Někdy mi lidé říkají:
“Swámidží, já mám to vaše hnutí doopravdy rád, ale to zpívání… to zpívání. Ó,
to zpívání se mi vážně nelíbí.“
Tak potom nemáte rád toto hnutí, protože toto hnutí je
zpívání. Je to o zpívání. Neříkejte, že máte rád toto hnutí, když nemáte rád
zpívání. Možná vám chutnají pakory a kofty a všechny ty preparace, ale
podstatné je zpívání, podstatná je oddaná služba! Když Krišnovi prokazujeme službu, On nám
to oplácí a potom se něco změní v našem srdci. Najednou všechny ty chtivé
touhy pohasnou!
Víte, byla doba, kdy jsem místo na harmonium hrával na
kytaru. Tenkrát jsem hrával různé písně a jedna z těch písní, tehdy dost
slavná, byla: “Je sobota večer a já nikoho
nemám…“ (zpívá) Uměl jsem to zahrát na kytaru. Tehdy jsem tu píseň uměl
zahrát na kytaru, protože byla velmi populární.
Ale v dnešní době jdu v sobotu večer spát. A jsem velmi rád, že můžu jít spát, abych mohl
v neděli ráno brzy vstát. Tak co říct... Duchovno! Krišna přijímá naši
službu, poté mění naše srdce a pak se mění náš zájem a postupně
získáváme vyšší chuť, chuť pro duchovní věci. Duchovní věci nám přinášejí pouze
prospěch. Stejně jako všechno, co děláte na tomto festivalu, je požehnáním.
Každým okamžikem, v každém stanu, v každém rohu
získáváte duchovní prospěch, který je věčný. Oddaná služba má vždy tento dvojí
rozměr – rozměr prospěchu teď a tady a prospěchu ve věčnosti!
Přeložila bhn. Eva
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat