Navštivte Brahmánandu

Příběhy o Brahmánandovi ukazují neuvěřitelné odevzdání. Jsme my připraveni prostě přijmout příkaz, bez ohledu na to, jaký? To je to, proč říkám, že když tohle čteme, slyšíme a když potkáme Brahmánandu, pak vidíme tolik lásky k Prabhupádovi a tolik víry v něj a takové přesvědčení a odevzdání se Prabhupádovi. Je to neuvěřitelné, výjimečné!

To je ta nejúžasnější věc, protože my se nemůžeme obracet na Krišnu přímo. Nikdo nemůže. Musíme k Němu přistoupit skrze Jeho oddané a zde je celý řetěz oddaných. Obracíme se na oddané a ti se zase obrací na oddané. Prabhupáda nám dal vědomí Krišny tak, že přesně sedí do našeho moderního života. Kdybychom se vrátili zpět do tradiční Indie, mohli bychom to dělat? Mohli bychom žít takto jednoduše? Mohli bychom žít takhle odříkavě jako sádhuové, kteří žili v Indii dříve, anebo ještě i dnes? Mohli bychom? Bylo by to velice drsné, velmi odříkavé. Jednoduše celý den zpívat? Mohli bychom to dělat? Šestnáct kol, a dokonce i během šestnácti kol myslíme na tolik různých jiných věcí, které máme udělat. Posíláme mezitím nějaké ty SMSky a děláme cokoliv, jen nezpíváme. Mysl chce dělat cokoliv kromě zpívání. Pak si říkáte: "Ó, tohle je důležité! Tohle musím udělat zrovna teď." Jakákoliv příležitost k přerušení zpívání, to je pro nás normální. Takže tyto body zde jsou.


Pro nás bylo všechno zjednodušeno. Takže chápeme, že Brahmánanda je důvěrný společník Šríly Prabhupády. Není o tom pochyb, vůbec není obyčejnou osobou. Proto všem říkám, a vám to řeknu taky, že žije ve Vrindávanu a má rád, když ho oddaní přijdou navštívit. Má to velmi rád. Není to tak, že ho nemůžete vidět, že je příliš velkým oddaným na to, abyste ho viděli. Vůbec ne. To vůbec není Brahmánanda. Je šťastný, když vidí jakéhokoliv oddaného. Je velice osobní a zajímá se o oddané.

Takže po Pákistánu poslal Šríla Prabhupáda Brahmánandu do Afriky. Nějakou dobu ho nechal v Bombaji, aby se zhluboka nadechl, a potom řekl: "Hmmm... ano, teď jsi udělal tohle a myslím, že nyní bys měl jet do Afriky." To byl další úkol. V té době řídil celou Afriku, veškeré tamní kázání, dokonce i Jižní Afrika byla také pod Brahmánandou.

I když tam nemohl jet kvůli vízům a podobně, udělal pro Jižní Afriku aranžmány a zařídil, aby se začalo kázat v Keni. Později jel také do Nigérie. Nigérie, říkal, to bylo úplně něco jiného - lidé se tolik zajímali. V Keni to bylo drsné, ale v Nigérii... tam se to opravdu rozjelo, i když tam byla předtucha toho, co se stane.

Takže proto bychom všichni měli jít spatřit Brahmánandu. Poslal jsem tam tolik oddaných. Naposledy dával lekci a já jsem o tom nevěděl a potom jsem to slyšel, a tak jsem přišel pozdě. Tak jsem trochu utíkal a stihl jsem to akorát včas. Zrovna začal. Zastavil přednášku a řekl: "Přišli někteří z tvých chlapců!"

On to má rád. A všechny si pamatuje. Velký muž, velké srdce. Rád objímá spoustu lidí a proto se může zajímat o životy mnohých. Tak úžasných oddaných. Takže ano, my potřebujeme požehnání těchto oddaných, požehnání vaišnavů. Neměli bychom být ostýchaví.

Domácí program, 29. září 2014, Pretoria, JAR

Původní text v angličtině zde.