Dobrá rada

Kadamba Kánana Svámí 8. dubna 2014, Cape Town, JAR, Rama Navami, lekce k zasvěcení

Zasvěcení není jen o obřadu, ale následný úspěch v duchovním životě vždy závisí na požehnání. Takže vždy hledejte požehnání – požehnání Nejvyššího Pána a požehnání velkých oddaných, z minulosti i z přítomnosti. Tím, že budeme vždy hledat požehnání, to zvládneme a budeme úspěšní!

Moje úloha je dávat vám dobré rady nyní a po zasvěcení pokračovat ve vašem vedení. Také se předpokládá, že se za vás budu modlit pro váš prospěch. Na základě síly služby, kterou jsem kdy udělal se modlím, aby Krišna přijal vaši službu. Takže má modlitba je zde, aby vás Krišna vzal na konci tohoto života zpět k Bohu. To vše je zde, ale v tu samou chvíli nemohu být neustále s vámi.

V Candogya Upanišadě jsou popsány tři typy duchovních mistrů. Jeden je jako ptáček, který neustále krmí svá mláďata. Další je jako ryba, která na potomky dohlíží, ale nechává je jít jejich vlastní cestou, avšak v případě nebezpečí je u toho. Třetí typ duchovního učitele je jako želva, která naklade vejce do písku na pláži a čeká, až je slunce zahřeje a vejce dojdou – medituje o nich. A tento vztah bude od každého trošku.

Někdy jsem skutečně připraven přijít a dát hodně osobní pozornosti a jindy to bude jako s rybou. A zase jindy ještě hůře, jako želva meditující z dálky pro dobro svého žáka. Ale nezapomeňte, že váš duchovní učitel je váš věčný dobrodinec! A neměli bychom přemýšlet, „Ó, on mi neodpověděl na můj email!“ Neměli bychom si myslet, „Nemám s ním vztah.“

Pokud si myslíme, že nemáme vztah se svým duchovním učitelem, pak to znamená, že je chyba v nás. Znamená to, že nejdeme kupředu ve službě. Znamená to, že něco chybí v našem služebnickém postoji! Protože, pokud si myslíme, že duchovní učitel je ten, který musí tyto věci udělat: „Musí mě inspirovat. Musí říkat hluboké věci. Musí mi dělat psychoanalýzu a plně mi rozumět více, než si rozumím já sám, a pak mi musí naslouchat. A toto musím cítit. Musí mi říkat hluboké a intenzivní věci.“ Ne. Takto není. On může, ale nemusí!

Šríla Prabhupáda řekl, „Poučuji své žáky důvěrně veřejně!“ Tohle se mi opravdu líbí, důvěrně na veřejnosti. Tolik toho je řečeno veřejně. Musíme to mít na mysli, že na nás, jako na žácích je, abychom se mu oddali. Měli bychom rozumět, že duchovní učitel je nám stále oddaný, i když nám nedává tolik pozornosti, stále je náš věčný dobrodinec a Jeho modlitby za nás jsou zde a myslí na nás. Může mít mnoho žáků, a nemusí mít čas s každým jednotlivě hovořit ale i tak, za každého žáka je zde jeho modlitba ke Krišnovi, aby přišla Jeho milost, takto medituje. Takže bychom určitě neměli podceňovat, co se děje za oponou.

Původní článek v angličtině zde.