Kadamba Kánana Svámí,
7. června 2014, Srbsko, Letní tábor, Caitana Candramrita seminář – první část
Šrí Čaitanja – čandrámrita od Šríly Prabodhanandy
Sarasvatího
Kapitola první, verš 5:
„Pro ty, kdo dosáhli milostivého pohledu Pána Gaury, se osvobození stane asi tak chutné jako cesta do pekla; nebeská města polobohů se stanou tak skutečná jako pomyslné květiny na nebi; jedové zuby nezkrotných černých hadů smyslů jsou vylomeny; celý svět se promění v radost; a Brahma, Indra a všichni velcí polobozi jim budou připadat jako nepatrný hmyz. Oslavujme tohoto pána Gauru.“
Tento verš byl mnohokrát citován Šrílou Prabhupádou, který
poukazoval na jedové zuby hadů, které už nejsou vůbec nebezpečím, pokud jsou
vylomené. Smysly jsou přirovnány k takovým zubům. Smysly nás neustále
koušou a ten jed smyslů je vstřikován do našeho vědomí. Když něco vidíme,
chceme to. Když něco cítíme, chceme to. Chceme se něčeho dotýkat a tak dále.
Neustále, celý den, znovu a znovu.
Ale nyní nás tento jed už nemůže skutečně moc ovlivnit. Dokonce,
i když se oddaný vzdá oddané služby a opět se vrátí do hmotného života, jak
dlouho takto může pokračovat? Je řečeno, že oddaný je rasagraha, je někdo, kdo ochutnal nektar. A jakmile jste jednou
ochutnali, jak byste se mohli vrátit zpět do obyčejného života?
Dokážete znovu věřit pouze v jeden život? Jeden krátký
život? Prabhupáda hovořil o profesoru Kotovském z Moskvy. „On věří, že je pouze jeden život? Jen jeden
krátký život je všechno? To je vše?“
Takže jakmile jednou získáme ten větší koncept, koncept
věčnosti a neustále rostoucí lásky, koncept láskyplných výměn mezi Krišnou a
Jeho oddanými (dokonce i když na té úrovni sami ještě nejsme), můžeme skutečně znovu
usilovat o něco obyčejného a světského?
Původní
článek v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat