Proces pro tento věk

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet

“Můj milý králi, i když je Kali-yuga oceánem chyb, má přesto jednu dobrou vlastnost: pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry lze dosáhnout osvobození z pout hmoty a odejít do transcendentálního království.”
(Śrīmad-Bhāgavatam 12.3.51)

Kali-yuga je skutečně oceánem chyb, ale jediná dobrá vlastnost tohoto věku je zpívání svatého jména, které je doprovázeno milostí Pána Čaitanji.

V Satya-yuze byla procesem uctívání meditace o Nejvyšším Pánu, ale nyní v Kali-yuze nemáme žádnou sílu soustředit se! V Tretā-yuze byla tím procesem oběť, ale teď je to příliš obtížné a přináší to příliš mnoho problémů. Ve Dvāpara-yuze byl tento proces skrze uctívání božstev, ale nyní je standard snížen.

V tomto věku jsou těmi třemi hlavními procesy śravaṇaṁ (naslouchání), kīrtanaṁ (zpívání) a smaraṇaṁ (vzpomínání).

Jaká je tedy nejvyšší služba? V podmíněném stavu je to kīrtanaṁ. V transcendentálním stavu na tom nesejde. Rādhārāṇī vzpomínala na Kṛṣṇu a potom automaticky zpívala!
Takže nasloucháme a opěvujeme Kṛṣṇu a pak vzpomínáme. Čím více o Kṛṣṇovi slyšíme, tím více začínáme chápat, jak je všepřitažlivý a zapojíme se do služby. Kṛṣṇa se před podmíněnými dušemi skrývá za závojem iluze; oddaná služba tento závoj otevírá.

Prostřednictvím těchto procesů se měníme. Ale je tu ještě další rozměr. Jakékoli plody lásky k Bohu získáme, když je rozdáváme, tak zjistíme, že jich máme víc než dřív! Nejde tedy jen o to že my se pohroužíme, ale také o rozdávání svatého jména.

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)