Kadamba Kánana Svámí,
13. ledna 2013, Amsterdam, Holandsko, Lekce z nedělní hostiny
Jsou tři kvality hmotné přírody: dobro, vášeň a nevědomost.
A místa v kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Místa v kvalitě
nevědomosti jsou pokryta špínou a zápachem. Na místech v kvalitě vášně se
každý snaží vymáčknout několik kapek požitku, nebo místa kde se dobře investuje.
„A pak jsme skórovali a postoupili!“ -
vášeň.
Místa v kvalitě dobra jsou poklidná, hloubavá, rozjímavá.
Jídlo v kvalitě dobra dává zdraví, je vyživující, čerstvé a vegetariánské.
Z jídla v kvalitě vášně hoří plameny z úst i uší a
nakopává vás.
Jídlo v kvalitě nevědomosti je takového druhu: „Jak dlouho to bylo v lednici?
Nevzpomínáš si? Kdy jsme to tam asi dali? Minulé pondělí, nebo ještě týden před
tím? Nevadí, šoupni to do mikrovlnky.“
„Ssssshhhhhh. Zap.
Ping!“
„Mňam, mňam!“
Dobré jídlo v kvalitě nevědomosti!
Takto jsou tři kvality hmotné přírody všude kolem nás.
Dobro, vášeň a nevědomost. Ale to není vše. Ony jsou také uvnitř nás. Ó ano. A
někdy to, co je uvnitř nás, není stejné s tím, co je vně našeho těla.
Někdy je vně dobro, ale my jsme uvnitř v kvalitě vášně.
Předpokládejme, že jste vnitřně v kvalitě vášně, ale na
místě v kvalitě dobra. Sedíte v lese u překrásného jezera s labutí,
a v kvalitě vášně přemýšlíte? „Bože,
podívejme se, zda ta věc umí také létat! (smích) Hoď na ní kámen! Udělej něco!“
Vidíte tu myšlenku. Je zajímavé, jak jsou tyto kvality hmotné přírody vně i
uvnitř nás a nejsou vždy synchronizovány. Ne vždy. Nevadí, je řečeno, že
postupně, podle kvality hmotné přírody, které osoba dosáhla, bude mít i určitou
víru. Jako, „prachy jsou zlatý!“ jde
dohromady s kvalitou vášně. Chápete tu myšlenku?
Musíme se sdružovat s kvalitou dobra. Pokud se
sdružujeme s kvalitou dobra, pak se staneme klidnými. A tak musíme být na poklidném
místě. Nemůžete žít v bláznivém domě, z toho byste se zbláznili!
Pokud byste žili v baru, co by se s vámi stalo?
„Piju jen pomerančový
džus.“
„No tak, dej si do
džusu trochu tequily. No tak! Nebuď takovej suchar. Dej si jen tequilu sunrise.
Vypálíme červa. Rozproudíme krev. Nikdo to neuvidí. Jenom trošku. Ze
zdravotních důvodů, do čaje.“
Tady to je. Vezme to čas, než se dostaneme z těch nižších
kvalit, protože jsme v nich vyrůstali. To se nám totiž stalo. Vyrůstali
jsme v kvalitě vášně a nevědomosti. Dostalo se to do našeho života. Bylo
nám to dávkováno lžičku po lžičce a tak se to stalo součástí našeho života.

Ó Pārtho! Ten, kdo o Mně medituje jako o Nejvyšší Osobnosti Božství,
jehož mysl je neustále pohroužena ve vzpomínkách na Mě a neodbíhá, Mě zaručeně
dosáhne.
A toto musíme praktikovat. To je jóga. To je ve skutečnosti
jóga.
Původní článek v Angličtině
je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat