Chvíle inspirace, část třetí

Jeho Svátost Kadamba Kánana Svámí, 27. Března 2012, Cape Town, Jižní Afrika - Lekce: B.G. 2.17

Samozřejmě jsou dny, kdy si přeješ, aby ses raději neprobudil, a vede to od jedné věci ke druhé. Včera jsem rozbíjel úplně všechno. Rozbil jsem všechno, čeho jsem se dotkl. Dal jsem ručník na věšák v koupelně a celé to spadlo! Byl to jen můj ručník, který jsem tam dal a ono to celé spadlo. Co dál…dětskou zábranu.

Dětská zábrana, která byla před schodištěm se prostě rozpadla, když jsem se jí chytil. Hádám, že už nejsem dítě. Takže ano, v hmotném světě se věci rozbíjejí. Co můžeme dělat? Není tomu konec. Takže můj bod je ten, že když dojdeme k tomu naslouchat o Krišnovi, pak můžeme s Krišnou jednat přímo. To je duchovní a není tam žádná úzkost, protože Krišna je přítomný. Ale my stále máme nějakou tu úzkost, protože si neseme svou mysl a mysl je neklidná.

Mysl je rozdělená, kdy jedna část nás je naprosto v duchovním světě a ta další část je někde tam na své cestě. Například můj zubař má video obrazovku na stropě a na té se promítá video s Prabhupádou. Takže sleduje video s Prabhupádou a ve stejnou dobu vrtá do nervů:

„Kde jsi?“

„Ano, trošku na Vaikuntě a docela dost v pekle.“

Ale v podstatě jsem v pekle a dokonce ani video z Vaikunty moc nepomáhá. To byla zajímavá zkušenost. Takže mysl (dokonce i během naslouchání a zpívání) může obtěžovat, ale stále, jednat s Krišnou přímo je vlastně úleva a to je ta jedna věc. Takže jednoduše čentujte a poslouchejte, nebo zpívejte kírtan.

Takže tak či onak se musíme ponořit do oddané služby a dát dostatek času přímému naslouchání a zpívání. Pokud jenom jednáme s hmotnou energií pro Krišnu, pak si na začátku můžeme myslet:

„Tohle je tak hezké, tohle je oddaná služba.“

Ale později můžeme cítit, že je to jako břemeno:

„Ó, já musím pokaždé udělat tolik věcí. To je prostě příliš!“

Ale pokud nasloucháme a zpíváme, pak dostáváme čerstvou inspiraci dělat to znova! Takže tohle je opravdu to, co je esenciální, protože každý má tu zkušenost, že ne vždy je služba naprostý nektar, jsou chvíle kdy je to vážně fuuu, heavy. Ne, že by naslouchání a zpívání nebylo taky odříkavé, ale je to to, co nás naplňuje přímo a okamžitě a dává nám znovu novou motivaci v oddané službě.

Přeložila Bh. Jana Jendrulková
Původní text v angličtině zde.
Přednáška v angličtině ke stažení zde.