Ztráta slávy

Kadamba Kánana Svámí, 7. července 2014, Srbsko, Letní tábor, Čaitanja Čandrámrita seminář, část 1

Šrí Čaitanja Čandrámrita od Šríly Prabhodhanandy Sarasvatího

Kapitola první, verš šestý

 „Když oddaní Pána Gauračandry, kteří jsou uctíváni dokonce i polobohy, pijí úžasně sladký nektar blaženosti čisté lásky k Bohu, který vytéká z lotosových chodidel Pána Gauračandry, úplně se opijí. V tomto stavu se smějí Pánu Brahmovi a ostatním polobohům, zavrhují neosobní jogíny a nepovažují velké oddané Pána Višnua, kteří neuctívají Pána Gauračandru za moc důležité. Oslavujme právě tohoto Pána Gauračandru!“ 

V Indii se mnoho lidí klaní každý den polobohům. Když pojedete do města Benáres, tak tam je hlavním božstvem Pán Šiva a na březích Gangy tam velice zbožně každý den tisíce bráhmanů provádějí různé půjy. Mnoho lidí se také zapojuje do uctívání. Ale prakticky uctívání devatů, polobohů, přináší pouze dočasné přínosy. Tak proč bychom se měli pachtit za pouze dočasnými přínosy? K čemu to je? Udělá to celou situaci jen horší.

Po Ruské revoluci v roce 1918 mnoho Ruských aristokratů, emigrovalo do západní Evropy. Mnoho z nich bývali prominentní osobnosti ve vládě a účastnili se královských setkání, a oblékali se do velice opulentních obleků. A když byli pak v západní Evropě, nějakým způsobem většina z nich našla zaměstnání jako portýři, nebo otevírači dveří v hotelech. Všechny velké hotely měly Ruské uprchlíky, kteří tam byli v těch pěkných oblecích, jako bývali i dříve. Ale nyní už bez slávy! Takže, když někdo měl hmotný úspěch a ztratí ho, tak je to horší, než ho vůbec nemít, protože to bolí více. Když jste někdy byli opravdu bohatí, jak byste mohli být šťastní jen s obyčejnými věcmi? Proto nejsou modlitby o hmotný prospěch vůbec prospěšné.

Původní článek zde.