Scénář je stejný

V tomto verši čteme o tom, jak živá bytost ve vtěleném stavu reaguje s hmotnou energií. Skrze hmotné smysly zakouší hmotnou „rásu“. To je skutečný význam naší hmotné existence, zkoušet a ochutnávat „rásu“, protože přirozeností duše je vychutnávat různé „rásy“.

Nyní je tato tendence „rásy“ zvrácená, a tak v hmotném světě jednáme s hmotnou energií a snažíme se vymáčknout z ní pár kapek hmotného potěšení. Je to velice těžké, protože tato hmotná energie je od počátku navržena tak, aby nás znechutila. Scénář je stejný.

Můžete si v tom scénáři změnit postavy, můžete upravit jména, můžete změnit jména míst, můžete jít do údolí nebo na vrcholky hor, ale ta podstata scénáře je vymáčknout pár kapek požitku a zbytek je o zklamání! Ať už to je na vrcholu hor nebo v údolí, ať už na této straně oceánu nebo na té druhé. Zklamáni budeme na obou stranách. Takhle to je. Ať už ženatý, nebo svobodný, stále není naplněný! Naplnění není možné dosáhnout na hmotné úrovni!

Samozřejmě, jak jednou přijde do rovnice Krišna, pak se vše změní. Šríla Prabhupáda blízce komunikoval se synem Rúpanugy, jeho jméno bylo Ekendra. A Ekendra měl Šrílu Prabhupádu velice rád a vždy mu stál po boku na osobní úrovni. A jednou napsal Prabhupádovi dopis o tom, jak se učí matematiku a Prabhupáda odpověděl: „5 + 5 je 10     2 + 2 je 4      a všechno + Krišna je Vrindávan!“

Takový jednoduchý vzorec, ale zároveň ohromující, protože toto je povaha sankírtanového hnutí a je to povaha Krišny. Když přidáme Krišnu, pak se vše stane transcendentálním! Protože nakonec základem hmotné existence je nejprve duchovní existence.

ŠB 3.26.41, 4. Prosince 2016, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil MadhuPandit dása

Milost skrze čistého oddaného

Pouze čistý oddaný nás může vytáhnout z hmotného světa, to je jediný způsob. Někdy se dívám na staré časopisy Zpátky k Bohu – ty nejstarší. A ty byly zajímavé, protože byly všechny o Šrílovi Prabhupádovi; celý časopis Zpátky k Bohu byl o Šrílovi Prabhupádovi. Byl tam jeden článek, který popisoval, jak oddaní čekali na Prabhupádu až přijde dolů na přednášku a měli dlouhý kírtan, a i když už kírtan skončil, Prabhupáda stále nepřicházel, ale nikomu to moc nevadilo. V tu dobu tam byl jediný sanjásí jménem Kírtanánanda. A tak požádali Kírtanánandu, aby hovořil. A on řekl: „Kde jsme všichni byli před rokem? Kde jsme byli i jen před šesti měsíci? Kde jsme byli, než jsme získali milost čistého oddaného?“

Je to milost čistého oddaného, která se dotýká oddaných. Nejvyšší Pán se zjevuje v tomto světě, rozšiřuje svou milost v tomto světě a pokračuje s milostí skrze celý vesmír skrze Svého oddaného a je to stejně dobré, jako získat ji přímo od Nejvyššího Pána.

ŠB 6.18.1-8, 12. prosince 2016, Vrindávan, Indie

Původní text v angličtině zde.

Přeložil MadhuPandit dása

Osobní zodpovědnost

Nakonec to, co se má stát, se stane ve správnou dobu, ale my máme přesto možnost volby. Když přecházíme ulici, není to stylem: "Ó, co se stane? Přecházím ulici...!" Ne, vy si volíte, že přejdete. A tak je to se vším - můžete si vybrat. Zvolíte si, jestli si dáte další lžíci sabdží nebo ne; ještě jedna roti... To je vaše volba!
Někdy lidé říkají: "Ano, budu oddaným, když ze mě Krišna udělá oddaného. Já jsem se jen odevzdal." Tato filozofie nebere v úvahu osobní odpovědnost, kterou máme, když se rozhodujeme. Činíme rozhodnutí. Ve správnou chvíli k nám přijde volba a my se musíme rozhodnout. "Mám to udělat? Mám být oddaným, nebo nemám být oddaným?"
To je vaše volba a vaše zodpovědnost. Když řeknete "ne", pak také musíte čelit důsledkům a jste za to zodpovědní.

Domácí program, 12. května 2015, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Věčné bohatství

Lidé usilují o bohatství a snaží se o hmotný rozvoj, což není jednoduché, protože osud neovládáme. Můžete získat bohatství, ale pak zasáhnou nějaké okolnosti a to bohatství se nějakou kalamitou rozplyne. Proto snažit se udržet si v hmotném světě bohatství je neustávající úsilí a těžká práce bez jistého výsledku.

Dnes hovoříme o tématu z Bhagavad-gíty: o věčném prospěchu z oddané služby. Cokoliv je na cestě oddané služby rozvíjeno, není nikdy ztraceno. Ve druhé kapitole je řečeno

nehābhikrama-nāśo 'sti
pratyavāyo na vidyate
sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt

BG 2.40

Toto úsilí je prosté ztráty či úbytku, a i malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.

Jakoukoliv činnost konáme ve vědomí Krišny, její prospěch nikdy nepomine, nemůže být zničen žádnou vnější silou ani námi samotnými. Takto je prospěch z oddané služby trvalý, protože je duchovní povahy a cokoliv duchovní povahy je „sat“, není poutáno časem.

Šríla Jamunáčárja řekl, že duch není poután časem, prostorem ani myšlenkou. Duchovní svět není nikdy omezen jako tento hmotný svět, kde je vše limitováno časem. Mnoha věcí je dosaženo, ale jen na omezený časový úsek, a bylo do nich vloženo tolik úsilí. Proto je řečeno, že bychom neměli mrhat časem na dočasné věci, ale měli bychom se věnovat esenciálním činnostem.

Pokud někdo dříve v Indii udržoval své hmotné potřeby na minimu, bylo to považováno za známku velkého pokroku, a taková osoba měla ve společnosti úctu. A nikoliv někdo, kdo se skrze obchod stal velice bohatým. Ten, kdo se skrze obchod může stát boháčem, je vaišja. Vaišja nebyl považován za osobu velice vysoké úrovně.

Ve skutečnosti ve védské kultuře jsou dvě vyšší kasty lidí - bráhmana a kšatrija, a také dvě nižší kasty - vaišja a šúdra. Dvě nižší kasty se zaobírají hmotnými věcmi. Vaišja se zaměstnává vyděláváním peněz a šúdra si užívá smyslů. Kdežto dvě vyšší kasty žijí pro dharmu. Svůj život zasvěcují vyššímu cíli, život obětování se pro prospěch Nejvyššího Pána.

Je zajímavé, že dříve ten, kdo vydělával mnoho peněz, nebyl považován za prvotřídní osobu! Dnes je to oproti tomu ta nejdůležitější věc. Nic jiného nerozhoduje. Pokud jsi velice bohatý, pak jsi též velice aristokratický a pak něco znamenáš. Takto dnes hmotné bohatství rozhoduje o důležitosti.

O šúdrech je řečeno, že se zaměstnávají v uspokojování smyslů, zejména pak sexem. A také proto nyní vidíme, jak svět dělá ze sexu příliš mnoho. Sex má v životě své místo, ale není cílem života, a ani není klíčem ke štěstí. To je velká chyba!

A takto to pokračuje dále. Protože jsme ztratili dlouhodobou vizi a zapojili jsme se slepě do tolika činností, které nás pak spoutaly v hmotném životě.

Bhagavad-gítá 10.10, 3. prosince 2016, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil MadhuPandit dása

Co se určitě počítá

Dokonce i když jsme sami transcendentální, musíme brát pocity ostatních osob vážně, i pokud jsou částečně motivované falešným egem – na tom nezáleží, stejně jako u dítěte. Když jste pak dospělí, tak to už vidíte jinak, když otec odchází z domu, není to maličkost, je to skutečné utrpení, ale co se dá dělat!?

Když jsem byl dítětem, ztratil jsem svou oblíbenou hračku – autíčko – na pískovišti. Nikdy jsem to pak už nepřekonal. Byla to ohromná ztráta. Celé pískoviště jsem překopal a prosál, ale nikdy jsem už svého malého zlatého Jaguára nenašel. Byla to pro mě tragédie.

Nyní se na to ale už samozřejmě dívám z jiného pohledu. Ale můj malý zlatý Jaguár zůstává, aby mi připomínal to, co pro mě jednou bylo velice důležité. Takže to, co se skutečně počítá, je to, co je důležité pro lidi. Nemyslím si, že bychom měli chodit kolem a lidi značkovat cedulkami „Falešné ego!“.

Myslím, že bychom měli být vážní k ostatním, jinak jak by mohli oni brát vážně nás? Pokud jsem tak moc transcendentální, že neberu nikoho vážně, nedává to vůbec smysl. Pak se stávám chladným a pro lidi nezajímavým.

Jako Prabhupáda, který byl velice transcendentální a zároveň dokázal být velice lidský k lidským bytostem. Byl schopen sejít dolů k tomu, co lidi pohnulo, přestože jeho samotného to vůbec stejně nepohnulo.

Spirit Matters program, 20. června 2013, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil MadhuPandit dása

Výjimečné úsilí

Když se principy kvality dobra stanou naší druhou povahou, od té chvíle si začnete duchovní život užívat. Duchovní život je velice pěkný! Zpíváme, jsme v dobré společnosti a jsme šťastní.

Ale to není vše. I tak musíme učinit oběť, musíme dělat co jen dokážeme, abychom zachránili podmíněné duše. Můžete říci: „No dobře, ale oni jsou velice hříšní, pokleslí a já nevím, zda se s takovými lidmi mohu tolik stýkat, protože pak bych mohl také poklesnout. Lepší bude zůstat v bezpečí.“

Sedět zde bezpečně ve svém pěkném malém duchovním životě, ve tvé malé Krišna bublině. Ale věz jistě, že nebudeš plně spokojen! Prostě ti bude něco chybět. Navzdory tomu, že máš všechna ta Krišna vědomá videa, která si jen dokážeš představit. Navzdory tomu, že máš 3000 CD a 12000 lekcí a 78000 obrázků Krišny. Navzdory tomu všemu tě každou chvíli přepadá pocit prázdnoty.

Takže když neuděláme tuto oběť, pokud na sebe nevezmeme to úsilí zachránit podmíněné duše, nestane se to - nebudeme skutečně naplněni a spokojeni.

Přednáška, září 2008, Kapské Město, JAR

Původní článek v angličtině zde. 

Přeložil Madhu Pandit dása

Austrálie - prosinec 2016

Níže je popis kazatelské cesty s Jeho Svatostí Kadamba Kánana Mahárájem po Austrálii od Puruša Trayi prabhua:

H.H. Kadamba Kánana Maháráj nyní tráví svůj čas v Austrálii. 1. prosince 2016 přeletěl z Indie, kde se setkal s mnoha oddanými z Česka, do Melbourne, odkud pokračoval přes chrám v Canbeře na nádhernou farmu New Govardhana v Murwillumbah u Gold Coast. Zde jsem se připojil k jeho cestě já. Pokud to čas dovolí, Guru Maháráj se snaží každý večer chodit na zdravotní procházky. Většinou na pláž nebo po okolí farmy.

O víkendu jsme odjeli na tři dny do nedalekého chrámu v Brisbane, kde je početná indická kongregace - podobně jako v Melbourne. První večer se konal veřejný program v nemalém sále, po kterém následovala dlouhá série otázek z košíku, což je oblíbená část programu pro indické obecenstvo. Maháráj na všechny bleskově odpověděl a publikum plně uspokojil.

V sobotu proběhla ranní přednáška a večerní Saturday Feast v chrámu, druhý den program ve městě v Góvindě.

Po návratu na farmu odstartoval autobusový výlet s dětmi oddaných, převážně vyrostlých v místní gurukule. Večer měli prasádam u našeho duchovního bratra Rúpa Čarana Prabhu, kde Guru Maháráj vyprávěl příběh ze své cesty Zázračným autobusem do Indie, a jak se připojil k hnutí Hare Krišna. Potom se ho děti ptaly, jak byl postřelen, což byl velice napínavý příběh, a poslouchaly se zatajeným dechem.

Následující dny dal Maháráj několik ranních lekcí a proběhlo také první a druhé zasvěcení.

V pátek třináctého se odehrál extatický sankírtan doma u Rúpy Raghunátha Prabhu, žáka Tamal Kršna Goswámího, kde Maháráj tančil a skákal a všechny přivedl do extáze zpívání svatého jména. Nasledovala úžasná lekce z Čaitanja Čaritámrity o zábavách Čaitanyi Maháprabhua, které nedávno započaly a stále se odehrávají, jako právě dnes na tomto místě. Taky se Maháráj zmínil, že pátek třináctého je pro neoddané špatný den, ale oddaní mají vše a naopak i tento den je pro ně příznivý, protože Šríla Prabhupáda právě v tento den zahájil svou plavbu z Indie do Ameriky.

Druhého dne odpoledne jsme přeletěli do Sydney, kde Maháráje po uvítání na letišti ihned převezli na domácí program, který začínal večer a trval tři hodiny. Hned na druhý den je naplánovaný kírtan v parku v BlueMountains, takže Maháráj má opravdu nabitý program. Naštěstí na pondělí není zatím plánována žádná akce, takže si Maháráj může odpočinout a trénovat melodie pro nové CD, které se tu chystá nahrát.

Váš služebník Puruša Traya Das

Inteligentní třída lidí

V tomto významu (ŠB 1.9.26) čteme o bráhmanech a kšatrijech a Šríla Prabhupáda zdůrazňuje zejména bráhmanskou třídu lidí, která kontroluje své smysly. Řekl: „Pro inteligentního člověka je ovládání smyslů nezbytností,“ a potom to ještě rozvedl: „sex s vlastní manželkou musí být také kontrolovaný, tak bude automaticky následovat plánování rodiny.“ Toto je tedy inteligence a je to odlišné od moderní definice inteligence. Není to jen o tom znát standardy nebo lepší cestu života, ale musíme to i ztělesňovat. Pokud někdo neztělesňuje inteligentní závěry, pak není vůbec inteligentní. Proto musí být inteligence překládána do vyšších morálních standardů života, jinak, jak řekl Prabhupáda, je zneužita, a to je právě výsledek moderního vzdělávání, které nenabízí morálku.

Toto hnutí je zejména pro inteligentní osoby, protože není úplně jednoduché porozumět tomu, jak jednat. Nedávno jsem hovořil o tématu fundamentalismu a o tom, že je to forma redukcionalismu, kde se snažíme vše zredukovat na velice jednoduché principy, které lze za všech okolností aplikovat, a můžeme tak úplně vypnout inteligenci – není třeba posuzovat okolnosti, žádné odstíny šedé, pouze černá a bílá, není třeba aplikovat princip a zkoumat, jak se hodí pro dané okolnosti a snažit se nalézt vhodné řešení.

 

Příklad, který mi přichází na mysl, je ten o Ašvathámovi a Arjunovi. Ašvatháma byl synem Drónáčárji, byl bráhmanou, ale zachoval se velice zbaběle a oplatil smrt svého otce na bitevním poli zabitím všech spících dětí Draupadí. Takže to byla bezprecedentní vražda, velice ohavný čin. A v tu chvíli Ašvatháma ztratil svůj bráhmanský status. Arjuna ho pronásledoval, pokořil ho, spoutal ho a spoutaného ho přivedl zpět. To bylo velice šokující, vidět bráhmanu spoutaného jako zvíře. Pro Draupadí bylo velice těžké takto vidět Ašvathámu, syna jejich učitele.

Následně se rozvinula celá debata, kde byli Pánduovci a Krišna rozděleni. Krišna se ptal, co se bude dít. Ašvatháma byl vrah, a proto by měl být zabit. Bhíma souhlasil, že by měl být zabit okamžitě, ale potom Draupadí opáčila: „Ne, je synem našeho učitele a je bráhmana. Jak byste ho mohli zabít? A navíc já nechci, aby si jeho matka musela projít tím, čím si procházím já po ztrátě synů.“ Judhištir také řekl, že by mělo být vzato v potaz, že Ašvatháma byl do té doby ve svém životě velice kvalifikovaným bráhmanou, a přestože učinil tento odporný čin, neměl by být považován za obyčejného člověka, a proto by neměl být zabit.

Poté se Krišna zeptal Arjuny: „Co budeš tedy dělat?“ Arjuna měl těžký úkol a podařilo se mu s inteligencí najít řešení. Uřízl Ašvathámovi z hlavy (vlasů) drahokam. Ten drahokam, který byl symbolem Ašvathámových bráhmanských vlastností,a tímto způsobem ho zabil a zároveň nezabil. Arjuna zabil Ašvathámovu identitu bráhmany, ale zároveň mu nevzal život. Takto byl Krišna velice spokojen. Tak se jen podívejte, jak to vůbec nebyl fundamentalismus: "Zabij ho!" Ne, bylo to o inteligenci!

ŠB 1.9.26, 6. září 2016, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil Madhu Pandit dása

Duchovní svět

Když je jeden roh duchovního světa pokryt mrakem iluzorní energie, Krišnu pak není vidět, 

nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya
yoga-māyā-samāvṛtaḥ
mūḍho 'yaṁ nābhijānāti
loko mām ajam avyayam

BG 7.25

Tehdy je Krišna skryt svou energí jógamáji

āvṛtaṁ jñānam etena
jñānino nitya-vairiṇā
kāma-rūpeṇa kaunteya
duṣpūreṇānalena ca

BG 3.39

Pokud v srdci hoří chtíč, Krišna bude skrytý. A takto živé bytosti obývají tuto zakrytou část duchovního světa. Nějakým způsobem si kvůli iluzorní energii živé bytosti myslí, že jsou v hmotném světě. Ale Šríla Prabhupáda poukázal na to, že jsme v duchovním světě ve skutečnosti už právě teď. Nic nás od duchovního světa nedělí kromě naší vlastní iluze.

Není to vůbec tak, že až po velkém množství tvrdé práce v oddané službě a zpívání mnoha a mnoha kol a po tom, co jste byli dobří oddaní, potom možná - snad - teoreticky řečeno - mohlo by se stát, že na konci tohoto života můžete jít zpátky k Bohu... A je to hooodně dlouhá cesta. Ne! Je to okamžité!

Není to fyzická cesta, je to cesta, jak se stát vědomým si jiné dimenze. A jak si jednou už jste té jiné dimenze vědomi, jste už tam. Do duchovního světa to vůbec není dlouhá cesta. 

Kadamba Kánana Svámí, 19. září 2015, Midrand, Johannesburg, JAR

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil MadhuPandit dása

Co je na sexu špatného?

Byl jsem na univerzitě v Johannesburgu, kde byla dívka, jež řekla: "Mám deset kluků a mám je opravdu ráda. Jaký je problém? Co je na sexu špatného?" A pak všichni ostatní řekli: "Jo! Jaký je váš problém se sexem?"

Tak jsem jí řekl: "Pokud jsi se svými deseti kluky šťastná, dobře pro tebe. Ale jen pro tebe, protože je tady něco většího, co můžeš se svým životem jako žena udělat, a to je stát se matkou. Když se staneš matkou, něco se změní. Pak už to není jen o tobě, už nejsi středem všeho, ale je jím někdo jiný. Naučíš se dávat místo brát, a to je ohromná věc. Když máš však deset kluků, dítě bude dost zmatené, kdo je jeho otec, takže je lepší mít jen jednoho přítele a deset dětí, pokud chceš! Takto jako osoba vyrosteš na vyšší úroveň."

Na sexu není nic špatného, ale sex samotný dělá vše sebestředným... víc a víc a pak tenhle a tamten a pak udeřit a utéct! Ale v sexu jde o víc!

BYS Retreat - přednáška v gošale, 12. září 2015, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

Buďte odvážní ve vědomí Krišny!

Odpor k odevzdání se pochází z udržování hmotných připoutaností i přesto, že jsme již obdrželi tolik pokynů o těchto záležitostech. A toto nás drží zpátky! Ale jak tuto překážku překonat? Zvládneme to tím, že budeme odvážní ve vědomí Krišny. Statečně si zvolíme Krišnu. Nemůžeme být jen tuctoví oddaní a nechat náš duchovní život jen tak jít kolem. Ne, musíme být odvážní udělat pro Krišnu něco výjimečného. Toho je zapotřebí! Zkusme být výjimeční. Nebuďme jen průměrným standardem, kdy si říkáme: „No, každý to dělá přesně takhle, takže ode mě nemůžeš přeci očekávat nic víc.“

Ne, udělejme něco výjimečného pro Krišnu a Prabhupádu, a tím pokoříme naše překážky. Vidíme v písmech popisy těch, kteří je pokořili, a oni vynaložili speciální úsilí. Tak se pokusme udělat něco výjimečného naším vlastním způsobem, podle naší inspirace. Je to mezi námi a Krišnou.

Ve Šrímad Bhágavatamu vidíme, že v těchto zábavách tyto osobnosti udělaly něco výjimečného a získaly i speciální milost. A díky milosti se očišťujeme. Neočistíme se jen tak sami, je to díky milosti. Musíme milost přilákat. Potřebujeme milost oddaných, sádhuú, skutečně svatých osob a potřebujeme milost Krišny.

Svaté osoby jsou milosrdné, ale příliš se s lidmi, kteří jsou hmotně zapletení, nezaobírají. Dají jim nějakou milost, ale potom se z té společnosti stáhnou. Čím více usilujeme o to být si vědomí Krišny, svaté osoby to rozpoznají, a budou nám chtít dát více milosti. Všichni můžeme stejně přitáhnout Krišnovu milost díky speciálnímu úsilí. To je jediná možnost, není jiná cesta. Buďte odvážní a věřte Krišnovi.

ŠB 1. 5.11, 6. května 2002

Původní článek v angličtině zde. 

Přeložil MadhuPandit dása

ÁČÁRJA - sbírka na distribuci filmu

Byla zahájena kampaň pro získání finančních prostředků pro tento úžasný projekt. Pokud byste chtěli přispět, ZDE je vaše možnost pomoci.

V roce 1965 se osamělý svatý muž vydává na cestu přes oceán z Indie do Ameriky. Nenese si nic jiného než nadčasové poselství a vizi sjednoceného světa. V době války a rozčarování inspiruje generaci mladých lidí a navzdory všem nesnázím tvoří nezastavitelnou duchovní revoluci.

Áčárja je pravdivý příběh A.C. Bhaktivédanty Svámího Prabhupády, revolucionářského průkopníka bhakti jógy v západním světě.

Jadubara dás a Višákha dásí produkují film s názvem Áčárja, který zachycuje život Šríly Prabhupády. Tento projekt je ve svých závěrečných fázích, což bylo možné díky společnému úsilí mnoha lidí a jejich finanční podpoře. Poslední zprávou je, že distribuční společnost Abramorama má zájem pomoci distribuovat tento film. Na to jsou potřeba dodatečné finanční prostředky a Jadubara a Višákha prosí o vaši podporu.

Podívejte se na trailery a webové stránky a pokud potřebujete více informací, naleznete je v tomto pdf dokumentu.

Oficiální trailer - Áčárja

Upoutávka z filmu

Oficiální dopis producentů

Krišnovou milostí máme všechny prostředky potřebné k dokončení našeho devadesátiminutového dokumentárního filmu Áčárja o životě Šríly Prabhupády. Nyní jsou třeba finance na distribuci filmu. Máme zájem ze strany jedné z největších distribučních společností Abramorama z New Yorku, která nedávno distribuovala Osm dní v týdnu - film Rona Howarda o Beatles. Výkonný ředitel Abramoramy o Áčárjovi řekl:

"Viděl jsem váš film a myslím, že je úžasný - důsledně inteligentní a zajímavý. Jsem si jistý, že si najde publikum i mimo jádro."

Jsou potřebné finance k pokrytí všech aspektů distribuce od prvního února s uvedením časně v červnu do kin v USA a Kanadě. Služby Abramoramy budou pokračovat až jeden rok, podle diváckého ohlasu na film. Mezinárodní distribuce začne na podzim 2017.

"Toto je výjimečná příležitost odhalit veřejnosti zábavy a neobyčejné úspěchy Šríly Prabhupády za tak krátkou dobu."

Prosím,  přečtěte si přiložený průvodní dopis a rozšiřte ho k těm, kteří jsou přímo či nepřímo ve vaší duchovní péči a povzbuďte je, aby podpořili tento vzrušující projekt. Váš příkladný příspěvek bude velice oceněn.

Skrze širokou distribuci filmu "Áčárja" bude mít prospěch každý oddaný a všechny aspekty ISKCONu. Zvýší se distribuce knih a návštěvnost chrámů a festivalů, což povede k tomu, že Šríla Prabhupáda a jeho následovníci budou více pochopeni a oceněni.

Pokud máte jakékoli otázky, napište prosím na níže uvedenou e-mailovou adresu.

Jay Šríla Prabhupáda!

Vaši služebníci

Jadubara dás a Višákha dásí


yadubara.das@gmail.com
www.acharyathemovie.com


Přeložily bhn Klára a Kasturi Manjari dd

Původní text v angličtině zde.

Pozorné zpívání

Šríla Prabhupáda řekl, že pozorné zpívání znamená slyšet sám sebe zpívat. Pro mě je jednodušší naslouchat, jak zpívám, než snažit se upevnit svou mysl. Prostě vkládám veškerou svou energii do svých uší a snažím se poslouchat a mysl je taky víc zaměřená.

Avšak jiný způsob, jak dosáhnout pozorného zpívání, je být více přitahován ke Krišnovi. Čím víc o Něm slyšíme, o Jeho úžasných vlastnostech a úžasných zábavách, čím víc o Něm zjišťujeme, tím více jsme k Němu přitahováni. Jak vysvětluje Šríla Prabhupáda, toto zpívání není umělé nastavení mysli. Takže potom, dříve či později, to není o nucení mysli myslet na Krišnu. To je jen začátek. Jakmile o Krišnovi zjistíme více, poté, co k Němu budeme více přitahováni, nás to k Němu také přirozeně bude táhnout. A jak jsme k Němu víc a víc přitahováni, jsme i více a více přitahováni ke zpívání. Pak bude pozorné zpívání přirozenou věcí.
Takže tam to musí dospět. Můžeme o tom přemýšlet a mezitím se snažíme - jako cvičení - slyšet sami sebe zpívat. Tímto způsobem se bude mysl scvrkávat.

Přednáška na Ratha Yatře: Zlatá inkarnace, 4. dubna 2015, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde,

Inspirace sloužit

Jedna věc je zapojit se do oddané služby a druhá věc je být oddanou službou zcela upoutaný. Mnoho lidí nalézá nějakou chuť, nějaké uspokojení, ve filozofii a v principech morálního jednání, ale být oddanou službou zcela upoutaný pro ně není tak jednoduché.

Vidíme, že někdy se oddaní časem vydávají nezávislou cestou. Začnou velice vážně, ale dříve či později jsou konfrontování sami se sebou.

Dříve nebo později musíme najít ve vědomí Krišny skutečné štěstí. Nabídnout morálku a bezpečnou společnost nemusí být dostačující. Nemusí stačit mít chuť v kírtanu. Musíme učinit Krišnu naším vším. Musíme být Krišnou zcela upoutáni. Ne jen takové to: „Krišna vědomí mám mezi ostatními věcmi také rád.“

Můžeme považovat vědomí Krišny za dobré a inspirující, ale nemusíme být naprosto přesvědčeni. Nezaujalo nás do té míry, kdy se Krišna stane vším. Proč tomu tak je? Protože jsme neučinili naši službu vším. Tak dlouho, dokud budeme mít stále osobní touhy, stále budeme toužit naplnit mnoho osobních tužeb, do té doby nás Krišna vědomí chytí jen částečně, a potom všechny ostatní činnosti mohou růst a jednoho dne se jich opět ujmeme.

Proto je zde otázka: „Jakou službu děláš?“ Na počátku je přirozené, že nás více zajímá to, co získáváme, jakou chuť dostanu… Jakou inspiraci získám!?

Ale služba je bod zvratu. Takže na počátku je to o tom, co získáváme. Můžeme nalézt někoho, kdo je nám inspirací, ale není to ta osoba, která je nám inspirací, je to její služba, která je nám inspirací. V konečném důsledku je to oddaná služba, která inspiruje. Musíme být inspirováni sloužit, jinak k čemu by to bylo!? Inspirace není jen o vzrušení. Inspirace musí jít hluboko, přivést nás také k vážnosti. Inspirace znamená, že nyní tomu odevzdám svůj život. To je nezbytné!

Přednáška, 25. listopadu 2007, Majápur, Indie

Původní text v angličtině zde.

Překlad: MadhuPandit dása

Pocit dělat něco správně

Inteligence se nalézá u lidí ze dvou vyšších tříd, ve třídě bráhmanů a kšatrijů. Inteligence vaišjů je jiné povahy, protože inteligence vaišjů je méně nesobecká. Bráhmana a kšatrija obětují svůj vlastní zájem kvůli dharmě, a tak jsou jejich životy zasvěceny vyšší povinnosti. Kdežto vaišja je také inteligentní, ale jeho inteligence je zaměřená na zisk a osobní prospěch. A tak když přijde na výběr mezi následováním principů a vlastním užitkem, vaišja odloží principy stranou, vybere si vlastní prospěch a principů se ujme zase až zítra. Rozumíte, co tím chci říct? Vaišjové se však očišťují díky dharmě, díky šlechetnosti, díky nesobeckému rozdávání, a to je cesta, kterou naplňují svou povinnost.

Pro šúdru jsou principy těžké, protože: „Já to tak prostě necítím!“ Tak jak by to mohli následovat. Šúdra dělá pouze to, co ‚cítí‘, že je dobře. A proto kalau sudra sambhava (Skanda Purana) - v tomto věku je každý šúdrou, protože dělá jen to, co právě cítí.

ŠB 1.9.26, 6. září 2016, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

Přeložil: MadhuPandit dása

Všechno chceme v mžiku

Nemáme žádnou trpělivost a nejsme schopni čekat. Nevadí nám duchovní život, ale chceme, aby bylo všechno v mžiku.

"Ok, zpíval jsem jeden den Hare Krišna. Kde je tedy moje duchovní extáze? Zpíval jsem celý den a nejsem blažený! Tohle nefunguje. Už jsem oddaný šest týdnů a pořád z téhle bhakti jógy nic nezískávám."

Mějte trpělivost. Musíme být trpěliví. Všechno hned, instantně - instantní káva, instantní všechno, to je ono... Nádobí - zapomeňte na to, všechno ho vyhoďme. Protože nosit ty špinavé talíře celou tu cestu k myčce, což je tolik práce, a taky se pak musí vyndat... Nejlepší samozřejmě je, když je necháte v myčce do té doby, než budete jíst, takže je nemusíte nést celou tu cestu z myčky do skříňky!

Viděl jsem klip o mládeži v Austrálii a ve Vietnamu. Ukazoval, že odříkání, které australská mládež musí prožít, je nesnesitelné. Mám na mysli, však víte... Jako ten chlapec, který měl iPod s pamětí pouhý 1 GB. Óóóó, a v sobotu přivezli potraviny na celý týden, zajeli do garáže a on to pak musel odnést z auta až do kuchyně! Takto byli popisováni australští teenageři.

Potom ukazovali děti ve Vietnamu, které si hrály s granáty. Takže ano, žijeme v době, kdy jsme zlenivěli. Všechno je příliš! Proto praní našeho oblečení je příliš - prostě do něj skočíme zase další den. Sundáte si kalhoty a hodíte je přes židli, abyste si je zase další den oblékli, a další den a další - až dokud už je nemusíte dávat na židli, protože samy stojí v rohu. A následující den začnou chodit, což je tehdy, když už v nich žije všechen ten hmyz.

Přednáška na domácím programu, 17. května 2012, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Krišna je aktivní

Někdy vidíme, jak k nám Krišna mluví skrze někoho jiného. To zjevně není náhoda. Krišna s námi aktivně komunikuje. Krišna není pasivní osoba, která nám jen dává požehnání, Krišna je aktivně zapojen do našeho života - komunikuje s námi a zařizuje věci, někdy nás povzbuzuje a někdy nás odrazuje. Tímto způsobem Ho musíme vidět ve všem, co se nám děje. Musíme vidět, jak jsme Krišnovi vždycky blízko, a pak se snažíme přizpůsobit svůj život potěšení Krišny. Pak se Krišna začne víc a víc odhalovat.

Domácí program, září 2010, Záhřeb, Chorvatsko

Původní text v angličtině zde.

Přetrvávající závazky

Jak jsme skutečně upřímní? Neměli bychom si jen jednoduše namlouvat, že jsme upřímní, ale měli bychom vidět i své chyby a nedostatky včetně toho, jak potřebujeme prohloubit naši upřímnost. Jinými slovy: měli bychom zvýšit své závazky. A upřímnost je měřena odevzdáním se, které činíme. Odevzdáním se, které činíme v sádhaně a ve službě.

Naše vědomí Krišny je měřeno tím, jakou oběť jsme pro Krišnu připraveni podstoupit. Musíme učinit nějakou oběť nikoliv v kvalitě vášně, ale oběť v kvalitě dobra, což znamená trvalou oběť. Nikoliv jednoho dne vstát ráno v jednu hodinu a další den v devět hodin! Nikoliv jeden den zpívat 64 kol a následující den 4 kola! Ne, musíme učinit závazek. Krišna si přeje, abychom zpívali pevný počet kol a nikoliv jen tolik, na kolik se právě ten den cítíme.

Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur řekl, že když se dotýkáme našich korálků, dotýkáme se lotosových nohou Pána Čaitanji! No není to pěkné? Mně se to moc líbí! Dotykem našich korálků se dotýkáme lotosových nohou Pána Čaitanji! To je dost hluboký výrok. Je řečeno, že z dotyku lotosových nohou Pána Čaitanji zjevně přichází milost, protože On je tou nejvelkodušnější inkarnací.

Musíme porozumět tomu, kolik prospěchu ze zpívání svatých jmen skutečně je. A proto to děláme. Ale mysl nám řekne: „Jé, to je tak komplikované! Mě to nezajímá... Chci dělat něco jiného.“ A pokud jsme kontrolováni takovou myslí, nejsme moc upřímní. Ale můžeme se posílit pravidelným nasloucháním, zpíváním a sdružováním se s oddanými. To je to, co potřebujeme dělat.

Kadamba Kánana Svámí, 8. září 2016, Phoenix, JAR

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil Madhu Pandit dása