Vědomí Krišny je volba

Duchovní život je náročný v každém věku, dokonce i v satya juze! I když jsou okolnosti v satya juze velmi snadné a velice pěkné. Nebyla zde potřeba práce; obilí rostlo samo od sebe, ovoce bylo všude. Vše, co bylo potřeba dělat, byla meditace, ale bylo třeba ji vykonávat opravdu dlouhou dobu – a to byl problém. Nyní je všechno hotové během chvíle a jsou tu brzké výsledky, ale v satya juze muselo být vše praktikováno neobyčejně dlouhou dobu. Takže znovu, byla tu příležitost se odchýlit – mysl; to se také stávalo. 

A tak duchovní život ve všech věcích byl, je bude výzvou. Vždycky tu bude onen osobní prvek boje v duchovním životě. Šríla Prabhupáda to nazýval „válkou s Májou“ a vždy to tou válkou s Májou bude, protože ona nás bude pořád testovat; nejen v této juze, kdy je život těžký, ale ve všech jugách. Proto si nemůžeme myslet, že obzvláště teď je to velice obtížné!  Nyní je velice těžké praktikovat duchovní život a v jiných dobách to bylo mnohem jednodušší. To je nesprávná úvaha, protože přehlíží základní povahu duchovního života, kterou je to, že duchovní život s sebou nese odevzdání. Odevzdání se je vyžadováno! To je Krišnův požadavek:

naham prakasah sarvasya
yoga-maya-samavrtah
mudho ‘yam nabhijanati
loko mam ajam avyayam (Bhagavad-gíta 7.25)

Udržuji se zahaleným pro ty, kteří se Mi neodevzdávají. Toto je princip, jež není aplikován jen nyní, ale vždy – Krišna se zahalí.

Tohle není přednáška, kde tak nějak „bičuji“ obecenstvo. Někteří mohou mou prezentaci špatně pochopit a myslet si, že se snažím "umlátit" své posluchače a říkat jim: „Bojujte… No tak, udělejte to!“

Ne, to není ono. Říkám, že to je na vás. Je to výhradně na vás. Pokud to chcete udělat, udělejte to! Pokud nechcete, pak to nedělejte. Jestliže chcete zpívat Hare Krišna, zpívejte! Když nechcete zpívat Hare Krišna, spěte, nebo si zkoušejte užívat smyslů – jak chcete; protože konec konců…  je to volba. Vědomí Krišny je volba. Máme možnost volby, je to na nás. Nikdo nemůže být nucen. Nemůžeme lidi nutit, to není možné…

Na chvíli můžeme dělat velmi striktní program a být velice striktní – kontrolovat, že všichni vstávají, ujišťovat se, že každý zpívá a že dělá všechno správně. A potom budou stejně dělat, co chtějí, protože dříve nebo později bude každý následovat to, po čem touží. Takže je to volba. Proto říkám: žádný tlak z mé strany, ale příležitost, to ano! Ta možnost je tu.

Pro mě je to to samé, protože kdo tlačí mě? Nevím. Vše, co mohu říct, je, že já také musím zpívat šestnáct kol každý den. Asi to není velké číslo, ale některé dny je. Dnes mám hotová jen čtyři, takhle pozdě. To je špatné. Někdy mám ten pěkný program, že zpívám šestnáct kol před maṅgala árati – to jsou dobré časy. Vždycky říkám, že šestnáct kol před maṅgala árati je to nejlepší. Šestnáct kol před daršanem je druhé nejlepší. Šestnáct kol než přijde tma je třetí nejlepší. Šestnáct kol po setmění… těžké (povzdech)! Kola pozdě v noci jsou ta, která MUSÍTE zpívat. Nejsou to ta, která chcete zpívat… Dnes je zkusím dokončit před setměním nebo dříve, před polednem!

Šrímad Bhágavatam 1.10.4, 23. září 2014, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.