V náležitý čas musíme dojít k přirozenému způsobu života ve vědomí Krišny. Nemůže to být umělé. Jsme to, co jsme! Do určité míry se můžeme změnit. Však víte - někdo s vznětlivou povahou se může naučit počítat do deseti a zachovat si chladnou hlavu... do chvíle, kdy už je to opravdu FAKT MOC (smích)!
Takže trochu můžeme svůj charakter přizpůsobit, ale v základu máme určitou povahu a musíme ji zaměstnat v oddané službě. Samozřejmě, že oddaná služba není jen o tom, co je pro nás přirozené, je to také o tom, co je potřebné pro hnutí. Stejně jako nikdo nemůže říct: "Je mou přirozeností uklízet záchody." Pak by je nikdo nevyčistil, dokud nepřijde někdo, kdo řekne: "Ok, udělám, co je třeba."
Ale přesto máme svou povahu a zaměstnáváme ji ve službě Krišnovi, protože v těchto věcech budeme dobří. Musíme najít nějaké přirozené zapojení, nějakou přirozenou službu ve vědomí Krišny, a pokud jsme v tom dobří, je to také více uspokojující.
Vědomí Krišny není nepřirozené. Jsme, co jsme, a prostě jen zaměstnáme svou osobnost ve službě Krišnovi. Není to o potlačování naší přirozenosti.
Domácí program, 12. května 2015, Melbourne, Austrálie
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat