úterý 25. října 2016

Sádhu - soucitný misionář

Sádhu - svatý muž - je misionář. Kázání je plodem jeho práce. Nicméně člověk musí nejprve získat určitou hloubku, než je schopen skutečně kázat. Co to znamená? Znamená to, že nejdříve musíme mít víru. Kázání na tom hodně závisí. Šraddhá, víra, pochází ze šraddh - toho, co bylo vyslechnuto od pravého zdroje, a dha - upevnění v srdci. Takže sádhu upevňuje ve svém srdci Absolutní Pravdu a poté vynakládá úsilí ke kázání.

Tak jak je možné, že mysl vstupuje do smyslových objektů a smyslové objekty vstupují do mysli? Je to kvůli upádhi - různým označením, jako je například zrození, pas, vzdělání, rodiče, školy atd. Myslíme si, že jsme konateli věcí, které ve skutečnosti vykonávají tři kvality hmotné přírody, ale sádhu se od těchto věcí, těchto upádhi, stahuje.

Když je člověk od všech upádhi oproštěn, může svou mysl upřít na Nejvyššího Pána. Nasloucháním o Krišnovi, vykonáváním oběti pro Krišnu, putováním na místa, kde je Krišna uctíván. Těmito způsoby sádhu nachází své bohatství. A když se probudí vědomí Krišny, sádhu nalezne soucit. 

Ale jak být soucitný? Milými slovy? Ne, pouhá laskavost není skutečný soucit. Opravdový soucit je možný jen tehdy, když máme něco lepšího, potom cítíme k podmíněným duším soucit.

V hmotném světě jdou většinou věci jednodušeji, pokud je děláme delší dobu - například vaření je tím snazší, čím víc ho praktikujete. Ale v duchovním životě se to pro sádhua stává těžším, protože musí dělat víc a víc než kdy jindy, aby Krišnu přivábil, jelikož Krišna od nás chce víc a víc.

26.7.2016, Švýcarsko - letní tábor, lekce ze ŠB

Odkaz na přepis v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat