pondělí 26. září 2022

Dáš svoje kosti?

Máme rodinu, máme jazyk, máme kulturu a tak dále, a vypadá to, že toto všechno je část nás samotných díky jakémusi pocitu, že někam náležíme. Toto je nicméně ve védské literatuře popsáno jako falešná totožnost. Je popsáno, že naše skutečná identita je zcela odlišná - ve skutečnosti nemáme vůbec žádné spojení s místem našeho zrození nebo kulturou. Pokud někdo považuje zemi, kde se narodil, jako součást sebe sama, pak si myslí, že je tělem. Potom je velmi obtížné dojít do pozice duchovního pochopení. Ve Šrímad Bhágavatamu mudrci popsali svou vizi nebo svou skutečnou totožnost - že nejsou tělo, ale věčné duše. Nezajímali se tedy o osud svých těl, protože svá těla nepovažovali za skutečnou identitu.

Je zde příběh mudrce Dadíčiho. Je řečeno, že Dadíči byl velká, mocná, asketická osobnost. V jednu chvíli chtěli polobozi určitou zbraň z kostí Dadíčiho, protože díky všemu tomu odříkání, kterému se Dadíči podrobil, mohly jeho kosti vytvořit velmi mocné zbraně. Aby tedy zachránil polobohy, Dadíči se musel obětovat. Polobozi přišli a pokorně poprosili Dadíčiho o jeho kosti. Obecně - pokud by někdo chtěl vaše kosti, tak byste odpověděli, "No jasně, můžeš si vzít moje kosti!" (Smích, Maharáj si připravuje pěst jako by se chystal bojovat.) Takto by většina lidí reagovala defenzivně, kdyby někdo požádal o jejich kosti. Ale Dadíči byl tomuto požadavku příznivě nakloněn. Jednoduše poprosil polobohy, aby chvíli počkali, než nejdřív opustí tělo. Proto měl Dadíči neuvěřitelný postoj a byl úplně nerozrušený takovým požadavkem, protože byl odpoutaný od svého těla.

My nejsme Dadíči, ale zároveň si z toho můžeme vzít nějakou inspiraci a myslet na to, že tento svět a vše v něm přichází a odchází. Toto tedy není ta hlavní věc v životě. Nehledáme utrpení - nedáme svoje kosti někomu, kdo je chce. Ale zároveň pokud dokážeme dát tu věčnou duchovní realitu do popředí, pokud bychom jí mohli dát větší důležitost, naše životy by se drasticky změnily. To je tedy to, co potřebujeme udělat. 


(Kadamba Kánana Svámí, 29.července 2012, Rádhadéš, Belgie, Letní festival)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat