pāpmā viddhy enam iha vairiṇam (BG 3.37) Tento chtíč je nejhříšnějším všepohlcujícím nepřítelem celého světa. Tak to je. Ale my se musíme jen zaměstnat ve službě Krišnovi a pak bude chtíč slábnout. Nezmizí okamžitě úplně, ale začne ubývat. Jako jsem již řekl, že nemusíme okamžitě překonat sexuální touhu, ale první věc, která tu musí být je, že musí ztratit víru v sex.

Hi girls!

Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce Šrímad Bhágavatam 4.29.55

část čtvrtá

Dnes mám tisíce facebookových přátel a jeden z mých indických facebookových„přátel“ napsal na mou facebookovou zeď vzkaz: „Ahoj holky!“ Protože toto je zájem světa: kluci a holky. To je zájem celého světa. Šrímad Bhágavatam vysvětluje, jak je celý svět ve skutečnosti jen pozadím pro sexuální život. Všechno. Vidíte překrásná města, překrásné parky, lavičky, loďky, terasy, divadla, oblečení, kadeřnictví. A úplně všechny tyto věci vedou ve skutečnosti k sexuálnímu životu. Je to jen pozadí pro sexuální život. To říká Šrímad Bhágavatam.

puṁsaḥ striyā mithunī-bhāvam etaṁ
tayor mitho hṛdaya-granthim āhuḥ
ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair
janasya moho 'yam ahaṁ mameti

(ŠB 5.5.8)

Celý svět se zapojuje do mithun – sexuálních činností. A vše vede k tomuto. Není důležité, co to je, protože dříve nebo později se to dostane sem. To je hmotný život. Může to začít u šálku kávy, nebo to může začít u pěkného setkání velice kulturních lidí. Ale na tom nezáleží, protože to skončí u sexuálního života. Tak to je. A Prabhupáda to tak řekl. Takový pěkný indický muž se mu představoval a říkal mu: Toto je má žena, toto je můj syn, a toto je můj druhý syn, a toto je můj čtvrtý syn, a zde je má dcera. A Prabhupáda to komentoval: „toto je můj sexuální život“. Představuje nám zde svůj sexuální život. A Prabhupáda to neříkal proto, aby toho muže nějak ponížil. Prabhupáda to řekl, aby poučil oddané, že ve skutečnosti celý svět funguje na sexuálním životě.

Mít plnou víru ve zpívání Hare Krišna a proces oddané služby

Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce Šrímad Bhágavatam 4.29.55

část třetí

Byla tam taková nálada a ta byla živá. Ta nálada přišla od Prabhupády. Protože Prabhupáda byl kompletně transcendentální. Nezajímal se o hmotný svět. Hmotný svět bylo něco, co nemohlo Prabhupádovi nic nabídnout. Prabhupáda nepřišel, aby si cokoliv z hmotného světa vzal. Prabhupáda neměl, co by si ze západu vzal. Prabhupáda přišel jednoduše proto, aby rozdával. Rozdával transcendentální poznání, rozdával zpívání Hare Krišna, rozdával oddanou službu a Krišna prasádam.

A proto tam byla síla. Protože všichni mohli jasně vidět, že záměr je naprosto transcendentální. A proto byli všichni připraveni udělat oběť. A je to tento duch oběti, který byl klíčem k úspěchu. Každý byl připraven být odříkavý a dát do popředí transcendentální věci a stanovit společným cílem duchovní svět. Někdy si někdo může myslet, že ta doba byla speciálním časem a proto tehdy lidé přicházeli. Ale tak to ve skutečnosti není. Pravda je jednoduše taková, že my musíme mít plnou víru ve zpívání Hare Krišna a v proces oddané služby. A že my sami také v tomto procesu bereme útočiště. Čím více v něm vezme útočiště, tím více lidí přijde. Pak budou lidé přitahování a začnou se zapojovat. Chrám se úplně naplní. A nebude s tím žádný problém.

Prostě nemůžete jen říct, že Prabhupáda přišel v době, kdy věci byly tak jednoduché. Nebyly vůbec jednoduché. Já jsem v tu dobu byl mladý a zajímal jsem se o duchovní věci. Ale zcela jistě jsem se nezajímal o filozofii, kde se musíte tolika věcí či činností vzdát. To bylo prostě příliš oproti normálnímu životu. A nezáleží na tom kde na světě. 

Vaišnava není nikdy šúdrou

Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce Šrímad Bhágavatam 4.29.55

část druhá

Když je varna-ášram aplikována na transcendentální společnost oddaných, pak ale pro všechny z nich zůstávají čistě transcendentální činnosti. Protože vaišnava se nikdy neidentifikuje s konkrétní určitou varnou. Proto nemůžete nikdy říct, že by byl někdy vaišnava šúdrou. Vaišnava je vaišnava. Protože vaišnava kultivuje vědomí, že není tímto tělem. Proto se vaišnava neztotožňuje s činnostmi těla. Kdežto obyčejná světská osoba se zaměstnává svým tělem a podle toho vyvíjí své vědomí. A podle toho se ztotožňuje s těmi činnostmi. Když je někdo tesař, tak je prostě jen tesař, a je šúdra. Ale když je vaišnava, tak není nikdy šúdra, je transcendentální. A proto, i když může být zaměstnán jako tesař, může dostat bráhmanské zasvěcení. Tak jako to učinil Šríla Prabhupáda s Jayanandou. Jayananda ale samozřejmě nebyl tesař, ale kvalifikovaný inženýr. Ale Jayananda neměl rád tu sociální prestiž, která přichází s pozicí inženýra, a nepřál být si ve společnosti lidí, kteří jsou pyšní na to, že jsou inženýři. A proto, přestože získal titul, nikdy neprošel tím slavnostním předáním diplomu. Takže on měl diplom, ale nezajímala ho ta sociální prestiž.

A proto Jayananda raději řídil taxi. A tak řídil taxi, když se setkal s hnutím Šríly Prabhupády. Bylo mu tehdy už něco kolem třiceti let. Což znamenalo o deset let více než všichni ostatní oddaní. Takže si oddaní mysleli: „Kdo je tenhle chlapík? Kdo je ten starý muž?“ Všem kolem bylo kolem dvaceti. „Co tady s námi on dělá?“ Ale tomu starému muži se dařilo velice dobře, protože ten starý muž začal dávat celý svůj plat. A tímhle způsobem udržovat chrám, platit nájem v Sanfranciském chrámu, což byl obchod s výkladní skříní menší než tato místnost. Stejně jako Prabhupádův Matchless Gifts byl menší než tato místnost.(chrám v Amsterdamu, pozn. překladatele) A Prabhupáda měl místnost nahoře. A všichni ostatní byli nějak kolem, ale fungovalo to dobře. Ne, že by Prabhupáda otevřel chrám každý večer, měl určité dny, kdy bylo venku vyvěšeno, že bude dávat lekce o určité dny a pak kírtan. A v San Franciscu, kde Jayananda platil díky svému taxikaření nájem, to bylo obdobné. A pak Jayananda celý den během taxikaření kázal. A někdy své pasažéry přivážel zpět do chrámu. A Jayananda se staral o oddané. Když viděl, že někdo potřebuje svetr, tak ho prostě koupil, nebo jiné oblečení a také potraviny do chrámu. Jayananda se prostě staral o všechny. A proto se také po určité době stal chrámovým prezidentem, protože se dokázal v chrámu postarat o všechno.

Přizpůsobit svůj život podle Krišny

Kadamba Kánana Svámí, 22. srpna 2012, Amsterdam, Holandsko, lekce na Šrímad Bhágavatam 4.29.55

část první 

Śrīmad-Bhāgavatam - Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu - kapitola 29 Nārada hovoří s králem Prācīnabarhim

sa tvaṁ vicakṣya mṛga-ceṣṭitam ātmano 'ntaś
cittaṁ niyaccha hṛdi karṇa-dhunīṁ ca citte
jahy aṅganāśramam asattama-yūtha-gāthaṁ
prīṇīhi haṁsa-śaraṇaṁ virama krameṇa

Překlad: 
Můj milý králi, pokus se pochopit alegorické postavení jelena. Buď si plně vědom svého vlastního já a zřekni se požitku z naslouchání o cestě na nebeské planety, dostupné vykonáváním plodonosných činností. Zanech rodinného života, který je plný sexu a příběhů s tím souvisejících, a prostřednictvím milosti osvobozených duší přijmi útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství. Odpoutej se tak, prosím, od hmotné existence.

Uff. Velice přesné.

Rozsvítit se

Kánana Svámí, 25. prosince 2013, Majápur, Indie ŠB 5.9.3

Brahma-jyotir je známá jako Krišnova záře, ale když si o ní přečteme něco více, pak se dozvíme, že je naplněná cit-kaṇaḥ. A ty cit-kaṇaḥ jsou nekonečné extrémně maličké duše, které tam jsou. Takže celá Brahma-jyotir je stvořená z duší, které jsou sjednocené v brahmanu. Takže, přestože to vypadá jako jedna vše prostupující záře, ve skutečnosti se skládá z nekonečného množství živých bytostí.

A stejným způsobem můžeme vidět i sankírtanové hnutí Pána Čaitanji. Přestože vypadá jako jedno hnutí, skládá se vlastně z jednotlivců. A každý jednotlivec se musí snažit o svou vlastní čistotu. Nemůžeme jen čekat, „Ó kdy, kdy jen se stanu čistým oddaným? O kdy? Kdy jen se to světlo rozsvítí?“ Ne, to světlo se rozsvítí, když se rozhodneme ho rozsvítit. Nebo jinými slovy, když se rozhodneme odevzdat se, v tu chvíli budeme čistí oddaní.

Původní článek v angličtině zde.

Nesobecká touha

Každý oddaný si přirozeně přeje vidět Krišnu a touha vidět Krišnu není plodonosná. Můžete říct. "No, nejvyšší úroveň oddané služby je být oproštěn od veškeré sobecké touhy, není to tedy sobecké, když se snažíme vidět Krišnu? Není to o naší touze místo toho aby to byl ten vyšší princip uspokojování Krišnovy touhy?"

Ano, ale přesto si každý oddaný hluboko ve svém srdci přeje být s Krišnou, přeje si Krišnu vidět, protože tak jsme stvořeni, tak jsme nastaveni. Hledáme potěšení - to nemůžeme zastavit. Konstituční postavení živé bytosti je popsáno ve Védanta sútře (1.1.2) jako ānandamayo ‘bhyāsāt, neboli hledající štěstí.

Takže tento prvek hledání potěšení je něco, co nemůže být z naší povahy odejmuto, proto každý proces, který nám to odpírá, je umělý proces a nemůže být udržen. Proto vidíme že impersonalismus a buddhismus jsou dva procesy, které jsou založeny na negaci, procesy které jsou založeny na popření tužeb, potlačení potěšení. V těchto dvou procesech musí člověk v základě odepsat celý hmotný svět, zatímco v Bhágavatamu nacházíme, že krása tohoto světa je vnímána jako Krišnův úsměv. 

Úsměv může být brán jako přivítání. Takže krása v tomto světě je vítající úsměv Krišny. To je pěkné, takže pak nemusíme rozvíjet takové rozpoložení, kde úplně odepíšeme materiální svět, že když vidíme v tomto světě něco krásného, nemůžeme to ocenit. Můžeme to oceňovat a vidět, že je za tím vším Krišna. Když vidíme nějaké překrásné ptáky, ne že si přejeme se takovými stát, ale můžeme vidět, že v tomto světě je krása, protože odráží ještě větší krásu duchovního světa. A že vešekerá estetika tohoto světa nás zve do vyššího světa krásy a estetiky...  

(Majápur, Indie, 13.ledna 2014, přednáška v Kírtan Academy)

Odkaz na přepis v angličtině naleznete zde. 

Jemné vyladění

Chrámový život je trochu jako tlakový hrnec. Lidé venku mají nějaké ty ventily - je tu všechna ta frustrace a jednu noc se prostě můžete opít... Tak dobře, zbavíte se té frustrace na jednu noc.

Ale jediné, co můžete dělat jako oddaný, je jíst hodně prasádam a přijímat u toho útočiště, protože nemůžete pít, kouřit a dělat tyhle věci. Kvůli sexu se musíte oženit. Sex není zábava či rozptýlení, která se dělá jen jako sport!

Takto se tedy někdy můžeme v chrámu dostat v nějaké situaci pod tlak, ale zkrátka to tolerujte. Do té stresové situace jste si přinesli své falešné ego,někdo jiný si přinesl své, a tato dvě falešná ega se pěkně střetnou.

Takže ano, je to velice obtížné. Pán Čaitanya to chápe. Chápe, odkud pocházíme, chápe, že nejsme čistí. Ví, že jsme plní falešného ega. A ví, že na začátku se to někdy vymkne kontrole. Viděl jsem všemožné případy - viděl jsem, jak hubená mataji škrtí silnou.