Ve třetí kapitole Bhagavad-gíty Krišna mluví o chtíči. Je tam několik veršů
popisujících chtíč a jak chtíč je nitya-vairina (Bg 3.39), věčný nepřítel živé bytosti a
jak je tato živá bytost nějakým způsobem polapena chtíčem. Nejen lidské bytosti, ale
všechny živé bytosti jsou polapeny chtíčem, tak je to popsáno. Existuje 8 400
000 životních druhů - tak mnoho, od velmi složitých druhů až po bakterie. Ale
všechny jsou polapeny chtíčem. Takže dokonce i bakterie jsou poháněny chtíčem.
Chtivé bakterie! Už vás to někdy napadlo? Nicméně je to zajímavé.
Od čtvrté po šestou kapitolu Bhagavad-gíty pomalu docházíme k bodu, že
smysly je potřeba ovládat, a že dokud se nám nepodaří je ovládnout, budeme
jejich otroky. Rúpa Gósvámí popisuje, že kamadinam kati na katidha palita
durnidesas tesam jata mayi na karuna na trapa nopasantih (Čaitanja Čaritámrita, Madhya 22.16) a vysvětluje, že smysly nemají slitování. Jsou na karuna na trapa nopasantih, bez
milosti. Protože ať pro ně uděláte cokoliv, nikdy to není dost.
"Přines! Přines to hned pro můj požitek! Hned!
Ale když to přinesete, smysly řeknou jen, "To má být všechno? To je
všechno? Přines víc!"
Nikdy to není dost, na karuna na trapa nopasantih, vysvětluje Rúpa Gósvámí. Bez milosti. Nezáleží na tom, jak moc trapa nopasantih, bez ohledu na to, kolik
odříkání podstoupíte.
Přeložila bhn. Eva
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat