Mít duchovního učitele není obyčejná věc! Člověk by měl opravdu věnovat sám sebe duchovnímu mistrovi a jeho touze - to je velice důležité. Někdy se nám může zdát, že nám náš duchovní učitel nedává moc pokynů a že nám neříká nic výjimečného. To znamená, že jednoduše chce, abychom dělali pravidelné věci jako denní zpívání šestnácti kol džapy a následování čtyř regulativních principů - žádné maso, ryby nebo vejce, žádný hazard, žádná intoxikace a žádný nedovolený sex. Znamená to, že chce, abychom se naučili pravidelné principy předepsaných činností pro každého oddaného. Znamená to, že chce, abychom vstávali brzy ráno, nejlépe během Brahmá-muhúrty. Znamená to, že chce, abychom studovali zejména Bhagavad-gítu a Šrímad Bhágavatam. Znamená to, že chce, abychom byli laskaví a milostiví. Znamená to, že chce, abychom byli uctiví k vaišnavům, viděli, že každý vaišnava si zasluhuje naši úctu a že každý vaišnava je náš učitel!
Přednáška na Ratha Yatře: Co je oddaná služba, 6. dubna 2015, Durban, JAR
Původní text v angličtině
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat